Hlavní navigace

Průvodce světem IPTV: proč zatím zaostává za kabelovkou a proč ji časem nahradí

27. 9. 2012
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nový seriál serveru DigiZone.cz a technologické platformy nangu.TV představuje výhody digitální televize přes IP protokol a její vývoj na českém trhu.

Chytřejší nástupce kabelové televize

Zatím to je „popelka“ digitálního televizního vysílání, všichni jí ale prorokují velkou budoucnost. Digitální televize přes IP protokol, zkráceně IPTV, je zatím nejméně využívanou televizní platformou ze čtyř základních způsobů příjmu televize. Tedy alespoň v České republice. Co do počtu uživatelů se nemůže srovnávat ani s pozemní digitální televizí (DVB-T), satelitem (DVB-S/S-2) či kabelovou televizí (analogové nebo modernější digitální DVB-C). Oproti těmto třem vysílacím platformám ale dokáže jako jediná divákovi nabídnout interaktivitu, tedy naprostou svobodu toho, co a kdy chce sledovat.

IPTV je vlastně taková chytřejší kabelová televize. Oproti ní má ale zpětný kanál, který umožňuje například vybírat pořady a filmy z televizního archivu a pouštět si je v libovolný čas, zatímco klasická kabelovka nabízí jen přepínání mezi jednotlivými televizními programy a jejich vysíláním v reálném čase (nebo pozdržené pomocí funkce TimeShift, pokud máte přijímač s pevným diskem, díky kterému se můžete k zastavenému pořadu později vrátit). Výhodou IPTV je tedy interaktivita, která ale vyžaduje spolehlivé a dobré připojení k internetu, což je zejména v místech s menší hustotou obyvatel problém.

Proč je IPTV tak málo rozšířená?

Právě kvůli špatné dostupnosti využívá IPTV zatím asi jen pět procent českých domácností. „Je to především technologický problém. Kabelové televize mají oproti IPTV náskok minimálně deset let, protože analogové kabelové rozvody se začaly budovat bezprostředně po revoluci, ale do těch nejste schopen dodat interaktivitu. A ta dnes rozhoduje,“ říká Antonín Král, ředitel společnosti Alnair, technologického provozovatele platformy nangu.TV, která nabízí IPTV a hybridní modely IP společně s digitální kabelovou televizí DVB-C. Interaktivita je ale mezi zákazníky placených televizních služeb stále více vyžadovaná a operátoři se bez ní neobejdou.

„Služby jako Network PVR, Time Shift a podobné jsou tím, co dnes prodává a co mají uživatelé rádi. Bude to asi ještě chvíli trvat, ale myslím, že technologie na principu IPTV vyhrají, ať už půjde o hybridní řešení, nebo čisté IPTV,“ míní Král. Už i provozovatelé digitální kabelové televize DVB-C začínají upravovat svoje sítě a doplňovat je o zpětný IP kanál, aby mohli nabízet i služby videoték a další technologické novinky. Do budoucna tak mezi televizními službami po kabelu převáží buď čisté IPTV, nebo hybridní řešení s DVB-C. Samotná digitální kabelová televize bez zpětného kanálu, nebo dokonce analogová kabelovka, budou jasné v menšině.


Foto: archiv DigiZone.cz

Klasická kabelová televize bez zpětného kanálu začíná být na ústupu

Záleží však na rozvoji sítí a distribučních technologií

V ideálním případě se IPTV přenáší po optické síti (nejlépe až do domu), ale takové řešení je dostupné jen velmi omezenému počtu lidí ve velkých aglomeracích, a to ještě spíš v moderních novostavbách, kde se s optikou počítalo už při jejich projektování. Optika umožňuje naprosto bez problémů posílat IP multicast (multimediální obsah nebo opravy chyb v operačních systémech od jednoho zdroje ke skupině více koncových stanic) a zařazovat televizní programy i další obsah ve vysokém rozlišení obrazu (HD), aniž by se to projevilo na kvalitě signálu a kostičkování nebo „zadrhávání“ obrazu. Většina uživatelů IPTV se ale musí spokojit s méně komfortním řešením.

V prvé řadě jde o ADSL, tedy asi nejčastější řešení sítí pro vysokorychlostní připojení k internetu. „U něj je potíž v tom, že řekněme 16 Mbps je dosažitelných do cca 2,1 kilometru od DSLAM (základová stanice, pozn. red.). A to je kompletní kapacita, takže při sledování HD televize nemůže uživatel dělat nic zásadního na internetu,“ vysvětluje Antonín Král. Operátor, který poskytuje IPTV přes sítě ADSL, je podle šéfa nangu.TV v nepříjemné situaci: může staticky vyhradit pásmo pro televizi, ale to musí být dostatečně malé, aby neomezovalo uživatele v přístupu k internetu, nebo se spolehnout na QoS (Quality of Service – rezervace a řízení datových toků v sítích s přepínáním paketů a dělení přenosové kapacity, aby nedocházelo při zahlcení sítě ke snížení kvality služeb, pozn. red.), což je zase pro operátory drahé.


Foto: archiv DigiZone.cz

IPTV přes ADSL je komplikované pro zákazníky, kteří se nacházejí dál od základové stanice. Většinou si musí vybrat, zda budou sledovat televizi, nebo surfovat na internetu.

ADSL vylepší až přechod na formát H.265

„V budoucnosti se situace zase po něco vylepší díky lepším encoding standardům, jako je H.265 (nástupce H.264, známého jako MPEG-4 AVC, pozn. red.). Jeho adopce bude samozřejmě chvíli trvat kvůli tomu, že je potřeba vyměnit koncová zařízení (tedy i encodery v head-endu),“ upozorňuje Antonín Král. Trošku jiná situace je u IPTV šířeného přes koaxiální kabely, kdy se kombinuje klasická digitální kabelová televize DVB-C a Docsis (Data Over Cable Service Interface Specification – standard pro obousměrné širokopásmové datové přenosy po stávajících kabelových televizních rozvodech, pozn. red.). Problém tohoto řešení je v příliš širokém pásmu vyhrazeném pro přenos klasického televizního vysílání.

„Hodně těchto sítí bylo stavěno právě s důrazem jen na televizní vysílání, což omezuje jejich možnosti IP kanálu,“ vysvětluje šéf platformy nangu.TV. Část odborné veřejnosti proto tlačí na to, aby takové hybridní sítě využívaly IP kanál i pro šíření klasického televizního signálu. Argumentují přitom i zlevněním koncových zařízení, která nebudou muset být vybavena kabelovým tunerem DVB-C, který je prodražuje. „Ale to zatím spíš přání výrobců síťových zařízení,“ konstatuje Antonín Král. „Spíš očekávám, že dalším krokem bude DVB-C pro živé televizní vysílání a IP pro on-demand streaming.“


Foto: archiv DigiZone.cz

H.265 zlepší propustnost sítí, ale také umožní vysílat v novém formátu Super HDTV o rozlišení 7 680×4 320 bodů

Bezdrátová IPTV? Dnes utopie, v budoucnu možná…

A co IPTV bez nutnosti pevného připojení? V dnešní době je bezdrátové řešení prakticky vyloučené. WiFi je podle šéfa nangu.TV dost nevhodná technologie a jiná bezdrátová řešení pokulhávají kvůli pomalosti dnešních sítí. „3G sítě jsou pořád dost pomalé, existence FUPu (Fair Usage Policy – omezení, které zabraňuje jednomu uživateli přílišným využíváním svého internetového připojení omezovat ostatní účastníky sdíleného pásma, pozn. red.) je nepříjemná. Na druhou stranu 4G, Wimax apod. mají šanci (z technologického hlediska, horší už to může být z obchodní stránky, například Wimax se u nás moc nechytil),“ vysvětluje Antonín Král.

Bezdrátové řešení by uvítali zejména diváci v menších obcích, kde je špatné nebo téměř žádné pevné připojení k internetu. Podle Krále ale i lokální poskytovatelé internetu často dokáží reagovat na nabídku IPTV, pokud ji jejich klienti chtějí. „Záleží na jejich konektivitě. Myslím, že hodně záleží na lokální komunitě – zda existuje lokální ISP, které je schopné zareagovat na požadavky a zaplatit upstream linku. Docela rozumné mi přijde i ADSL připojení od Telefóniky. V naší vsi s 1567 obyvateli máme ADSL od O2 s rychlostí 16 Mbps,“ líčí. Takových obcí je ale minimum, ve většině Telefónica nabízí maximálně 3,5 Mbps.


Foto: archiv DigiZone.cz

Wi-Fi je pro distribuci IPTV nevhodnou platformou

Jak rychlé připojení stačí pro sledování IPTV?

To je asi nejzásadnější otázka pro diváky v menších obcích a městských periferiích s méně hustou zástavbou. Podle Antonína Krále má smysl o IPTV uvažovat ve chvíli, kdy je minimální rychlost připojení 2 až 4 Mbps. Lokální poskytovatelé internetu se podle šéfa nangu.TV rozhodně IPTV nebrání. „Máme třeba zákazníka, který poskytuje IPTV ve městech jako je Bílina,“ upozorňuje. Většina diváků však zatím příliš neřeší, zda přijímají digitální kabelovou televizi DVB-C nebo IPTV. Koncoví uživatelé mají malou povědomost o výhodách zpětného kanálu a interaktivity, spíše řeší to, aby měli zajištěný příjem lineárních televizních kanálů.

BRAND24

Ostatně, IPTV se u nás zatím nikdy nedokázala příliš „prodat“, nepočítáme-li zaváděcí kampaň první celostátní služby tohoto druhu – O2TV od Telefóniky, která v tuzemsku působí od roku 2006. Mimochodem, v celé Evropě se první komerční služba IPTV objevila jen o rok dříve, a na celém světě teprve v roce 1999. nangu.TV začala pracovat na vlastním řešení IPTV v roce 2004 a první komerční instalaci společně s partnerem VOLNÝ spustila v roce 2007, tedy rok po O2TV. „Služba samotná tedy u nás nebyla zásadně později. Horší penetrace IPTV je vázaná spíše na dostupnost kvalitní IP infrastruktury,“ konstatuje Antonín Král.

Příští týden: V čem je IPTV výhodnější než klasická kabelová televize a v čem ne

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).