Jak se vám podařilo přesvědčit Českou televizi, aby přeci jenom vstoupila se svým dětským kanálem do vašeho multiplexu 3?
S ČT jsme už dříve uzavřeli dohodu o strategické spolupráci při rozvoji terestrické platformy. Budoucí vývoj pozemního vysílání je pro nás pro oba důležitý. ČT bojuje s tím, že má nedostatečnou kapacitu ve veřejnoprávním multiplexu a ze zákona musí naplňovat veřejnou službu. Proto se musí určitým způsobem snažit svoji kapacitu zvýšit. Pro nás coby lídra na trhu terestrického vysílání je důležité, jak bude onen budoucí rozvoj vypadat. Tato strategická spolupráce by měla přispět k otestování přístrojů DVB-T2 a budoucímu výhledu, jak by mohla proběhnout budoucí migrace na tento vysílací standard.
A co se týče onoho zařazení ČT :D/ČT art do multiplexu 3?
Dá se říci, že to je jen vedlejší produkt této strategické spolupráce. ČT jsme poskytli pozici v multiplexu 3 pro pilotní vysílání ČT :D. Jsou tam také určité aspekty, které chceme testovat pro přechod z DVB-T na DVB-T2.
To znamená, že Česká televize má v multiplexu 3 podobné podmínky jako Óčko Gold, nebo jaké měla TiP TV? Obě tyto televize od vás dostaly možnost vysílat pilotně za výhodnějších podmínek.
Ano.
Čili Déčko může po omezenou dobu vysílat v multiplexu 3 za výrazně nižší cenu?
Nechtěl bych komentovat cenu, ale dá se říci, že to je přesně v intencích toho, co dostali i jiní naši zákazníci.
ČT :D původně začala vysílat v konkurenční Regionální síti 7, kde nebylo ideální pokrytí ani rozložení vysílačů. Spousta diváků má antény nasměrované na vysílače Českých Radiokomunikací. Česká televize měla nabídku šířit ČT :D v multiplexu 3 ještě předtím, než tento program zahájil vysílání u konkurence. Měnili jste pro ČT nějak podmínky poté, co si vybrala Regionální síť 7 a v té měla problémy s pokrytím?
Opravdu bych nerad komentoval smluvní podmínky, jde o obchodní dohodu. Rád se ale vyjádřím k situaci, která vznikla po startu ČT :D a ke konkurenci. Vždy jsme byli velmi seriózní dodavatel terestrické distribuce a jako dlouhodobý dodavatel této služby jsme měli vztahy nejen k našim zákazníkům, ale také k divákům. Neseriózní postup naší konkurence nás ale dlouhodobě poškozuje. Mohu to zdokumentovat na poskytování služeb v multiplexech, o kterých konkurence tvrdí, že jde o srovnatelný produkt s našimi sítěmi, který se vlastně liší jenom cenou. Jenže to je podobné, jako kdybych srovnával Superb s Fabií a argumentoval, že vznikly ve stejném závodě a rozdíl mezi nimi je jen v tom, že Fabie má lepší cenu.
Multiplexy Radima Pařízka ale skutečně nabízejí výhodnější ceny za šíření signálu.
Existují tři základní věci, které charakterizují multiplex jako produkt: pokrytí, technické řešení a dostupnost služby. Od nich se pak odvíjí cena služby. Dám příklad: u pokrytí se dostáváme k problémům s tím, že výpočtový model tohoto pokrytí – a musíme si říci, že se nikdy neměří opravdové pokrytí, ale vychází se z modelu a dokonce existuje několik metod, jak se toto teoretické pokrytí dá změřit, přičemž ČTÚ preferuje jednu z nich – nikdy nedává přesný obraz toho, co je skutečně pokryto. V teoretickém modelu není zohledněna geomorfologie území a nastavení příjmových antén. Běžně se tedy dělo, že někteří diváci, kteří se nacházeli v místech s bezvadným pokrytím podle tohoto modelu, ve skutečnosti žádný signál nechytili, nebo chybový. Může to být dané i špatným nasměrováním antény. Ve chvíli, kdy se něco takového stane a týká se naší konkurence, diváci okamžitě volají nám, protože jsou tak historicky zvyklí. Nemáme z toho radost. Zdůrazňuji, že se snažíme poskytovat prémiové služby a trápí nás, že se na trhu objevují produkty, které svou deklarací neodpovídají skutečnosti. Nepřímo se to pak dotýká i nás.
V Regionální síti 7 má ČT :D jistotu programové pozice jen do roku 2017, kdy vyprší platnost kmitočtových přídělů pro tento multiplex. Na jak dlouho budete moci ČT garantovat vysílání Déčka v multiplexu 3?
Šíření ČT :D vnímáme jako součást naší strategické dohody s ČT. Rozhodně nejde o klasický produkt retailového charakteru. Programovou pozici jsme schopni garantovat také do roku 2017, jak by bylo požadováno, ale samozřejmě bude záležet na ČT, jakou službu bude požadovat.
Budete tu pozici garantovat i ve chvíli, kdy byste měli převis poptávky po kapacitě v multiplexu 3 od komerčních televizí za standardních komerčních podmínek?
Tato příjemná starost už pomalu nastává, a to také díky tomu, co se děje v Regionální síti 7 a multiplexu 4. Vidíme, že jejich klienti jsou nespokojení a obracejí se na nás s dotazy na možnost vysílat v našich multiplexech, takže z tohoto pohledu je to opravdu příjemné. Na druhou stranu, jakmile podepíšete smlouvu, musíte garantovat její dodržení, jinak byste byl nesolidní partner.
Klientů obou sítí Radima Pařízka není mnoho, v podstatě jde o Novu a ČT. To znamená, že i televize Nova uvažuje o přesunu svých tématických kanálů do multiplexů Českých Radiokomunikací?
To jste mě zaskočil, nemohu to nijak komentovat. Myslel jsem si, že narážíte spíš na situaci, co se bude dít s Novou Cinema, případně s hlavní Novou.
Ano, na to jsem se také chtěl zeptat. Nova Cinema v současné době vysílá kromě vašeho multiplexu 2, kde jí letos v prosinci končí smlouva, také v multiplexu 4. Vypadá to jako nátlak Novy na vás, abyste byli ochotni slevit ze svých požadavků.
Jak jistě pochopíte, tato jednání stále probíhají a já k nim momentálně nemohu nic říct.
A jste přístupnější k jednání o úpravě ceníku?
Jednání stále probíhají.
Letos končí i smlouva na šíření hlavního kanálu Novy v multiplexu 2?
Ano, končí letos 31. prosince a nynější vyjednávání se týká obou kanálů.
A oběma tedy končí smlouvy 31. prosince?
Ano.
Tak to už vám moc času na vyjednávání nezbývá.
(smích)
Jsou součástí těch vyjednávání i možnosti šíření HD verzí těchto kanálů?
U toho bychom narazili na problém kapacity našich celoplošných sítí. Šíření HD programů v DVB-T je neekonomické a v této fázi prakticky nemožné. Jak víte, připravili jsme v našich regionálních multiplexech v Praze kapacitu pro šíření HD kanálů našich klientů, kteří využívají kapacitu celoplošných sítí 2 a 3. Připravujeme ještě jeden projekt Regionální sítě 8. O tom bohužel zatím také nemůžu říci nic moc dalšího, jednání stále probíhají. Nemůžeme si dovolit, aby se naši obchodní partneři dozvídali informace z tisku.
K regionálním sítím DVB-T se ještě dostaneme. Když jsem se České televize ptal, proč od začátku neusilovali o zařazení ČT :D do multiplexu 3, zdůvodňovali to tím, že potřebovali kapacitu 22 Mbit/s, do které by se vešly i tři další její programy v HD kvalitě. Poptávali u vás oněch 22 Mbit/s? Nebo změnili názor a už se bavili jen o pozici pro ČT :D?
Myslím si, že to je spíš otázka pro ČT. Jak už jsem předeslal, poskytnutí pozice v multiplexu 3 je součástí širší dohody strategického významu, která souvisí s rozvojem terestriálního vysílání do budoucna.
A k té strategické dohodě mezi vámi a ČT došlo ještě pořed spuštěním Déčka, nebo až po něm?
Debata o strategické spolupráci s ČT předcházela startu Déčka, začala už mnohem dříve. Je to otázka minimálně půl roku.
Takže to nebylo až ve chvíli, kdy se ukázalo, že dosah Regionální sítě 7 dětskému kanálu ČT nevyhovuje?
Nedokážu vám řici ten moment, ale určitě tato strategická dohoda předcházela startu ČT :D.
Když jste zmínil, že klienti konkurence uvažují o přechodu do vašich sítí, měl jste na mysli i jiné tématické kanály Novy než jen Novu Cinema? V multiplexu 4 vysílá i Fanda, Smíchov a Telka.
Nemohu být konkrétní. Myslel jsem tím jenom to, že obecně dostáváme dotazy na to, zda je v našich multiplexech místo. A když se vrátím k diskusi o serióznosti Českých Radiokomunikací a způsobu, jak vystupujeme na trhu, musím říct, že přesto, že situace není zřejmá, protože porovnávat multiplexy není tak jednoduché jako porovnávat auta, důkazem našeho úspěchu u klientů je fakt, že většina nových tématických kanálů, ať už šlo o Šlágr TV, Active TV a další, dala přednost našemu multiplexu. Přitom nezakrýváme, že nabídky od konkurence jsou za nižší cenu. Ale my nechceme jít cestou kompromisu kvality, technického řešení a dostupnosti služby, což se pak logicky odráží v cenové hladině, která je, myslím si, správná.
Zmínil jste dvě regionální sítě, pro které mají České Radiokomunikace kmitočtové příděly. Regionální síť 12, která už vysílá a šíří Primu HD, Primu Cool HD a Óčko Expres, má zatím kmitočtový příděl pouze pro Prahu. Uvažujete o její expanzi do dalších metropolí?
Ano, ale narážíme na nedostatek frekvencí. V tomto ohledu je pro nás klíčová migrace na DVB-T2, která by měla tuto situaci vyřešit. Je jasné, že na trhu je poptávka po dalších kanálech, také po vysílání v HD kvalitě, ale bohužel jsme velmi omezeni kmitočtovými příděly, které jsou k dispozici. Proto jsme rádi, že se začíná rozjíždět debata o přechodu na DVB-T2 a existuje společenský konsensus, že je potřeba ho řešit. Vidíme to i na úrovni Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který zvednul pomyslný prapor, i u ČT, která se potýká s nedostatkem kapacity, což je dané nedostatkem kmitočtů, a přitom jí daná legislativa nařizuje zkoumat nové technologie a vysílat v nich. Nemají ale prostor, kde to dělat. Pociťujeme i tlak ze strany televizí, které by rády dostaly k divákům nový a zajímavý obsah. I televizní diváci by podle mne ocenili, kdyby programová nabídka v terestrice byla širší. Terestrická platforma je oproti kabelové a satelitní znevýhodněna v tom, že u nich už nový formát efektivnějšího kódování funguje.
Prapor DVB-T2 za ČTÚ zvednul jeho bývalý předseda Pavel Dvořák, který nebyl vůči Českým Radiokomunikacím v otázce vysílání v tomto standardu příliš vstřícný. Omezil váš dlouhodobý test DVB-T2 pouze na všední dny a pracovní dobu a skepticky se staví i k představě ČRa o placené zakódované programové nabídce v DVB-T2. Jak vnímáte jeho pracovní návrh dalšího rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice?
Nikdy jsme to nevnímali tak, že by Pavel Dvořák měl osobně něco proti Radiokomunikacím. Některé věci se podle mne staly shodou okolností, jiné zřejmě měly jisté důvody, které můžou obě strany vidět jinak, ale rozhodně bych chtěl popřít, že by tento vztah byl v nějakém negativním módu. Společenskou diskusi ohledně přechodu na DVB-T2 vnímáme velmi pozitivně a první návrh Pavla Dvořáka má velmi dobrý vhled do problematiky. Díky němu, ale také Pavlu Hanušovi z ČT a dalším lidem došlo k velmi hladkému přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. Jeho iniciativu k DVB-T2 proto vítáme jako prvotní návrh, o kterém budeme diskutovat. Určitě by se k této problematice měl vyjádřit i stát, nikoli jen regulátor. Očekáváme tedy stanovisko ministerstva průmyslu a obchodu a dalších resortů, které k tomu mají co říct. Obecně je tento návrh krok správným směrem, určitě ale bude potřeba připravit detailní plán přechodu, který by měl být hladký.
Obáváte se případných komplikací?
Když si představíte, že při přechodu z analogu na digitál terestrická platforma ztratila zhruba 20 procent uživatelů, samozřejmě bychom si nepřáli, aby při přechodu na DVB-T2 došlo k dalšímu úbytku zákazníků terestrického vysílání. A proto musí mít tento přechod určitou délku. Bude samozřejmě nějak časově ohraničen, ale musí mít určitou délku kvůli penetraci přijímačů a dalším věcem.
Když shrnu základní teze pracovního návrhu Pavla Dvořáka, je v nich řečeno, že pilotní vysílání DVB-T2 by mělo být spuštěno v roce 2015, k dispozici by měly být dvě přechodné sítě, přičemž jedna by byla pro veřejnoprávní televizi a druhá pro komerční kanály. A otázku placeného obsahu v DVB-T2 nechává na politické rozhodnutí, ale Pavel Dvořák nedoporučuje, aby DVB-T2 startovalo už s placenými kanály. Na druhou stranu České Radiokomunikace nedávno pořádaly velkou tiskovou konferenci, kde oznamovaly, že jsou připraveny už v příštím roce spustit placený obsah v DVB-T2. Je tam tedy evidentní rozpor mezi vašimi zájmy a představou Pavla Dvořáka.
Ta věc je uměním možného. České Radiokomunikace jako komerční subjekt mají své plány, které jsme připraveni vysvětlit a nabídnout, ale stále ve vzduchu visí otázka, jak dopadne přerozdělení frekvenčního spektra. Existuje velká kombinace různých možností, ale po prvním návrhu přechodu na DVB-T2 zbývá otázka, kolik tady vznikne multiplexů, také se musí počítat s digitální dividendou 2, tedy uvolněním pásma 700 MHz pro mobilní broadband, a není tedy jisté, kolik možností zbude a hlavně jakou kapacitu budeme moci využít pro DVB-T2. Zda tu vůbec bude extra kapacita pro vysílání vedle DVB-T. Kódování a samotný formát DVB-T2 jsou mnohem efektivnější, ale nejprve bude třeba zajistit šíření neplacených kanálů, protože to má i sociální aspekt terestrického vysílání. Dnes je dostupnost DVB-T takřka stoprocentní a sledovanost na všech televizích v domácnostech je 58 procent, takže terestrika je nejvýznamnější televizní platformou. Z tohoto pohledu chápu zájem ČTÚ nejdříve zajistit tuto službu a vlastně i požadavky ČT a teprve potom přijdou na řadu komerční subjekty se svým placeným obsahem.
Takže vaše oznámení, že byste v příštím roce rádi spustili placené kanály v DVB-T2, byla jen deklarace pro případné partnery, kteří by chtěli na vašich kmitočtech takovou službu poskytovat?
Je to deklarace a otázka, zda se najde frekveneční spektrum, na kterém bychom to mohli dělat. My oznamujeme, že jsme schopni to udělat, že na to jsme technicky připraveni, ale musíme najít podmínky, za kterých se to dá provozovat. Pokud nebudou k dispozici volné frekvence, budeme muset s placenou televizí počkat.
Česká televize při vstupu svých HD programů a Déčka do Regionální sítě 7 tvrdila, že to je krok, který by jí měl zajistit určitý prostor vedle jejího veřejnoprávního multiplexu 1, který by mohla využít pro přechod na DVB-T2. Takže má jít o druhou síť pro veřejnoprávní televizi. České Radiokomunikace také mají dva celoplošné multiplexy DVB-T, které ČTÚ prohlásil za technologicky neutrální, takže mohou kdykoli přejít na vysílání ve standardu DVB-T2. Exituje možnost, že byste multiplex 2 nebo 3 převedli na DVB-T2 a ten druhý zůstal v DVB-T, a tím si sami vyřešili přechod na nový vysílací standard? Nebo to není možné, protože do sítě DVB-T by se z kapacitních důvodů nevešly všechny nynější programy multiplexů 2 a 3?
Všechny možnosti jsou otevřené, nejdřív bude opravdu záležet na tom, jak se přerozdělí spektrum. Přechod na DVB-T2 nemůže být proveden střihem kvůli nízké penetraci televizními přijímači s tunerem DVB-T2, takže je jasné, že k nějakému přechodovému vysílání bude muset dojít. Budou muset být alokovány frekvence pro dva přechodové multiplexy, na kterých by mělo probíhat paralelní vysílání tak, aby postupně došlo k penetraci těmito přijímači. Za možný časový horizont překlopení do DVB-T2 vidíme rok 2019, dříve ne.
Přijde mi, že vyčlenit jeden ze dvou přechodných multiplexů DVB-T2 pro ČT je příliš velký luxus. Komerčních televizí je mnohem víc.
To je otázka pro stát, jak se chce vypořádat s pojmem veřejná služba, a také záleží na tom, jak si ČT zadefinuje velikost své potřeby. Hlavní slovo v tom ale musí říci stát – jak se chce postavit k tomu, kolik prostoru dát veřejnoprávní televizi a kolik pro komerční vysílatele. Když se na to podíváte z hlediska legislativy a zajištění veřejné informovanosti, to ani jinak nejde.
S DVB-T2 souvisí i snahy se zaváděním formátu Ultra HD. Vy ho už testujete v rámci experimentu DVB-T2 v Praze. Nedávno ČT založila Fórum Ultra HD, jehož členem jsou i České Radiokomunikace. Co všechno na něm řešíte a jak často se scházíte?
Nejsem úplně členem tohoto fóra, máme tam naše pracovníky, ale je to jedna z viditelných částí naší strategické spolupráce s ČT, kdy chceme přicházet s inovativními myšlenkami. Jde o nápad ČT, ke kterému jsme se rádi připojili. Otestujeme si Ultra HD. Samozřejmě, že zvedení Ultra HD do komerčního provozu je myšlenka poměrně vzdálené budoucnosti, a to jednak z toho důvodu, že neexistuje obsah a obecně na to nejsou televizní přijímače připraveny, a lze o tom uvažovat až v momentě, kdy budeme standardně vysílat ve formátu DVB-T2. Kapacita potřebná pro vysílání ve 4K je enormní. Vysílat takový obsah v DVB-T by byl ekonomický nesmysl, nevrátilo by se to.
No ale to se potom dostanete do situace jako nynější sítě DVB-T s HD programy, protože pokud pustíte do multiplexů DVB-T2 obsah ve 4K, brzy vám dojde jejich kapacita.
To je pravda, ale berme to tak, že to je opravdu pilotní projekt, kdy si to vyzkoušíme. Zavádění Ultra HD osobně vidím ve vzdálenější budoucnosti, v horizontu pěti nebo šesti let, pokud vůbec. Mezitím se totiž mohou objevit nějaké nové trendy. Může to dopadnout jako s 3D televizory, které se skoro vůbec nechytily na trhu. Myslím si, že je dobré Ultra HD otestovat, abychom znali technické parametry, a to je hlavním účelem tohoto testu: abychom věděli, jak se to chová, jakým způsobem je potřeba připravit sítě a jejich technické parametry. Berte to opravdu spíš jako test, který je technický, a co se týče komerčního modelu, ten se teprve bude muset najít.
Takže to Fórum Ultra HD spíše řeší teoretické otázky, jak by takové vysílání mohlo v budoucnu vypadat a monitoruje, co se okolo tohoto formátu děje v zahraničí a jeho členové si vyměňují zkušenosti s jeho testováním?
Přesně tak. Jsou tam samozřejmě přizváni i dodavatelé technologií, výrobci televizí, aby se zajistil celý řetězec od vysílatelů až po koncové uživatele, čili diváky.
Formát Ultra HD budete řešit i na konferenci Innovation Day, kterou pořádáte 5. listopadu a má se zaměřovat na budoucnost televizního vysílání v DVB-T2. Jak jste na takovou akci přišli?
Inciativa na pořádání Innovation Day vzešla od nás. Cítíme, že pro televizní vysílání jako takové zde nebyla historicky žádná tématická a odborná platforma, kde by se mohli potkávat různí lidé z různých oborů, kteří mají k televiznímu vysílání co říci. Představujeme si, že bychom Innovation Day pořádali dvakrát ročně. Chtěli bychom na tyto akce zvát i odborníky ze zahraničí. Vidíme, že trendy, které se objeví na západ od nás, určitě jednoho dne doputují i k nám. Nebudeme tedy vymýšlet už vymyšlené a může nám to ušetřit velký kus cesty, pokud se poučíme z toho, jak probíhají podobné technologické novinky a vývoj v televizním vysílání v zahraničí. Konference by měly být zaměřeny tématicky, každý Innovation Day bude mít své dané téma. Ultra HD by měl být jeden z příspěvků, které by měly na prvním Innovation Day zaznít. Je to přímo v souladu s tím, co má Innovation Day nabízet – nejen otázky dneška, ale i budoucnosti a popřípadě kam technologie směřují a vytříbit si směry, kterými se mohou ubírat.
A ten první listopadový Innovation Day se tedy zaměří především na DVB-T2?
Ano, mělo by to být o celkovém směřování televizního vysílání, ale vidíme, že debata o DVB-T2 je velmi silná, takže ho tam určitě budeme řešit a máme na to téma pozvané speakery. Určitě se tam objeví ti největší hráči, kteří na trhu působí.
Zpět do současnosti, trošku jsme zamluvili téma regionálních sítí DVB-T, které provozují České Radiokomunikace, a konkrétně otázku rozšíření Regionální sítě 12 mimo Prahu. Případně zařazení programů, které tento multiplex obsahuje v Praze, do vaší další Regionální sítě 8. Osmá regionální síť teď nevysílá žádný klasický program, obsahuje jen jednu testovací pozici a vysílá v Praze a Českých Budějovicích, přičemž kmitočtové příděly má i pro Olomouc, Plzeň a Karlovy Vary. Kdy předpokládáte její plnohodnotný start s reálnými televizními stanicemi?
O tom nyní jednáme. Momentálně nedokážu odhadnout časový horizont, kdy dojde k dohodě. Jakmile to ale bude možné, přijdeme s informací, která se bude týkat tohoto projektu. Hlavní myšlenka je ale jasná: jelikož je spektra čím dál méně, chceme využít všechny možnosti, které ještě nabízí, a posbírat frekvence, které by nám pomohly vytvořit nějakou síť, ať již na tom bude percentuálně jakkoli. Cítíme, že jsou tady subjekty, které by rády vysílaly i na menších plochách s menším pokrytím a dávalo by jim to komerční smysl. Takže z tohoto pohledu vidíme jistý potenciál, chceme využít spektrum. A právě proto se snažíme posunout diskusi o DVB-T2, protože je vidět, že co se týče využití spektra ve formátu DVB-T, to je na konci své cesty.
Počítáte i s možností, že byste klientům nabízeli pokrytí složené z několika vašich sítí, tedy Regionální sítě 8 a 12, a případně části vysílačů multiplexu 3? V některých regionech totiž v třetí síti zabírá jednu programovou pozici krajská televize, v jiných je volná.
Nechtěl bych teď předjímat, jaké varianty jsou na stole. To, co říkáte, je možné, kombinovat se dá všechno. Nicméně je jasné, že vzhledem k nízkým šancím získání nové sady kmitočtů se těžko budeme blížit k nějakému celoplošnému multiplexu.
Zařadíte některé z programů, které vysílají v pražské Regionální síti 12, do Regionální sítě 8 v jiných lokalitách?
Je to jedna z cest, opravdu nemůžu říci více. Ale Regionální síť 12 slouží opravdu především k šíření HD signálu stanic, které mají v našich sítích umístěny svoje hlavní programy. Je to jakási služba navíc těmto našim klientům.
Překvapilo mě, že Óčko Expres, které původně zahajovalo vysílání v HD rozlišení a nyní vysílá v SD kvalitě, v Plzni využívá Regionální síť 1, přitom České Radiokomunikace mají pro Plzeň kmitočtový příděl pro Regionální síť 8. Proč nešlo do vaší sítě, když v Praze vysílá ve vaší Regionálnín síti 12?
To je spíš otázka na Óčko než na nás.
Bavili se s vámi o možnosti vysílat v plzeňské Regionální síti 8?
Problém je v tom, že my programové pozice neuvolňujeme takto nesystémově, protože v momentě, kdy byste to udělal, zabil byste si celou pozici, pokud bychom mluvili o jakémsi pokrytí v plošném ohledu. Proto předpokládáme, že ten projekt, který chceme připravit, bude pracovat s nějakým pokrytím na těch frekvencích, které dostaneme. A proto si logicky nechceme rozbíjet kapacitu, že bychom nesystémově nasadili v některých krajích jeden program. Z tohoto pohledu je to asi logický krok.
Podaří se vám do Regionální sítě 8 zařadit nějaký televizní kanál ještě do konce letošního roku?
Nedokážu to předestřít, bude to vyloženě záležet na našich zákaznících, s nimiž jednáme, jak oni vidí časování tohoto projektu.
Patří vám i nějaké jiné regionální sítě než tyto dvě? ČTÚ nechce zveřejňovat operátory těchto sítí, takže není zřejmé, komu který multiplex patří.
Nechci se dostat na tenký led, v oblasti regulace se nepohybuji každý den. Vím, že ty dva nejzajímavější multiplexy, tedy Regionální sítě 8 a 12, opravdu máme. Zda tam někde ještě přichází jedna frekvence, to vám nedovedu sdělit, ale nic významného to nebude.
Překvapuje vás, že ČTÚ odmítá sdělovat, komu přiděluje kmitočty pro regionální sítě DVB-T?
Byli bychom rádi, kdyby se přístup k informacím od ČTÚ změnil, aby se více otevřela komunikace. Poslední dobou se objevily náznaky, že by ČTÚ chtěl být mnohem otevřenější, co se týče poskytování informací k frekvencím. Jedině uvítáme, pokud se to stane, ale jinak to samozřejmě ovlivnit nemůžeme.
Zajímavé je, že v minulosti ČTÚ tvrdil, že žádné volné kmitočty pro DVB-T nejsou, respektive že je musí držet do radiokomunikační konference v roce 2015, ale za poslední rok se s jejich přidělováním roztrhl pytel. A to nejen u DVB-T, ale i u kmitočtů pro digitální rozhlas. Tam je navíc zajímavé, že ČTÚ na jedné straně vypisuje aukce na konkrétní kmitočtové sady, ale vedle toho jiné kmitočty přiděluje formou individuálních oprávnění zcela zdarma. A to pro stejná území, kde jiné kmitočty draží. Co si o tom myslíte?
Nás to také znepokojuje. Tento bezprecedentní krok svým způsobem ohrožuje chystanou aukci, protože vlastně již teď mění poměry na trhu. Chci tím říct, že pokud někdo dostane tyto frekvence přiděleny zdarma a jiní o ně musí soutěžit a zaplatit za ně peníze, není to samozřejmě úplně stejná situace. Z tohoto důvodu jsme dali podnět předsedovi Rady ČTÚ, aby se na tuto praxi podíval a vyjádřil se k ní. Podnět jsme už zaslali, ČTÚ má určitou lhůtu na vyjádření. Ale vnímáme to jako velmi zásadní problém a myslím, že to není pouze náš postoj, ale i dalších hráčů na trhu. Nemyslíme si, že to je správné.
České Radiokomunikace v minulosti vydražily kmitočet pro digitální rozhlas v L-pásmu v Praze, za který jste zaplatili milion korun, ale ještě před vámi v Praze začala vysílat společnost Teleko, která získala kmitočtový příděl zdarma formou individuálního oprávnění pro III. pásmo.
Je to pravda, proto jsme se proti tomu ohradili. L-band se v této chvíli ukazuje jako poměrně nevýznamný, proto jsme o tom s ČTÚ jednali. Naprosto zásadní význam má digitální rozhlas ve III. pásmu, kde si myslíme, že se situace bude muset zásadním způsobem dořešit.
V této souvislosti je zajímavé, že společnost Teleko vydražila v několika krajích kmitočty pro L-pásmo, ale v některých lokalitách přepnula vysílání do lukrativnějšího III. pásma. Získala pro něj jiné kmitočty formou individuálních oprávnění a ty vysoutěžené vypnula, i když si je patrně ještě ponechává.
Ano, i kvůli tomu jsme dali podnět předsedovi Rady ČTÚ. Čekáme, jaké bude jeho vyjádření.
České Radiokomunikace se nepokoušejí získat nějaké kmitočty formou individuálních oprávnění, podobně jako Teleko, Radim Pařízek a další operátoři?
My se o to pokoušíme, to nezastíráme, ale ten důvod byl spíš obranný. To znamená v momentě, kdy bychom mohli předvídat tuto situaci a nějaké kmitočty bychom možná dostali i přiděleny, nemáme problém s revokací takového usnesení a vrácením těch frekvencí. Ale pro nás by to představovalo preventivní krok k tomu, aby se toto nemohlo stávat do budoucna. A v případě, že se to stane, měli bychom argument pro to, že ten krok nebyl správný. Protože se nám historicky stávalo, že některé naše požadavky byly zamítnuty, zatímco jiné byly uspokojeny.
Jak to?
To nedovedu vysvětlit.
Žádali jste o stejné kmitočty a uspěl někdo jiný?
Pozor, to musím uvést na pravou míru: nikdy nevíte, o co kdo žádal. Proto nechci předjímat. Je samozřejmě možné, že jsme požádali o kmitočty, u kterých byl problém s mezinárodní koordinací. To jsou technické detaily, na které nedokážu odpovědět. A je docela možné, že ty žádosti byly různé povahy.
Ale žádná individuální oprávnění ke kmitočtům jste nezískali, kdežto konkurenční operátoři ano?
Nějaká jsme získali, nechtěl bych teď specifikovat, jaká, ale rozhodně si myslím, že co se týče toho momentu, který tady rozhoduje, je nejlukrativnější lokalitou Praha. Tam si myslíme, že došlo k porušení sil na trhu.
Když vám předseda Rady ČTÚ odpoví, že to přidělení kmitočtů Teleku bylo zcela v pořádku, budete to řešit jinou cestou?
Ne, že bychom chtěli, ale budeme to muset řešit. Protože to je naprosto zásadní problém pro budoucí fungování digitálního trhu.
Takže se obrátíte na antimonopolní úřad?
Nechtěl bych to teď předjímat. Uvidíme…
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
