Hlavní navigace

Loewe Reference 55: excelentně vybavený modulární televizor s opravdovým videorekordérem

3. 8. 2015
Doba čtení: 21 minut

Sdílet

 Autor: Loewe
Tradiční německá značka se snaží vrátit na výsluní a kompletně obnovuje nabídku. Podívali jsme se na stěžejní řadu, do které vkládá velké naděje.

O „novém Loewe“ jsme informovali zde. Je opravdu nové, protože nově založenou Loewe Technologies vlastní od 1. dubna 2014 nová firma Stargate Capital. Po úpadku té předchozí se snaží vrátit této značce bývalou slávu, a hlavně ji dostat na technologickou špičku, na které kdysi také byla. Podle informací o nových výrobcích a z vyzkoušení tohoto modelu mohu potvrdit, že je rozhodně na dobré cestě. Neříkám, že jsem během pár dnů zvládl vyzkoušet všechno, to ani zdaleka. Ty základní funkce, plus pár rozšířených, jsem ale zvládl. Značka Loewe však nabízí celou řadu vychytávek, ke kterým se snad postupně dostaneme.

Na jednu recenzi je toho opravdu příliš.

Řada Reference (165.000 Kč za testovaných 140 cm, tj. 55") je pro Loewe zásadní a její název na televizoru připomíná jen malá značka v pravém horním rohu (viz foto v galerii níže).

Lesklou, či spíše lehounce polomatnou, obrazovku kryje skutečné sklo, které se dá i odmontovat a vyčistit, pokud víte, jak na to. Rozkládací je i rámeček kryjící boky, který se dá „stříknout“ do libovolné barvy podle standardu RAL. Podpora kodeku H.265/HEVC je kompletní, tedy včetně tunerů.

ČTĚTE TAKÉ: Znovuzrozené Loewe přichází.

I na jednoduchém, skoro až subtilním podstavci (panel o úhlopříčce 140 cm váží skoro 40 kg!) se dá natáčet v dosti velkém úhlu. Vše navíc nepůsobí nijak „fórově“ a panel stále výborně drží, resp. nijak se neklepe a je stabilní.

Loewe dodává své televizory bez podstavců a k Reference můžete zakoupit i podstatně bytelnější verzi nebo i podstavec podlahový, motoricky ovládaný. Ostatně jedno z rozhraní televizoru ho i napájí a také se přes něj i řídí.

Zapůjčený, téměř drátový, podstavec měl ale jednu zásadní výhodu. Obrazovka, resp. obraz, na něm ve srovnání s jeho výrazně bytelnějším kolegou podstatně více vynikne a dojem je tak nějak vzdušnější.

Náročná instalace pro specialisty

Televizor se dodává bez podstavce a se zasunutým zadním plastovým dílem kryjícím hlavní část konektorů se vstupem pro antény. Plast musíte před instalací držáku (já dostal zapůjčen základní čtyřramenný) sejmout, což se dělá poněkud násilným způsobem ne nepodobným některým krytům akumulátorů u mobilů u kterých nevíte, jak se do nich dostat. Nakonec jsem s těžkým srdcem trochu zabral a kryt vyloupl.

Samozřejmě správnějším postupem by bylo dát kryt zvlášť, v krabici je na něj spousta místa, protože balení odpovídá ceně a hmotnosti panelu, která je plných 38 kg.

Není divu.

LCD obrazovku totiž kryje sklo, nikoli obvyklý plast. Mimochodem u balení Loewe by se mohly především oba korejští výrobci inspirovat, protože jejich televizory vyšších řad poslední dobou v tomto ohledu dosti trpí.

Vraťme se ale k Loewe instalaci a zastavme se ještě u podstavce Table Stand SL3×x (6.000 Kč) určeného původně pro řadu Connect a složeného ze dvou dílů. Ten se smontuje s pomocí inbusových šroubů a k panelu ho přiděláte za pomoci šroubů s „hvězdičkovou“ hlavou. Potřebné nástroje dostanete.

Panel se na podstavci pohodlně natáčí v hodně velkém rozsahu. I když může působit poněkud nestabilně, či spíše subtilně, problémy jsem s ním žádné neměl.

Naopak.

Co se týče softwarové instalace, ta je ve srovnání s masovými i malými značkami nesrovnatelně náročnější. Zahrnuje totiž volby, které jste nejspíše v životě neviděli (viz galerie výše). Bohužel na závěr zjistíte, že se vám v rámci příjmu DVB-T společně s obrazem vždy také ukazují skryté titulky. Pokud jsou pochopitelně dostupné.

Vypnout je není triviální, k čemuž se ještě dostaneme.

Součástí instalace je také připojení k internetu, a to buď pevné nebo bezdrátové (Wi-Fi). Můžete ho ale také přeskočit. Co bohužel musíte udělat vždy, je „nacvakat“ heslo, protože navázat spojení přes tlačítko WPS nejde a nechávám na vás, zda je to dobře, či špatně.

Fyzicky můžete přesunout či vymazat více kanálů, nebo vymazat celý vybraný rozsah. Další třídění se provádí v propracovaném systému oblíbených kanálů na několika úrovních (seznam, vlastní seznamy, či oblíbené), a to na tlačítku Home. Je velice snadné a také velice šikovně udělané. Tohle se Loewe vysloveně povedlo.

Oceníte to zvláště u satelitní instalace, kterou jsem ale tentokrát nedělal (bylo toho moc i tak).

Celkově vzato je instalace dělaná solidně a zvyknout si musíte jen na ovládání, resp. posun na další stránku, který se dělá v tomto ohledu neobvyklým tlačítkem (rychloposuv). Je ale také vysloveně pro odborníka a já ji zvládl na nějakých 95 %; nezvládl jsem vypnout DVB titulky, které jsou vždy povoleny.

Odborník znamená speciálně vyškolený pracovník Loewe, resp. partnerské firmy.

A za něj bych se opravdu i přimlouval, protože tady je takových možností, že se o tom běžným televizorům, byť v jen o málo nižší cenové relaci, může jen zdát.

A také jejich majitelům.

Ostatně při ceně televizoru 165.000 Kč za 140 cm je „pár tisíc“ navíc za instalaci sranda.

Ovládání podstatně méně své než dříve, ale ještě nedotažené

Především si musíte zvyknout na to, že tlačítko Menu nepředstavuje vstup do obvyklého menu nastavení, nýbrž že jde o tzv. kontextové menu nabízející například přesunutí položky u naladěného kanálu (Home), změnu jazyka či zvuku, nebo podtitulků, resp. skrytých titulků u TV stanice. Přes toto tlačítko také, mimo jiné, můžete spustit přímý záznam pořadu či vstoupit – díky zdvojeným tunerům – do funkce PiP, tedy obraz v obraze.

Do menu nastavení se dostanete přes tlačítko Home, které se sice ovládá výborně, ale nikoli jednotně (Back a End se ani zde zatím nechovají stejně) a zároveň nabízí i přístup k chytrým funkcím a také multimédiím. K tomu se ale teprve dostaneme a tak se vraťme k oběma zmiňovaným tlačítkům.

Příkladem budiž volba MediaNet, což jsou multimédia přes internet. Z ní se tlačítkem Back nedostanete a musíte využít delšího stlačení, které zajistí tzv. End, tedy vyskočení přímo do televizního vysílání. Jindy ale End vyskočí jen o stupeň výše, takže vlastně supluje Back.

Samotné menu nastavení se ovládá výborně a dá se v něm i kolovat. Konkrétní volby ale budete někdy trochu hledat, což při tom kolik jich je (a při poněkud specifickém přístupu Loewe) není divu. Narazíte na to především v okamžiku, kdy u TV stanic potřebujete po instalaci vypnout skryté titulky, což bude chtít udělat drtivá většina majitelů. Po instalaci si je totiž televizor standardně zapne a vy s tím nic neuděláte. A bohužel nezobrazí ani nápovědu, kde se dají vypnout.

Dálkový ovladač Loewe Remote Control UHD má rozložení vypadající překvapivě nekomplikovaně a povětšinou je i vysloveně solidní. Oproti dřívějším modelům Loewe to pro mě bylo hodně příjemné překvapení, čímž nechci říci, že by některá tlačítka nezasluhovala přehodit jinam.

Šlo především o umístění EPG a Home, které by si zasluhovaly být blíže kurzorovému kříži. A Back/End, které by si zasluhovaly být trochu lépe umístěné, a hlavně by měly být trochu větší, protože je budete potřebovat každou chvíli.

Ovladač mě ale také – a nemile – překvapil tím, že někdy reagoval až na druhý či dokonce třetí pokus, až mi začalo připadat, že není zcela v pořádku. Rozumějte: dioda na televizoru signalizovala příjem impulsu, ale nic se nestalo. Obávám se, že to není příliš standardní chování a i při tvrdé výstupní kontrole Loewe (což jsem alespoň slyšel) se to pochopitelně může stát.

Jistým zklamáním byla pro mě nekompletní tlačítka pro multimédia, resp. to, že alespoň šipka vpravo a vlevo na kurzorovém kříži nesupluje přeskok po kapitole/skladbě. Tlačítkem označeným symbolem rychloposuvu uděláte jen skok o nějaké dvě minuty ve filmu vpřed nebo vzad a o rychloposuv opravdu nejde.

V jinak výborném souborovém manageru pro multimédia také chybí volba pro přímé zobrazení jiného druhu multimédií. Díky tomu například při vybraném přehrávání hudby nemůžete rovnou skočit na výběr videa či fotografií, ale musíte postupně odskákat na základní úroveň a tam teprve zvolit to, co potřebujete.

I zde to Loewe zařizuje zcela jinak, ale nedává o tom uživateli vědět jinak povětšinou velice solidní nápovědou. Platforma NetRange, na které jsou chytré TV Loewe založeny, se totiž chová jako multitasková, takže pokud po výpisu hudby chcete například přehrávat video, stačí jen opětovně odmáčknout Home.

Potíže jsem měl i s chováním tlačítka OK, kterým sice například video spustíte, ale pokud ho opětovně zmáčknete, jako Pause/Play se nechová. Jednou se mi přehrávání videa ukončilo a televizor skočil do předchozí nabídky, jindy se mi zobrazila časová osa se softwarovými ovladači některých funkcí a ještě jindy se video přehrávalo na pozadí. Přiznám se, že na systém jsem nepřišel a bylo to hodně matoucí. Naštěstí si televizor velice spolehlivě pamatuje pozici ve filmu (i více filmů, resp. videí), takže alespoň toto neřešíte.

Jinak je dálkový ovladač přehledný a příjemně těžký a také dobře čitelný i když tlačítka povětšinou nepatří k největším.

Škoda také, že vzhledem k ceně televizoru není ovladač podsvícený. Tohle mi vadilo hodně.

Devítidenní EPG i s dohráváním dat

Při vstupu a při odchodu se zvuk nepřeruší, vše funguje svižně a spolehlivě a nabídka se zobrazuje pro pět stanic.

V menu nastavení si pak můžete navolit mj. stahování dat na pozadí, takže máte EPG neustále aktuální, a je dokonce možné, aby si televizor automaticky aktualizoval data v okamžiku, kdy je v pohotovostním režimu.

Obrazový náhled navolené stanice je vysloveně miniaturní, jméno vybraného pořadu v nabídce rotuje a k dispozici u něj máte čas začátku a konce. Podrobnější informace se otevírají do nového okna.

Po EPG se můžete libovolně pohybovat dokud nezmáčknete OK. Pak jste na vybraný kanál přepnuti. Jde z něj také pořad nahrávat či využít jednoho z mnoha časovačů, včetně připomenutí pořadí, buzení (televizní nebo rozhlasovou stanicí), či jednorázového nebo každodenního vypnutí.

Pokud jde o stahování dat, i když bylo nastaveno, že se mají stahovat neustále a na pozadí, tedy kdykoli bez ohledu na DVB-T multiplex na kterém jsem se nacházel, typicky ČT2 se mi někdy odmítala nahrát, resp. se nahrála až po chvíli. To ale souviselo s hodně citlivým DVB-T tunerem, u něhož obraz často vypadával. Narazil jsem i na chybku ve firmwaru, kdy jsem při běžném pohybu po sobotní programové nabídce najednou zjistil, že jsem na středě. A to jsem pohyboval mezi TV kanály, aniž bych jakkoli měnil den.

Co se ovládání EPG týče, škoda, že není možné přes kanál číslo 1 přejít na kanál naladěný jako poslední, tedy chybí možnost kolovat. Vždy tak musíte ve výběru stanic pokračovat postupně přes kanál 2, 3 a tak dále.

Chytré funkce bez Wi-Fi Miracast a českých widgetů

Jak bylo řečeno, vyvoláte je přes tlačítko Home, které nabízí překvapivě přehledné a velice zajímavě uspořádané položky, i když tu a tam by se dalo něco přidat.

V náhledu, který se objeví (viz galerie výše) vidíte šest vertikálně uspořádaných položek plus „Nastavení systému“. Na prvním místě je „Home“ nabízející oblíbené kanály či widgety, dále je „TV“ (přehled stanic, vstup do EPG, časovačů, atd.) a multimédia rozdělená na tři části podle druhů – „Video“, „Audio/Rádio“ a „Foto“. Předposlední položkou je „Web“, v němž najdete základní sadu widgetů a otevřený webový prohlížeč, resp. vyhledávač. I zde je ovšem vstup do části zvané MediaNet, kterou vidíte i u multimédií.

MediaNet představuje muziku, video, fotografie a zábavu dostupnou přes internet zprostředkovanou formou widgetů, které má televizor k dispozici. Ty české, resp. slovenské, ale zcela chybí a ani těch ostatních není – celkově vzato – příliš. Loewe se zjevně teprve rozbíhá a z těch nejznámějších tu vidíte Aupeo!, Berliner Philharmoniker (paráda!), Facebook, Foreca (počasí, včetně deseti českých míst), iConcerts, Picasa a Youtube. To tentokrát pracovalo, což dnes tak často v televizorech nevidíme, protože Google neustále něco upravuje a předělává a zakazuje. V každém případě tady widget fungoval bez potřeby jakékoli aktualizace.

Ovládání je i v chytrých funkcích na tlačítku Home poněkud neuspořádané a někdy vyskočíte s pomocí Back, jindy s pomocí End a jindy zase s End, přičemž se ale zároveň ocitnete jen o nabídku výše, a nikoli jako obvykle v TV tuneru. To už ale bylo řečeno. V každém případě nejednotnost způsobuje mírný zmatek, protože si nemůžete být jisti, co se vlastně po zmáčknutí tlačítka stane.

U multimédií se vždy nabízí přístup nejen k lokálním médiím na USB, ale také k síťovým, včetně těch v mobilu, o čemž ještě bude řeč, a nechybí ani DLNA. Pokud pochopitelně máte spuštěn nějaký DLNA server. (Já vyzkoušel PS3 Media Server.)

V části video pak vidíte přístup do nahrávání, u Audio/Rádio zase ke stanicím vysílaným přes DVB (DVB Rádio) a rovněž internetovým stanicím tříděným, resp. filtrovaným, podle několika hledisek. I zde je perfektní, že můžete v nabídkách kolovat.

U voleb na tlačítku Home je z hlediska systémového přístupu škoda, že v části TV není zopakována funkce PiP, tedy obraz v obrazu, a to i přesto, že má přímé tlačítko na dálkovém ovladači. Rozhodně by se sem hodily i funkce pro sdílení dat s mobilem či tabletem, ať už jedním nebo druhým směrem, tj. vstup z TV do mobilu (viz dále), resp. zrcadlení obrazovky mobilu na televizoru.

V prvním případě se funkce u Loewe nelogicky jmenuje „Render“ a volbu najdete v menu nastavení v části Multimedia/síť. Druhý případ, tedy zrcadlení obrazovky mobilu, se mi vůbec nepodařil s LG Flex 2 rozchodit, protože televizor zjevně není kompatibilní s Wi-Fi Miracast nebo alespoň s Wi-Fi Direct.

Funkce Render v tomto okamžiku nepracovala, resp. mobil televizor nikdy přes Wi-Fi neviděl, a pro toto zjevně není určena.

Basys, jako dovozce TV Loewe, mě sice upozornil na aplikaci iMediashare pro Android, ale ta televizoru dovoluje pouze zpřístupnit flash disk kompatibilního mobilu (tabletu) a také propojit televizory Loewe s přístroji Panasonic, Philips či Sony a přeposlat na ně nějakou nahrávku či signál z tuneru.

Možnost sáhnout si z televizoru Loewe na flash disk kompatibilního mobilu či tabletu jsem si vyzkoušel opět s LG Flex 2 a vše pracovalo bez potíží až na externí titulky u videa. Ty se nikdy nezobrazily, resp. i přes stejné jméno souboru nikdy nebyly k videu připojeny.

Loewe Reference 55 jsem vyzkoušel i s testem A/V formátů, který najdete pod HbbTV České televize. Pracovalo vše, včetně rozlišení Ultra HD a jedinou výjimku činil test pod číslem 10, který nefungoval ani obrazově, ani zvukově.
Autor: Bohumil Herwig

Loewe Reference 55 jsem vyzkoušel i s testem A/V formátů, který najdete pod HbbTV České televize. Pracovalo vše, včetně rozlišení Ultra HD a jedinou výjimku činil test pod číslem 10, který nefungoval ani obrazově, ani zvukově.

Pokud jde o další chytré funkce, HbbTV na stanicích ČT pracovalo okamžitě po instalaci (nikde není třeba nic povolovat), webový prohlížeč fungoval taktéž, i když je ovládání kurzorovými šipkami trochu kostrbaté.

Připojil jsem, resp. zkoušel připojit, přes Bluetooth špičkovou myš Logitech MX Master a neméně vynikající přenosný (kapesní) stereo reproduktorový systém Chronos Miniboom NFC, ale ani v jednom případě jsem neuspěl.

Zkoušel jsem také klávesnici s dotykovou destičkou Logitech K400 Plus přes mini USB adaptér systému Logitech Unifying. To se sice povedlo, ale dotyková destička nefungovala stejně, jako dodatečné klávesové zkratky a ovládání hlasitosti. Jediné, co pracovalo, byla tlačítka jako taková.

S mým špičkovým Wi-Fi routerem Netgear R7000 se televizor propojil přes Wi-Fi 802.11n nejen na 2,4 GHz, ale i na 5 GHz. A protože v tomto okamžiku nabízí jen jednu síť, umí pracovat – stejně jako router – duálně. V rámci společné sítě tak dokáže operativně využívat obě pásma a přepínat si mezi nimi. Zda je umí i sdružit, aby navýšil rychlost, bohužel netuším a jak vidíte, na výzkum je toho tady ještě dost a dost.

Zvuková nastavení, resp. volba reproduktorů pro poslech. Volby nemají u jiných značek obdoby!
Autor: Bohumil Herwig

Zvuková nastavení, resp. volba reproduktorů pro poslech. Volby nemají u jiných značek obdoby.

Spousta možností nastavení

Ve volbě Obraz upravíte obvyklé položky, včetně 3D a výběru přednastaveného obrazového režimu, kterých je pět, včetně osobního. Jsou tu také úpravy obvyklých voleb jako kontrast, jas a sytost a speciální položka „Image + Active“, což je celkové automatické vylepšení obrazu (dvě úrovně plus volba vypnuto). Standardně je zde po instalaci nastaveno „Intenzivní“.

V dalších volbách upravíte pokročilejší obrazová nastavení typu barevná teplota, tlumení jasu, tón pleti a mj. i gama korekci. Voleb pro formát obrazu je k dispozici taktéž pět: 16:9, 4:3, 2× panorama a Zoom.

Zvuk můžete seřídit hned z několika hledisek. Máte tu tři přednastavené režimy a dva individuální s možností ovlivnit basy a výšky. Korekce lze také jednoduše vypnout a v tomto režimu jsem jel většinou a byl také nastaven po instalaci.

Dále můžete – v závislosti na přivedeném zvuku – volit přímo konkrétní reproduktory pro poslech. Televizor jich má osm, z toho čtyři subwoofery (orientované dopředu a dozadu) a v nabídce jsou mj. volby pro aktivní subwoofer, který lze také připojit, a další určené pro virtuální simulaci. To v okamžiku, kdy je přivedeno více kanálů, než má televizor k dispozici, tj. 5.1.

Je tu ještě volba „Optimálně“, která vše vybírá sama, tedy sama volí příslušné reproduktory v závislosti na vstupním signálu. V nastavení zvuku lze rovněž zpřesnit synchronizaci s obrazem (po 10 ms), navolit automatickou hlasitost, omezit maximální hlasitost, což se v činžáku či dvojdomku může hodit, a je tu i velice šikovná funkce omezení maximální hlasitosti hned po zapnutí televizoru. Ani tuto funkci prakticky nikde jinde nenajdete.

Z dalších voleb v menu nastavení vidíte na první úrovni ještě „Stanice“ s klasicky popletenými názvy pro „TV stanice“ a „TV vysílače“ v nichž můžete vyhledávat manuálně i automaticky, přesunout je do seznamů pro TV nebo rozhlasových a vybrat jejich automatickou aktualizaci. Seznamy můžete také importovat, resp. exportovat.

V části „Obsluha“ nastavíte jazyky, dětskou pojistku, spustíte aktualizaci softwaru, režim rychlého spuštění TV (není zapotřebí, protože startuje svižně i tak) a provedete tu i kompletní nastavení pro EPG.

Zajímavá je také volba „Energetická účinnost“, ve které máte na výběr mezi třemi režimy: domácí, prémiový, pro prostředí s vyšší světelnou hladinou, a nákupní.

Za povšimnutí stojí i volba „další…“

V ní mj. najdete úpravu náhledu pro PiP (malý/velký), formátování a kontrolu disku a také možnost exportovat soubor protokolu o stavu televizoru, tzv. log.

V položce „Multimédia/síť“ provedete i nastavení pro mobilní nahrávání (nahrávání na dálku přes mobil) a v „Extras“, což je poslední položka seznamu, opakování první instalace.

Dají se tu rovněž zjistit parametry televizoru a mj. tu upravíte i tzv. „DR+ Streaming“ pro streamování archivu nahrávek na jiný televizor.

A aby toho nebylo málo, upravené volby můžete kdykoli vrátit do továrního nastavení, a to jak pro celý přístroj, tak například jen pro obraz/zvuk, síť, HDMI, či třeba vyhledávač.

Zabudován je skutečný videorekordér!

S nahrávkami můžete bohatě pracovat a jediné, co jsem nikde neviděl, byl alespoň jednoduchý střih, který by se u reklam a začátků a konců hodil. Alespoň byste nemuseli nic stahovat.

Jinak je tu třídění nahrávek, přejmenování, exportování či rovnou jejich přesun na médium na rozhraní USB. To je rychlé a překvapivě svižné.

Nejdůležitější je ale to, že je zabudován skutečný videorekordér, což je ve světě televizorů naprostý unikát!

Nevím jak vnitřní disk, ale vnější, připojený přes USB – použil jsem můj oblíbený terabajtový Freecom Mobile Drive Sq TV – se mi zformátoval jako FAT32. Byl bych sice raději za NTFS, ale i tohle je hodně dobré.

Nahrává se plný datový stream, tedy včetně titulků, či například druhého audio streamu. Záznam šel následně exportovat, a to i z vnitřního disku, a šel také přehrávat v počítači. Na discích se vytvořil soubor typu „0000000100.trp“ s náhledy v BMP a JPG, který po překopírování šel v počítači běžně přehrát například softwarem VLC.

Příjemné také je, že USB médium můžete kdykoli odpojit. Stačí jen na jeho ikoně v náhledu na tlačítku Home zmáčknout Menu, což je ve skutečnosti kontextové menu, a objeví se nabídka na řádné odpojení média.

Ani to dnes není obvyklé a běžné.

Na funkci Render pro napojení mobilu jako dalšího disku vidíte lehce polomatnou obrazovku, resp. její krycí sklo.
Autor: Bohumil Herwig

Na funkci Render pro napojení mobilu jako dalšího disku vidíte lehce polomatnou obrazovku, resp. její krycí sklo.

Kompatibilita solidní, ale zatím bez titulků a 4K/H.264

Souborový manager je výborný s možností kolovat, ale dovoluje přehrát multimédia pouze per partes, nikoli všechna najednou. I zde má trochu neujasněné ovládání. Netýká se to ale jenom tlačítka OK, ale také například Back, o kterém jsem se zmiňoval i v souvislosti s volbou MediaNet. Na jiném místě v multimédiích pak zjistíte, že Back jednou při přehrávání videa vyskočí o adresář výše, podruhé zobrazí soubory a potřetí zobrazí soubory, ale na pozadí pokračuje v přehrávání. Systém v tom možná nějaký bude, ale já na něj ani tady nepřišel.

Fotografie se roztahovaly na celou obrazovku, což není ve světě Ultra HD zvykem, 3D snímky v MPO ale televizor nepřehrál. Někdy měl také u běžných snímků tendenci výškově je ořezávat, což by se opravdu stát nemělo, a firmware potřebuje i zde trochu dotáhnout.

Muziku zvládal televizor výborně i když si obrázkové náhledy přiřazoval k souborům, pro které nebyly určeny, a jak to dokázal mi je záhadou. Formáty MP3, WMA i například FLAC nepředstavovaly problém a zvukové podání bylo vynikající s jasně slyšitelnými středy, příjemnými výškami i nějakými těmi basy. Televizor v muzice exceloval, ale to platí i třeba u filmu z běžného TV vysílání.

HD nahrávky z kamer a fotoaparátů jsem projel jen zběžně, ale na potíže jsem u MOV, MPEG-4, AVCHD a ani H.264 nenarazil. Co televizor zvládl přehrát, bylo ve vynikající kvalitě, ať už šlo o HD Ready nebo Full HD.

Z videa jsem bez potíží přehrál MKV (L4.0, L4.1), ale bez titulků, a to i uvnitř filmu. Nepracovaly ani titulky externí u XviD (srt, sub), či u kodeku X.264 (srt). Video ve formátu WMV HD a rozlišení Full HD i HD Ready, se po počátečním zaváhání, které je ovšem u tohoto kodeku obvyklé, rozjelo docela solidně.

Televizor mě trochu zklamal v okamžiku, kdy jsem do něj přes USB pustil nahrávku se zvukem v DTS HD (DTS přehraje), kdy ukázal pouze obraz. V případě profesionální nahrávky (BDAV) se zvukem v Dolby Digital už potíže nebyly.

U rozlišení Ultra HD (4K) jsem vyzkoušel kodek H.264 i H.265/HEVC. V prvním případě televizor testovací nahrávky nepřehrál a pouštěl pouze zvuk, a to včetně 4K nahrávky z telefonu LG Flex a krátkého filmu Sintel.

Přehrávání kodeku H.265/HEVC ale zvládl bez jakýchkoli potíží, a to i při snížení rozlišení na Full HD.

Co se týče přehrávání v rámci domácí sítě, vyzkoušel jsem PS3 Media Server s mým ultrabookem Acer Aspire S3 a Windows 8.1 se kterým si televizor rozuměl. I tady jsem se ale u fotografií na výšku často dočkal oříznutí.

K mému překvapení mi ale také na druhou stranu video v 16:9 omylem natočené na výšku televizor bez problémů překlopil na šířku.

Není dokonalý, ale je modulární a prakticky plně upravitelný. Takže možná jednou…

Bavit se o dokonalosti u televizoru a vůbec ho hodnotit, není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. A vůbec to není snazší u přístroje za pět tisíc. Zhodnotit ho ale nepochybně trvá méně času, protože má výrazně méně funkcí.

Loewe jich nabízí nepřehledně a odhalit je všechny, není na jednu recenzi a na jeden test. Televizor této značky jsem navíc měl naposledy před více než deseti lety, takže si na to po jediné zápůjčce ani netroufám.

Co mohu zhodnotit, jsou základní věci ve stylu vadí/nevadí tak, jak to vidíte níže. Chci ale zmínit i dokonalý návrh s odnímatelným čelním sklem a rozložitelnými rámečky, které se dají nastříkat jakoukoliv barvou podle systému RAL a varietu podstavců, z nichž ten základní, který vidíte na snímku, přijde na šest tisíc, což je rozhodně rozumná cena. K dispozici je ale mj. i motorem ovládaný podlahový podstavec.

Zapomenout nesmím ani na obraz, který je vynikající a v drtivé většině případů bez viditelných elektronických šumů a artefaktů a také s výtečnou pohybovou ostrostí, a to i na povětšinou mizerném českém DVB-T.

V některých případech televizor dokázal umravnit i hrůzné příspěvkové materiály na ČT24 a celkově hrůzně vysílané stanice typu Sport 5, kde je rozmazané i logo a záběry ze studia. A to, že obraz včetně ostrosti dokázal udržet v rozumných mezích, mě někdy vysloveně dostávalo.

Tady se myslím může Loewe měřit s tím nejlepším, co na trhu je, ale přímo srovnávat pochopitelně nechci. To bych televizory musel mít vedle sebe.

Výborný je ovšem i zvuk a tady už srovnávat mohu, protože rozdíl je natolik výrazný, že Reference mnoho konkurence nemá, spíše bych to viděl na žádnou. Tenhle televizor totiž zní jako domácí kino a jde ještě dál než byste si možná mysleli. Stačí se jen podívat na možnosti zvukových úprav.

Zmínit chci ale také to, že „nové Loewe“ – a o této značce bychom nyní nějakou dobu měli mluvit právě takto – se teprve rozjíždí a tu a tam je to znát.

Ovládání ještě zcela nemá ujednocen styl a Back a End nedělají vždy to, co naznačují jejich názvy. To samé platí i o lokalizaci do češtiny, kde jsou například často zaměňovány názvy „vysílač“ a „stanice“, nebo chcete-li „televizní stanice“. Jsou tu také drobné firmwarové nedodělky, ale nejvíce asi vadí absence Wi-Fi Miracast nebo alespoň Wi-Fi Direct, a tudíž nemožnost sdílení obrazovky mobilu na TV. Škoda také, že se do přehledu na tlačítku Home u jednotlivých multimédií neukládají dva nebo tři naposledy přehrávané soubory. Televizor si pamatuje pozici a tohle by se opravdu hodilo.

A pokud nic nenaděláme s DVB-T tunerem citlivým na kvalitu signálu, což se u mě doma, kde ho chytám odrazem o kopec, vždy projeví, udělat by se něco mělo s výraznější českou podporou. Abyste rozuměli, menu je prakticky vždy lokalizované (s jistými výhradami), ale zcela chybí titulky v multimédiích přehrávaných přes USB a také lokální aplikace (widgety) v chytrých funkcích.

Jak mi bylo řečeno, na nápravě se už pracuje a jistě by neměl být velký problém brzy přijít s alespoň základními aplikacemi typu FilmBox Live či Voyo. Pokud se totiž dá u nějakého výrobce spolehnout na to, že chybějící funkce doplní, nebo se o to alespoň bude aktualizací firmwaru snažit, je to myslím Loewe. To a modulární koncepce aktualizovatelná i hardwarově z něj činí unikát nejen na českém trhu.

Hodnocení

pro: výtečný obraz s minimem šumu i u špatných zdrojů, výtečné resamplování za všech okolností, excelentní zvuk, televizor se dá i na základním podstavci natočit v širokém úhlu, fantastický design a až neskutečné možnosti individualizace televizoru, dobře rozšiřitelná (hw i sw) koncepce, možnost odmontování a vyčištění krycího skla, naprosto kompletní tunerová a zdvojená sada jakou prakticky nikde nenajdete, tj. včetně DVB-C2, atd. atd.

BRAND24

proti: DVB-T tuner je hodně citlivý na kvalitu signálu, zatím chybí výraznější česká podpora (widgety, titulky v multimédiích…), chybí Wi-Fi Miracast, absence podpory DTS HD

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač,
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA),
  • napájecí kabel (běžný, dvoužilový),
  • anténní kabel pro DVB-T,
  • klíče: 2× inbus, 1× s „hvězdičkovou“ hlavou,
  • uživatelská příručka na DVD, papírová v angličtině, němčině, atd.,
  • záruka: 24 měsíců.

Jaký podstavec byste si k rozměrnému televizoru Loewe dokoupili?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).