Přepnout na plnou verzi

DigiZone.cz

Prostřeno: cirkus postižených, které elektrické biče dráždí do nepříčetna

Obliba seriálu Prostřeno je podle mého názoru jasným důkazem skutečnosti, že Češi jsou opravdu smějící se bestie.

4. 12. 2016 0:00 Zdeněk Strnad
Vstoupit do diskuse 2 Přidat názor

Podle posledních měřítek sledovanosti je Prostřeno jedním z nejsledovanějších pořadů televize Prima. A to prosím už od roku 2010, kdy u nás tento formát byl představen poprvé. Princip je jednoduchý, všichni ho znáte: vybere se pět hostů, každý den se hoduje u někoho jiného. Ostatní pak přidělují hostiteli body, kdo jich má na konci nejvíc, vyhrává 50 000 korun.

Jedná se samozřejmě o převzatý formát, v Británii jej vysílá Channel 4 pod názvem Come Dine with Me, a běží ještě v několika desítkách zemí. U nás běží několikrát týdně, protože se na něj prostě lidé pořád dívají – ovšem na Channelu 4 jednu dobu běželo až 126 dílů za měsíc, což je věru strašidelná představa.

Když jde o jídlo až v poslední řadě

Do recenze Prostřena se mi dvakrát nechtělo, ale nakonec mě kolegové přemluvili, ať se podívám na pár dílů. Zřejmě mě chtěli za něco potrestat, nevím… Možná jsem v minulém životě někomu hodně škaredě ublížil, možná jsem byl masový vrah a teď mě dostihla karma. Nejedná se o žádnou gastroshow, jak se uvádí v oficiálním popisku akce. O jídlo tady jde až v naprosto poslední řadě a slouží jako podklad pro vyvolávání rozmíšek a nesvárů mezi jednotlivými soutěžícími.

Ostatně věci, které soutěžící vaří, vypadají tak, že Mimibazar je proti nim vysoká gastronomie. A soutěžící jsou kapitola sama pro sebe – v několika dílech, které jsem byl nucen zhlédnout, vystupovaly ty nejbizarnější postavičky, vystupující v oblečení jako z katalogu Neckermann z roku 1980. A samozřejmě všichni dávají na odiv svůj um (ostatně, jde jim o těch 50 litrů), což někdy vede k absurdním situacím, kdy – jak píše kolegyně Markéta Lukášková – „čím tlustší ženská, tím lehčí jídla vyžaduje“.

Dobrý casting jako základ úspěchu

Televize Prima zřejmě záměrně vybírá ty nejděsivější typy, které našla v castingových katalozích. A ještě je samozřejmě vybírá tak, aby se maximalizoval vznik potenciálních konfliktů – samozřejmě, bez nich by to nebylo ono – a používají k tomu ještě takzvané „pokyny z režie“, jinými slovy „informační elektrické biče“, aby rozdráždili divou zvěř. Lidé (a Češi obzvlášť) se rádi kochají z cizího neštěstí, proto je vždy jeden ze soutěžících naprostá odsouzeníhodná zrůda – někdy je to člověk, který má doma tak špinavo, že u něj odmítají ostatní jíst, jindy je to dáma, která se před kamerou vyleje jako konev, a v díle, který jsem jen s největším sebezapřením dokoukal až do konce, to byl Zdeněk Macura, který Regině Holáskové říkal „broučku“, litoval, že se nezeptal, zda ji může obejmout a nosil tričko s nápisem „Ježíš je áčková celebrita“.

Bez ohledu na to, jaký máte názor na Pavla Novotného, je to člověk, který se opravdu s ničím nemaže a naprosto každému řekne do očí, co si o něm myslí. A jeho výroky jsou i přes brutální, až neotesanou upřímnost naprosto přesné – když řekne, že není pochyb o tom, že Macurapotřebuje psychiatra, tak to při pohledu na toho mongoloidního obtloustlého pitomečka, který kvůli cvrčkům v kuchyni volá 112, považujete za zcela validní výrok.


Autor: FTV Prima

Diváky Prostřena nejvíce zaujaly Pavlovy slipy.

Zdeněk Podhůrský (který celý tenhle speciální díl vyhrál) vlastně působil nejcivilněji, ale i na něm nebyla patrná žádná velká euforie. No a manželé Krampolovi tam byli vyloženě do počtu – a těch pár replik, které tam měli, pronesli naprosto neutrálně. Což je v pořádku, lehká distance od toho absurdního divadla, ve kterém šlo o to navzájem se ponížit a shodit, je od herce, který je o generaci starší než jeho spolusoutěžící, asi správná a očekávaná.

Už starý Řím se bavil sledováním zápasů zrůd

V 19. století si jistý P. T. Barnum zařídil muzeum, ve kterém byla expozice těch nejodpornějších kreatur – chlapec s rukama jako humr, čtyřnohá dívka nebo lidský jednorožec. Byla to nejnavštěvovanější část celého muzea – lidi prostě mají zvrácenou radost, když je na tom někdo hůř než oni sami. Asi to v nich posiluje naději, že jejich posraný životy nejsou asi zase tak posraný.

Osazenstvo Barnumovy Freak show jako ideální účastníci soutěže Prostřeno.

A stejnou funkci plní i Prostřeno, pořad, který se řadí do stejné sorty jako Výměna manželek či Farmář hledá ženu – ta sorta se může jmenovat „Ukážeme vám ubožáky, kteří jsou na tom dost špatně, a vy na ně pak můžete ukazovat prstem a dělat si z nich legraci“. Při pohledu na Zdeňka Macuru se opravdu musí téměř každý cítit jako Einstein, to je v pořádku. Ovšem to, že se tenhle pořad už šestým rokem drží na příčkách sledovanosti, je důkazem jediného: Heydrich měl pravdu, když řekl, že Češi jsou smějící se bestie. A vzhledem ke sledovanosti tohoto formátu na celém světě zřejmě nejen oni.

Zdeněk Strnad

Komentátor, fejetonista, milovník dobrého piva, reklamy a world music.

Vstoupit do diskuse 2 Přidat názor
Titulní strana Přepnout na plnou verzi

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.