Hlavní navigace

Ženevská konference o kmitočtech očima Pavla Dvořáka

5. 6. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 118483
Regionální radiokomunikační konference, která má za cíl sladit kmitočtové požadavky téměř stovky zemí celého světa, je v plném proudu. Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák napsal pro čtenáře DigiZone.cz svoje postřehy z akce, která probíhá v Ženevě až do půli června. Řada formalit, ale především čtyři kola výpočtů a nespočet dvoustranných jednání, to jsou hlavní vizitky klíčového souboje o kmitočty. České požadavky komplikuje především Slovensko.

Úvodní formality, rozdělení práce a čtyři iterace

DZ Kulatý stůl - Pavel Dvořák

Dlouho očekávaná a plánovaná Regionální radiokomunikační konference (Regional Radiocommunications Conference – RRC-06) začala 15. května ve švýcarské Ženevě. První úvodní jednání vedoucích delegací bylo ve znamení formalit. Delegáti probrali materiály připravené pro plenární zasedání – např. nominaci na předsedu konference, strukturu pracovních výborů a nominaci jejich předsedů a další pravidla jednání konference. Vypracované materiály schválilo ještě téhož den první konferenční plenární zasedání.

Tvůrčí náplň konference je rozdělena do pěti výborů a jedné pracovní skupiny. Mezi výbory jsou z hlediska sestavení vlastního kmitočtového plánu nejdůležitější plánovací výbor (COM4) a výbor regulační (COM5). K zjednodušení jednání o sestavení plánu ustavil plánovací výbor pět koordinačních a vyjednávacích skupin (Coordination and Negotiating Groups – CNGs). Orgány seskupují státy světa podle jejich geografické polohy a podmínek pro šíření elektromagnetic­kých vln.

Po obsahové stránce je důležité, že delegáti schválili provedení čtyř kol výpočtů, tzv. iterací, které postupně určí podobu nového kmitočtového plánu. První týden se pracovní činnost účastníků konference soustředila zejména na upřesňování postupu a pravidel výpočtů a jednání k přípravě administrativních deklarací (dále jen „deklarace“) doplňujících požadavky vstupních dat pro první iteraci.

Více než dva miliony požadavků

Vzhledem k principu plánování jsou deklarace, které potvrzují vzájemnou kompatibilitu požadavků, nezbytnou součástí vstupních dat. Uzávěrka pro předání deklarací byla stanovená na 18:00 v pátek 19. května. Do zvoleného termínu zaslalo Mezinárodní telekomunikační unii (International Telecommunication Union – ITU) své deklarace celkem 94 národních regulačních úřadů. Dohromady se jich sešlo přes dva miliony, přesně 2.130.747. Ne každá deklarace však byla použitelná, počet relevantních zůstal pod hranicí jednoho milionu (959.053). Téměř poloviční úbytek z celkového do použitelného počtu deklarací má dva důvody:

  • Vyřazení deklarací, které nejsou symetrické.
  • Skutečnost, že za použitelné se považují pouze takové deklarace, jež popisují dvojice požadavků, které nejsou z pohledu plánovacího software kompatibilní.
    Většina národních regulátorů – Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nevyjímaje – posílala pro jednoduchost administrativní deklarace pro všechny kombinace požadavků, které přicházely v úvahu.

Čeští vyslanci mají řadu povinností

Delegace České republiky zajišťuje kvalifikovanou účast na zasedáních orgánů konference. Kromě těchto jednání, z nichž některá probíhají paralelně, se musí čeští zástupci aktivně účastnit záležitostí koordinační skupiny 1 (CNG1) a jejích pracovních týmů. Samozřejmou povinností jsou dvoustranná jednání s delegacemi, které jsou dotčené digitálními požadavky ČR, nebo s vyslanci zemí, jejichž požadavky naopak dotýkají Česka. Součástí pracovní náplně každé z delegací účastnících se konference je připravovat modifikovanou sadu technických požadavků a deklarací pro každé kolo výpočtů, pro každou iteraci. Nová sada musí být hotová týden co týden, a to v předepsaných termínech. Navíc je nezbytné, aby tvůrčí úsilí respektovalo aktuální stav vyjednávání s ostatními administracemi. Zároveň má plynule docházet ke zlepšování výsledků výpočtů realizovaných programem ITU.

Kypr vyšel po prvním kole naprázdno

Druhý týden (od 22. května) jednali účastníci konference na plenárních zasedáních a v příslušných výborech především o výsledcích první iterace. I když bylo „ostré“ uspokojení požadavků lepší než výsledky druhého plánovacího cvičení před konferencí (statisticky v průměru zhruba o 74 procent), vyjádřili delegáti nelibost nad s diametrálními rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Kypr nezískal např. ve III. televizním pásmu vůbec nic a ve IV. a V. pásmu zaznamenal pouze 6 % uspokojených požadavků. Plenární zasedání proto přijalo „Pokyny pro rovnoprávný přístup“, kterými by se měly řídit jednotlivé CNGs. Úkolem je projednat konkrétní otázky kompatibility předložených digitálních požadavků v rámci určité oblasti. Účastníci museli konstatovat, že předložených požadavků je pořád víc, než kolik jich je možné v rámci příslušných kmitočtových pásem uspokojit. Proto plenární zasedání, kromě výzvy k dalšímu snížení počtu požadavků, přijalo rozhodnutí, že do další iterace už nikdo nesmí předkládat požadavky nové – jedinou možností je modifikace už jednou vzneseného.

Sledujte fotbal a soutěžte s DigiZone.cz o set-top-boxy!

Pečeť perex
Chcete sledovat Mistrovství světa ve fotbale v digitální kvalitě? Potom se zúčastněte naší soutěže o tři set-top-boxy. Každý, kdo správně zodpoví tři soutěžní otázky, bude zařazen do slosování o tři set-top-boxy, které pro vás ve spolupráci s distributory připravil server DigiZone.cz. Dalším třem vylosovaným změří jejich krok krokoměr serveru DigiZone.cz. Soutěž je spuštěna v souvislosti s fotbalovým šampionátem v Německu a na podporu nového symbolu „Umí dobře česky“.

Arabové nechtějí přijít o analog před rokem 2020

Delegáti se na plenárním zasedání zabývali rovněž otázkou doby trvání přechodného období od analogového do plně digitálního televizního vysílání. Evropa prosazuje rok 2012, Rusko 2015 a arabská skupina 2020 nebo 2025. Ačkoli mají arabské státy horizont stále nejvzdálenější, jsou současné návrhy značným pokrokem od dříve plánovaného roku 2038. Po diskusi, která nedospěla k závěru, zda je možné mít dva termíny přechodu (jeden pro VHF a jiný pro UHF, resp. různé termíny pro každý z obou regionů), nebo zda je nutné sjednotit termín pro celou plánovací oblast RRC-06, byla tato otázka delegována k projednání na meziregionální skupině a v regulačním výboru.

Další výbor pokračoval v projednávání návrhu textu nové dohody a jejích příloh a vypracoval návrh dvou rezolucí:

  • Broadcasting-satellite service in the 620–790 MHz frequency band (Satelitní vysílání v pásmu 620–790 MHz)
  • Data elements for the coordination and the notification of primary terrestrial services in the bands 174–230 MHz and 470–862 MHz in the RRC-06 planning area (Datové položky pro koordinaci a notifikaci hlavních zemských služeb v pásmech 174–230 MHz a 470–862 MHz pro konferenční plánování)

Bez dvoustranných dohod se plán zhroutí jak kostičky domina

Členové české delegace se věnovali také problematice související s jednáním o vzájemné slučitelnosti mezi těmi požadavky sousedních států, které se z jakýchkoliv důvodů nepodařilo odsouhlasit ještě před zahájením konference. Cílem je vyjednat takovou úroveň oboustranné kompatibility konfliktních požadavků, která umožní jejich následné potvrzení deklaracemi. To pak zajistí, že všechny relevantní požadavky budou výpočtem ITU posouzeny jako bezproblémové a budou moci být takto zařazeny do závěrečné přípravy nového kmitočtového plánu. Veškerá dvoustranná jednání jsou velmi komplikovaná, protože – zvláště v případě států s malou rozlohou území – mohou výsledky jednání s jednou sousední zemí ovlivnit jednání se sousedy ostatními. Nastíněnému problému je ale potřeba v maximální míře zabránit. Jinak hrozí vznik tzv. „domino efektu“, který by celý plánovací proces významně narušil.

Největší úskalí českých požadavků: vysílače Slovenska a Maďarska

V případě ČR se jednalo o požadavky na technické parametry konkrétních vysílačů Slovenska a Maďarska. Slováci a Maďaři předložili svoje požadavky až těsně před jednáním konference – požadavky na tzv. allotmenty (rozdělení) byly vzájemně odsouhlaseny již dříve. Ačkoliv Česko předložilo své požadavky v termínu, posouzení vzájemné kompatibility s nově předloženými požadavky ve svém důsledku v některých případech vyžaduje i modifikaci požadavků ČR.

V období před odesláním dat pro druhé kolo výpočtů se však podařilo projednat veškeré sporné požadavky mezi ČR a Maďarskem, a dosáhnout tak dohody o vzájemném potvrzení všech požadavků příslušnými deklaracemi. Tato skutečnost se promítla do zvýšeného počet uspokojených požadavků ČR v druhém kole výpočtů, které probíhalo během posledního květnového víkendu.

Jednání s administrací Slovenska, která pokračují, jsou často komplikována i skutečností, že část slovenských požadavků je směřována na stanoviště současných analogových vysílačů. Dnešní vysílače ale byly postavené ještě v době společného státu a neodpovídají podmínkám, které vyplývají ze současné hranice mezi oběma zeměmi. Delegace ČR je však připravena dokončit jednání se slovenskými vyslanci do startu třetího kola výpočtů.

BRAND24

Připomeňme jen, že postupně přijímané dokumenty jsou zájemcům veřejně k dispozici na webových stránkách konference.

Autor je předsedou Rady Českého telekomunikač­ního úřadu.

Kolik kmitočtových požadavků České republiky ženevská konference úspěšně potvrdí?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je členem Rady Českého telekomunikačního úřadu. V době přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání jí předsedal.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).