Deset nových televizí v DVB-T: to je rekord
Co byste řekli letos v lednu člověku, který by vám tvrdil, že v Česku začne do konce roku vysílat pět nových celoplošných televizí v DVB-T a k nim dalších pět regionálních programů pokrývající minimálně po jednom kraji? Asi byste si významně ťukali na čelo. Jenže je to tak: za letošek vstoupilo do pozemních digitálních sítí deset nových televizí, z toho polovina celoplošných! Většina z nich si nechala start až na druhé pololetí a největší zájem logicky vzbudily nové programy televize Nova: Fanda, který startoval v červenci a do DVB-T se dostal v srpnu, a Smíchov, který vysílá od Vánoc.
Nova v obou případech vsadila na nově budovaný celoplošný multiplex 4, který začátkem letošního roku změnil provozovatele. Od Telefóniky jej převzala společnost Digital Broadcasting ostravského podnikatele Radima Pařízka a bývalého šéfa Novy Vladimíra Železného. Jenže Železný musel ze společného podniku vycouvat, zřejmě právě kvůli angažmá Novy, která si ho coby zajišťovatele šíření signálu nepřála. Právě v multiplexu 4 odstartovala i další nová celoplošná televize, původně plánovaný dětský kanál TV Pohoda, za kterým rovněž stojí Pařízek (a Železný). Čtvrtou novou televizí v síti 4 je od prosince teleshoppingová stanice Inzert TV, která však vysílá jen v Praze, Brně a Ostravě.
Největší očekávání letos vzbudil start pátého programu Novy, na muže zaměřeného Fandy. Televizi se podařilo před všemi utajit, že souběžně připravovala i šestý program Smíchov, který následoval ani ne po půl roce.
Multiplex 3 vstal z popela
Velké obsahové změny se udály i v dalším celoplošném multiplexu 3, který loni vypadal na zavření. Letos v něm ale začalo vysílat hned osm televizí, z toho tři celoplošné. Už v lednu využila nabídky Českých Radiokomunikací plzeňská televize Zak, která přišla o možnost připojování do celostátního vysílání hlavního kanálu Primy a zahájila samostatné vysílání pro Plzeňský a Karlovarský kraj. V únoru ji následovala liberecká televize Genus Plus s pokrytím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje, v březnu pak TV Polar v Moravskoslezském kraji, v červnu Jihočeská televize na jihu Čech a v září Východočeská televize V1 v Královéhradeckém a Pardubickém kraji.
Třetí multiplex obohatily i nové celostátní programy. V červnu do této sítě přešla z multiplexu 4 hudební televize Óčko, v říjnu zde odstartoval nový český zábavný program TV Pětka a v listopadu lidovková TV Šlágr, která je spíše teleshoppingovým prodejním kanálem produkce hudebního vydavatelství Česká Muzika. V prosinci se v této síti objevila programová pozice pro Primu Zoom, chystaný čtvrtý program Primy, který zahájí vysílání po Novém roce. Během letních olympijských her v Londýně šířil multiplex 3, ale i konkurenční multiplex 4, signál dvou olympijských HD kanálů České televize: ČT 4 HD a ČT 2 HD. V třetí síti tyto programy skončily ihned po olympiádě, „Čtyřka“ je šířila ještě několik dní poté a ČT 2 HD, později přepnutou na ČT 1 HD, šíří dodnes.
Štěpán Wolde vrátil hudební televizi Óčko po dvouleté přestávce do celoplošného multiplexu 3, což se okamžitě odrazilo na dvojnásobném podílu na publiku
Velká renesance regionálních televizí
Nejen multiplex 3 se podílel na velké renesanci regionálních televizí v DVB-T, kterou způsobilo hlavně rozhodnutí televize Prima vrátit ke konci loňského roku svoji původní vysílací licenci zatíženou povinnou spoluprací s regiony a začít vysílat na základě licence nové pro program Prima family. Na začátku roku tak z éteru zmizely televizní regionální skupiny RTA a R1. Zatímco studia RTA definitivně zanikla a jejich majitel se stále pře se státem o oprávněnosti kroku Primy, bývalé regiony R1 se postupně osamostatnily a většina začala vysílat v multiplexu 3. Navíc společně s pražskou TV Metropol založily Asociaci krajských televizí.
Zhruba ve stejné době ovšem vznikl i projekt Regionálnítelevize CZ, který využívá jako hlavní distribuční platformu satelit. Od června je ale část jeho produkce dostupná i v pozemním vysílání TV Pohoda v multiplexu 4 a samostatně vysílá v Regionální síti 1 v Českých Budějovicích a Plzni. Provozovatel tohoto programu spolupracuje s několika desítkami městských a lokálních televizí, od kterých odebírá reportáže a skládá z nich regionálně laděné dvacetiminutové magazíny. Spolupracující studia navíc založila Asociaci regionálních a lokálních televizí, konkurenční organizaci vůči Asociaci krajských televizí.
Nekompromisní postoj Primy k regionům vedl ke vzniku několika samostatných krajských televizí, včetně Východočeské televize V1 (na snímku její programový ředitel Martin Kindernay)
Přišly však také krachy
Ona renesance regionálního vysílání se ovšem neobešla i bez některých krachů. Liberecká televize Genus Plus nejprve omezila své pozemní vysílání z tří vysílačů (Ještěd, Černá hora a Krásné) na dva (Ještěd a Černá hora), načež v prosinci oznámila, že v únoru příštího roku ukončí vysílání. Stane se tak přesně rok poté, co zahájila samostatné vysílání. Genus Plus tak udělá čáru přes rozpočet Asociaci krajských televizí, která chtěla vytvořit celoplošnou síť s možností měření sledovanosti peoplemetry a nabídkou celostátních reklamních časů. Zánik Genusu je o to citelnější, že patrně nevznikne ani plánovaná ústecká krajská televize CZ, jež měla rovněž vstoupit do multiplexu 3 a za níž stojí bývalá šéfka televize Public Renata Pešková.
Blízko krachu byla jen pět týdnů po zahájení vysílání i nová celoplošná televize Pětka, jejíž původní majitel Luboš Měkota má obstavený veškerý majetek kvůli kauze Mostecká uhelná. Měkota ale stihl koncem léta z projektu Pětky coby vlastník vycouvat a figuruje v ní už jen jako investor. Pětka byla v listopadu těsně před zavřením, ale koncem roku se jí podařilo najít nového investora, jehož totožnost úzkostlivě tají. S problémy Pětky a Luboše Měkoty se svezla i sesterská pražská TV Metropol, která ztratila původní vliv v Asociaci krajských televizí a rovněž bojovala o přežití. Krajskou asociaci tak nově vede majitel plzeňské televize Zak a Jihočeské televize Alois Valter.
Televize Pětka málem aspirovala na titul nejkratšího televizního projektu v českých dějinách
Českým Radiokomunikacím vzniká konkurence
Letošní rok byl také přelomový v oboru provozování pozemních televizních sítí. Prakticky skončil monopol Českých Radiokomunikací, které přímo ovládaly nebo zajišťovaly provoz všech reálně celoplošných televizních multiplexů. Jednak po letech došlo k naplnění projektu alternativního celoplošného multiplexu 4, který drží nad vodou televize Nova, a pak také začaly vznikat čistě regionální televizní sítě. K již existujícím multiplexům na Českobudějovicku, Liberecku a Ostravsku (Klimkovice) přibyl nový metropolitní multiplex v Praze (Regionální síť 4 Leoše Pohla) a někdejší majitel jihočeské televize Gimi Ivo Brabec začal budovat metropolitní multiplexy ve vícero městech (České Budějovice, Plzeň, Liberec, Jablonec, aj.).
Ke konci roku Český telekomunikační úřad přidělil kmitočty dalším několika regionálním multiplexům, takže podle jeho databáze již existují Regionální sítě 1 až 10 (a další ještě mají vzniknout). Tyto menší multiplexy s výrazně nižšími cenami za šíření signálu začínají využívat spíše kabelové a satelitní programy jako určité zpestření nabídky divákům ve větších městech. Vedle Regionálnítelevize CZ na tuto nabídku zatím slyšela nejvíc křesťanská televize Noe, která se do DVB-T vlastně po letech vrací, protože už vysílala v někdejším multiplexu B, později přejmenovaném na síť 3. Každý nový multiplex může svým způsobem ovlivnit cenovou politiku za šíření signálu a snižovat ceníky konkurenčních firem.
Leoš Pohl, provozovatel nově vzniklého metropolitní pražského multiplexu DVB-T, začal společně s majitelem multiplexu 4 Radimem Pařízkem a operátorem Regionálních sítí 1 a 3 Ivo Brabcem zatápět Českým Radiokomunikacím
Takovou konkurenci si stát sliboval už na samotném začátku televizní digitalizace. Tehdy ale všechny skutečně budované multiplexy ovládly České Radiokomunikace, které si tak mohly diktovat dost vysoké ceny. Díky tomu skončila řada připravovaných digitálních televizí ještě dřív, než vůbec mohla začít vysílat.
