Hlavní navigace

Vtipnější scénář Chuck Norris odmítl, prozradil tvůrce reklamy T-Mobilu

30. 11. 2010
Doba čtení: 20 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Jak vznikala reklama českého T-Mobilu s Chuckem Norrisem? Poměrně hekticky. Nápad oslovit legendárního filmového hrdinu dostala firma až koncem září, samotné natáčení trvalo pouhé tři dny. Chuck Norris si na něj do Prahy dovezl manželku a sedm bodyguardů. „Točit jsme museli podle losangeleského času, o což nás požádala paní Norrisová, aby se Chuck nemusel složitě aklimatizovat na středoevropský čas,“ popisuje v rozhovoru pro DigiZone.cz marketingový ředitel T-Mobile Martin Jaroš, který stál i za legendární reklamou Vodafone s Petrem Čtvrtníčkem a čivavami.

Jak jste přišli na nápad angažovat ve vaší reklamě Chucka Norrise? Kdo na to přišel?

Původně jsme vůbec neuvažovali o Chucku Norrisovi. Začalo to tak, že za námi přišla naše agentura Saatchi & Saatchi a navrhla nám, ať přivezeme nějakou velkou zahraniční hvězdu. Původní myšlenka zněla, že letošní Vánoce jsou v Česku tak dobré, že se sem snaží dostat i tato hvězda z ciziny. Nejprve nám navrhli Johna Travoltu. Tomu jsme se usmáli, neměl pro nás tu „správnou šťávu“. Ani to nedávalo logiku: proč by John Travolta přijel do Česka kvůli fotorámečku nebo LCD televizi? Osobně mi to bylo proti srsti, neviděl jsem v Travoltovi tu hodnotu, ale inspiroval nás ten nápad se světovou celebritou.

A tak jste přišli na Chucka Norrise?

Chvilku jsme se s nimi bavili a někdo – nechci zmiňovat jména, ono je to ošemetné – zmínil Chucka Norrise. Agentura to ověřila a za týden přišla se zprávou, že by Chuck Norris kupodivu mohl. Tedy když splníme jeho podmínky. Byli jsme tím ohromně nadšení a vlítli na to, ale tím teprve začal velký maratón příprav.

Martin Jaroš - 1

Kdy zhruba jste se začali poprvé bavit o Chucku Norrisovi? Byla to otázka týdnů nebo měsíců před samotnou realizací?

Je hanba, že to přiznám, ale bylo to na konci září nebo na začátku října. Měli jsme tedy poměrně málo času.

Tak to byla opravdu rychlovka.

Byla to dost rychlá akce, ano. V české reklamě se některé věci dělají ve velkém chvatu, zatímco spousta jiných spotů z ciziny, které lidi obdivují, je připravovaná devět měsíců týmem Japončíků, kteří s tím vyhrají. My děláme všechno rychleji, ale já si na to nestěžuji, protože z vlastní zkušenosti vím, že když děláte něco rychle a na doraz, výsledek bývá často dobrý. Stejně narychlo jsme před časem dělali i reklamu s čivavami a Petrem Čtvrtníčkem pro Vodafone. Stihli jsme ji asi za tři a půl týdne, protože vedení firmy celou předchozí nabídku odmítlo 4. října, a my jsme měli do 1. listopadu udělat novou nabídku na kampaň. Takže shodou okolností ty nejpovedenější věci, u kterých jsem byl, byly všechny takhle narychlo spíchnuté za měsíc.

A samotné jednání s Chuckem Norrisem tady trvalo pouhý týden?

No… On rychle řekl, že by ho to mohlo zajímat, a pak začal opravdu strašný maratón jednání s jeho agenty. Když přijel do Prahy, řekl mi, že ho v naší nabídce oslovilo už to, že jsme v e-mailu označili Vánoce jako Vánoce, tedy Christmas, a ne nějakou zdrobnělinou nebo jako svátky, Xmas nebo dokonce Season Holidays, což on nemá rád. Prý jsme byli po letech první lidé, kteří mu poslali e-mail, že chtějí slavit opravdové tradiční Vánoce a ne jenom nějaké blbé Season Holidays. Jeho žena nám řekla, že to už musí být něco, aby se zvedl a odjel z jejich ranče v Texasu, kde jsou naprosto soběstační a nepotřebují nic zvenčí, včetně energie. Jsou velice tradiční a konzervativní Američani, svůj ranč příliš neopouští. Chuck už asi deset let nebyl v Evropě. Ale někdy prostě rozhodne takový malý detail.

Co se dělo potom?

Chuckovi se ten nápad líbil, zvlášť že mělo jít o rodinu a tradiční české Vánoce. Jednání s jeho agentem už bylo o něčem úplně jiném. Bylo vidět, že oproti českému trhu jsou Američané strašní profíci. Právníci jsou tam evidentně mnohem agresivnější než u nás. Bylo to jako v nějakém hollywoodském filmu. Pohlídali si takové detaily, že se nám tady o tom nesnilo.

Řekněte nějaký.

Asi největší problém byl v tom, že ještě než jsme podepsali smlouvu, museli jsme Chucku Norrisovi předložit veškerou kreativu: všechno, co se bude točit a všechny fotky, co se nafotí a budou použité v kampani. Museli jsme mu to zkompletovat předtím, než podepsal smlouvu. Potom, když přijede na plac, neudělá už nic jiného než to, co je domluvené ve smlouvě. Takhle to samozřejmě při natáčení reklamy normálně nechodí. Získáte třeba nějakou celebritu a pak to s ní dáte do kupy, nápady se v Česku obvykle mění každý den. V tomto případě jsme ale museli celou kampaň dokončit doslova během několika dní, kdy jsme ještě neměli jistotu, že Chuck Norris opravdu přijede. To se obvykle nedělá.

Mohli jste investovat peníze a energii do něčeho, co by potom nevyšlo.

Ano, kompletně dokončená kreativa je práce několika desítek lidí, která je kompletně postavená na nějaké osobě, a tu jsme museli mít hotovou ještě předtím, než tato osoba řekla, že do toho půjde. A taky v rekordním čase, měli jsme na to tři nebo čtyři dny. Ale kdyby ta kompletní kreativa nebyla v okamžiku podpisu smlouvy k dispozici, Chuck Norris by ji nepodepsal. Na realizaci kampaně jsme potom měli jeden měsíc. Bylo to pro nás časově náročné, ale bylo vidět, že Chuckovi hodně záleželo na scénářích.

Asi jste spokojení s výsledkem, kampaň se lavinovitě šíří po internetu, aniž byste pro to museli cokoli dělat.

Ta kampaň je, co si budeme povídat, hodně úspěšná. Jsme strašně hrdí na to, že se lidem líbí. Když se podíváte na YouTube, spot s fotorámečkem má už 1,2 milionu zhlédnutí a poměr líbí-nelíbí je u ní asi 99,6 procenta ve prospěch líbí – 2 400 lidí zaškrtlo „líbí“ a asi 30 „nelíbí“. Je to fajn, navíc se nám na základě této kampaně ohromně zvedly prodeje. Ale samozřejmě se ozvala i spousta kritických hlasů, jak už to tak v Čechách bývá. Někteří mí známí mi napsali, že to je dobré, ale že jsme Chucka mohli vytěžit víc. Že kdyby jim přijel natáčet kampaň Chuck Norris, natočili by s ním něco tak vtipného, že by se z toho všichni zbláznili. Tuhle námitku chápu, ale musím na to říct, že jsme měli asi čtyři různé verze scénáře. Z toho verze 2 a 3 byly opravdu strašně vtipné, že jsme se sami smáli nahlas, když jsme si je jenom četli. Ale skončilo to na tom, že tyto verze nechtěl Chuck natočit.

Proč?

Na začátku se zamiloval do představy tradičních Vánoc, a nechtěl dělat žádné koniny. Líbilo se mu, že jsme po něm chtěli něco jiného než všichni ostatní. Nechtěl skákat deset metrů do vzduchu a tam si povodit medvědy a přitom ještě rozkopat nějakého mimozemšťana. Takové věci odmítl. Proto jsme museli pokorně udělat verzi 4, velice podobnou verzi 1, a na základě té pak Chuck Norris přijel do Prahy. Dovedu si představit, že by to mohlo být ještě o dost vtipnější, ale skutečně to tak nešlo natočit. Chápu lidi zvenčí, kteří mají názor, že by udělali něco vtipnějšího, ale k tomu by prostě souhlas Chucka Norrise nezískali.

Není vám to líto?

Ne, zpětně jsem dokonce rád, že nás Chuck takhle omezil, protože reklama stejně funguje a je možná lepší, než kdybychom rozehráli klasické chuckovské fóry. On je má sice rád, dělá si z nich sám legraci, ale jsem docela rád, že jsme neudělali to, co by každý očekával. Projít těmi čtyřmi verzemi scénáře ale bylo peklo.

Kladl si Chuck Norris nějaké další podmínky?

Ani ne. Byl poměrně rozumný a skromný. Točil jsem reklamy s několika českými celebritami v Česku nebo v Maďarsku a Turecku, a nebyly zase o tolik dražší. Nemůžu nikoho jmenovat, ale až jsem se divil, jak je to výhodné oproti některým českým jménům.

Podle Hospodářských novin jste Chucku Norrisovi vyplatili honorář půl milionu dolarů, tedy asi 8,5 milionu korun. Odpovídá to realitě?

Moc to komentovat nemůžu, ale řekněme, že částka, kterou uvedly HN, je poměrně rozumná. Řádově to sedí, ve skutečnosti to nebyl dvojnásobek této částky, ani polovina. A když víte, že spousta českých celebrit si v reklamě řekne za větičku do televize pět až šest milionů korun, a to je na náš trh docela normální suma, natočíte s nimi jednu nebo dvě reklamy a jste na podobné částce. Takže z hlediska financí to bylo fajn, a jediné, co bylo trochu komplikované, byl jeho požadavek na účast sedmi lidí v jeho štábu. Ze Států do Prahy přiletěl on, jeho žena a nějací bodyguardi. Jediná položka, která nás na tom celém zaskočila, byla letenka na první třídu pro něj a jeho ženu.

Martin Jaroš - 3

Zvedla cenu produkce?

Stihla nás s tím jedna infarktová situace, kdy nám jeden pátek přišel e-mail od Chucka Norrise, že si koupili dvě letenky do první třídy, což mimochodem stojí 600 tisíc korun, a o pět minut později přišel další e-mail, že to bere zpět a nepřijede, protože se mu nelíbí scénáře. To byly přesně situace, kdy jsme z toho všeho byli úplně hotoví. Celý měsíc byl opravdu náročný. Každý čtvrtek bylo všechno fajn a v pátek bylo všechno jinak.

Proč Chuck Norris nepřiletěl nějakým privátním letem, nebylo by to levnější než první třída u klasických aerolinek?

Upřímně řečeno, kvůli té první třídě by opravdu bylo výhodnější vypravit pro ně privátní letadlo, ale problém byl v tom, že někteří bodyguardi museli přijel o několik dní dřív, aby prošli prostory, kde se měl Chuck Norris se svojí ženou pohybovat. Ale to byl asi jediný vrtoch, jinak neměl žádné speciální požadavky typu, že musí mít růžový cadillac a vzadu tři nahé teenagerky. Asi proto, že s ním cestovala jeho žena. Při natáčení o přestávkách jedl to samé co chlapi od světel a kulisáci, jenom pro jeho manželku jsme vozili speciální saláty. Nechoval se jako rozmazlené dítě, jak to u takových celebrit bývá.

Kde jste vlastně ty spoty natáčeli?

Většinou v Praze na Barrandově v ateliéru číslo 4. Spot s bruslením se natáčel v Holešovické tržnici, kde jsme postavili umělé kluziště. Umístili jsme ho před jednu nejmenovanou luxusní restauraci, a když se natáčelo, byla hrozná zima. Opravdu strašná. Navíc už bylo asi devět večer, tak jsme se chtěli s Chuckem jít ohřát dovnitř, ale obsluha nás nepustila, protože se jim nelíbilo, že jim před podnikem courá moc lidí. Byli tak odmítaví, že jsme tam nakonec nešli. Kdyby majitel věděl, koho odmítá, asi by ho radši pustil. Měli trošku štěstí, že jim z toho Chuck neudělal kůlničku na dříví.

Měli jste u toho kluziště hodně zvědavců, co se přišli podívat na Chucka Norrise?

Ne, bylo to neveřejné. Bodyguardi to dost hlídali, takže lidi nemohli moc blízko. Bylo to uzavřené. Oni si dávají velký pozor, jsou v tomhle strašní profíci. V tomto ohledu je práce s lidmi z Hollywoodu o dost jiná než s Čechy.

On se Chuck Norris během svého pobytu v Praze ani neobjevil v žádném z médií. Vlastně se vůbec nevědělo, že tu byl.

Chuck Norris ani jeho žena si to nepřáli. Velmi bedlivě se skrývali. Je fakt, že tito lidé umí žít takový druhý život. Jenom díky přítomnosti Chucka jsme se dozvěděli, že ten samý den byla v Praze i Angelina Jolie, protože si půjčovala auto od té samé firmy jako my. Lidé z těchto firem jsou tak absolutně diskrétní, že se to nikdo neměl dozvědět. Angelina Jolie zrovna dlouhodoběji natáčí něco v Budapešti a udělala si jenom takový rychlý výlet do Prahy. Kdybychom si ten samý den nepůjčovali auto pro Chucka od té samé firmy, nedozvěděli bychom se to. Světové celebrity se umí dobře skrývat a využívají síť služeb, která je absolutně diskrétní.

Dá se říci, kolik peněz vás stála celková výroba kampaně s Chuckem Norrisem?

Nejvyšší položkou byl honorář pro Chucka Norrise, tu cifru jste už řekl. Jinak samotná výroba nebyla o moc dražší, spíš levnější než běžné kampaně. Měli jsme celkem nenáročné interiéry, byt byly kulisy postavené uvnitř ateliéru na Barrandově. Záleželo nám ale na tom, abychom měli dobré české herce. Sice to možná nejsou profláknuté tváře, ale jsou vynikajícími herci. Maminku hraje herečka Petra Hobzová, která má angažmá v Divadle na Vinohradech a tatínka Martin Valouch, který je členem činohry Slezského divadla v Opavě. Sice je nikdo nezná z televize, ale umějí hrát, což bylo nejdůležitější. Chtěli jsme pro Chucka dobré partnery.

Jak jste je našli? Pořádali jste castingy?

Měli jsme casting. Hrozně se nám líbilo, že tihle dva hráli tak skvěle. Režisér byl také neuvěřitelně sympatický chlapík, bohém z Jihoafrické republiky. Zvolili jsme ho mimo jiné proto, že jsme potřebovali režiséra, který se nelekne toho, že pracuje s hollywoodskou hvězdou a dokáže ji i trošku seřvat. To se přece jenom povede lépe rodilému mluvčímu, než sebešikovnějšímu českému režisérovi. Práce s celebritou je přece jenom těžší než s normálními herci, a tudíž na to potřebujete pádnou režisérskou osobnost.

Jaké vlastně bylo vaše první osobní setkání s Chuckem Norrisem?

Chuck nás příjemně překvapil. Bylo mu sedmdesát let, takže jsme s napětím čekali, kdo vystoupí z letadla. Jak bude vypadat, zda bude příjemný nebo ne, zda bude ve formě… I kluci z agentury mi říkali, že poslední noc před jeho příletem nespali, čistě z nervozity, co by se mohlo stát. Ale když vystoupil z letadla, ihned po tom čtrnáctihodinovém letu jel rovnou na kostýmní zkoušku, což by neudělal každý. Jakmile jsme ho viděli ve dveřích, všechno z nás spadlo. Kdybych vypadal já v padesáti tak jako Chuck Norris v sedmdesáti po tom, co přilétnu ze Států, byl bych opravdu šťastný.

Takže se rovnou vrhl do práce? Bez odpočinku?

Byl opravdu výtečný, i jeho manželka, která pro něj funguje jako osobní maskérka. Nikdo jiný na něj nemusí sáhnout, ona přesně ví, jak má vypadat. Řekla nám: Uvidíte, že Chuck ráno přijede ready a může jít hned na kameru. Akorát jsme museli dodržet to, že se celé natáčení jelo podle losangeleského času, aby se Chuck nemusel aklimatizovat na středoevropský čas. Takže jsme to celé posunuli, což nebylo u sedmdesátičlen­ného štábu moc jednoduché. Začínali jsme okolo čtvrté odpoledne a jelo se dlouho do noci. Díky tomu bylo možné, že Chuck jel na plac rovnou z letadla. Celé tři natáčecí dny jsme jeli pod času v Los Angeles. Pak jsme se hrozili, že se ke konci chtě nechtě přeci jenom aklimatizuje a budeme muset přejít zpátky na český čas. Ale dokončili jsme to podle amerického času. Bylo vidět, že to od něj byl dobrý nápad – fungovalo mu to tak líp.

Když se vrátím k nákladům za tuto kampaň, za kolik peněz jste nakoupili reklamní prostor v médiích?

Na tom jsme právě ušetřili. T-Mobile moc neutrácí za média. Když se podíváte třeba na Vodafone, ten utrácí mnohem více peněz. Letos na rozdíl od nás od začátku roku utratili asi dvakrát víc peněz než my.

To ale není žádná novinka, Vodafone vždycky utrácel jako nejmenší mobilní operátor za reklamu nejvíc peněz…

Ano, musí se víc snažit. Nákup médií je z celé kampaně nejdražší, produkce přijde na malé desítky milionů korun, deset nebo dvacet milionů je už hodně. Ale prostor v médiích stojí stovky milionů. Na tom jsme ušetřili, protože jednak tradičně utrácíme méně než konkurence, a letos dokonce ještě méně než minule. Ono to je o tom, že když natočíte něco výrazného, co je kreativní a co se lidem líbí, nemusíte to tak strašně moc dávat do televize, protože o takové kampani stejně všichni vědí, a nemusíte jim to pouštět každou přestávku třikrát. Myslím si, že na médiích jsme ušetřili víc, než kolik stála produkce navíc kvůli účasti Chucka Norrise.

Máte nějaké interní odhady, kolik by vás stála klasická kampaň, kdybyste si museli všechny zmínky v médiích platit jako normální komerční sdělení? A dá se to vůbec nějak vyčíslit?

Ano, spočítali jsme si, že jde o rozdíl asi padesáti milionů korun. Nejméně. Počítá se to jako tzv. media value, a to mohlo být až šedesát milionů. Je hodně znát, když dostanete zdarma prostor v médiích a že si o tom lidi mezi sebou povídají. Hlavně nás těší, jak to funguje v sociálních sítích a jak to mění vnímání lidí o T-Mobilu. Pro mě osobně je na tom nejlepší fakt, že jsme znásobili počet příznivců naší stránky na Facebooku, finanční oddělení zase uvítalo, že pokud to půjde tímto tempem, první týden v prosinci by nám měly dojít dárky, které nabízíme v rámci této kampaně. Musíme rychle doobjednávat netbooky. Počítali jsme, že původní zásoby vydrží až do Vánoc.

Co vás tolik potěšilo na Facebooku?

Stránku T-Mobile jsme založili teprve před rokem a za tu dobu jsme nasbírali 3 800 fanoušků. Dnes jich máme 20 000, a denně jich přibývá okolo 1 500. Za tři dny to je víc než za celý předchozí rok. Telefónica O2 měla na začátku naší kampaně s Chuckem Norrisem dvojnásobek fanoušků na Facebooku než my. Teď jich mají 9 000 a my 20 000. Je vidět, že lidi bavíme. Vždycky jsem věřil, že reklama by neměla být protivná a vtíravá. Měla by být tak dobrá, aby si ji lidi rádi prohlédli. Chci dělat reklamu, která vás nenaštve, když vám přeruší film, takovou, při které člověk neodchází od televize na záchod. Chci, aby odcházel až při té další reklamě.

Budete v kampani ještě dál pokračovat?

Ano, chceme pokračovat v tomto duchu a tak trochu si hrajeme. Děláme takové nevtíravé věci, že postavíme během prosince v Praze na Andělu přímo na ulici, ale i v obchodním centru Flora nebo Eden takzvané Chuckoleum, což bude taková výstavka nejslavnějších chuckovských věcí. Bude to opravdu seriózní výstava, podobně jako když bývají v obchodních centrech vystaveny makety dinosaurů. Budeme tam mít takové ty klasické zábrany a decentní upozornění, že tato výstava se koná pod záštitou společnosti T-Mobile.

Co budete vystavovat?

Budou tam vystavené všelijaké exponáty, jako třeba zcepenělá kobra, která 5. srpna 1971 uštkla Chucka Norrise a zcepeněla o pět dní později pro otravu krve. Nebo trosky severokorejského letounu, který Chuck sestřelil tím, že na něj ukázal dvěma prsty a řekl „Beng!“. Chystáme i Chuckův záchod s toaletním papírem ze struhadla. Prostě postavíme kompletní Chuckův dům, takový šaolínský chrám, který Bruce Lee odkázal Chuckovi. Lidé tam budou moci zdarma vejít a pobavit se desítkami Chuckových fórů. A zároveň si někdo všimne, že to celé dělal T-Mobile, i když to bude řečeno jen velmi decentně. Přesně takhle by se to podle mě mělo dělat.

Ale asi jste i vy sám zaznamenal námitky, že reklama s Chuckem Norrisem je fajn, ale řada diváků si ji nedokáže spojit s T-Mobilem, že sám vtip přebije propagovanou značku. Tvrdí to třeba šéfredaktor týdeníku Marketing & Media Daniel Koppl.

To je takový český syndrom. Já si z toho nic nedělám. Tady v Čechách si nemůžete udělat reklamu, která by potěšila naše reklamní experty. To prostě nejde. Když uděláte nudnou reklamu, což děláte po většinu času, tak je problém v tom, že je nudná. Když jednou uděláte reklamu, která je trošku výraznější, ti samí lidé vám vyčtou, že je výrazná a překryje značku nebo produkt. Myslím, že to trochu souvisí s naší národní povahou. Vím moc dobře, že se to takhle říká. Když to řeknu decentně, my na rozdíl od těch lidí, kteří vynáší ty soudy, máme k dispozici přesná čísla. Shodou náhod jsem si před měsícem přečetl od šéfredaktora Marketingu & Media, že reklama s Chuckem je stejná jako ta s Čtvrtníčkem a čivavou, která byla taky výrazná, ale nic neprodávala. To mě velice pobavilo, protože jsem tehdy v té firmě seděl a čísla prodejnosti jsem denně studoval. Vím, že to byly pro Vodafone prodejně nejlepší Vánoce za celou dobu.

Takže se tím nijak netrápíte.

Soudy kolegů zvenčí mě nechávají chladným. Jenom se divím, jak to můžou říct, když nemají k dispozici ta čísla, která máme my. Vysvětluji si to trošku tou naší remcavou povahou a nic si z toho nedělám. Reklama s Chuckem samozřejmě funguje skvěle, máme na to i všemožná měření, která nám každý týden přesně říkají, kolik lidí o naší reklamě ví, jaká je tzv. message delivery, tedy kolik lidí z té reklamy pochopí, co jim chcete říct. Jaký je takzvaný branding, tedy kolik lidí pozná, že jde o reklamu T-Mobile. To mi chodí už od třetího týdne kampaně, máme k tomu online panely a musím říci, že ta čísla jsou vysoce nadprůměrná.

Podobně ambiciózní reklamu jako vy má nyní i Vodafon se svými smrčky. Myslíte si, že je stejně úspěšná?

Když vidím čísla za tyto konkurenční reklamy, musím se usmívat. Nám pomáhá fakt, že v našich spotech přímo hrají produkty, které propagujeme. Třeba netbook, na kterém člověk skypuje, když je u toho Chuck Norris, přímo propagovaná televize… Z reklamního pohledu je to dost primitivní harcovní reklama, takový ten sen každého markeťáka „ukažte tam ten produkt co nejvíc“. A reklama tím vůbec netrpí.

Co na vaši kampaň říkala mateřská firma Deutsche Telekom?

Pro Deutsche Telekom je důležité měřit si tzv. brand fit, stejně jako my si měříme ty naše ukazatele. Za reklamu s Chuckem ještě měření brand fitu nemáme, ale už máme k dispozici výsledky za kampaně s paragány a tančícími růžovými slony. Obě tyto kampaně ukázaly vzestupnou tendenci brandových čísel. Samozřejmě držím palce, aby tomu tak bylo i u Chucka Norrise.

Spíš mě zajímá, zda byla centrála v Německu překvapená, že česká pobočka získala pro reklamu Chucka Norrise.

Překvapeni byli, ale na druhou stranu, když se podíváte zpětně, T-Mobile ve svých reklamách hodně pracuje s celebritami. Poslední dobou to byly hodně zpěvačky jako Katy Perry nebo Pink, ale před lety jsme měli kampaň se Steffi Grafovou a Aggasim. Mám pocit, že z mobilních operátorů je T-Mobile značkou, která nejčastěji používá celebrity. Takže to možná nebylo zase až tak šokující.

Martin Jaroš - 2

Jak jste se potýkali s tím, že děláte reklamu na produkt, který už funguje, ale je pouze přejmenovaný? Že jde vlastně o „růžový Skylink“?

T-Mobile má určité výhody. I to je právě ten důvod, proč jsme chtěli přivést velkou zahraniční celebritu. Jsme mobilní operátor, dokonce to máme i v názvu. Když máte ve značce slovo „mobil“, moc se od vás nečeká, že byste nabízel satelitní televizi nebo připojení přes pevnou linku. Což je ostatně důvod, proč se naše mateřská společnost globálně přejmenovává na T-Com. Není moc dobré o sobě říkat, že jsme mobilní společnost a zároveň prodávat nemobilní služby. Věděli jsme, že pro lidi není moc přirozená představa, že by T-Mobile dělal satelitní televizi, a právě proto jsme potřebovali v reklamě hodně „bouchnout do stolu“. Kdybyste udělal normální kampaň, a zeptali se lidí, zda vědí o tom, že T-Mobile dělá satelitní televizi, věděla by to možná dvě procenta populace.

Myslíte si, že teď si vás už zákazníci spojují se satelitní televizí?

Spustit takovou službu, která je pro nás úplně nová a nečekaná vzhledem k našemu brandu, potřebuje veliký cirkus, a ten se nám podařilo s Chuckem udělat. Je to až neuvěřitelné, ale lidi začali T-Mobile velmi rychle vnímat jako firmu, která jim nabízí i satelitní televizi. Upřímně řečeno, je to pro nás výhoda, protože naši partneři, kteří pro nás tu satelitní televizi dělají, tedy Skylink, jsou šikovní, ale nikdy nemůžou mít tak velký marketing jako my. My si můžeme dovolit úplně jinou úroveň. Za to jsme rádi.

Jak dlouho tato kampaň ještě poběží v televizi?

Do konce prosince, máme vysílací práva na dva měsíce. Dopředu musím říct, že za rok se nebude odehrávat další Chuck, nebudeme pokračovat v tomto stylu. Je to samozřejmě fajn reklama, ale vždycky je dobré v nejlepším přestat. Nepokusíme se z toho udělat nějaký natahovaný seriál na půl roku. To by nebylo dobré, takové kampaně se pak vždycky rozbřednou.

Takže ani nemáte v záloze nějaké další spoty s Chuckem Norrisem, které jste dosud nenasadili do televizí?

Začali jsme po první vlně pouštět takové malé sponzorské vzkazy, desetisekundové, které jsme minulý týden přidali i na YouTube. Jeden z nich se jmenuje Vánočka, další Norisová a máme dokonce i nejdražší trikový záběr v historii, kde Chuck Norris brečí nad cibulí. Chtěli jsme se nějak dotknout toho slavného mýtu, že Chuck Norris rozbrečel i cibuli, tak máme jediný moment v historii, kdy cibule rozbrečela Chucka Norrise. V televizi tento spot vysíláme od minulého týdne. Rozhodně jsme ale netočili patnáct různých spotů. Někdy méně znamená více.

A co říkal na popularitu vaší kampaně sám Chuck Norris?

BRAND24

Všiml jsem si, že o této reklamě mluvil v článcích na americkém Yahoo, kde ji komentovaly i jeho děti. Myslíme si, že to docela pomohlo i Chuckovi, protože jeho popularita v internetových vyhledávačích velice stoupla. Asi o 40 nebo 50 procent. Dokonce mi Chuck minulý týden napsal, že by rád přidal odkaz na naše stránky na svůj web, který spravuje jeho firma Chuck Norris Fact.com. Je to společnost, která prodává trička s chuckovskými vtipy. Rád by tam dal odkaz na náš web a ptal se, zda bychom mu za to nedali oplátkou odkaz na jeho stránky k nám.

Foto: T-Mobile a Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Dokážete si v reklamě na T-Mobile televizi představit místo Chucka Norrise Johna Travoltu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).