Hlavní navigace

Vysílač Topolná pravděpodobně přežije, Rozhlas chce nadále využívat dlouhé vlny

14. 2. 2014
Doba čtení: 1 minuta

Sdílet

„Já v tuto chvíli říkám, že je to tak na 90 % téměř jisté, ale vždycky zůstává nějakých těch 10 %,“ sdělil na Radiožurnálu generální ředitel veřejnoprávního rozhlasu Peter Duhan

Plán Českého rozhlasu ohlášený už dokonce oficiálně tiskovou zprávou, kterým bylo ukončení vysílání na dlouhých vlnách, konkrétně na frekvenci 270 kHz, s největší pravděpodobností padne. Ve včerejším rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou to uvedl v dopoledním vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu generální ředitel veřejnoprávního média Peter Duhan. Odpověděl tak na dotaz jednoho ze slovenských posluchačů, který označil vysílání této stanice za velmi kvalitní program, který by po vypnutí vysílače Topolná už nebyl klasickou cestou u našich východních sousedů dostupný.

K TÉMATU: Radiožurnál opustí dlouhé vlny na přelomu února a března příštího roku

Samozřejmě posluchači vědí někteří, že naším záměrem bylo ukončit vysílání na dlouhé vlně. Vedla nás k tomu pouze ekonomická rozvaha, protože platit za roční užívání dlouhé vlny řády milionů, to si musíme setsakramentsky dobře rozmyslet, konstatoval Duhan, který však vzápětí dodal: Jsme v jednání s Radiokomunikacemi a snad se povede dojednat takové finanční podmínky, abychom mohli zachovat vysílání na dlouhé vlně. Já v tuto chvíli říkám, že je to tak na 90 % téměř jisté, ale vždycky zůstává nějakých těch 10 %, tak nechtěl bych se něčemu zavázat. Ale já osobně tomu věřím, že jednání budou úspěšná.

BRAND24

ČTĚTE TAKÉ: Vysílání na dlouhých vlnách u nás končí, od ledna je opustí Český rozhlas Radiožurnál

Podle původního plánu měl Český rozhlas opustit definitivně vysílač Topolná, a de facto se tak postarat o jeho zánik, na přelomu tohoto a příštího měsíce. Signál z tohoto stanoviště si mohli posluchači poprvé naladit na konci roku 1951. Nejprve se z něj ozvala stanice Československo I, později Hvězda, a nakonec i Radiožurnál. Aktuálně používala Topolná výkon 750 kW, dříve to byl ale dokonce dvojnásobek – rovný 1,5 MW. Zásah vysílače byl tedy obrovský, ale zároveň velmi nákladný. Z aktuálního vyjádření Petera Duhana je nicméně jasné, že České Radiokomunikace nechtějí o solventního klienta jen tak přijít.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).