Hlavní navigace

Nač dalšího tři čtvrtě roku čekání na politické rozhodnutí o pásmu 700 MHz?

20. 10. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Všichni napříč trhem se shodnou na tom, že o využití lukrativních vysílacích kmitočtů v pásmu UHF musí rozhodnout politici. Ti mají k dispozici veškeré informace, tak na co čekají?

Přetahovaná o lukrativní kmitočty

Křik televizí, zvláště pak veřejnoprávní ČT, před časem zabránil přijetí strategického dokumentu Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) o dalším využití kmitočtového spektra u nás, v němž se dopředu počítalo s uvolněním lukrativního pásma 700 MHz mobilním operátorům pro jejich datové služby. ČTÚ před několika dny zveřejnil novou verzi Strategie správy spektra, v níž podle svých slov reflektoval připomínky dotčených subjektů. Zásadní změnou v otázce využití pásma 700 MHz je fakt, že dokument jej už dopředu nepřiklepává mobilním operátorům, ale nechává na politicích, aby rozhodli o jeho dalším využití. Přesto nejsou televize ani s nynější verzí Strategie správy spektra příliš spokojeny. Nedává jim totiž příliš mnoho jistot.

Tak nějak všeobecně se předpokládá, že v následujících deseti letech dojde k přechodu ze současného pozemního digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T na novější standard DVB-T2, což umožní uvolnit další kmitočty pro jiné služby. Pro jednu celostátní síť DVB-T2 totiž stačí i dva nebo tři vysílací kanály, což je u současného DVB-T nemyslitelné. Mobilní operátoři tedy očekávají, že s přechodem na DVB-T2 dojde k uvolnění části nebo celého pásma 700 MHz pro datové služby. Televizní vysílatelé o tom nechtějí ani slyšet, byť na evropské úrovni převládá názor, že by mobilní operátoři skutečně měli dostat přednost (a nebo spíš to mají mobilní operátoři v Bruselu moc dobře vylobované).

DVB-T2 není samospasitelné

Přechod na DVB-T2 sám o sobě znamená levnější provoz televizních programů v HD kvalitě, ale také výrazné omezení nebo dokonce konec regionálních televizí. Na rozdíl od DVB-T nebudou celoplošné multiplexy DVB-T2 regionalizovatelné do takové míry jako dnešní televizní sítě. Rozhodně ne na úroveň krajů nebo nižší. To může být problém, neboť řada regionálních vysílatelů vlastní vysílací licence, jež svojí platností výrazně překračují životnosti stávajících regionálních sítí DVB-T, jimž ČTÚ striktně stanovil životnost do roku 2017. Snad proto jejich operátoři nebyli přizváni do pracovní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu k otázkám spojeným s přechodem na DVB-T2 a dalšího využití pásma 700 MHz.

Tedy jen někteří, protože třeba České Radiokomunikace nebo Radim Pařízek, kteří krom jiného provozují i regionální sítě DVB-T, mají to štěstí, že zároveň vlastní i celoplošné multiplexy a díky tomu mají dveře na jednání zmíněné pracovní skupiny otevřené. Nicméně i na této skupině se poslední měsíce opakuje stále to samé: o budoucím využití pásma 700 MHz musí rozhodnout politici. Jde o národní bohatství a jeho využívání je strategickým rozhodnutím, které nelze nechat na regulačním úřadu. Naopak, ČTÚ by měl dostat „notičky“, jak v této věci postupovat. Napsat mu je má vláda. ČTÚ jí k tomu připravil tahák v podobě Strategie správy spektra, která nyní putuje k meziresortními připomínkovému řízení a jeho výsledkem má být závazný dokument, o němž bude hlasovat kabinet premiéra Bohuslava Sobotky.

Nahradí optiku pro každého LTE pro každého?

Dodejme jen, že všechny dosavadní strategické výhledy ohledně využívání kmitočtů počítaly s tím, že stát bude podporovat rozvoj broadbandu. Počítá s tím i dokument Digitální Česko 2.0, který připravoval tým současného předsedy Rady ČTÚ Jaromíra Nováka, když ještě působil na ministerstvu průmyslu a obchodu. Digitální Česko 2.0 krom jiného počítalo s rychlým rozvojem optických sítí i mimo městské aglomerace, což je i dnes, po letech, hudba daleké (a kdo ví, zda vůbec) budoucnosti. Levnější alternativou k optice až do domu jsou bezdrátové mobilní sítě LTE, které mobilní operátoři spouští ve velkém od letošního roku. Právě pro LTE by mohlo být uvolněno pásmo 700 MHz, jako se to už dřívě stalo s pásmem 800 MHz (vysílací kanály nad 60).

LTE by tak mohlo nahradit plán s optickými kabely do všech domácností v Česku, neboť nejsme Singapur, kde šlo takový projekt reálně uskutečnit, protože jde v podstatě o jednu velkou aglomeraci – městský stát. Není tedy divu, že ČTÚ pod vedením autora dokumentu Digitální Česko 2.0 má zájem o rozšiřování broadbandu, ať už jakýmikoli cestami. Dražba kmitočtů pro sítě LTE navíc může přinést státní kase větší peníze než jejich pronájem operátorům sítí pro digitální televizní vysílání. Tento ekonomický aspekt bude jistě důležitým argumentem při rozhodování vlády. Na druhou stranu, vláda, která sama dobrovolně omezí volně šířené televizní vysílání, nemůže počítat s příliš dobrými výsledky v příštích volbách.

Politici by měli rozhodnout co nejdřív

Otázka asi nestojí tak, zda za deset let bude v České republice ještě nějaká pozemně šířená televize, která bude pro koncové uživatele k dispozici zdarma. Když bychom šli do důsledků, ani nynější televizní vysílání není pro diváky zdarma, minimálně musí platit koncesionářské poplatky České televizi. Jde spíš o další možnosti rozvoje televizního vysílání. Bez pásma 700 MHz bude počet multiplexů DVB-T2 omezen. Vejdou se do nich sice všechny stávající televize z DVB-T, ale nikoli v HD kvalitě, která má být už za pár let normálním standardem. Nemluvě o Ultra HD kanálech, které jsou nyní v plenkách, ale časem by mohly nahradit dnešní HDTV. Ty by se do omezeného počtu sítí DVB-T2 nevešly.

BRAND24

Hraje se tedy o možnost udržitelného rozvoje terestrické televizní platformy v Česku, nebo její pouhé přežívání. K tomu je třeba přiznat, že Česká republika je z celoevropského hlediska poměrně výjimečná velkou penetrací terestricky přijímaného televizního vysílání v domácnostech. Všude okolo nás převažují neterestrické vysílací platformy – satelit, kabel nebo IPTV. Klíčová otázka zní, zda nás čeká stejný vývoj a půjde o přirozenou změnu, nebo jí stát „pomůže“ svým rozhodnutím o pásmu 700 MHz. To všechno jsou věci, které mohou kompetentní politici vědět už dlouho, nebo přinejmenším by to mohli vědět, pokud by se zeptali svých poradců. Mají tedy veškeré informace potřebné ke klíčovému rozhodnutí o pásmu 700 MHz.

Je tedy přinejmenším překvapivé, že se okolo téhle zásadní otázky neodehrává na politické scéně vážná debata. Nedávný seminář v Poslanecké sněmovně politici v podstatě ignorovali, ministerští úředníci předpovídají, že o budoucnosti pásma 700 MHz by se mělo rozhodovat v polovině příštího roku. Proč až za tři čtvrtě roku? Jaké další informace chtějí politici získat (a lze se dozvědět ještě něco nového?), aby se mohli kompetentně rozhodnout? Nebo to je klasická zdržovačka, aby se pak ve chvatu schválilo nějaké nepopulární rozhodnutí? Hodně to připomíná neskutečný šlendrián okolo zavádění digitálního rozhlasového vysílání u nás. Nebýt několika nadšenců, kteří ze svého financují pár rozhlasových multiplexů, digitální rozhlas by u nás nebyl. Snad to tak nedopadne i u televizního vysílání.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).