Text novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání od ministerstva vnitra, která má řešit přechod na zemské digitální vysílání, má podle generálního ředitele České televize Jiřího Janečka zásadní vady a ČT požaduje jeho změnu. Pokud ministerstvo nepřistoupí na požadavky veřejnoprávní televize, mohla by podle Janečka digitalizace úplně zkrachovat. Ředitel ČT to řekl v rozhovoru pro deník Právo.
Ano, máme výhrady. Text novely se totiž těsně před předáním vládě podstatně měnil. My jsme připomínkovali výrazně jiné znění, vznesli jsme k němu řadu námitek. Korektury zpracované v posledních dnech naše obavy spíše zvětšily,
řekl Janeček a dodal, že novela mění dohodnutý princip financování ČT, neřeší dostatečně výstavbu veřejnoprávního multiplexu a nařizuje ČT jako jedinému subjektu bezpodmínečně dodržovat Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání (TPP).
Podle Janečka jsou výhrady ČT k diginovele „zásadní, nikoli však neřešitelné“. Česká televize například žádá, aby peníze, které vydělá zachováním reklamy ve svém vysílání, putovaly na zvláštní digitální fond a z něho se financoval přechod na DVB-T. Dosavadní návrh novely počítá s tím, že by ČT tyto peníze použila na digitalizaci svého archivu a část posílala do Státního fondu na podporu kinematigrafie. Janeček však tyto dvě záležitosti odmítá spojovat.
Fond by měl přispívat na řešení krizových situací a podporovat rozvoj nových digitálních technologií. V Rakousku to například byly příspěvky na nákup set-top-boxů s interaktivitou, a tedy s připojením na širokopásmový internet, což umožňuje např. vznik nových vzdělávacích programů. Může sem patřit i financování služeb pro seniory, domovy důchodců či sociální ústavy, dále příspěvky na nákup satelitních kompletů v místech bez terestrického vysílání, příspěvky na zajištění satelitního příjmu jako alternativy k terestrickému vysílání a příspěvek na informační kampaně. Fond může sloužit i k řešení situace sociálně slabých diváků, jako je tomu například ve Spojených státech,
řekl Janeček.
Veřejnoprávní televize by podle ředitele uzavřela se státem dohodu, na jejímž základě by vysílala reklamu a všechny výnosy z ní by převáděla do fondu, který by nespravovala. Nerozhodovala by tedy ani o tom, jak by se s těmito prostředky naložilo. Dalším sporným bodem novely je podle Janečka oddělení veřejnoprávní televize a provozovatele veřejnoprávního multiplexu. Pozitivním příkladem je v tomto smyslu Rakousko, kde veřejnoprávní vysílatel ORF zároveň provozuje vlastní telekomunikační divizi ORS a ta buduje digitální sítě, v nichž ORF (a další zájemci) vysílá.
V mnoha státech Evropy se využilo tohoto spojení, kdy je televize také telekomunikačním operátorem. Na toto spojení jsou nastaveny i výjimky v zákoně o veřejných zakázkách. ČT ale žádnou telekomunikační divizi nemá,
konstatuje v Právu Janeček. ČT tedy musí zadat výstavbu sítě ve výběrovém řízení komerční firmě a to celý proces zbržďuje. Současný zákon navíc ČT ukládá povinnost vypsat na operátora veřejnoprávního multiplexu veřejnou obchodní soutěž.
Pokud by tato podmínka v zákoně zůstala, mohli by neúspěšní účastníci soutěže na operátora veřejnoprávního multiplexu napadnout výsledek u soudu a zablokovat výstavbu sítě stejně, jako to učinili neúspěšní žadatelé v případě licenčního řízení na nové digitální programy. Proto ČT žádá, aby si mohla operátora vybrat sama bez konkurzu. Pokud novela tento proces uspokojivě nevyřeší, a zatím tomu tak není, pak je harmonogram výstavby multiplexu veřejné služby zásadně ohrožen,
konstatuje v Právu Janeček.