Hlavní navigace

Digitalizace analogového televizního vysílání je u konce. Co se povedlo a co ne?

7. 11. 2011
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: 322915
Datum 11. listopadu 2011, chcete-li tedy 11.11.11, bylo v České republice stanoveno jako oficiální termín pro ukončení televizní digitalizace. Proběhl u nás tento proces bez problémů, nebo ne? Jaké nejzásadnější události jsou s digitalizací spojeny? Pojďme se společně ohlédnout za projekty, jež díky pozemské digitalizaci vznikly, a které naopak nikdy nespatřily světlo světa. Zavzpomínejme na to, jak odstartovaly digitální televize Barrandov, Nova Cinema, Prima Cool nebo Prima love, případně naopak, jak se na věčnost odporoučely Z1 nebo Public TV.

Největší blaf: Desítky kanálů v pozemním vysílání

Vysoká obrazová kvalita šířených stanic, dobré pokrytí signálem a především široká programová nabídka. To byly jen některé výhody, na které nás ještě před lety lákala řada tehdejších „odborníků“, již se motali okolo digitalizace pozemního analogového vysílání. Doslova za největší blaf tehdejší doby je možné z dnešního pohledu považovat vyjádření, že v rámci DVB-T se dočkáme až třiceti nebo čtyřiceti televizních programů. Někteří rádoby zasvěcenci se dokonce nestyděli vypustit z úst takový nesmysl, že ani to nebude stačit a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) bude muset najít kmitočtové příděly pro další digitální sítě. Současný stav ukazuje, jak se tito pánové mýlili. Přiznejme si na rovinu, že současná pozemská digitalizace toho zatím až tak moc nepřinesla. V analogové době šířené čtyři stanice se rozrostly na přibližně dvojnásobek. K dispozici jich je tedy prozatím nějakých deset kanálů, v Praze pak jedenáct (nepočítáme-li multiplex 4). Za tuto skutečnost může nejen ekonomická krize, která řadu projektů pohřbila, ale také přehnaná očekávání některých lidí, kteří se alespoň k procesu digitalizace nachomýtli.

Současné pokrytí multiplexy

Co se týká pokrytí digitálního vysílání, diváci si v podstatě nemohou stěžovat. Téměř všem už je k dispozici signál všech tří multiplexů – veřejnoprávního s programy České televize (během digitalizace navíc odstartovaly programy ČT 24 a ČT 4) a Českého rozhlasu a dvou komerčních s kanály Novy, Primy a televizí Barrandov. Programová nabídka už je pochopitelně věc druhá. Jako první dokončila pokrytí České republiky veřejnoprávní televize, a to už 30. září loňského roku, kdy byl spuštěn signál z posledního vysokovýkonného vysílače – severomoravského Pradědu. Od té doby se pokrytí multiplexu 1 dostalo na hodnotu 99,6 % obyvatelstva. Špatně na tom nejsou ani ostatní sítě. Z posledních lokalit – zlínské Tlusté hory a Valašských Klobouků – Ploštin – byl signál spuštěn 4. listopadu, pokrytí se tak dostalo na 99,56 %, a u multiplexu 3 to bylo na konci července. Tato síť pokrývá 94,2 % obyvatel České republiky. Svůj závazek vůči státu, je-li tedy řeč o takzvaném Technickém plánu přechodu (TPP), naopak nesplnila Telefónica Czech Republic, která za celou dobu fungování multiplexu 4 pokryla pouze Prahu, Brno a Ostravu. V Plzni, kde také vysílala, naopak distribuci signálu ukončila. Výmluvou se pro ni stala situace na trhu, která prý způsobila, že o ní neměly zájem nově vysílající stanice.

Odstartovala televize Barrandov

Televizní trh se zaběhnutými značkami se pokusila 11. ledna 2009 nabourat digitální plnoformátová stanice TV Barrandov. Termín startu si nevybrala náhodou. Je složený v podstatě ze samých jedniček, protože i 2+9 dá dohromady jedenáct. Pro naši republiku šlo skutečně o významnou událost, protože takováto stanice vstupovala na trh v podstatě po dlouhých patnácti letech. Nepočítáme-li tedy zahájení vysílání televize Prima, která byla dříve Premiérou. TV Barrandov se na počátku snažila charakterizovat jako stanice pro třicátníky, ovšem bylo jasné, že nastavená cílová skupina ji příliš nevyšla. Na program se dívali spíše starší diváci a mezi nejúspěšnější formáty se dostaly komunistické seriály Třicet případů majora Zemana nebo Žena za pultem. Pokusy o vlastní publicistické pořady nevyšly. Jak formát 90 minut, tak i později 60 minut se neosvědčily a byly po nějaké době zrušeny. Stanice ze začátku přinesla také některé atraktivní filmy v premiéře. Vzpomeňme například Vicky, Cristina, Barcelona; Rambo: Do pekla a zpět nebo nízkorozpočtový, ale zároveň oscarový hit Smrt čeká všude. Vedení stanice si stanovilo, že do konce roku chce získat podíl na publiku 7 až 8 %. To se mu ale bezpochyby už nepovede. Současný share se pohybuje okolo 5 až 5,5 % a nejúspěšnější pořady mají maximálně 300 tisíc diváků.

Janka Vozárová 500

Janka Vozárová vede TV Barrandov už od jejího startu. Doposud se stanovené plány drželo plnit, ale zdá se, že laťka až osmiprocentního podílu na sledovanosti do konce letošního roku je už příliš vysoko. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Odpadkový koš televizní zábavy. Vzpomínáte?

První z velkých komerčních stanic, která se odhodlala spustit svůj sesterský kanál, byla televize Nova. 1. prosince 2007 odstartovala Nova Cinema. Za pár týdnů si tedy připomene své čtvrté narozeniny. Tento kanál to ale od počátku neměl příliš jednoduché. Mezi některými kolegy se netěšil příliš pozitivní kritice. Například náš bývalý redakční kolega Jan Kálal ho nazval odpadkovým košem televizní zábavy a nebyl bohužel daleko od pravdy. Nova Cinema v podstatě téměř pouze recyklovala pořady, které se objevily na hlavním kanálu, situace se zlepšila až později. Vznikl například první původní formát Hvězdný reportér, který byl později zrušen, a objevily se tu některé „novinky“ (seriály, filmy) určené pouze pro tuto stanici. V současné době má program přibližně stejný podíl na sledovanosti jako TV Barrandov, se kterou ostatně Nova Cinema soupeří nejvíce. Stanice se v posledních týdnech pohybuje v sharu mezi přibližně 5 a 5,5 %.

Nova Cinema - první narozeniny 500

Pořádnou oslavu zažila Nova Cinema pouze při svých prvních narozeninách. Dort krájí bývalý ředitel televize Nova a současný šéf Kavčích hor Petr Dvořák, vedle něho stojí „hvězdný“ reportér dnes již neexistujícího stejnojmenného pořadu Tomáš Kraus. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Prima spustila dva tematické kanály – pro muže i pro ženy

Se značně pozitivnějším ohlasem byly naopak přivítány nové stanice televize Prima – na muže orientovaná Prima Cool a na ženy zaměřená Prima love. Společnost FTV Prima, která je zároveň vlastníkem licence pro vlajkovou stanici z rodiny Prima, investuje do těchto stanic nemalé peníze, a jak je vidět, vyplácí se jí to. Skupina Prima Group šla za poslední měsíce hodně nahoru, za což může pochopitelně především programová nabídka. Někteří čtenáři DigiZone.cz se dokonce nestyděli vyslovit ortel, že Prima Cool je to nejlepší, co nám terestrická digitalizace mohla dát. Mix zahraničních seriálů typu Jak jsem poznal vaši matku, Teorie velkého třesku nebo Dexter a několika pořadů vlastní tvorby (například I Like Bike, Re-Play) na diváky zafungoval. Vhodně pak začátkem letošního roku doplnila portfolio právě Prima love, která je typově hodně podobná Coolu, ovšem míří na ženy. Dočkáte se tu tak mimo jiné Zoufalých manželek, Ally McBeallové, Džungle rtěnek, Čarodějek a řady dalších, plus domácí tvorby, kterou už není možné odvysílat na hlavním kanálu, ale na obrazovce své místo ještě bezpochyby má – Rodinná pouta, Letiště, Ošklivka Katka.

Prima Cool - festivalový stan

Prima podporuje své tematické kanály pravidelně také na hudebních festivalech a dalších kulturních akcích. (Foto: archiv Prima TV)

Febio TV: Zklamání pro Fera Feniče

Jedním z projektů, který by bezpochyby obohatil nabídku digitálního pozemního vysílání, by byla televize Febio, za níž měla stát stejnojmenná filmová a televizní společnost vedená režisérem a dokumentaristou Ferem Feničem. Největší ranou byla pro něho ale skutečnost, když ji musel v loňském roce zavřít. Firma už totiž neměla pro koho pořady vyrábět. Tím pádem padla za vlast i televize Febio. Stav domácího televizního trhu mě utvrzuje v přesvědčení, že potřebuje průvan v podobě Febio TV, uvedl pro ČTK Fenič. Tehdy ale také padla poslední zmínka o tomto projektu, který se Fenič v podstatě pokouší rozjet od roku 2006. Febio TV měla být plnoformátovou televizí se zaměřením na inteligentního a vnímavého diváka ve věku ve věku od 15 do 50 let se širšími zájmy a jistou společenskou odpovědností. Na obrazovku chtěli její představitelé přinést dokumenty, filmy, seriály, zpravodajství a publicistiku, zábavu, vzdělávací pořady a sitcomy, ale také pořady pro různé menšiny a živé přenosy z významných událostí.

Fero Fenič České milování - 1

Fero Fenič točil i pro digitální plnoformátovou televizi Barrandov. Nakonec se s ní ale rozešel a fungování společnosti Febio ukončil. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

Berkovy nerealizované projekty televizí RTA a TV7

Vlivný jihočeský podnikatel Jaroslav Berka mohl rozjet hned dvě nové digitální televize. Nakonec se tak ale nestalo ani u jedné z nich. Šlo konkrétně o projekty RTA a TV7. Regionální televizní agentura už v současné době vysílá v podobě lokálních vstupů v přesně stanovených časech na frekvencích televize Prima. Měla být ale také samostatnou televizní stanicí se zaměřením na regionální vysílání. V programu se měly objevit zpravodajství a informační servis, publicistika, zábavné pořady, kulturní pořady, sportovní pořady, filmy, společenské, soutěžní a vzdělávací pořady. Doposud se ale vysílání spustit nepodařilo, i když, jak jsme vás koncem dubna informovali, Berka jednal s investorem o celoplošném digitálním vysílání. Místo toho ale nakonec RTA prodal. Co bude s tímto projektem dále, je v tuto chvíli ve hvězdách. O nic lépe na tom není ani TV7, za kterou stála Berkova firma EBD.

Majitel TV7 oddalování startu nové digitální televize odůvodňoval táhnoucím se obchodním sporem s provozovatelem celoplošného multiplexu 3, společností Czech Digital Group (CDG), o podmínkách vstupu TV7 do této vysílací sítě. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) posléze tento spor označil za technickou překážku, kvůli níž TV7 nemohla zahájit vysílání. To byl jediný zákonný důvod, pro který může televize nedodržet lhůtu pro zahájení vysílání. Správní řízení o odnětí licence pro celoplošné zemské digitální vysílání televize TV7, ale přerušila v druhé polovině července Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).

Jaroslav Berka

Jihočeský podnikatel Jaroslav Berka nerozjel ani jednu ze svých plánovaných stanic. Regionální televizní agenturu prodal a budoucnost TV7 je ve hvězdách. (Foto: archiv)

Rány pro DVB-T: Televize Z1 a Public TV

Velkou ranou nejen pro vedení zpravodajské televize Z1, ale i pro všechny diváky, bylo její ukončení, které proběhlo koncem ledna letošního roku. Stanice se orientovala původně na informace pro vzdělanější a především ekonomicky orientované diváky. Svou popularitu si získala ale i mezi těmi běžnými, a to především díky některým dokumentům, které nabízela ve večerních hodinách jako vhodnou alternativu k ostatním televizím. Stanici vedl nejprve Martin Mrnka, bývalá tvář České televize a Novy, a později současný šéf zpravodajství na Kavčích horách Zdeněk Šámal. Stanice skončila především díky velkolepým plánům bývalého vedení. V situaci, v jaké přebral stanici Šámal, už ji nešlo zachránit. Ještě hůře na tom byla již od počátku lifestylová televize Public, která pořádně nedokázala na diváka zacílit, několikrát změnila svůj formát a její vedení včele s ředitelkou Renatou Peškovou nadělalo dluhy, kde to jen šlo, přesahující bohatě stomilionovou hranici. Výjimkou nebyly pochopitelně ani nezaplacené faktury za pozemní a satelitní vysílání. Public byla v podstatě jakousi recyklační tváří některých bývalých televizáků – Michaely Dolinové, Libora Baselidese, otce a syna Jančaříky a řadu dalších.

Z1 - lišta o konci vysílání

Zpravodajská televize Z1 ukončila vysílání na konci ledna. (Screenshot: autor)

Konec TV Noe a Primy HD, zmařené plány InzertMaxu

Ranou pro digitální pozemní televizi v Praze byl bezpochyby také 23. listopad loňského roku, kdy bylo ukončeno vysílání multiplexu 3 na 46. kanálu. Ten obsahoval konkrétně například kanály Prima HD nebo TV Noe, které se prostřednictvím pozemní sítě nevysílaly. Český telekomunikační úřad totiž nařídil společnosti Czech Digital Group (CDG), aby tuto síť ukončila. Nelíbilo se mu, že operátor využívá v Praze pro šíření signálu hned dva kanály a bral to v podstatě jako plýtvání kmitočtovým spektrem. Firma slibovala, že se proti verdiktu odvolá, nicméně to neudělala, protože ji mezitím pohltil telekomunikační operátor České Radiokomunikace. O tom si ale řekneme podrobněji za chvíli. Díky této skutečnosti byl zmařen také start inzertní televize InzertMax TV, která plánovala vysílání nejen prostřednictvím satelitu, ale právě také na 46. kanálu. S televizí InzertMax jsme domluvení, zatím však není možné říct, zda v naší síti bude moci vysílat, uvedl tehdy výkonný ředitel CDG Tomáš Vlček. Stanice plánovala, že díky pokrytí 46. kanálu v hlavním městě pokryje až 1 650 tisíc diváků.

BRAND24

InzertMax - předpokládané pokrytí DVB-T Praha

Plán inzertní televize InzertMax se nenaplnil. Stanice nikdy nezačala vysílat.

České Radiokomunikace získaly dominantní postavení na poli DVB-T

Jednou z nejzásadnějších událostí na poli pozemské digitalizace byla koupě operátora Czech Digital Group Českými Radiokomunikacemi v prosinci 2010. Pro CDG to bylo jediné možné a správné řešení. Operátorovi se dlouhodobě nedařilo získávat do multiplexu 3 zákazníky, a tak byla tato operace pouze otázkou času. CDG navíc z multiplexu odešel i významný zákazník v podobě hudební televize Óčko, která se rozhodla ukončit celoplošné vysílání v rámci DVB-T, protože pro ni znamenalo každý měsíc zbytečné milionové náklady. Tímto krokem tak získaly České Radiokomunikace v podstatě dominantní postavení na poli terestrického šíření. Technicky zajišťují chod multiplexu 1 pro Českou televizi a jsou operátorem komerčních sítí 2 a 3. Věříme, že naše stabilní zázemí a zkušenosti v oblasti digitálního vysílání budou přínosem nejen pro stávající zákazníky společnosti CDG, ale pomohou k rozvoji celého vysílacího trhu, uvedla při této příležitosti tehdejší generální ředitelka ČRa Jane Hannah. Radiokomunikace postupně ustoupily televizím a nyní jim umožňují vysílat pouze ve vybraných regionech. První stanicí, která této nabídky využila, byla pražská TV Metropol.

Nejzásadnější událost terestrické digitalizace byla:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).