Hlavní navigace

Polská veřejnoprávní televize si stěžuje na finance, za příklad dává i Českou republiku

15. 7. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

TVP podléhá dlouhodobé kritice. „Úroveň informací, publicistiky, zábavy a filmové produkce i původní tvorby je velice nízká,“ prohlásila o ní loni režisérka Hořícího keře Agnieszka Holland.

Polská veřejnoprávní televize TVP dnes vydala tiskovou zprávu, v níž si postěžovala na svou finanční situaci, která ji doprovází díky špatné morálce polských koncesionářů. Podle dostupných statistik, na konkrétní zdroje se ovšem médium neodvolává, platí tamní domácnosti za televizi v přepočtu na osobu pouze půl eura. Koncesionářský poplatek je přitom v Polsku stanoven na 18,50 złotých měsíčně (přibližně 111 korun), přičemž zahrnuje jak televizi, tak i samotný rozhlas. Pokud má koncesionář pouze rozhlasový přijímač, je tato částka 5,50 złotých měsíčně (cca. 33 korun). Většina Poláků však koncese neplatí.

K TÉMATU: Režisérka Hořícího keře o Janu Palachovi kritizovala polskou veřejnoprávní televizi

V této oblasti se Telewizja Polska pouští do roviny manipulace, když uvádí, že Evropané odvádí průměrně koncesionářský poplatek ve výši tři eura, ale například v Norsku a Švýcarsku je tato částka rekordní – přibližně 24 eur – a v České republice a Maďarsku asi 5 euro. Tato částka se ale týká samotné výše koncesionářského poplatku. Nejde tedy o obnos, který Česká televize skutečně dostane. Ani u nás není platební morálka koncesionářů 100%. TVP tak v současné době dle tiskové zprávy žije především z reklamy, kde její výnosy činí 55 % financování. Za poslední roky výnos z koncesionářských poplatků značně poklesl, uvádí TVP.

BRAND24

ČTĚTE TAKÉ: Telewizja Polska spustí svůj regionální kanál TVP 3 už 1. září, bude i v DVB-T

Další záležitost, která polskou veřejnoprávní televizi trápí, má být meziroční pokles z výnosu koncesionářských poplatků, který činí téměř 10 %. Není proto divu, že TVP se jako jediná v Evropě musí pokusit válčit o peníze z reklamy s komerčními subjekty, konstatuje TVP. Tuto situaci prý však komplikuje fakt, že díky celosvětové finanční krizi se trh s reklamou zmenšil. Médium dokonce kalkuluje v tiskové zprávě i s takovými zeměmi, jako jsou Albánie, Srbsko nebo Chorvatsko, které pro změnu dává jako příklad států, které dávají největší část svého Hrubého domácího produktu (HDP) na fungování veřejnoprávních médií – od 0,43 do 0,7 %.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).