Hlavní navigace

Philips 65PUS7601: obrazově výtečný, ale…

14. 11. 2016
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: Philips
O recenzi „sedmičkové“ řady si psala řada z vás. Podařilo se ji získat k vyzkoušení až teď a v ne právě malé velikosti.

Televizor s méně lesklou obrazovkou, než je dnes zvykem, patří do vyšší střední třídy stejně, jako celá řada 7000. Nad ním tak ještě najdete sérii 8000 a také jediný přístroj s obrazovkou OLED, který letos vystřídal vlajkovou řadu 9000.

„Sedmička“ je ke koupi v zásadě ve dvou variantách a několika úhlopříčkách od 49 palců, tedy 124 cm (asi 27 990 Kč) až do 75 palců, tedy 191 cm. Snažil jsem se ji získat v 55„ (140 cm), resp. 49“ (124 cm), nakonec ale dorazila ve velikosti 65 palců (165 cm), což je v podstatě nemanipulovatelná záležitost. PUS7601 se však momentálně v jiné velikosti nenabízí a je v rámci řady 7000 druhý nejdražší. Opět se pracuje – oficiálně vzato – s operačním systémem Android TV (5.1), i když jak uvidíte, je to dosti jiný systém než původní 5.1. Vybaven je obrazovkou s rozlišením Ultra HD (4K), čtyřjádrovým procesorem, 16 GB paměti, dále rozšiřitelnými přes USB, a je tu i kompletní tunerová sada, i když bez zdvojených tunerů.

Instalace bez průvodce nastavením obrazu

Televizor potěší už balením. Obrazovku kryje pomalu deset centimetrů tlustý kryt nikoli z drobivého polystyrenu, který vám zašpiní celou domácnost, protože se používá čím dál tím levnější, nýbrž z přiměřeně poddajné slisované plastické hmoty a tohle u běžných značek v podstatě nevidíte. A jak mi bylo předvedeno (televizor v jedné osobě nesmontujete), s výhodou se na něj při instalaci dá položit obrazovka, což vše podstatně zjednodušuje. Do dvou kovových nožiček totiž TV nepoložíte…

Ladil jsem DVB-T (TV má vyhovovat i budoucímu DVB-T2/HEVC) a bylo to svižné a tradičně rozumně dělané. TP Vision, jako výrobce TV Philips, už ale bohužel na závěr nenabídne obvyklého průvodce nastavením obrazu, a přitom v systému stále je a dá se vyvolat manuálně, což je pochopitelně škoda. Mnohým totiž tahle výborně udělaná věcička ulehčí život, ale to se nejspíše ozval nějaký zásadní prodejce z nějakého zásadního trhu.

Pozor na třídění kanálů. V menu nastavení a volbě Kanály ho totiž opět nenajdete. Neznalý člověk tak bude tápat, protože se nenabídne ani v rámci instalace. Najdete ho – poněkud utajeně – po vyvolání seznamu kanálů například tlačítkem OK na nenápadných třech tečkách, které Google nově zavedl. Fyzicky stanice setřídit nejdou, ale můžete si vytvořit seznam oblíbených kanálů, a dokonce do něj můžete přesunout i souvislý blok stanic.

Mimochodem, tři tečky občas v systému uvidíte. Změn je však v Android TV (5.1), jak je OS stále označen, vícero a někdy jsou poměrně zásadní. Vidět to je zejména v přepracovaném ovládání, a dokonce i v přemapování některých tlačítek („i“ či „plus“), která se někdy chovají jinak. Android TV (5.1) to tak vlastně není a minimálně by systém měl být označen jako 5.5, když už ne šest…

Tlačítko „plus“ (Options) se nyní chová podle aplikace ve které ho vyvoláte. Jednou jen označí soubor jako oblíbený, jinde, například v HbbTV, resp. v TV tuneru, což vidíte na snímku, nabídne takovéto menu. Podle TP Vision je to už dnes věcí operačního systému a chování bohužel nelze ovlivnit.
Autor: Bohumil Herwig

Tlačítko „plus“ (Options) se nyní chová podle aplikace, ve které ho vyvoláte. Jednou jen označí soubor jako oblíbený, jinde, například v HbbTV, resp. v TV tuneru, což vidíte na snímku, nabídne takovéto menu. Podle TP Vision je to už dnes věcí operačního systému a chování bohužel nelze ovlivnit.

Přepracované ovládání, pozor na dotykovou plošku

Jako příklad si vezmu tlačítko „plus“ dálkového ovladače, které, co pamatuji, bylo u značky Philips kontextové, tj. vyvolávalo kontextové menu s nabídkou, která byla šitá na míru k dění na obrazovce. Nyní už tomu tak není a například v multimédiích označí soubor jako oblíbený, což opravdu nechápu a raději bych ocenil změnu chování audiosystému nebo možnost vypnout obraz a nechat zapnutý pouze zvuk.

Nakonec jsem zjistil, že se „plus“, označené také jako „Options“, chová podle aplikace a je jakýmsi způsobem předprogramované, místo aby vždy nabídlo kontextové volby. Jednou jím tak označíte soubor jako oblíbený, po druhé vám vyvolá nahrávání a další funkce, včetně dřívějšího kontextového menu, a po třetí, třeba v nabídce chytrých funkcí, neudělá zhola nic. Jediné co bylo podle mého touto inovací způsobeno, je chaos.

Seznam naladěných stanic vyvoláte OK nebo speciálním tlačítkem na horním konci ovladače, které je ovšem zhola zbytečné. To ovšem nevadí tolik jako stranou umístěné EPG, které na pozici, kde by mohlo být, tj. těsně u kurzorového kříže, vystřídalo méně často potřebné tlačítko vstupů. V něm se můžete přepnout i do multimédií, resp. na rozhraní USB, ale už nikoli na další kanálovou cestu, totiž na sdílení obrazovky typicky z mobilu. Vedle něj pak najdete tlačítko naznačující vyvolání naposledy spuštěných aplikací, ale bohužel je to jen dojem, resp. chybně použitá ikona. Ta vyvolává postranní menu, v němž najdete například vstupy, tipy, kanály, EPG či nastavení, a každý si tak může najít svou cestu pro vyvolávání nejrůznějších funkcí, což je určitě dobře.

Mimochodem vyvolání naposledy použité aplikace, aplikací, nenajdete nikde a Google tuto možnost zakázal. Pokud ji používáte na mobilu, máte jednoduše smůlu, a přitom by podle mého byla u TV ještě užitečnější.

Kurzorový kříž s OK uprostřed prý funguje dobře, bohužel v mém případě dotyková ploška na OK dělá samou neplechu a zjevně jí citlivost mé kůže natolik vadí, že se pro mě ovládání stává utrpením a věčně někam přeskakuji a vyvolávám něco, co nechci. Tohle je ale pro ovládání televizoru naprosto zásadní a rozhodně si vyzkoušejte, zda vám sedí, protože vypnout se tato funkce nedá. Viděl jsem ji ale ovládat s lehkostí a bezproblémově, takže to souvisí čistě se mnou, což platí i o další věci – hlasovém ovládání. Dálkový ovladač pracující v pásmu RF má totiž zabudovaný mikrofon, ale v mém případě šlo něco vyhledat tak jedenkrát ze tří.

Ovládání multimédií je na spodním konci ovladače a tlačítka pro rychloposuv jsou sdružená s přeskokem o kapitolu/skladbu.

A ještě poznámka k barevným teletextovým tlačítkům. Dříve šel např. zeleným zobrazit ekorežim, včetně možnosti vypnutí obrazovky. To už bohužel neplatí a jediné, co zůstalo zachováno, je modré tlačítko pro vyvolání nápovědy.

Osmidenní EPG bez obrazu i zvuku

Programová nabídka je přepracovaná, ale nezdá se mi, že by se inovace příliš povedla. Pro mě je nové EPG dosti nepřehledné a namísto aby v něm byly naznačeny fixní časy, například 18:00, 20:00 atd., jsou tu časy proměnlivé. U svislých čar se tak označení mění podle aktuálního času a nějak nemohu přijít na to, k čemu je to vlastně dobré. Navíc horizontální posun v rámci dne není postupný, ale přepíše se vždy celá obrazovka, což už mi vůbec nevyhovuje.

Programová nabídka ukáže na výšku sedm stanic a je bez obrazu, a dokonce i zvuku. Můžete se po ní volně pohybovat, a pokud zmáčknete OK na právě vysílaném pořadu, vyskočíte z EPG na daný kanál. Pokud ale stlačíte OK na libovolném budoucím pořadu, nestane se vůbec nic, a to mi také vadí. Pokud chcete podrobnější popisek, nahrávání nebo zapnout upozornění na pořad, musíte buď zmáčknout „plus“, nebo „i“. Pro vybraný pořad pak vidíte část podrobnějšího popisku a dobu začátku a konce.

EPG je hodně slabá část systému Android TV (konkurence je dávno někde jinde) a nyní je podle mého ještě horší, i když už alespoň máte v základu zapnuto získávání dat z vysílací sítě, a nikoli z internetu. Tady totiž některé stanice v případě Česka a nejspíše i Slovenska chyběly.

Chytré funkce s řadou lokálních aplikací

Co k dispozici není, a to ani jako zabudované, ani jako dohratelné, je HBO GO. Potíže byly s částí Kolekce aplikací Philips (aplikace ze starší platformy značky), které se zobrazily až na samý závěr testu. To ale není nic proti ničemu, protože typicky Voyo je i pod systémem Android TV stejně, jako například obvyklé YouTube a taktéž funkčně bezproblémový FilmBox Live. A také Banaxi. Pokud jsem v testu Philips 55PUS6501 u naposledy jmenované on-line videotéky (VoD) psal o potížích s přihlášením, chyba už byla zjevně odstraněna a videotéka pracovala vcelku bezproblémově. Úpravu by si ještě zasluhovala jen poslední fáze spouštění filmu, který se mj. otevírá do malého náhledového okénka, což může být matoucí, protože do téhož se otevírá filmová ukázka. Větším problémem je, že tlačítko „Přehrát (zakoupeno)“ nedělá vůbec nic a s výjimkou Play/Pause nepracovalo softwarové ovládání na obrazovce a bylo tak nutné používat tlačítka dálkového ovladače, což není vždy ideální. Zvláště když nejprve musíte přijít na to, jak se vlastně film u Banaxi spouští. Možná je to ale operačním systémem od Googlu, čemuž bych se vůbec nedivil. V každém případě je jinak výborné Banaxi velkým přínosem této platformy a televizoru, což platí i o Voyo, které funguje prakticky k naprosté spokojenosti. Ono „prakticky“ se týká toho, že aplikace při pauze spustí pětiminutové odpočítávání, a jakmile ho dokončí, zcela vypne přehrávání. A protože nedokáže navázat, musíte začít od znovu a pracně hledat, kdeže jste to skončili. Tohle už operačním systémem není…

HbbTV na kanálech ČT i FTV Prima pracovalo bezchybně (u skupiny Nova toho na zhlédnutí moc není) a nemusíte ho po instalaci nikde povolovat. HbbTV vysílání Seznam.cz TV jelo také, včetně automatického spouštění aktuálního videa a možnosti přepnout se postupnou volbou na další či předchozí kanál.

Připojení mobilu přes funkci sdílení obrazovky bohužel nevyvoláte nikde jinde než hluboko v menu jako funkci Wi-Fi Smart Screen, ale v mém případě byla po instalaci zapnuta. Škoda nicméně je, že není uvedena mezi vstupy nebo jako aplikace na tlačítku Home. S mým mobilním telefonem LG Flex 2 jsem se přes Wi-Fi Miracast napojil zcela bez potíží, obrazová kvalita však byla dosti proměnlivá. Někdy na úrovni běžného DVB-T, jindy hluboce pod ním, a to i přes zapnutí speciální „vylepšovací“ funkce Digital Media Render (DMR).

Přes Bluetooth jsem vyzkoušel výborný odolný stereo reprosystém se svítilnou Lamax Beat SE-1. Napojení však šlo udělat pouze tak, že hrál buď on, nebo televizor. Pustit oba zvukové výstupy najednou nešlo. V každém případě se Lamax Beat SE-1 opět bezproblémově automaticky napojoval na televizor hned po zapnutí, což platilo i u Loewe Bild 7, se kterým jsem ho také vyzkoušel. Nemluvě o tom, že vše signalizuje nejen prostřednictvím LED, ale i hlasově (angličtina), takže máte perfektní přehled.

Značné možnosti úprav

Přednastavených obrazových režimů je devět, z toho dva pro kalibrační režim ISF. Manuálně upravíte mimo jiné barevnost či kontrast, úroveň podsvícení ale nikoli. V pokročilých nastaveních („Více možností“) pak teplotu barev, gama korekci a zapnout či vypnout jde i snímač hladiny okolního světla. Najdete tu i volby pro režim RGB a také úpravu barevného tónu a sytosti pro červenou, zelenou, modrou, azurovou, žlutou a purpurovou. Voleb je daleko nad míru obvyklou a experimentátorům se meze nekladou, zvláště když se kdykoli můžete velice snadno vrátit k původním hodnotám.

Pokud jde o zvuk, na výběr máte šest režimů plus možnost upravit klasické basy a výšky, synchronizaci zvuku či například druh výstupu.

Celou řadu režimů najdete i pro osvětlení pozadí Ambilight. Vedle možnosti ho vypnout či zapnout setrvale je tu také řada dynamických režimů, kdy je světlo poplatné například obrazu (analýza scény). A je možnost, pokud máte doma výtečné LED žárovky Philips Hue, využít je i ve spojení s Ambilightem. Řídí se pak vlastně celá světelná atmosféra v místnosti a je to někdy hodně zajímavé.

Volba pro nastavení OS Android TV je už v této verzi přesunuta do menu pod volbu „Nastavení systému Android“ a na tlačítku Home ji už nenajdete. Je tu pouze správa aplikací, což můžete vidět v jedné z galerií.

V menu nastavení stojí za pozornost ještě ekovolby, kde můžete vypnout obrazovku a nechat zapnutý pouze zvuk. Škoda, že to nejde nějak operativněji.

Na závěr ještě drobnost – ovlivnit můžete i světelnost loga Philips a je dobře, že výrobce myslí na takovéto maličkosti, které ale mohou být pro některé uživatele důležité.

V souborovém manageru se nedá, stejně jako jinde, kolovat. Na takovéto 8 GB flash paměti to příliš nevadí, ale pokud bude větší…
Autor: Bohumil Herwig

V souborovém manageru se nedá, stejně jako jinde, kolovat. Na takovéto 8GB flash paměti to příliš nevadí, ale pokud bude větší…

Problematický zabudovaný přehrávač videa, výborný MX Player

Hned v úvodu testu této části jsem byl překvapen, či spíše zaskočen, zabudovaným přehrávačem videa. Ten totiž ve videu nepodporuje externí titulky, což dříve fungovalo, viz například test Philips 55PUS8601, i když typicky písmo zvětšit nešlo.

Nainstaloval jsem tedy z Google Play/Store obvyklý MX Player, který je bez potíží zobrazil a ještě nabídl bohaté úpravy. Bez potíží si také pamatoval pozici ve filmu, a to i po odchodu do TV tuneru či přehrání něčeho jiného. Navíc už zvládá rozlišení 4K a nepadal na žádné ukázce, což se originálnímu přehrávači tak nějak nedařilo a jednou s sebou vzal dokonce i celý operační systém. Bohužel Google Android TV nezvládne nastavit něco tak prostého, jako je standardní videopřehrávač, takže na „nepoužívání“ toho originálního je třeba myslet.

Na jednu drobnou vadu jsem ale u MX Player přece jen narazil. Při zastavení přehrávání tlačítkem Stop se stopáž daného souboru vždy vrátila na počátek bez ohledu na nastavení. Pokud jsem tedy chtěl, aby si MX Player zapamatoval pozici ve videu, musel jsem z přehrávání odejít tlačítkem Zpět.

Mluvit o kompatibilitě u videa nemá smysl, protože zabudovaný přehrávač například nezvládne koncovku M2TS, někdy se na ní navíc restartuje. MX Playeru přitom ten samý soubor nedělal žádné potíže. Nakonec tedy přehrajete to, co chcete, jen stačí sáhnout po rozumném přehrávači.

Fotografie příjemně překvapily přehráním 3D snímků (televizor 3D není) à la JPG a tím, že zvládnou i PNG a BMP. Tady nebylo zapotřebí instalovat nic dodatečného stejně, jako u muziky. Tady televizor, vedle například MP4, WAV či WMA, zvládl i FLAC s šestikanálovým zvukem v DTS. Audiopodání sice ani zdaleka není na takové úrovni jako obraz, ale to je zjevně nutná daň. Pokud chcete něco zvukově onačejšího, podívejte se na výtečný Philips 55PUS8601.

A ještě drobnost: kolovat se nedá ani v souborovém manageru, což způsobuje problémy u objemnějších médií. MX Player se totiž při práci s paměťovými médií chová tradičně špatně, tj. vypíše soubory a položky, které zvládne přehrát, a adresářový náhled nenabídne. To je bohužel jeho dlouhodobá vada.

Jaký je? Parádní barvy, skvělé HDR, ale…

Začněme nepovedenou inovací ovládání. To se teď chová a i místy vypadá jinak, a aby to designéři dali zákazníkovi dostatečně najevo, předělány jsou částečně i pozice menu. Tohle vem čert, ale že se tlačítko „+/Options“, nebo také „Možnosti“, jak se mu říkalo dříve, nechová tak, jak by mělo, nebo jak říká jeho název, je už opravdu na pováženou stejně, jako chování tlačítka „i“. Rozhodně si také před nákupem nezapomeňte vyzkoušet vaši reakci na dotykovou plošku. Mně se ji stále nedaří zvládnout a ocenil bych její vypnutí, což nejde.

Bohužel upraveno bylo i EPG, avšak ne tak, jak bych čekal. Vyznat se nyní v programové nabídce bylo po celou dobu testu zcela nad moje síly. Namísto abych na svislé ose viděl fixní čas, řekněme po hodině, dvou, jak je obvyklé, a hlavně viděl čas primetimový, označení osy se neustále měnilo podle aktuálního času. Zjistit, kdy co dávají, bylo bez podrobnějšího zkoumání v podstatě nemožné. Kdyby raději výrobce namísto takovýchto rádoby hračiček konečně v EPG pustil alespoň zvuk…

Naštěstí to nejdůležitější zůstalo „genialitou“ nějakého marketingového mága nedotčeno a Philips 65PUS7601 je obrazově výtečný televizor, který někdy hodně překvapí. A netýká se to pouze precizního podání obsahu s HDR. Bohužel i tady ho někdy degraduje systém a stalo se mi, že po přepnutí na jinou stanici zůstalo na obrazovce červené tlačítko pro vyvolání HbbTV z kanálu České televize a nešlo se ho zbavit jinak než vypnutím televizoru. Operační systém také několikrát neudržel televizor v chodu a narazil jsem na samovolné restartování (dvakrát) a jednou i na samovolné vypnutí televizoru. Je pravda, že potíže jsou stále drženy v míře rozumné, a to jen vypovídá o kvalitách inženýrů TP Vision a nepochybně také o „kvalitách“ tvůrců Google Android TV. Pokud tohle dokážete skousnout a dokážete skousnout i podprůměrné EPG a místy problematické ovládání, na které si budete muset nejspíše dost zvykat, dostane se vám televizoru s obrazem, o kterém se vám možná bude i zdát. Ideální tak bude Philips 65PUS7601 používat jako monitor k nějakému set-top boxu a nespoléhat na funkce operačního systému, i když DVB-T tuner je opravdu výborný.

Hodnocení

pro: výborný obraz, precizní HDR, včetně upozornění na obsah, nedostižný Ambilight, pro někoho například i plný SCART či přehrávání 3D snímků

BRAND24

proti: chybí zdvojené tunery, nepřehledné a stále nedotažené EPG bez obrazu i zvuku, zcela nepovedená inovace ovládání, ještě problematičtější Google Android TV s řadou drobných chyb a chybek

Balení obsahuje

  • dálkový ovladač
  • 2× tužkové baterie (AA)
  • nenatáčitelný podstavec
  • napájecí kabel (počítačový, dvoužilový)
  • uživatelská příručka je přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete stručný návod
  • záruka: 24 měsíců

TV jako monitor. Ano nebo ne?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).