Hlavní navigace

Leoš Pohl: Bylo by riskantní mít příjmy jen z placených služeb, proto šlo Kinosvět do DVB-T

30. 9. 2014
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

Provozovatel placeného CS Filmu a volně šířeného kanálu Kinosvět vysvětluje strategii Československé filmové společnosti, jež se podílí i na projektu metropolitní TV Praha

Proč jste se rozhodli jít s Kinemsvět do celoplošného pozemního vysílání? Nebylo by jistější zůstat v kabelech a inkasovat poplatky od operátorů?

Těch důvodů bylo několik. Nejdůležitější byl asi vnitropodnikový, protože v době, kdy roste konkurence na trhu, především v nadnárodních korporacích, je velkým rizikem mít příjmy pouze z placené televize. A vzhledem k tomu, že jsme měli nějaké zkušenosti z organizace, z trhu a z reklamy, rozhodli jsme se vstoupit nejprve do regionálního multiplexu (pražská Regionální síť 4, kterou rovněž provozuje Leoš Pohl, pozn. red.), abychom si to vyzkoušeli, a potom do toho celoplošného. Dalším důvodem jsou marketingové synergie, protože si myslím, že zvlášť celoplošné vysílání v DVB-T dovede podpořit placené služby, byť u velkých televizí se ukazuje, že kdo umí dobře terestriál a free-to-air, ještě nemusí umět dělat i placené služby. Další důvod je programový, nabízí se nám různé programové synergie. Zdá se mi také, že se u volně šířených programů daleko lépe nabalují doplňkové služby než u placené televize. Je to vidět třeba u Šlágr TV a jejího teleshoppingu, nebo u bývalé Pětky se Svlíkačkou za kačku a podobně.

Takže Kinosvět bude také svým způsobem reklamou na placený CS Film.

Přesně tak. Nejenom na CS Film, ale na placené služby, a to nejen televizní, ale připravujeme i internetové. A navíc je tam určitá synergie s Rádiem Dechovka, jehož cílová skupina je podobná, takže chystáme vzájemnou mediální podporu.

Proč jste pro Kinosvět zvolili zrovna Regionální síť 7 Radima Pařízka? Neuvažovali jste o Regionální síti 8 Českých Radiokomunikací, která má sice menší pokrytí, ale vysílá ve všech krajských městech?

Bylo to pro mě velice složité rozhodování, ale rozhodla jednoduchá matematika: Regionální síť 8, která se v tuto chvíli zdá být kvalitnější z hlediska kvality signálu, přeci jenom má strop pokrytí na 54 procentech populace. To znamená, že její penetrace v domácnostech podle mne nepřekročí 30 procent. U Regionální sítě 7 je v tuto chvíli pokrytí okolo 84 procent, takže penetrace může dosáhnout 40 nebo 45 procent. Byla to tedy jednoduchá matematika bez ohledu na operátora.

Poptávali jste i České Radiokomunikace, nebo jste to od začátku vzdali?

Ano, jednání s Radiokomunikacemi probíhalo a bylo poměrně dlouhé. Rozhodnutí, že půjdeme k Radimu Pařízkovi, padlo poté, co jsme se dozvěděli, že Radiokomunikace už neplánují pro Regionální síť 8 další kmitočty, takže její pokrytí a penetrace se už nezvýší. Když jsem potom porovnal výkonnost obou sítí, tedy cenu a penetraci, Radim Pařízek z toho vychází mnohem lépe.

O celoplošném multiplexu 3 jste neuvažovali? Tam by to samozřejmě bylo o mnohem vyšší ceně…

Ne. Jednak je v tuto chvíli plný a jednak s ohledem na to, jaké si dávám u Kinasvět cíle z hlediska sledovanosti, je pro nás nezaplatitelný.

Do jaké míry bude Kinosvět využívat pořady, které už nyní vysílá sesterský CS Film? Nebudete si „vykrádat“ placený obsah a snižovat tak prémiovost CS Filmu?

Přebírání filmů z CS Filmu možné není, protože pro ně nakupujeme práva pouze pro placené kabelové a satelitní platformy. U Kinasvět nakupujeme pořady pro terestrické a satelitní free-to-air vysílání. Je to tedy možné pouze u pořadů vlastní výroby, u kterých budou na CS Filmu předpremiéry, aby ti, co si platí jeho příjem, měli výhodu.

O jaké typy pořadů by mělo jít?

Jde o produkce a koprodukce dokumentů, které označujeme jako naši vlajkovou loď: záhady, tajemství, neobvyklé osudy, atd. Na nich spolupracujeme především se Stanislavem Motlem, Arnoštem Vašíčkem a Otomarem Dvořákem. Takových pořadů bude nejvíc, a také jsme do nich nejvíce investovali – do této doby šlo nejvíc peněz do CS Mini, původního pásma pro děti na CS Filmu. V této chvíli si ale myslím, že to vyžaduje s ohledem na náš strategický programový záměr investici tímto směrem, protože půjde o stěžejní pořady na Kinusvět.

Pro Kinosvět jste nakoupili spoustu akvizic. Jak jste vybírali dodavatele?

Celý problém je v tom, že v této chvíli je na trhu třicítka kanálů, které jsou nějakým způsobem zaměřeny na dokumentární tvorbu. Když vezmu i placené televize, tak kromě tří nebo čtyř jsou všechny tak či onak zaměřené i na dokument a jsou i podžánrové. Našimi největšími konkurenty jsou Prima Zoom a ČT 2, které mají velké pokrytí, a Dvojka je navíc spíš plnoformátová televize. Chtěli jsme se od nich jasně odlišit, protože nemáme šanci bojovat s ČT 2 a s Primou Zoom, jak z hlediska peněz, tak i pokrytí. Proto jsme se zaměřili na Národní archiv, s kterým udržujeme dlouholetou spolupráci. Ale to se neukázalo u FTA vysílání jako příliš šťastné, lepší to je u placené televize, kde není důležité, zda cílíte na diváky od 15 do 54 let, nebo na skupinu 55+. Archivy nejsou pro komerčně zajímavou skupinu 15 až 54 let tak zajímavé, dělají malé procento sledovanosti. Tak jsme si vybrali spíše takové podžánry, které byly úspěšné na českých televizích v dřívějších letech. A podle těch žánrů jsme si pak vybrali cílové skupiny. Složitější situace byla ve chvíli, kdy jsme chtěli získat celovečerní hranou tvorbu, protože zkušenost s nákupem takových akvizic pro FTA vysílání nemáme.

Jaké typy filmů se objeví na Kinusvět?

Budou tam i české filmy, ale nebudou mít majoritu. Většina snímků bude ze zahraničí. Zatím převažují celovečerní filmy, minisérie a seriály s válečnou tematikou a dobrodružné snímky.

Z jakých produkcí?

Ze zahraničních studií čerpáme z Polska, Ruska, Velké Británie a dva tituly máme ze Spojených států. Půjde ale hlavně o evropskou produkci. Naše programování filmů je dost odlišné oproti dosavadní praxi u FTA kanálů, spíše se blíží placeným kanálům. Vzhledem k tomu, že tu je už skoro třicet volně šířených televizí v DVB-T, lidé nemají šanci všechno usledovat najednou, musíme jim tedy tyto filmy nabízet opakovaně, aby si vybrali vhodný vysílací čas, kdy se na ně podívají v repríze. Nebudeme reprízovat nějak zásadně moc, ale přeci jenom to bude častěji, než to je u FTA kanálů obvyklé. A také využijeme reprízování celých bloků, což je záležitost, od které před časem ustoupila Prima Zoom. My si naopak tyto bloky a jejich stabilní nasazení v reprízách chceme uchovat, aby divák věděl, kdy u nás uvidí to, co nestihl při premiéře nebo některé z předchozích repríz.

Kolikrát týdně se takový film na Kinusvět protočí?

Třikrát. V premiéře budeme celovečerní filmy nabízet až ve 22 hodin a pak ho budeme reprízovat ráno a v podvečer, kdy začíná prime time. Tedy okolo 18 hodiny.

Zmínil jste různé věkové skupiny diváků. Na koho cílí Kinosvět?

Stejně jako agentura Atmedia, která nás zastupuje při prodeji reklamních časů, máme několik cílových skupin. Ta nejdůležitější je 15 až 54 let, ale zařazením dětského bloku Minisvět cílíme i na skupinu 4+. Tedy nejenom na děti od čtyř do osmi let, ale i na diváky 55+, kteří hodně sledují i bloky CS mini na CS Filmu. V dopoledních časech máme tzv. Retro bloky, které jsou určeny pro starší cílové skupiny, které v tu dobu sledují televizi. To jsou také zajímaví diváci, byť se na nich nedají vydělat tak velké peníze.

Máte představu, jakého průměrného celodenního podílu na publiku by mohlo Kinosvět dosáhnout u cílové skupiny 15 až 54 let?

Když poslouchám, jaké cíle si dávají televize, které teď budou nastupovat do FTA vysílání, říkám si, že kolikrát je trapné říkat naši představu. Mám ale určitou zkušenost z placené televize a můj odhad je, že bychom se do roka nebo do dvou let mohli dostat na podíl 0,75 procenta.

Máte propočítáno, za jak dlouho byste s takovým podílem byli ziskoví? A kdy se vrátí základní investice do celoplošného pokrytí v DVB-T a do obsahu vysílání Kinasvět?

Pokud se nám podaří udržet podíl 0,75 procenta minimálně dva tři roky, do tří let by se nám investice měla vrátit.

A řádově se ty investice pohybují jak vysoko?

Investice do rozšíření pokrytí jsou pravidelné měsíční náklady, které jsou dány ceníkem společnosti Progress Digital, který je zveřejněný na jejich webu. Více méně jde o 20 procent celkových nákladů na provoz Kinasvět. Satelitní vysílání zatím nemáme, Kinosvět bude na satelitu vysílat i nadále jen v prime time od 20 do 22 hodin, protože jsme si spočítali, že na satelitu by se nám vyplatilo vysílat v MPEG-4, ale takové programy mají poměrně nízkou sledovanost. To by se nevyplatilo.

Když Kinosvět na satelitu vysílá od 20 do 22 hodin, sdílíte programovou pozici s nějakými dalšími televizemi?

Vyplňujeme čas mezi vysíláním Minimaxu a Leo TV, který je volný. Toto vysílání probíhá v MPEG-2, samostatné vysílání v MPEG-4 stále zvažujeme. Podobně vysílá i Retro Music Television, které stejně jako Kinosvět vysílá celoplošně i v pozemní Regionální síti 7. Ale zatím bychom si na to nevydělali.

Dostali jste od Radima Pařízka nějakou slevu na začátek vysílání v Regionální síti 7? Máte nějakou náběhovou křivku poplatků za šíření v DVB-T?

Kupodivu nám dal horší náběhovou křivku, než jakou nám nabízely České Radiokomunikace, což mě velice překvapilo.

Budete využívat noční časy na Kinusvět pro nějaké další televizní projekty, jako se to děje u CS Filmu? Na jeho pozici v noci vysílá Horor Film.

Zatím jsme tam zařadili takzvané pořady Bez komentáře, které jsou známé třeba z BBC nebo České televize, kde je používá zpravodajská ČT 24. Půjde o různé pohledy do přírody, náhledu do vesmíru a podobně. Zatím tam neplánujeme nic, co by mělo mít charakter jiného kanálu. Půjde stále o Kinosvět, ale od půlnoci do šesté ráno na něm poběží tyto pořady Bez komentáře.

Jak se vlastně diváci, kteří dosud nemohli Kinosvět přijímat, dozvědí o jeho vstupu do celoplošného DVB-T vysílání? Chystáte nějakou zaváděcí kampaň?

Byť se to možná tak nezdá, ale asi nejvyšší náklady jsme investovali do kampaně na sociálních sítích, protože si myslíme, že jestliže chceme oslovit cílovou skupinu okolo 35 let, sociální sítě jsou velice důležité. Méně věnujeme rádiu, protože si myslíme, že náklady na rozhlasovou kampaň jsou příliš vysoké, ale synergicky využíváme Rádio Dechovka. A pak samozřejmě využíváme toho, že nás zastupuje agentura Atmedia, takže v rámci barteru či určitého finančního vyrovnání některé televize, které vysílají buď v multiplexu 3 nebo 4, kde je vyšší sledovanost, nám odvysílají reklamní spoty. Půjde o pět nebo šest televizních stanic, které mají v DVB-T vyšší pokrytí. Tiskovou reklamu budeme mít minimální, spíše v podobě programových sloupečků.

Dostane se Kinosvět do programových guidů, nebo to je při tak velkém počtu televizí v DVB-T u nás problém?

Je to problém, protože česky vysílajících televizí je už přeci jenom 130 a těch celoplošných okolo 30. Daří se tam dostat ve chvíli, kdy guidy mění svoji grafiku. Nelze to tedy udělat ze dne na den, ale chtěli bychom se do nich postupně dostat. Nepůjde to ale rychle.

Objevíte se v přehledech televizních programů zdarma, nebo musíte za zařazení sloupce Kinasvět platit?

Zpravidla to jde zdarma, s výjimkou případů, kdy si chceme vyměnit pozici našeho sloupce s nějakou velkou televizí. Za takovou přednostní pozici se platí.

CS Film je ve většině programových guidů zastoupen, i když jde o placený kanál. Za jeho zařazení musíte platit?

Ne. Jsme prakticky ve všech guidech, snad s výjimkou jednoho nebo dvou.

Chystáte nějakou tištěnou kampaň Kinasvět ve specializovaných časopisech zaměřených na záhady a tajemno?

V první fázi ne, připravujeme ji až v druhém kroku. Teď se soustředíme na sociální sítě. Teprve až uvidíme, jak se budou záhady chytat u diváků, budeme přemýšlet, jak investovat do reklamy. Je fakt, že máme připraven nákup dost velkého balíku pořadů ze zahraničí, takže si časem budeme moci dovolit rozšířit pořady o záhadách na celý den. V tuto chvíli dáváme občas celovečerní film, ale zpravidla někdy před desátou míváme půlhodinu magazínů o záhadách. Chtěli bychom ji rozšířit, pokud tyto záhady budou stejně úspěšné, jako byly v minulosti na ČT 2 nebo na Primě Zoom.

Bude Kinosvět vysílat jenom v České republice, nebo ho poskytnete i operátorům kabelové a satelitní televize na Slovensku?

Zatím jenom v České republice. Pokud se objevuje někde na Slovensku, je to spíš formou přeshraničního překryvu, souhlas k jeho šíření jsme nikomu nedali. Odhaduji, že na Slovensku nás může přijímat okolo pěti tisíc domácností v rámci přeshraniční televize. Zatím neplánujeme expanzi na Slovensko, protože v tom nevidíme nějaký přínos pro Kinosvět.

Tím, že vstupujete do celoplošné sítě DVB-T, se zároveň připravujete o poplatky od kabelových společností. Nebudou Kinusvět chybět?

Problém je v tom, že nejsme žádná velká velká korporace, která by si mohla dupnout a říct, že pokud nám tento program nevezmou do jejich nabídky, pomstíme se jim. To bohužel nejde. Druhá věc je, že podle mě nejsme tak kvalitní jako Prima Zoom nebo ČT 2, které jsou v kabelovkách taky zadarmo. A třetí důvod je, že se těšíme na chvíli, kdy se Nově a Primě podaří zpoplatnit jejich kanály u těchto operátorů, takže to možná pomůže i nám. Prostě vyčkáváme.

Kinosvět ale už vysílá prostřednictvím některých kabelových společností.

V nabídce UPC jsme byli od samého začátku, jsme u Rio Media, Nej TV, ale chybíme například u O2TV. Jinak postupně pronikáme do nabídek menších operátorů.

Kolik lidí vlastně pracuje pro Kinosvět? A museli jste někoho přibírat kvůli nové celoplošné televizi?

Kinosvět v tuto chvíli dělají stejní lidé, kteří se starají o CS Film. Vůbec jsme nenavyšovali počet zaměstnanců. Jediné, kde jsme přistoupili ke změně, je přesun odbavovacího pracoviště do Ostravy k televizi Polar. Rozhodli jsme se tak proto, že mají zkušenosti s odbavováním podobných kanálů a dostatečně velké zázemí, které my v současné době nemáme. Polar pro nás také připravil vizuál Kinasvět, kompletně je to celé jejich dílo.

S ostravským Polarem jste společně rozjeli i projekt metropolitní TV Praha, která v létě nahradila zaniklou TV Metropol. Jak se jí daří?

Nejprve bych chtěl vysvětlit, proč jsme se do toho pustili my jako provozovatel placené televize. Hlavní důvod byl ten, že dlouho spolupracujeme s Jaroslavem Korytářem a možnosti této nabídky jsme si říkali. Shodli jsme se na tom, že není dobrá kombinace regionální televize a lifestylu, ale z hlediska dokumentů je vztah s regionálním vysíláním dobrý, byť je třeba dobře vybírat. Není dokument jako dokument. V tomto smyslu ještě musíte svoji pozici hledat. Ale celý záměr vznikl tak, že na začátku byla myšlenka televize Kinosvět jako programové sítě pro regionální televize. To se nám ale bohužel nepodařilo vyjednat a takovým menším pozůstatkem této myšlenky je TV Praha.

Takže Kinosvět mělo být původně centrálním programem pro regionální vysílání, stejně jako za analogového vysílání Prima?

Centrálním ne, ale měla to být programová síť.

A vysílat měla v multiplexu 3, nebo v multiplexu 4? Tyto dvě celoplošné sítě jsou regionalizovatelné.

Původně v multiplexu 3, když už tam regiony vysílaly, ale postupně se začaly stěhovat k Radimu Pařízkovi do multiplexu 4. Myslím, že toto stěhování ještě není dokončené. Vyjednávali jsme tedy o multiplexu 4, ale nakonec se regionální televize rozhodly, že použijí stejnou metodu, jakou funguje televize Zak v Plzni a Karlových Varech, že vyrobí půlhodinový blok zpravodajství a publicistiky a pak ho opakují stále dokola po celý den.

Takže projekt programové sítě Kinosvět úplně spadl ze stolu a z Kinasvět se stal samostatný celoplošný program.

Ano.

S Kinemsvět budete mít už dva volně šířené televizní kanály v DVB-T. Uvažujete do budoucna o další expanzi?

Pokud budeme uvažovat o nějakém strategickém záměru, i když naším současným cílem je využití toho, co máme momentálně k dispozici, chceme vstoupit na internet. A spíše v placených než volně dostupných službách. Kdybychom chtěli na internetu provozovat FTA služby, museli bychom fungovat na Seznamu nebo na Tiscali, které mají dostatečně zajímavou návštěvnost, ale to nepřipadá v úvahu.

Takže spíš půjdete cestou nějaké placené videotéky.

Možná ne videotéky, ale služeb, které vyplývají z těch aktivit, které děláme už teď: Pay TV nebo free-to-air. Zatím bych nešel cestou videotéky, protože je otázka, zda by se podařilo získat internetová práva pro starší české filmy – byť o tom Národní filmový archiv hovoří, ale já si myslím, že to bude velice těžko realizovatelné. I zahraniční filmy se velice těžko kompletují, jak na Voyu, tak na Topfunu. Na Voyu je vidět, že hlavním tahounem prodeje nejsou filmy, ale předpremiéry původních seriálů Novy. Proto si myslím, že by to nebyl moc velký úspěch, dělat jen placenou videotéku s filmy.

Takže spíš uvažujete o internetovém šíření lineárních programů?

I o tom uvažujeme. Máme ale určitá omezení kvůli vysílacím právům, která nakupujeme pro klasické distribuční sítě. Potom uvažujeme o nějakých prémiových službách ve vztahu ke Kinusvět. Tato služba by se mohla objevit ještě letos.

Pojďme ještě k Rádiu Dechovka, které také patří do vašeho portfolia. Jak je tento projekt úspěšný?

Rádio Dechovka má v této chvíli pokrytí víc než 75 procent obyvatel České republiky. Zatím ho nebudeme dál rozšiřovat, nicméně od 1. ledna jsme vedeni ve výzkumu poslechovosti a první čísla jsme už dostali, takže víme, kam jsme se zařadili a předpokládám, že bychom někdy v listopadu měli začít prodávat reklamu. Zatím ještě nemáme rozhodnuto, zda vstoupíme do mediazastupitelství Regie Radio Music (RRM) nebo Marketing Media Services (MMS), případně do jiné připravované sítě.

Když už máte první čísla poslechovosti, můžete prozradit, jak si Rádio Dechovka stojí?

Jsme jako středně veliká regionální FM stanice.

To znamená nějakých 15 až 20 tisíc posluchačů týdně?

Ano.

Neuvažujete o tom, že byste s Rádiem Dechovka vstoupili do digitálního vysílání? Zatím takto vysíláte v Praze, ale co další regiony?

V rozhlasové digitalizaci nejsem tak zběhlý, ale myslím si, že je podstatě složitější, než byla ta televizní. Z toho důvodu, že nemá žádný termín, kdy by se měl vypnout analog a zůstat jen digitál. Proto je velmi složité dosáhnout vysíláním v digitálu nějakých zajímavých čísel. V domácnostech je velmi omezený počet digitálních rozhlasových přijímačů.

Do jaké míry Rádiu Dechovka konkuruje podobně zaměřená Šlágr TV, která už ohlásila záměr spustit také vlastní lidovkové rádio?

Myslím si, že je to spíš marketingová než programová konkurence, protože Šlágr TV hraje spíš takový „popík“ z lidové tvorby a my se zaměřujeme na klasickou dechovku a navíc na písně staré Prahy – Hašlera, Šlapeto, apod. Tím se od Šlágru dost odlišujeme.

Rádio Dechovka také vysílá autorské a tematické pořady.

Ano, rádi bychom si tyto pořady udrželi. Nebudeme ale plnoformátovým rádiem, takže na Dechovce nebude zpravodajství. Místo něj nabízíme přehled kulturních akcí.

Nechystáte se Rádio Dechovka víc propojit se svými televizními aktivitami?

My ho už máme propojené z hlediska reklamního barteru. Je to hrozně blízká cílová skupina. Zvažujeme to propojení ještě posílit, ale spíše v oblasti marketingu. Občas ale i v obsahu, protože některé prvky, třeba co se týká Cimrmana, jsou využitelné i na CS Filmu.

O užší spolupráci Rádia Dechovka s Kinemsvět neuvažujete?

Ano, ale opět spíš v oblasti marketingu.

Už jste naznačil, že detailně sledujete současné snahy Novy a Primy o zpoplatnění jejich kanálů pr operátory kabelové a satelitní televize. Co to podle vás udělá s trhem placených televizních služeb?

Myslím si, že to, co se teď děje okolo zpoplatňování FTA televizí, určitě bude mít nějaké dopady do chování operátorů placené televize a myslím si, že se tím otevírá cesta internetovým televizím, které mohou v kabelových sítích ty stávající klasické televize lehce nahradit. Nemyslím si, že by šlo takové televize provozovat přes WiFi, na to jsou ještě pro broadcast dost pomalé, ale v kabelových sítích by takové televize měly šanci. Pokud se podaří prosadit zpoplatnění FTA kanálů, nastane podle mě obrovská změna v nejnižších programových nabídkách placených služeb, protože operátoři se rázem dostanou do záporné marže. Pokud by zdražili, lidé jim odejdou k terestrickému příjmu televize.

Pro vás by to bylo jenom dobře. Tedy s Kinemsvět a TV Praha.

BRAND24

Zřejmě ano, ale ono to bude mít široký dopad i na trh s televizní reklamou. A je velkou otázkou, nakolik se Nově podaří udržet všechny své stávající FTA kanály a prodej reklamy na nich v balíku, protože zájem inzerentů o nejmladší stanice ze skupiny Nova není moc velký. Nebýt onoho balíkování, asi by se programy jako Smíchov nebo Telka neuživily a Nova by je musela zrušit. Myslím si, že to je jeden z důvodů, proč se nyní snaží získat poplatky od kabelových a satelitních operátorů za šíření celého balíku svých programů.

Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).