Hlavní navigace

Na co bude dobrá asociace digitálních televizí?

16. 6. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 115393
Šestice nových digitálních televizí chce založit profesní organizaci, která by měla hájit jejich zájmy po dobu zavádění zemského digitálního vysílání a vypínání analogových kmitočtů. Hlavním propagátorem myšlenky Asociace provozovatelů digitálních televizí (APDTV) je Fero Fenič, majitel licence pro plnoformátový program Febio TV. Ostatní televize se mají k návrhu definitivně vyjádřit příští týden. Server DigiZone.cz se podíval, na co by byla taková asociace dobrá.

Zadavatel průzkumu sledovanosti

Digitální televize si nemůžou dovolit platit dost drahý elektronický průzkum sledovanosti, jehož zadavatelem je Asociace televizních organizací (ATO). Místo peoplemetrů se tedy budou muset spolehnout na jiný způsob měření, zřejmě deníčkový průzkum. APDTV by mohla být jeho zadavatelem a časem se stát přidruženým členem ATO, který by odebíral základní omezená data z peoplemetrů, podobně jako to dělá Asociace komunikačních agentur. Provozovatelům digitálních televizí by se rozhodně lépe vyjednávalo pohromadě, než kdyby si zajišťovali měření samostatně. Vyjde je to i levněji: poplatek, který za ně zaplatí jejich asociace, si mohou mezi sebou rozpočítat podle dosažené sledovanosti, případně rovnou vydělit šesti.

Výsledky sledovanosti jsou důležité nejen z hlediska programmingu, ale hlavně kvůli zadavatelům inzerce. Digitální programy sice zpočátku nebudou prodávat reklamní časy podle dosažené sledovanosti, ale podle pevných ceníků pro různá časová pásma, jako to dnes dělají kabelové televize; ty nejúspěšnější z nich se ale časem nevyhnou klasickému prodeji na GRP (dodané body sledovanosti, jeden procentní bod odpovídá asi osmdesáti tisíc diváků). To se bude týkat hlavně plnoformátových stanic Febio TV či TV Barrandov. Ty zřejmě také budou nejvíce tlačit na APDTV, aby se stala členem ATO jako zadavatele elektronického měření sledovanosti. Nabízí se ale ještě jedno řešení: že se digitální televize dohodnou s rádii na vlastním elektronickém průzkumu pomocí hodinek Radiocontrol, které předloni v Praze testovala agentura GfK.

Společný prodej reklamních časů

Naopak malým tematickým stanicím, jako je zpravodajská Z 1, by mohla vyhovovat společná nabídka reklamních časů. O něčem podobném začaly digitální stanice uvažovat už bezprostředně po udělení licencí. Zatímco generální ředitel hudebního kanálu Óčko Jiří Balvín by se takové spolupráci nebránil, majitel Febio TV Fero Feničrozhovoru pro DigiZone.cz uvedl, že by musel zvážit, co by jeho televizi taková spolupráce přinesla. Malé televize totiž budou mít snahu prodávat reklamní časy v balíčcích s většími stanicemi, na které se bude upírat zájem většiny inzerentů. S tímto zájmem by se pak „svezly“ i menší stanice. Jisté je, že v prvních letech se digitální stanice neobejdou bez mediálních zastupitelství. Žádná z nich nemá dlouhodobé vztahy s inzerenty.

Bez obchodního zastoupení je podnikání nových digitálních stanic podnikatelská sebevražda. Jak my, tak i Arbomedia či Mafra máme hotové vazby s mediálními agenturami. Nedokážu si představit samostatný začátek, a to i když by se jednalo o sebelepšího obchodního ředitele, prohlásil v rozhovoru pro týdeník Marketing a Media ředitel společnosti Big Partnership Media Jiří Lichý. Podle jeho slov by mohla u inzerentů uspět zpravodajská stanice Z 1, protože veřejnoprávní kanál ČT 24 přijde od roku 2008 o reklamu. Zajímavou cílovou skupinu má TV Pohoda. Těžší to budou mít programy, které se zaměří na cílové skupiny, jež spolehlivě pokrývají Nova, Prima nebo ČT. Musíme přihlížet i k jistým iracionálním vlivům. Např. Top TV vznikla jako teleshoppingová televize a i přes relativně hezký program se z této krabičky těžko dostává. Důležitá bude i jejich image, míní Lichý.

Vyjednávání s provozovateli multiplexů

Důležitou roli by mohla nová asociace sehrát při vyjednávání s provozovateli multiplexů o cenách za šíření signálu. Podle novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání si budou moci jednotlivé programy po spuštění definitivních vysílacích sítí vybrat, v kterém multiplexu chtějí vysílat. Nyní mají napevno přidělené pozice v přechodných multiplexech B a C. Poplatek za šíření signálu bude jedním z největších nákladů nových digitálních televizí. Odhaduje se, že při pětadevadesáti­procentním pokrytí České republiky vyjdou roční náklady na šíření jednoho celoplošného digitálního programu na 80 milionů korun. Záleží však na provozovateli multiplexu, jakou cenu bude požadovat, a na majiteli televize, co bude ochoten zaplatit. Případné spory by měl řešit Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Ideálnější by ale bylo, kdyby podobné dohady klidnila profesní organizace, tedy na státu nezávislá instituce. Ta by se také mohla zavázat provozovatelům multiplexů, že uhradí případné ztráty způsobené krachem některého z digitálních programů. Asociace by si tak získala důvěru a silnější vyjednávací pozici. Stejným způsobem by asociace mohla vystupovat i v případě schvalování mediálních zákonů a novel. Takovým způsobem už hájí zájmy kabelových a telekomunikačních operátorů Česká asociace kompetitivních komunikací. Bylo by to logické: oproti silné veřejnoprávní televizi, Nově a Primě jsou digitální stanice v pozici jakéhosi outsidera a bude jim trvat přinejmenším dva až tři roky, než se dostanou do širšího povědomí diváků i zákonodárců. Asociace by jim v tom mohla pomoci.

BRAND24

Propagace a odborné fórum

Takové sdružení by mohlo také přispět k propagaci digitálního vysílání a vytvořit určité odborné fórum, na kterém by se řešily otázky vysílacích standardů, využívání různých typů interaktivních služeb, a jednotliví provozovatelé by si tu vzájemně vyměňovali zkušenosti. Asociace by také mohla vydávat doporučení spotřebitelům, například ohledně digitálních přijímačů či způsobu příjmu digitálního vysílání komerčních stanic v místech, která nepokryje signál z pozemních vysílačů. Jako profesní sdružení by také mohla zastupovat provozovatele digitálních televizí u Národní koordinační skupiny pro zavádění zemského digitálního vysílání nebo vyjednávat s výrobci a distributory digitálních přijímačů o podpoře technologických novinek a interaktivních služeb.

Sečteno a podtrženo, profesní sdružení by digitálním televizím velmi pomohlo. Alespoň po tu dobu, kdy budou v nevýhodě oproti zavedeným analogovým programům. Pokud do svojí asociace pozvou i programy, které jsou dostupné po satelitu nebo v kabelových rozvodech, mohla by se z APDTV stát velmi silná organizace, na čemž by v konečném důsledku mohli vydělat i diváci. Silnou asociaci jen tak někdo nepřekřičí a digitalizaci nezastaví.

Měly by časem do Asociace provozovatelů digitálních televizí vstoupit i ČT, Nova a Prima?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).