Hlavní navigace

Superstar: čekání na Godota

8. 11. 2015
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Již dosti let nás provází velká show na Nově, zvaná Superstar. Tváří se velkolepě. Je dotvořena všemožnými světelnými efekty, projekcemi, k soutěžícím se přidávají tanečníci, odehrává se to ve velkém prostoru před mnoha diváky, často z „táborů“ soutěžících… Je to prostě tzv. Paráda.

Superstar má úplně skvělé moderátory i porotce. Moderátoři jsou vtipní, prakticky se nepřeříkávají a nekoktají. Porotci jsou vnímaví, vysoce inteligentní, umějí poradit, jakým směrem se mladí talenti mají v budoucnosti vydat.

Publikum je fantastické. Oceňuje zpěváčky aplausem, často i vestoje, jásotem, pokřikem. Mají plakáty s nápisy i podobiznami svých hvězd.

Jak takový finálový večer, který je logicky vrcholem soutěže, probíhá? Moderátor M. Pyco Rausch se snaží dávat roky narození účinkujících dohromady s významnými událostmi, které se tehdy staly. Např. sdělí divákům, že tehdy a tehdy byla zhotovena patnáctimetrová palačinka. Koho to zajímá a proč to říká, to je celkem nejasné. Jakoby jeho úkolem nebylo cokoliv sdělovat, ale jenom zaplnit ubíjející čas, případně mlčení, jenž by nastalo, kdyby nevyslovoval prázdná slova.

Moderátorka J. Nováčková občas koktá a přeříkává se, ale jinak je sympatická a plná elánu. V závěru pořadu prohlásí např. „skvěle jste zpívali, ještě jednou velká gratulace“. Proč neřekne česky – skvěle jste zpívali a ještě jednou vám moc gratuluju – není jasné. Ale co? To, že čeští moderátoři neumějí pořádně česky, stejně jako čeští politici, to už víme a musíme se s tím smířit.

Porotci, to jsou skuteční mistři svých oborů, hvězdy, jakým není rovno. O. Soukup, M. Jandová, K. Výtisková, P. Habera. Habera se snaží být přísný, poučovat, někdy shazovat. Ale není to skutečný kat, spíše si na to hraje a nudný je už při druhém hodnocení. Ne, už při prvním. Nedokáže být ironicky vtipný. Soukup se opravdově snaží soutěžícím poradit a asi i rozumně. Jenže tohle má být zábavný, a ne výchovný pořad, tak nevím. Výtisková je taková nijaká. Většinou s ostatními souhlasí a v prvním finálovém večeru na sebe upozornila jen dvěma drdůlky na své hlavě, díky nimž připomínala trochu ET.

Jandová, to je kapitola sama pro sebe. Některé její výroky stojí za zaznamenání: „Jestli budeš hodně slavnej, tak si myslím, že ty a Elvis za jeho pohyby byste mohli bejt v ňákym muzeu jako zvláštní taneční zpěváci, něco takovýho. / Až ty se jednou zamiluješ, tak se zboří svět normálně. / Já jsem z tebe úplně paf. Chci ti dát obrovskou poklonu za to, co jsi dokázala.“ Tady už ta čeština přímo volá o pomoc a prosí: Neprzni mě! A paní Jandová ji przní, przní, przní, stále dál, pořád… abych evokoval Cimrmana.

Během soutěže je neustále opakováno, jak hlasovat. Vypadá to skoro, jako by tvůrčí tým Superstar považoval své diváky za nemyslící hlupáky. Nebo prostě jen zase natahuje čas.

Publikum tleská všemu. I přihlouplé básničce, kterou soutěžící odrecituje, ale po pár verších se zarazí a neví jak dál. To si zaslouží obrovský aplaus. Jakoby diváky někdo řídil a ukazoval jim, kdy mají tleskat a kdy jásat. A oni jako roboti plní pokyny.

Poslední večer se v sále také promítaly fotografie z mládí a dětství porotců. A tak se dozvíme např., že Habera jezdil na tříkolce a Jandovi měli o Vánocích doma stromeček, u něhož Marta pózovala pro fotoaparát. Porotci nám také sdělí, jaké písně mají nejraději. Zřejmě v domnění, že to diváky ohromně zajímá.

V závěru soutěže, ještě před rozhodnutím, uvidíme reportáž z toho, jak soutěžící slavili na hotelu Halloween a vzájemně se děsili. Proč soutěžící slavili tento svátek, který u nás není doma a který je poněkud nepochopitelný ve své primitivní snaze způsobit někomu infarkt, není jasné. Nejasností přibývá.

Nesmím zapomenout, že před každým soutěžním vystoupením byl promítnut krátký profil zpěváka, zpěvačky, v němž jsme se většinou dozvěděli mimořádně zajímavou informaci, a totiž, že rád/ráda zpívá.

Soutěžící konkrétně hodnotit nebudu, nejsem porotce. Osobně si myslím, že mezi nimi není nikdo, kdo by se mohl stát skutečnou Superstar, ba dokonce ani ne maličkou hvězdičkou.

Vysloveně trapná mi přišla scénka, kdy zpěvák D. Křižka před písní tvrdil, že se rozešel s matkou a ta mu nefandí a ona po písni přišla na jeviště a nastalo „úžasné“ smíření a ona mu pochopitelně fandí.

Zpěvačce V. Danišové zase všichni gratulovali, jakým vývojem během soutěže prošla, protože na jejím začátku byla obézní a během jejího průběhu shodila pár kilo a dokonce začala používat makeup.

BRAND24

Zpěvák D. Slepčík v průběhu soutěže prý zmužněl, zpíval píseň M. Jacksona, který je jeho obrovským vzorem. Proto asi textu písně nerozuměl, nevěděl, co zpívá, což na sebe prozradil.

Jak to říct? Tenhle pořad je jakýmsi čekáním na Godota. Čekáním na někoho, kdo přijde a změní osud svůj, soutěže, všech zúčastněných. Jenže letos Godot zcela jistě nepřijde. Tak, snad zase napřesrok.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je televizní scénárista

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).