Hlavní navigace

Velké oči malých televizí

7. 6. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 115393
Kdyby Telefónica O2 plnila svoje sliby a stavěla multiplex 4, už bychom asi vysílali v této digitální síti, řekl tento týden v rozhovoru pro DigiZone.cz generální ředitel digitální zpravodajské televize Z1 Martin Mrnka. Rok po svém startu Z1 zjišťuje, že pozemní vysílání je drahé a rozhodně se jí nevyplatí touto cestou pokrýt nějakých 90 procent území České republiky. Stejně uvažuje také Óčko, o televizi Public nemluvě.

Terestrické licence devalvovaly

Mrnkova slova potvrzují poměrně známý fakt, že si nové televize na začátku digitalizace příliš věřily. Získat licenci pro celoplošné pozemní digitální vysílání a uzobnout kus reklamního koláče NověPrimou – to byla jistě lákavá představa. Málokdo si ale položil otázku, jak drahé bude takové vysílání. Licenční řízení na první digitální televize vypisovala rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) před pěti lety. Tehdy bylo nemyslitelné prorazit s televizí, která by vysílala jenom přes kabel a satelit.

Když před třemi lety RRTV konečně udělila prvních šest digitálních licencí, byla už situace na televizním trhu jiná. Televize Óčko dokázala „neterestricky“ (s výjimkou Prahy, kde vysílala v experimentálním multiplexu Českých Radiokomunikací společně s Českou televizí) oslovit statisíce diváků. Do České republiky vtrhla levná satelitní platforma Digi TV, která donutila ostatní satelitní operátory k drastickému přehodnocení dosavadní programové i cenové politiky. Počet domácností závislých na pozemním příjmu televize začal povážlivě klesat.

Telefónica O2 zavedla svoji televizi přes pevnou telefonní linku O2TV a kabelovka UPC, aby nebyla pozadu, přišla s digitální kabelovou televizí. Všechny tyto změny znamenaly jediné: licence pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání začaly ztrácet na hodnotě. To, co bylo původně konkurenční výhodou, se náhle stalo balvanem na noze nových televizí. Zkusme se vžít do role člověka, který chce začít provozovat vlastní televizi. Co by pro vás bylo výhodnější? Připravit atraktivní program a domluvit se s kabelovými společnostmi, satelitními a IPTV operátory na zařazení do jejich nabídek, nebo platit ročně desítky milionů korun Českým Radiokomunikacím, případně jejich klientům (CDG) za to, že můžete vysílat přes pozemní vysílače?

Řešením je převzaté vysílání

Řekněme, že prostřednictvím satelitu, kabelu a IPTV dnes může jeden televizní program oslovit až polovinu české populace. Vyplatí se mu kvůli druhé polovině vysílat na celém území z drahých pozemních vysílačů? Zvlášť když ta druhá polovina populace představuje malá města a vesnice s méně bonitními diváky, které těžko prodáte inzerentům? Lze se pak vůbec divit tomu, že z šesti prvních společností, které mají ze zákona nárok na licenci pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání, si o tuto licenci zatím požádaly pouze dvě (Z1 a TV Barrandov)?

Vezměme si Óčko, které má na takovou licenci také nárok a donekonečna opakuje, že si o ni už „určitě“ požádá. Proč by mělo o takovou licenci usilovat, když formou převzatého vysílání může na základě stávající licence pro kabelové a satelitní vysílání vesele vysílat pozemně, stejně jako Z1 nebo TV Barrandov? A ještě k tomu ho licence nenutí pokrýt pozemní cestou 70 procent území České republiky, což je hranice celoplošnosti definovaná zákonem. Z1 a TV Barrandov takového pokrytí dosáhnout musí, jinak by porušily licenční podmínky a o licenci by přišly.

Paradoxní ovšem je, že třeba v případě Z1 by taková ztráta licence pro pozemní vysílání televizi spíše pomohla. Zbavila by ji přítěže povinného pokrytí a mohla by si vesele vysílat dál terestricky jako program převzatý ze satelitu – stejně jako Óčko. Jediný, kdo by splakal nad výdělkem, by byli operátoři multiplexů. Tedy alespoň ti, co chtějí mít co největší pokrytí. První spor o to, zda má klient operátora multiplexu povinně vysílat všude tam, kde má tento operátor zprovozněné vysílače, už řeší Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Regionálně laděná celoplošná televize TV 7, která měla zahájit vysílání v polovině května, chtěla zpočátku vysílat jenom v Brně. Provozovatel multiplexu 3 ale odmítl: buď bude TV 7 vysílat na všech jeho vysílačích, nebo nikde.

BRAND24

Radost z prohraného soudu?

Postoj operátora je pochopitelný: musí zaplatit náklady spojené s provozem vysílačů. Jenže pravdu má i jeho klient: proč by si nemohl vybrat, kde chce a kde nechce vysílat? Jestliže jde o celoplošný program, ze zákona má svým signálem pokrýt minimálně 70 procent území státu. Zákon ale neříká, do kdy, a ani to, kterých 70 procent území má pokrýt. Navíc ani jedna ze čtyř digitálních sítí zatím sedmdesátipro­centního pokrytí nedosáhla (veřejnoprávní multiplex téměř ano), takže ani Z1 nebo TV Barrandov licenční podmínku celoplošnosti také nedodržují. A nemohou za to.

Za takové situace by bylo pro všechny nové televize opravdu výhodnější vysílat terestricky na základě licencí pro kabelové a satelitní vysílání, jako převzaté programy. Ono to možná tak i dopadne, protože Ústavní soud opět otevřel otázku legitimity novely vysílacího zákona z roku 2007 (platné od 1. ledna 2008), která přímo zastavila probíhající soudní spor o právoplatnost prvních šesti udělených digitálních licencí. Jinými slovy, tzv. kompenzační licence pro celoplošné zemské digitální vysílání mohou být žalobou zrušeny a Z1 by přišla o povinnost vysílat touto formou celoplošně. Věřím, že by se kvůli takovému rozsudku nezlobila. Spíš naopak.

Vyplatí se novým digitální televizím vysílat na základě kompenzační licence pro celoplošné zemské digitální vysílání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).