Jaký vám dává ekonomický smysl spouštět multiplex, který pokrývá všechna krajská města, ale platnost jeho kmitočtových přídělů končí za tři roky?
Bussines case je na to spočítaný. Počítali jsme s tím, že náklady, které musíme vynaložit, se musí vrátit do doby, než příděly skončí. Samozřejmě otázka, jak příděly skončí a kdy, je otevřena. Může se stát, že budou prodlouženy, ale to by se pochopitelně týkalo všech regionálních multiplexů. Z tohoto pohledu nám to tedy smysl dává, a za druhé, nezapomínejme, že trh je opravdu nasycený, nemáme už žádné volné programové pozice. Potřebovali bychom otevřít nové, protože máme poptávky a nemůžeme nechat naše klienty na holičkách. A co se týče využití tohoto multiplexu, je určen i pro HD obsah, který bychom chtěli propagovat a dělat ho v MPEG-4, dosud jsme takovou možnost neposkytovali. Cítíme to jako jeden z dalších kroků pro penetraci DVB-T2.
Když máte poptávky po volných pozicích, proč startujete Regionální síť 8 s dvěma programy ve standardním rozlišení?
Protože diskuse s potenciálními klienty stále probíhají, a nezapomínejme, že síť je také ještě ve výstavbě. V momentě, kdy ještě nemáte dostavěnou síť, která by teď teoreticky měla pokrývat 40 procent obyvatel a teprve až další měsíc dojde k dokrytí nad 50 procent, jste schopen ji plnohodnotně nabídnout až poté. Nicméně diskuse probíhají jak se stávajícími televizemi, tak i s novými zájemci. Ale tyto dohody většinou nějakou dobu trvají, není to otázka jednoho týdne.
Na tiskové konferenci minulý týden jste oznámili, že dva vysílače Regionální sítě 8 budou spuštěny až k 1. srpnu. O které lokality půjde?
V srpnu spustíme ještě Mikulov a Jihlavu.
V době, kdy jste Český telekomunikační úřad (ČTÚ) žádali o kmitočtové příděly pro vaše Regionální sítě 8 a 12, jste počítali právě s HD programy stanic, které šíříte v SD kvalitě ve vašich celoplošných multiplexech. Jaké jsou vůbec šance získat klienty, kteří by vysílali v HD kvalitě ve všech krajských městech? To už nebude levná záležitost.
Určitě tu jsou. Šance vidíme v žánrových televizích, ať už jsou to kanály velkých televizí, nebo další projekty, které momentálně indikovaly, že by mohly přijít. To znamená žánrové kanály, určitě sportovní kanál, případně i menší televize, které by se rády dostaly z regionálního vysílání na pokud možno částečné celoplošné pokrytí. Cítíme zájem i od mediálních domů, což je úplně nový druh klientů. S těmi bychom také mohli spolupracovat v budoucnu.
Takže některá vydavatelství chtějí postavit vlastní televizi?
Je to možný směr vývoje, komplexní služby.
To je zajímavé. Jednáte třeba i s Českou televizí? Kavčí hory už šíří v konkurenční Regionální síti 7 tři HD verze svých programů. Další dva zatím vysílají pouze v SD kvalitě.
S Českou televizí zatím o této možnosti konkrétně nejednáme, ale vyjednáváme o strategické spolupráci. HD vysílání mají pokryto Regionální sítí 7, v níž mají rezervovanou patřičnou kapacitu, kterou mají pod kontrolou. V této situaci není ČT na pořadu dne.
Pokryjí příjmy od dvou klientů (TV Noe a Sport 5), s nimiž startuje Regionální síť 8, náklady na její provoz?
V této fázi samozřejmě ne. V dlouhodobém horizontu by ale měly, s tím, že naběhnou další.
Kolik klientů potřebujete, abyste pokryli alespoň náklady na provoz?
To bych v této fázi nerad komentoval, ale samozřejmě musíte počítat, že těch pozic musí být obsazeno více než dvě.
Kdybychom srovnali cenu za šíření signálu ve vašem multiplexu 2 s Regionální sítí 8, jaký je tam poměr?
Poměr samozřejmě odpovídá tomu, že se bavíme o našem prémiovém multiplexu s pokrytím přes 99 procent obyvatel a lowcostovém multiplexu s jiným SLA a pokrytím 54 procent obyvatel. Rozdíl je výrazný, a to proto, že náklady, které potřebujete na pokrytí 99 procent populace, rostou parabolicky s pokrytím, kdežto u těch prvních 60 procent v lineárním módu. Z toho pohledu se to velmi těžko srovnává, a i proto je cenová úroveň někde úplně jinde. Je to v řádech několikrát níže oproti ceně multiplexu 2.
Nebude to tedy ani polovina ceny za šíření v multiplexu 2?
Ne, je to mnohem méně.
Máte poptávky o programové pozice ve vašich multiplexech, tedy konkrétně v Regionální síti 8, také od zahraničních zájemců?
Zaznamenali jsme zájem ze Slovenska. Zatím to ale nevypadá, že by v nejbližší době došlo k dohodě.
Když mluvíte o Slovensku, nedávno česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila vysílací licence slovenským televizím Joj a Plus. Ale ty jsou pro satelitní vysílání.
Podrobnosti ohledně těchto satelitních licencí neznám, ale jak říkám, zájemce ze Slovenska jsme zaznamenali, ale je to velmi, velmi předčasné.
Konkretizovat nebudete?
Nelze.
I když je Regionální síť 8 skutečně regionální, není regionalizovatelná, neumožňujete v ní vysílat jen z některých vybraných vysílačů. Proč?
To je velmi důležitá informace. Velký vliv na to mají náklady, protože pokud si vezmete jenom fixní náklady headendu, který je regionalizovatelný, jsou to obrovské částky. Kvůli nim pak vzniká jeden z největších rozdílů v ceně oproti sítím, v níž nejsou regionální pozice. Na druhou stranu, regionální pozice máme v multiplexu 3 a v této chvíli je nemáme všechny obsazené, takže z tohoto pohledu pro nás tento produkt není ani tak potřebný jako celkové pokrytí 54 procent populace u Regionální sítě 8.
A kdyby tu byl zájem o regionální odpojování v Regionální síti 8, kolik by se vám muselo ozvat zájemců, abyste tento multiplex regionalizovali?
Je pravda, že aby se vám to vyplatilo, musíte mít obsazeno minimálně polovinu až dvě třetiny regionů.
Což zatím nemáte ani u multiplexu 3.
Přesně tak, ale existují tu další regionální a lokální multiplexy, které zajišťují regionální vysílání. My v tuto chvíli opravdu nevidíme potřebu regionálního vysílání, ale spíš se soustředíme na to, abychom mohli prodat celoplochu s pokrytím 54 procent, což si myslím, že je produkt, který tady momentálně chybí a není k dispozici jiný. Zatímco nabídka regionálních pozic tady už je.
Slibujete, že většina pokrytí Regionální sítě 8 bude z lokalit, odkud už vysíláte multiplexy 1, 2 a případně i 3. Jak budete řešit lokality, kde tomu tak není a diváci budou muset hýbat s anténou? Chystáte nějakou komunikační kampaň?
Řešit to budeme, jsme na to připraveni. Na webových stránkách k tomu bude manuál, kde budeme radit lidem, jak si mají natočit antény a co musí udělat pro to, aby tento multiplex sledovali. Veškeré dotazy budeme směřovat na naše dohledové pracoviště, které je na to připraveno a bude odpovídat tak, jak odpovídalo v mnoha případech, když jsme v některém z regionů přelaďovali na jiný kanál. Je to standardní proces.
Regionální síť 8 hodně využívá kanály nad 50. Neobáváte se v souvislosti se spouštěním základových stanic LTE vzájemného rušení?
Tohoto problému se obáváme dlouhodobě. Vyjednávali jsme s ČTÚ, jak bude nastartovaný proces, protože roll out LTE ve velkém teprve začne probíhat, momentálně jsou to pouze některé okresy. Ve větším začne LTE nabíhat až v budoucích měsících. Při jednání s telekomunikačním úřadem jsme došli k nějaké proceduře, ve které ČTÚ deklaruje, že je připraven promptně jednat a my na naší straně se musíme připravit na to, že přijdou stížnosti. Ale primárně jsme se snažili obrátit pozornost k operátorům, kteří budou spouštět tuto novou službu, jež bude rušit stávající službu, takže by bylo logické, kdyby se k tomu ti operátoři postavili čelem.
Kolik jste už registrovali případů rušení DVB-T základovými stanicemi LTE?
Nemám přesnou statistiku, ale není to vysoké procento. Myslím si, že to spíš souvisí s tím, že zatím nenaběhl roll out v těch hustě osídlených oblastech.
Myslíte východní Čechy a Karlovy Vary, kde vysíláte na 60. kanálu a lze tam očekávat největší problémy?
Přesně tak, tam budeme velmi ostražití a musíme to sledovat hodně detailně.
Dívali jste se při určování cenové politiky Regionální sítě 8 na konkurenci? Konkrétně na obdobnou Regionální síť 7, kterou provozuje Radim Pařízek, i když má o něco větší pokrytí?
Jako lídr na trhu si cenovou politiku určujeme sami. Konkurence pro nás není určující, nýbrž to, co my sami cítíme. Připravujeme produkty, které musí být připraveny na základě ekonomických ukazatelů a musí se vyplatit. Dále sledujeme portfolio našich služeb, jak do něj nová služba nebo její formát zapadá, aby to bylo pro naše zákazníky zajímavé. I z tohoto ohledu jsme ji profilovali a připravili ceník, který tomu odpovídá. Tím jsme velmi jasně předurčili, jaká je ekonomická schopnost této služby přinést zisk, který samozřejmě musí generovat.
Při obsazování multiplexu 3 jste nabízeli vybraným klientům pilotní provoz za výhodnějších podmínek s náběhovými cenami. Praktikujete to i u Regionální sítě 8, nebo zákazníci platí od začátku plnou cenu?
Obecně slevy ze služeb neposkytujeme. Je pravda, že jakési náběhové schéma jsme poskytovali a tohle schéma se samozřejmě týká obecně schémat všech našich produktů. V tomto případě nechci říct, že to platí stoprocentně, ale jakési zohlednění náběhu máme k dispozici.
Možná jste zaregistroval, že jste rozčílil jednoho z provozovatelů lokálních multiplexů, Ivo Brabce z Českých Budějovic, kterému jste před časem přebrali Šlágr TV a nyní i TV Noe. Podle jeho slov nabízíte dumpingové ceny a chce se kvůli tomu obrátit na antimonopolní úřad.
Přišlo mi to poměrně úsměvné, protože České Radiokomunikace jsou dlouhodobě kritizovány za vysoké ceny. V tomto případě jsme kritizováni za nízké ceny.
Prý podlézáte i ceny, za které nabízí svoje služby v Regionálních sítích 1 a 3 právě Ivo Brabec.
Můžu vás ujistit, že to je všechno dané řešením a produktem, který jsme připravili. A že je naprosto zřejmé, že byznysmodel a koncept, který musíme dodržovat vůči našim zákazníkům, je jasně zachován. Takže se toho naprosto nebojíme. A jak vidíte, snažíme se být někde uprostřed mezi kritikou vysoké a dumpingové ceny, což samozřejmě odpovídá ekonomické realitě.
Dá se někdy v budoucnu očekávat rozšíření Regionální sítě 8 do dalších lokalit mimo krajská města?
Rádi bychom to udělali, nicméně už nejsou k dispozici volné frekvence. Snažili jsme se pokud možno vybrat ještě zbylé frekvence, u každé jsme si zkoumali vyzařovací výkon a jaké pokrytí se dá získat. Zbytky, které jsou ještě volné, už jsou mimo ekonomickou realitu, naprosto se nevyplatí jimi pokrývat území s tak malým vyzařovacím výkonem. Ekonomicky to nedává smysl.
Nakousl jste možnost prodloužení kmitočtových přídělů pro regionální sítě DVB-T za rok 2017. Kalkulujete tedy s tím, že příští rok na konferenci WRC 2015 neprojde druhá digitální dividenda, která počítá s odnímáním pásma 700 MHz televiznímu vysílání? Jaká je vlastně ohledně toho aktuální situace? Monitorujete si, co se děje?
Velice pečlivě si to monitorujeme jak na místní, tak evropské úrovni. Jako stálý člen BNE, který je součástí Evropské vysílací unie EBU, máme velmi blízké kontakty s lidmi, kteří se zabývají procesem digitální dividendy 2. Víme, jaký názor panuje v evropských orgánech, a zajímáme se o způsob, jakým bude vypadat ono rozhodnutí po roce 2015, takže tato situace nás velice zajímá. Na lokální úrovni, jak víte, jsme zatím úplně nenašli společnou řeč s ČTÚ. Máme trošku jiný pohled na to, jak by měla být ve Strategii správy spektra zajištěna budoucnost televize, a není to jen náš názor, stejně se k tomu staví Česká televize i ostatní komerční televize a operátoři televizního vysílání. Dali jsme připomínky k návrhu Strategie správy spektra a ty byly vypořádány ne úplně k naší spokojenosti. Momentálně stále probíhají diskuse a běží tzv. meziresortní řízení, kde se ještě budou vyjadřovat ministerstva a různé státní orgány. V této fázi to tedy ještě nepovažujeme za finální konsensus, který už by měl nastat a doufáme, že do doby, než se to spektrum jako návrh opravdu dostane do zátěže, toho konsensu bude dosaženo.
Mohou se v Regionální síti 8 objevit i placené televizní kanály?
Z hlediska možnosti podmíněného přístupu tato technologie je k dispozici. Nedokážeme předjímat, jestli se někdo objeví s touto žádostí. Kdyby ano, asi bychom mu byli schopni vyhovět, ale primárně je Regionální síť 8 určena pro kanály k šíření na free-to-air.
Takže to není tak, že byste s placenými kanály počítali pouze v sítích DVB-T2, mohou se objevit i v DVB-T?
Nevylučuji to v případě nějakého jednoho kanálu, ale obecně to v tomto formátu nedává ekonomický smysl. Takže jak říkám, umíme to, ale nepředpokládám, že by se to zrealizovalo kvůli ekonomické náročnosti.
Přesuňme se od digitální televize k digitálnímu rozhlasu. Připravuje se novela zákona o Českém rozhlasu, která umožní vznik rozhlasového veřejnoprávního multiplexu. ČTÚ čeká, až tato legislativní změna proběhne Parlamentem, a poté chce vypsat aukce na celoplošné sítě pro digitální rozhlas ve III. pásmu. České Radiokomunikace nedávno přišly o kmitočtové příděly pro digitální rozhlas v L-pásmu, za které jste už zaplatili, ale nezačali jste na nich vysílat. Mrzí vás to, že jste o tyto kmitočty přišli?
Musíme se na to dívat z časového průběhu, co se stalo. V době, kdy jsme si požádali o L-bandové frekvence, nebylo III. pásmo k dispozici. Počítali jsme s tím, že L-bandové frekvence použijeme pro šíření signálu v hustěji obydlených oblastech a v místech s velkou koncentrací obyvatelstva. Ukázalo se, že ekonomicky je toto šíření nevýhodné a že III. pásmo, které v té době nebylo k dispozici a nevědělo se přesně, kdy k dispozici bude, je ekonomicky mnohem výhodnější. U frekvencí v L-pásmu byla jasná podmínka, že do šesti měsíců musíte spustit vysílání. Nadále si držíme frekvence v Praze, ty ostatní jsme pro nečinnost ztratili, ale bylo to záměrné, protože jsme pro ně neviděli ekonomické využití. Díváme se dál a vidíme III. pásmo, které bude potřeba pro šíření celoplošných multiplexů.
Jednáte s potenciálními klienty, za jak dlouho by byli ochotni vstoupit do celoplošných sítí, o které se budete ucházet?
Jsme v kontaktu s našimi největšími klienty, velmi úzce spolupracujeme. Základní problém je v tom, že když se podíváte na západní Evropu, bez státní podpory nebo podpory rádia veřejné služby se nikde digitální rozhlas neujal. Je to z toho důvodu, že monetizační model začíná fungovat až při jisté penetraci digitálních přijímačů a je zkrátka nemožné chtít po rádiích, které jsou dnes pod tlakem internetu a snižují se jim reklamní výnosy, aby zaplatily dvojnásobnou distribuci jak analogového, tak digitálního signálu. Z tohoto důvodu je naprosto klíčové, aby se k tomu nějakým způsobem vyjádřil stát, zda má nebo nemá zájem strategicky podpořit digitální rádio. Vidíme to ze všech zemí Evropy, kde se podařilo penetraci dostat na nějakou vysokou úroveň.
Jakou roli v tom má sehrát Český rozhlas? Ten nyní místo digitalizace chystá tendr na desetiletý kontrakt pro analogové vysílání.
Český rozhlas se přihlásil k myšlence, že digitální rozhlas ho zajímá. Jsme připraveni ho strategicky podpořit v jeho úsilí o digitalizaci rozhlasového vysílání. Bude samozřejmě záležet na finančních možnostech Českého rozhlasu, případně jak by tento projekt podpořil stát. My jenom říkáme, že tendrovat komerční multiplexy předtím, než dojde k jisté penetraci přijímači, ať už za účasti státu nebo Českého rozhlasu, by nebyla dobrá cesta. Mohlo by to vést k zániku digitálního rádia jako takového. Nepovedený start by mohl způsobit naprostý neúspěch.
Ze strany Českých Radiokomunikací jsem vůči digitálnímu rozhlasu zaznamenal jistou skepsi, v květnu ještě váš předchůdce Michal Čupa na konferenci Digimedia 2014 říkal, že nevidí životaschopný ekonomický model pro digitální rozhlas u nás.
To je přesně to, co jsem řekl. Já ten ekonomický model v této chvíli taky nevidím, ale v momentě, kdy penetrace přijímači dosáhne jistého procenta a rádia budou připravena přijít s unikátním obsahem, pak ta penetrace může probíhat a jakýmsi způsobem proběhne. Vidíme to na zemích, ať už v severní Evropě, v Norsku je dokonce už určen termín vypnutí analogového rozhlasu na rok 2017. Vidíme také, že po deseti letech penetrace v Anglii je přes 50 procent domácností vybaveno digitálními rozhlasovými přijímači a už se tam objevil první komerční provoz. Takže ten model může fungovat, ale počáteční impuls je zkrátka otevřený.
Jak vnímáte snahu Českého rozhlasu vytendrovat znovu distributora analogového signálu na deset let dopředu ve chvíli, kdy už má uzavřené smlouvy, a to i s vámi?
S námi má uzavřené smlouvy, nicméně to je věcí Českého rozhlasu, jak k tomu přistoupí. Jenom chci říct, že tady zazněly hlasy, proč tendrovat analog, když máme digitální rozhlas, ale z tohoto pohledu to nedává naprostý smysl. Analogový rozhlas tady těch deset let bude, protože penetrace analogovými přijímači je tady obrovská. Vezměte si, že je u nás 16 milionů analogových rozhlasových přijímačů. Pokud se stát nebude podílet na tom, že těmto lidem jakýmsi způsobem nahradí analogové přístroje, přispěje jim nebo je nějakým způsobem podpoří, penetrace digitálními rádii bude probíhat dlouhá léta. Dnes můžete digitální rádia v českých domácnostech počítat jen na tisíce, takže kdyby se začalo digitálně vysílat, skoro nikdo to nezaznamená. Z tohoto pohledu tu tedy ta dlouhodobost analogu určitě zůstane. Minimálně deset let, a záleží na tom, zda se vůbec rozjede digitální rozhlas.
Obáváte se toho tendru Českého rozhlasu, že byste mohli přijít o klienta?
Budeme se na něj připravovat jako na každý jiný, velmi poctivě a budeme se snažit nabídnout co nejlepší podmínky, aby si nás Český rozhlas vybral.
Zkoušel jsem zjistit, zda na trhu existují firmy, které by vás mohly nahradit a nabídnout srovnatelné pokrytí. Údajně ano, ale sám jsem nezaregistroval nějaké společnosti, které by měly vysílače po celé republice a mohly okamžitě nabídnout celoplošné pokrytí.
Opravdu nevidím do strategie a schopností konkurence. My se soustředíme na naše řešení a na to, abychom byli úspěšní.
Bylo by pro vás dobrou zprávou, kdyby digitální vysílání začalo co nejdříve a analogové vysílání pokračovalo do roku 2025, aby byl souběh co nejdelší?
Z tohoto pohledu vám to nedovedu říct, je to spekulace. Co vnímáme, že pokud má mít rozhlasové vysílání budoucnost, k přechodu na digitál bude muset dojít. I z hlediska propojení na internet, většího komfortu služeb pro posluchače a je to vlastně poslední analogové médium, které existuje v mediální sféře, takže logicky by se chtělo říci, že ano. Je tady samozřejmě hrozba, že pokud se nepřejde na digitální rádio a nebude se penetrovat, byl by digitální rozhlas pouze v telefonních přijímačích, případně přes internet, ale myslím si, že by to nebyla dobrá cesta. A je tady role státu, aby si řekl, zda to je tradiční médium veřejné služby, které má svoji historii a myslím, že i v budoucím krizovém managementu státu a podobných příležitostech prokázal svoje služby. Mobilní telefony nás úplně nespasí, což je příklad povodní a podobných událostí, kdy mobilní síť přestala fungovat, zatímco rozhlasové vysílání fungovalo dál.
Jak dlouhý souběh analogu a digitálu by podle vás byl potřeba? Pokud se budeme bavit o minimální možné době.
Vůbec to nedovedu odhadnout. Odpovím vám příkladem ze zahraničí. Padesátiprocentní penetrace digitálními rozhlasovými přijímači v Británii trvala deset let, i při takto poměrně bohaté společnosti. A podobně dlouhý souběh je momentálně i v severských zemích, kde se penetrace blíží 80 procentům domácností.
Tak to abychom už pomalu začínali.
Já si myslím, že je čas, ale záleží na státu, jak se k tomu postaví. Je to opravdu rozhodnutí státu a strategie státu k mediálním službám a vůbec k tomu, jakým způsobem vidí distribuci rozhlasového signálu.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
