Přední a zadní panel
Přední panel obsahuje na levé straně logo výrobce, na pravé pak své typové označení. Z ovládacích tlačítek tu najdete Standby, Menu, Ch-, Ch+, Vol-, Vol+ a OK. Některými tlačítky se lze zároveň pohybovat v menu. K dispozici je pak už jen čtyřmístný displej svítící zeleně a kontrolky Power a Lock. Čtečku karet zde nehledejte. Na zadním panelu najdete základní konektory. Pro připojení antény je to ANT IN, k televizoru TO TV. Nechybí dvojce SCART konektorů pro TV a rekordér. Cinche zastupuje žluté VIDEO a bílé a červené AUDIO (left +right). Zvuk můžete vyvést také koaxiálním S/PDIF. Pro aktualizaci firmwaru je zde rozhraní RS-232. Přítomen je také spínač zdroje.
Instalace
Přijímač německé výroby s vámi nejprve hovoří v tomto jazyce, takže je třeba nastavit ho na češtinu. To uděláte jednoduše hned v prvním kroku instalace, kdy Land (oblast) nastavíte na Tschechien a Sprache (řeč) na na Česko. Pak se vám automaticky změní první volba na Region a druhá na Jazyk. Třetí položkou je pak Citlivost tuneru, což je však nepřesný překlad, protože v originále by to mělo být něco jako napájení antény (Antennespannung). Po potvrzení tlačítkem OK se bez jakéhokoliv upozornění spustí automatické ladění. Během něho set-top-box zobrazoval, v jakém pásmu se nachází, jakou frekvenci aktuálně prohledává, jaká je na kanálu modulace, číslo kanálu, FFT (u některých přijímačů zobrazované jako OFDM) a GI, což je zde označení pro ochranný interval. Po proladění pásem VHF a UHF, které trvalo přibližně pět a půl minuty, bylo k dispozici přes dvacet kanálů. Použil jsem k tomu vertikálně polarizovanou anténu. Po uložení se však jejich počet zúžil na pouhých třináct. Důvod byl jednoduchý, set-top-box si neporadil s příjmem shodného multiplexu ze dvou různých lokalit. Nakonec tak byl uložen 33. a 58. kanál z Bukové hory u Ústí nad Labem a 46. kanál z Prahy. Přesto, že byla zvolena V polarizace, nebyly nalezeny německé programy z Drážďan, které je běžně možné v oblasti Jižního Města zachytit.
Položky menu
Menu přijímače se skládá ze čtyř položek. Jsou to: Kanál, Instalace, Nastavení a Nástroje. Pod první lze najít seznam televizních a rádiových kanálů, vymazání oblíbených skupin, vymazání všech kanálů a nepřeloženou položku Group Rename (přejmenování skupiny). Seznam televizních kanálů, který je skrytý pod první volbou, vypadá úplně stejně, jako když stisknete tlačítko OK. Objeví se vám tabulka, kde máte v levém sloupci přehled všech programů a v pravé části obrazovky náhled toho aktuálně sledovaného. Na výběr tu máte několik možností a některé z nich opět postrádají překlad (např. Find, Sort nebo Group). I když se jedná v češtině o detaily, je jich bohužel několik, a přesto, že přijímač má jinak náš jazyk téměř bezproblémový (občas chybí nějaké to diakritické znaménko), na to, aby uměl dobře česky bez problémů, si budeme muset počkat na další verzi firmwaru. Ten aktuálně používaný byl s označením DTT3144V17-Aguila-T-200–080126 ze 7. listopadu 2008.
Když se ale vrátím k seznamu televizních kanálů, volba Editace je jasná. Najdete zde položky jako Výběr (klasické fajfkování i více kanálů), Oblíbené, Lock (zamknutí – tato položka není vůbec přeložená ani v otázce, zdali si opravdu přejeme program zamknout/odemknout), Vymazat, Přeskočit apod. Můžete si zobrazit také kanály od A do Z, od Z do A, pouze volné nebo ty, které máte zamknuté. U seznamu rozhlasových kanálů (zde nazvaných rádiových) se netřeba zastavovat, má stejné možnosti jako ty televizní, stejně jako u favoritních programů. Přijímač se vás zkrátka zeptá, jestli je chcete vymazat. Přesto, že DVB-T nenabízí zatím nijak extra velkou nabídku, set-top-box počítá až s osmi favoritními skupinami. Položka Instalace obsahuje tři záložky – Auto Scan, ten se provede již při prvním nastavení receiveru, Kanálové prohledávání, což je manuální vyhledávání, a Nastavení tuneru, v němž můžete vypnout nebo zapnout napájení antény.
Nastavení
Zbylé dvě položky jsou Nastavení a Nástroje. Pod první můžete doupravit jazyk, čas, časovač, menu a rodičovský zámek. Přijímač nastaví hodnoty obrazu automaticky na 4:3 Letterbox, což lze hodnotit jako plus, protože má-li někdo starší televizor, nemusí si zbytečně některé pořady přepínat z formátu 16:9 na pro něj vyhovující. Pokud chcete uzamknout menu, můžete tak učinit přes Rodičovský zámek. Pod poslední položkou, Nástroje, můžete najít např. informace o hardwaru i softwaru set-top-boxu včetně toho, kdy byl přidán (pouze FW) a hry. Ty jsou tradiční jako u většiny přijímačů – tetris, had a Othello (piškvorky). Receiver můžete také jednoduše uvést do továrního nastavení třetí položkou v záložce Nástroje. Tou poslední je pak aktualizace firmwaru, a to buď přes rozhraní RS-232 na zadním panelu přijímače, nebo tzv. ze vzduchu.
Teletext, EPG a čeština
Teletext se vyvolává pomocí zeleného tlačítka TXT. Je kompletně celý v češtině a navíc se ukládá i do paměti přijímače, takže se vám kterákoliv stránka zobrazí okamžitě. Problém je ale v počeštění některých položek, které úplně chybí. Co se týká elektronického programového průvodce (EPG), tak tuzemský jazyk chybí např. u položek pořadů jako je současný a následující. Jsou zde označené jako Now a Next. Hlavní podoba EPG se zobrazuje přes stejnojmenné tlačítko. Objeví se modrá tabulka, kde v levé části vidíte datum a aktuální čas plus seznam kanálů a na straně pravé program, kde jsou však pořady štosované vedle sebe, takže se zobrazí u kratších pořadů pouze prvních několik písmen. I tentokrát je EPG bez problémů v češtině. Přehlednější verzi, tak jak ji znáte z tištěných magazínů, si je možné vyvolat také, a to tlačítkem 1.
Za zapůjčení přijímače děkujeme firmě Omko Digital a.s.
Web: http://www.omko.cz/
Orientační cena: 1100 Kč vč. DPH
Foto: archiv Altronik.cz; screenshoty: autor