Hlavní navigace

Václav Žák: Kompetenční spor RRTV a ČTÚ zpozdil digitalizaci v ČR o N let

15. 4. 2008
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: 118483
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) bdí v České republice nad obsahem audiovizuálních médií a licencuje subjekty, které se na jeho vytváření mohou podílet. Zeptali jsme se proto jejího předsedy Václava Žáka na to, jak práce radní v praxi vypadá a proč udílení kompenzačních licencí pro DVB-T trvalo v případech TV Barrandov a Z 1 měsíc nebo déle. Zauvažovali jsme společně nad možností sloučit RRTV s Českým telekomunikačním úřadem a vrátili jsme se ke kompetenčním sporům mezi oběma institucemi v minulých letech.

Práce radního

Máte za sebou další ze dvoudenních zasedání rady. (Rozhovor proběhl ve čtvrtek 10. dubna, pozn. aut.) Kolik času při každém z nich s kolegy prosedíte a jaký bývá váš standardní „denní plán“?

Při dvoudenních zasedáních trvá první den jednání většinou od deseti dopoledne do sedmi do večera. Druhý den pokračujeme pak od devíti ráno a končíme podle potřeby. Konec závisí na tom, kolik bodů je na schůzi. Počet bodů schůze se pohybuje od 60 do 110, takže doba zasedání je variabilní.

RRTV obvykle zasedá jednou za 14 dní na dva dny. Co dělají členové rady, když zrovna nezasedají?

Členové rady by se měli připravovat a měli by studovat materiály. Tyto materiály se nečtou na radě, ty si musíme přečíst předem.

Radní tedy dostávají dokumenty k přečtení za domácí úkol?

Ano. Někteří radní jsou velmi pilní a prohlížejí si také internetovou poštu, která obsahuje komunikaci s úřadem. Pro komunikování v rámci RRTV už hodně používáme informační technologie.

Václav Žák

Všichni členové RRTV čtou každý dokument pro jednání? Nebo si práci nějak rozdělujete?

Nerozdělujeme si nic. Rada není takto strukturovaná. Nemáme systém zpravodajů, jsme správní orgán, kde předseda je jenom jeden ze 13 členů. Mezi námi není žádná hierarchie a všichni tedy musí číst všechno. K počtu bodů ještě dodám, že jsou některé, u kterých rada stráví 30 vteřin. Ale jsou také další, u kterých stráví hodinu a půl. Zejména tam, kde se jedná o nějaký fenomén, s kterým se rada ještě nesetkala a u kterého je třeba vyložit zákon nebo se dohodnout na nějakém výkladu zákona, který by věc konzistentně pokrýval. To pak bývají jednání doopravdy dlouhá.

„Velká“ mediální rada je státní orgán obsazovaný na politickém principu…

Čemu říkáte politický princip? Radu volí Poslanecká sněmovna, ale třeba v mém případě – já nejsem členem žádné politické strany. Byl jsem nominován jako člověk, který psal o některých mediálních kauzách. Čili víceméně jako expert.

Každopádně jakou si myslíte, že mají na rozhodování RRTV váhu hlasy politiků?

Velmi malou. Upřímně řečeno, já jsem se nesetkal s žádným nátlakem.

Neříkali vám politici: Odklepněte to takhle. Nebo naopak: Tohle radši pozdržte.

Ne, skutečně ne (smích).

Proč nejsou dosud na internetu online přenosy z jednání?

Porušovali bychom tím správní řád. Zatímco například v Radě České televize nebo v Radě Českého rozhlasu jsou radní zástupci veřejnosti, my jsme úřad. Jednání RRTV jsou neveřejná – jako u všech správních orgánů.

Licenční řízení pro DVB-T

Při čtení tzv. digitální novely mi přijde, že udělování tzv. kompenzačních licencí je pro RRTV pouhou formální záležitostí. Proč v případě TV Barrandov trvalo udělení této licence od podání žádosti měsíc a půl a u televize Z 1 také zhruba měsíc?

Odpověď je velmi jednoduchá. My bychom podle správního řádu měli rozhodovat s tím, že máme k dispozici originály spisů. A ty byly u soudu. Museli jsme proto počkat, až nám soudy tyto dokumenty vrátí. Potom došlo na přípravu materiálů do rady.

To byl případ jen TV Barrandov, nebo se to dotklo i Z 1?

Obojího.

Pro každý případ se tedy vracely jinačí dokumenty?

Jasně. Ale ten čas, který se strávil při vracení Barrandova, už se nekryl s tím časem pro Z 1. Druhá jmenovaná žádala později a ty spisy už tady pak byly. V jejím případě byla proto věc jednodušší.

Proč tedy přesto rozhodování o licenci pro Z 1 trvalo měsíc? Bylo před ní příliš mnoho bodů na jednání?

Úřad musí připravit pro radu materiály. Já vám můžu ukázat, jak ty dokumenty vypadají (otevře tlusté desky). Spis pro První zpravodajskou (žadatel a nyní už i držitel licence na Z 1, pozn. aut.) je ještě poměrně tenký. Ve struktuře dokumentu máte napsanou věc, o kterou se jedná, návrh usnesení, pak je lustrum, potom následuje analýza úřadu, která popisuje, o co se jedná. A na konci toho úřad připraví stanovisko, jak by doporučoval radě, aby jednala. Na závěr ještě shrne, jak by měla rozhodnout.

Kolik lidí na přípravě takového spisu pracuje?

Úřad má asi 45 lidí, kteří jsou rozdělení podle oborů toho, o co se jedná. Je tady správní odbor, který se zabývá licencemi a změnami ve vlastnické struktuře jejich držitelů. Dále máme analytický odbor, který se dělí na televizi a rozhlas a který sleduje nebo poslouchá obsah vysílání a řeší stížnosti.

Zmínil jste, že se k vám od soudu musely vracet dokumenty. Jak se zástupci Městského soudu v Praze tvářili na to, že jim díky změně zákonů zmizela tato kauza se stolu? Máte nějaké signály?

Ne. Vůbec žádné.

A myslíte si, že zákonné řešení této věci je řešením dobrým? Napadlo by vás nějaké lepší?

Nemyslím si, že bych našel lepší řešení. Za dané situace to bylo, myslím si, jediné možné řešení.

Televize Óčko si podle svého generálního ředitele Jiřího Balvína chtěla o kompenzační licenci požádat už začátkem tohoto roku. Nakonec to neudělala dodnes. Zaznamenala RRTV ze strany Óčka nějaký zájem o kompenzační licenci? Probíhalo v tomto směru nějaké dotazování např. na neformální úrovni?

Řekl bych, že to je čistě ekonomická úvaha Óčka. Mezi námi žádné jednání neproběhlo. Oni ten nárok mají a můžou ho uplatnit, kdy chtějí. Ale v okamžiku, kdy si o kompenzační licenci požádají a dostanou ji, tak jim začne běžet 360denní lhůta pro zahájení vysílání.

Co by se stalo – byť to v případě již vysílací televize není relevantní -, kdyby tato lhůta vypršela a televize by si o kompenzační licenci požádala znovu? Co se stane?

Dost podstatná věc. Pokud budou chtít vysílat zemskou cestou a po udělení kompenzační licence by do 360 dnů vysílat nezačali, mohli by se do DVB-T dostat až po té, co dojde k vypnutí analogového vysílání.

Digitální novela přece ale nijak nestanovuje, kolikrát si ta šestice subjektů může o svoji licenci požádat. Nebo máte jiný názor?

Nestanovuje. Ale myslí se to tak, že ten nárok máte jenom jednou.

Myslí? Napsané to v tom zákoně ale není.

Počkejte, vy musíte ten zákon vykládat nějakým konzistentním způsobem.

Omezení na jedno zažádání o kompenzační licenci je určitě logické, v tom se s vámi shodnu. Ani nevím, proč by si někdo licenci vyzvednul, nevyužil ji a šel by žádat podruhé. Připadá mi však, že legislativa to připouští.

Já si myslím, že ne. Základní princip pro čtení zákonů je, že je musíte číst v dobré víře toho, co mají umožňovat.

Tedy v duchu zákona, nikoli v jeho liteře?

Přesně tak. Nesmíte tam hledat ty mezery.

Ze šestky těch, kteří si o kompenzační licenci mohou požádat, jsme nezmínili ještě TV Pohoda, RTA a Febio TV. Zajímaly se už tyto televize u rady o udělení kompenzačního oprávnění?

Ne. Ale uvědomme si, že já jsem představitel rady, která jedná na základě podkladů, které připravuje úřad. Co dělá úřad v rámci příprav, to se ani nemusím dovědět. Mezi úřadem a radou by měla být jakási španělská stěna. My spolu máme formálně komunikovat na schůzi, rozhodně bychom se však neměli plést úřadu do jeho činnosti. Já to velmi ctím.

Licence pro DVB-T mohou získat od RRTV nově i regionální programové sítě pokrývající alespoň 33 procent území nebo 33 procent obyvatel. Zatímco síť TV 7 firmy EBD Jaroslava Berky už tuto licenci získala, společnost Regio Media patřící Primě pro svoji síť R 1 zatím oprávnění nemá. Proč?

Žádost Regio Media jsme ještě neprojednávali. Víc o tom nevím.

Při pohledu na ta čísla mě napadlo, že subjekty žádající o takovou licenci by mohly být v České republice klidně tři. Je to možné?

Tři by být mohly, ale ne v současném vlastnickém rozložení. Je to tedy jen velmi teoretická možnost.

Podle digitální novely si můžu dnes o licenci pro DVB-T u vás požádat třeba i já. Stačí donést 50 tisíc a správně vyplněné formuláře. Oprávnění mi začne ale platit až po konci analogového vysílání. Našli se už zájemci o něco takového? Jak je řešeno v tomto případě zákonné omezení 360 dní pro start vysílání?

Jedna skupina, regionální TV Gimi, si už požádala o kombinovanou licenci. Žádost ale nakonec změnila, protože i pro tento typ licencí nadále platí zákonná podmínka pro zahájení vysílání do 360 dnů od jejich udělení.

Jak by to měly ale televize řešit? Vždyť za současného návrhu Technického plánu přechodu na digitální vysílání (TPP) by mohly začít vysílat až po 11. listopadu 2011. Licenci by přitom dostaly třeba už dnes.

Právě, to by nevyřešily.

Je to podle vás tedy chyba v zákoně?

Nevím, co tím zákonodárce sledoval. V okamžiku, kdy licence je vlastně nároková a držitel jejím získáním neblokuje vůbec žádnou kapacitu, tak v takovém případě nemá podle mého názoru termín zahájení vysílání význam. Ale on přitom zůstal. Když jsme si s TV Gimi vysvětlili, co to pro ně znamená, změnili svou žádost na žádost o licenci pro kabelové a satelitní vysílání.

Monitoring vysílání a úvahy o sloučení s ČTÚ

Mediální rada má práva udělovat pokuty, kterého na každém zasedání využívá. Jak zjišťujete prohřešky televizí a rádií? Dokážete to dělat i bez stížností veřejnost?

Dokázali bychom to, samozřejmě, ale bylo by to náročnější na počet pracovníků. Periodicky to přesto děláme. Naši dřívější strategii začínáme měnit. Donedávna jsme reagovali pouze na základě stížností, což znevýhodňovalo stanice, které měly velkou sledovanost. Řekněme, že napíše jeden z desetitisíců diváků, kterému se něco nelíbí. Šance, že se někdo takový najde u televize, jíž sledují statisíce lidí, je mnohem vyšší než u jiné stanice, kterou sleduje třeba jen deset tisíc lidí.

Začali jsme proto zavádět systém, kdy profesionální analytik sleduje televizní program a zaznamenává všechna porušení, k nimž podle jeho názoru došlo.

Ten člověk si tedy sedne před televizi a osm hodin si znamená její prohřešky?

Osm hodin to nebývá. Dělají se šestihodinové nebo čtyřhodinové bloky.

Kolik takových analytiků máte?

Asi šest.

Soustředí se na vysílání během celého dne?

Většinou se soustředí jen na dobu těsně před hlavním vysílacím čase a na prime time samotný.

Na jaké stanice se dívají? Omezují se pouze na „celoplošnou čtyřku“, nebo svým pozorným okem pohlíží i na programy, které jsou jen na kabelu, satelitu či v rozvodech IPTV?

Zatím sledují jednom zemské televize – ty nejdůležitější. Tedy Novu, Primu, ČT 1 a ČT 2. Na kabelové a satelitní televize už ale dostáváme také stížnosti, ale jenom od diváků. Jejich trvalý monitoring jsme ještě dělat nezačali.

Oslabila podle vás digitální novela úlohu rady – v tom smyslu, že už nebude nikdy žádné „velké“ licenční řízení pro televizní vysílání?

Představa, že rada je mocenským orgánem, je naprosto falešná. RRTV je správní úřad a zátěž vypisovat soutěžní licencí řízení při stávající legislativě byla doopravdy velká. Já změnu licencování vůbec nepovažuji za oslabení pozice rady. Jakmile je dostatek technických prostředků, nemá soutěžní licenční řízení žádný smysl. Rada se soustředí na hlídání komerčních sdělení a na hlídání obsahu pořadů. To je její principielní úkol a ten bude dělat dál.

Je na pořadu dne sloučení RRTV s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ)?

Obsahový regulátor musí být nezávislý na vládě a na čemkoliv jiném. I kdyby se RRTV a ČTÚ sloučily a vznikl kombinovaný regulátor, tak to obsahové rozhodování by stejně bylo nezávislé na sloučené instituci. Z hlediska výkonu funkce rady by se de facto nezměnilo nic.

Mohlo by dojít ale třeba k pracovním úsporám na místech, která mají obě instituce podobné.

My máme personálu málo, pro obslužné činnosti najímáme lidi se zdravotním postižením. Myslím si, že takové úspory v lidských zdrojích by tedy byly zcela marginální. Důvody, proč se uvažovalo o sloužení RRTV s ČTÚ, vyplývaly z konfliktů mezi těmito institucemi.

Tyto spory už ustaly?

Konflikty zmizely, protože došlo na rozdělení kompetencí. ČTÚ je dneska správcem kmitočtového spektra a RRTV je obsahovým regulátorem. Mezi sebou máme velmi dobré pracovní vztahy.

Docházelo dřív, v období konfliktů, i k tomu, že RRTV a ČTÚ dělaly stejnou věc dvojmo?

Do roku 2000 to bylo tak, že kmitočtové spektrum, ve kterém se provozuje rozhlasové a televizní vysílání, spravovala rada. A tam docházelo skutečně ke konfliktům. Největší spor, který mezi RRTV a ČTÚ byl a který zpozdil digitalizaci v této zemi o N let, podle mého názoru, vyplýval z hádky o tom, kdo bude licencovat zemské digitální sítě.

Rada chtěla licencovat digitální sítě s tím, že to je o prostředek pro vysílání. Zatímco evropská legislativa už připravovala separaci obsahu od přenosu a v 90. letech už bylo jasné, že tudy povede evropská cesta, tak u nás ještě po roce 2000, když už byl novelizovaný zákon o telekomunikacích a ČTÚ už byl správcem spektra, pořád ještě docházelo k těmto konfliktům. V té době mělo smysl řešit vztah mezi ČTÚ a radou. Dneska to podle mě fakticky žádný smysl nemá.

Představa, že se lze zbavit RRTV tím, že se sloučí s ČTÚ, je mylná.

Bude mít kauza šesti radních-neradních nějaký důsledek na vydaná rozhodnutí RRTV v letech 2002 až 2007? Znáte jménem nějaké odborníky, kteří tvrdí, že by tomu tak mohlo být?

BRAND24

Takové odborníky neznám. Zde nejde o otázky pro radu, ale pro soud. Je třeba si uvědomit, že je jedna otázka soudem zrušeného nedostatečného odůvodnění odvolání členů rady, které udělal úřad premiéra. A druhá věc je, že RRTV má 13 členů, to je v zákoně pořád. Parlament tehdejší radu odvolal. Co bylo později zrušeno, to nebylo odvolání samotné, ale jen jeho odůvodnění. Jde o poměrně složitý právní problém, k němuž se nemohu vyjadřovat.

Druhou část rozhovoru, kterou jsme věnovali přípravám na regulaci komerčního videa na internetu i problémům s pornografií, najdete v pátek 18. dubna na našem sesterském serveru Lupa.cz.

Považujete popsaný monitoring vysílání ze strany RRTV za dostatečný?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor pracoval do ledna 2011 ve zpravodajství TV Z1. V redakci DigiZone.cz působil od startu v říjnu 2005 do dubna 2008 jako redaktor, pak i zástupce šéfredaktora.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).