Hlavní navigace

Pětka měla být centrálním programem pro regiony. Musíme najít jiný, říkají šéfové televize V1

30. 10. 2012
Doba čtení: 21 minut

Sdílet

Jak vznikal a kudy se bude ubírat projekt Východočeské televize V1, přiblížili v rozhovoru pro DigiZone.cz jeho šéfové Roman Švec, Libor Tobišek a Martin Kindernay.

Jak vlastně vznikl nápad založit Východočeskou televizi V1?

Roman Švec, generální ředitel V1: Chtěli jsme navázat na zaniklou RTA. Její studio, které vysílalo na frekvencích Primy, ukončilo vysílání a tím pádem po něm zbyli lidé, kteří potřebovali zaměstnat, a my jsme se s nimi dali dohromady.

Libor Tobišek, jednatel V1: Na začátku byla vlastně reklama, kterou si naše mateřská firma nechala vyrobit od Martina Kidernaye pro výstavu ve Fankfurthu nad Mohanem. Vytvořil pro nás 3D spot, nebo spíš 3D film, protože šlo o dvacetiminutovou prezentaci, a tu jsme promítali na zmíněném veletrhu. Překvapilo nás, jak obrovský zájem o něj byl, u našeho stánku se tvořily fronty lidí. Všichni chtěli vidět 3D film. V té době zanikla RTA a pustili jsme se do diskuse, zda nezaložit vlastní televizi. Nakonec jsme se rozhodli, že do toho půjdeme, protože v regionálním vysílání vidíme mezeru na televizním trhu.

Televize je finančně dost náročné médium. Zvažovali jste pořádně, nakolik se vám taková investice vyplatí a jaká je její návratnost?

Libor Tobišek: Zvažovali jsme to mnohokrát, protože každá nová činnost obnáší velkou investici. Jdete do ní s tím, že budete nový podnik chvíli provozovat v červených číslech. Máme ale jasnou strategii, naše vysílání se neustále zlepšuje a posunuje dopředu, pořád vymýšlíme něco nového. Myslíme si, že tyto novinky lidi osloví a zvedne se nám sledovanost. A že se na nás obrátí podnikatelé, kteří budou chtít mít na V1 reklamu. Od jiných televizí se odlišujeme tím, že naše reklama je finančně dostupnější, rozhodně pro podnikatele z regionu, kteří si nemohou dovolit inzerovat v celoplošných televizích.

Jak takovým inzerentům vykazujete zásah jejich reklamní kampaně, když sledovanost V1 neměří peoplemetry?

Martin Kindernay, programový ředitel V1: Chystáme podobný průzkum, který si dělala ostravská televize Polar. Po třech měsících vysílání oslovíme tvůrce Mediaprojektu, od kterého bychom chtěli získat údaje, které se nebudou týkat absolutního ratingu a sharu, ale toho, co si zjišťoval právě Polar – kdo včera sledoval jejich zprávy. Náš program je totiž postavený tak, že v každou celou hodinu vysíláme zprávy. Někdy s hostem, jindy s nějakým magazínem. Zjistili jsme si, že diváci ve východních Čechách mají individuálně oblíbené různé časy, kdy naše zprávy sledují.

K čemu došla v tom průzkumu televize Polar?

Martin Kindernay: Vyšel jim dost zajímavý výsledek: přes 60 procent respondentů uvedlo, že předchozí den sledovalo jejich zprávy. Naším cílem je dosáhnout u zpráv co nejvyšší sledovanosti, protože zprávy dělají regionální televizi regionální televizí. Pro V1 nejsou nejdůležitější dokumenty BBC nebo pořady Top TV, to je pouze výplň mezi zprávami. Určitý doplněk, abychom naše zprávy nevysílali pořád dokola, jako to dělají některé kabelové a regionální televize. Dokumenty a magazíny odlehčují naše vysílání, ale nejdůležitější jsou místní zprávy, místní celebrity, místní magazíny a živé vstupy, prostě místní informace.

Do stejného průzkumu jako Polar se tedy pustíte po třech měsících vysílání, letos v prosinci?

Martin Kindernay: Ano, a do té doby chceme dojednat smlouvy s kabelovými společnostmi v regionu. Právě dnes jedu kvůli jedné takové do České Třebové, kde je velká kabelová televize, co spojuje hned několik měst. Potom provedeme průzkum a budeme se modlit, aby čísla z něj byla co nejlepší, protože to samozřejmě zajímá naše klienty a agentury.

Do peoplemetrů se jako regionální televize nechystáte?

Martin Kindernay: Zatím jsem mluvil o regionální reklamě, ale pevně doufáme, že vznikne nějaká celostátní síť, která propojí jednotlivé regionální televize mezi sebou, protože z principu není možné, aby každá regionální televize bojovala sama ze sebe. Očekáváme, že vývoj u regionálních televizí bude podobný jako u rádií, kde také na začátku bojovalo každé samo za sebe a pak se jednotlivá rádia začala spojovat do sítí, jako je RRM nebo MMS. Dnes jde většina rozhlasové reklamy přes tyto sítě. Myslím si, že u regionálních televizí jsme svědky historického procesu, kdy se po tom strašlivém omylu se sdílenými kmitočty s Primou z devadesátých let staví úplně od základů a konečně správně. Jakmile vznikne nějaká celostátní síť regionálních televizí, velká část prodeje reklamních časů půjde přes ni.

Libor Tobišek: Teď pracujeme na promu, chceme lidem v regionu nabízet stále nové a nové pořady a informace, co se tu děje. Z vlastní iniciativy jsme si dokonce nechali postavit nový dokrývač ve Svitavách, kam signál z vysílačů Krásné, Černá hora ani Ještěd nedoletí. Do konce října by ho tam měly České Radiokomunikace zprovoznit. Kromě Svitavska pokryje i Orlickoústecko. Snažíme se vyjít vstříc lidem, aby východočeskou televizi, tedy program pro jejich region, skutečně naladili.

A to bude dokrývač multiplexu 3, v němž vysíláte?

Martin Kindernay: Ano, multiplexu 3 a budou nám ho zajišťovat České Radikomunikace. Máme už podepsanou smlouvu. Dokrývač bude umístěný na Kamenné Horce. V těchto dnech ho montují.

A budou z něj vysílat i další televize, které jsou dostupné v multiplexu 3?

Martin Kindernay: Zatím to není jisté, prý je budou oslovovat s nabídkou.

Libor Tobišek: Budeme se domlouvat s dalšími klienty multiplexu 3, zda mají zájem ho využívat.

Takže pokud nebudou chtít, bude z Kamenné Horky vysílat jenom V1?

Libor Tobišek: Ano. Ale není to nic finančně náročného, myslím si, že tyto televize by o to měly mít zájem, když jsou celoplošné. Jako celoplošné by měly být zachytitelné i ve Svitavách, za nějaký symbolický měsíční paušál.

Vrátím se k onomu síťování regionálních televizí. Ještě před svým startem jste vstoupili do Asociace krajských televizí, kterou založila pražská TV Metropol, dnes provozovatel nové celoplošné televize Pětka. Asociace byla svého času docela aktivní, teď o ní ale není moc slyšet. Co se s ní děje?

Martin Kindernay: Sedím v jejím představenstvu a zrovna v neděli jsme řešili s panem Korytářem (provozovatel ostravské televize Polar, pozn. red.), že svoláme valnou hromadu. Asociace se zatím nevyvíjí tak, jak jsme si představovali. Plán byl úplně jiný. To, co dnes dělá Pětka, měl být původně centrální program pro onu chystanou celostátní síť regionálních televizí. Pětka šla úplně jiným směrem. Nemám jim to za zlé, koneckonců, možná to je segment, který na televizním trhu chyběl, ale rozhodně to není projekt, který nám prezentovali na asociaci. Vím, že do asociace chtějí vstoupit další dvě regionální televize. Proto si myslím, že tato organizace není mrtvá a bude se dál rozvíjet. Jenom si musíme říct, jak se postavit k tomu, že jeden z jejích členů má celoplošnou televizi. Není to standardní.

Druhá věc je, že asociace od začátku jednala s agenturou Atmedia, aby nás zastupovala při prodeji reklamních časů. Jako členové asociace jsme se zatím shodli na tom, že bychom měli vytvořit nějaké společné časové breaky, kdy bychom vysílali stejný program – kvůli měření sledovanosti. Cílem je, abychom do konce příštího roku začali řešit vstup do peoplemetrů. Byť zprostředkovaně právě přes Atmedii.

A měřili byste tedy jen to společné celostátní vysílání?

Martin Kindernay: Ano. Ono může být v každém regionu trošku jiné, ale ve stejných časech by například měly jít zprávy, které budou stejně dlouhé. Atmedia chce, pokud nás má měřit, abychom se shodli na nějakých časových úsecích, kdy budeme mít buď úplně stejný program, nebo alespoň stejné žánry.

Podle mě je regionální televizní vysílání v Česku zatím pole neorané. To, co se tady předvádělo se sdílenými kmitočty s Primou, nemá obdoby. Paradoxně až dvacet let po vzniku celoplošných komerčních televizí tady znovu budujeme něco, co jinde už dávno běží. Perspektiva regionů, jak ve sledovanosti, tak v propojení na multimedia, je obrovská. Problém je jenom v tom, že někteří ředitelé regionálních televizí to dosud nepochopili a nevědí, že stejně tak, jako se dělá kvalitní celoplošná televize, by se měla dělat i ta regionální. Včetně kvalitní grafiky, kvality obrazu a dabingu. Český divák je zmlsaný a jakmile mu nabídnete něco, co je o několik stupňů horší než celostátní programy, považuje to za amatérskou práci..

Kdo všechno je kromě vaší televize a TV Metropol v Asociaci krajských televizí? Vím o ostravském Polaru, liberecké televizi Genus Plus a možná plzeňském Zaku

Martin Kindernay: Zak zatím o členství žádá, jinak jste vyjmenoval všechny. Na Ústecku ještě vzniká jedna krajská televize a ta by se měla také stát členem asociace. Myslím si, že zájem o vstup bude mít každá krajská televize. Hlavně ty televize, které vysílají v multiplexu 3.

To vypadá, že asociace bude mít pokryté skoro všechny regiony kromě Brna. Nevzniká tam nějaká nová regionální televize?

Martin Kindernay: Jeden čas se mluvilo o tom, že by se měla vrátit televize Fatem, kterou by obnovil pan Pelán, starý televizní veterán. Ale přiznám se, že o tom nyní neznám podrobnosti.. Je škoda, že tam nic není. Problém je i střední Morava – Olomoucko a okolí. Tam také nikdo samostatně nevysílá (na sdílených kmitočtech s Primou love je tam dostupná TV Morava, pozn. red.).

Východočeská televize V1 vysílá z prostor, kde donedávna sídlilo východočeské studio RTA. Od toho jste převzali část zaměstnanců a techniky. O co konkrétně šlo?

Libor Tobišek: Techniku jsme z hradeckého RTA nepřevzali skoro žádnou.

Martin Kindernay: Jde hlavně o budovu, která má výhodné postavení a nízký nájem, protože se nachází skoro mimo město. Jsou tu také natažené trasy na České Radiokomunikace.

Však tu také postupně sídlilo asi pět nebo šest televizí.

Martin Kindernay: Když to vezmu historicky, bylo to od Galaxie až po Novu Sport a Sport 5. Postupně se to tu střídalo a nakonec tu kromě nás nezůstal nikdo další. Výhodou bylo, že tu byly připravené trasy, nemuseli jsme tahat nové kabely a sítě. Všechno bylo připravené k zahájení vysílání. Samozřejmě budova samotná není v nejlepším technickém stavu, takže ji časem asi čekají nějaké rekonstrukce, ale to diváka nezajímá. Ten chce vidět program a kvalitní obraz.

Kolik lidí jste vlastně převzali z RTA?

Libor Tobišek: Do dvaceti lidí?

Roman Švec: Ne, to je celkový počet zaměstnanců a externistů V1.

Martin Kindernay: Z RTA to bude asi tak pět lidí. Hodně jich odešlo do Sportu 5 a různých časopisů, někteří jsou v redakci týdeníku 5+2. Už při rozpadu RTA se její zaměstnanci rozcházeli do jiných médií. U nás je mnoho mladých lidí, máme nízký věkový průměr zaměstnanců. Výhoda je, že takové ty kybernetické školy učí střih a práci s počítačem, takže pro ně to je obrovská praxe a jsou z ní nadšeni. Práci v televizi vnímají jako velkou příležitost.

Libor Tobišek: Je pravda, že se strašně rychle učí. Když něco neznají, hned si k tomu shánějí informace a do týdne to ovládají. Což je u těchto mladých lidí strašná výhoda. Rádi pracují s technikou, ať už jde o chytré telefony nebo počítače.

Zmínil jste týdeník 5+2. Hodně se spekulovalo o tom, že zájem o televizi V1 má Andrej Babiš, který tento časopis vydává a chce rozjet vlastní síť regionálních televizí. Je to pravda, jednáte spolu?

Libor Tobišek: S panem Andrejem Babišem jsme měli jednání. Není uzavřené, takže bych se k tomu nechtěl nějak moc vyjadřovat. Je to téma, které si nejdřív musíme vyříkat mezi sebou, říci si podmínky. Jednání tedy není u konce, uvidíme, kam to povede. Budeme o tom informovat.

Nevíte, zda se Andrej Babiš nezajímá i o další členy Asociace krajských televizí?

Martin Kindernay: Nevíme, nikdo se nám nepřiznal. Z tisku vím, že projevil zájem vytvořit regionální síť. Udajně jednal s Vladimírem Železným a Radimem Pařízkem o vstupu do multiplexu 4. My máme ohledně projektu sítě regionálních televizí stále stejné zásady, že pokud někdo bude chtít vytvořit centrální program pro regiony, musí být připraven na to, že každá z regionálních televizí si bude chtít zachovat svůj brand, svůj regionální obsah a vytvářet u diváků dojem, že je místní, regionální.

Z toho důvodu jsme se rozešli s Metropolí, která původně plánovala regionální síť, ale řekla nám, že v rámci celoplošné Pětky budeme mít tři regionální vstupy během dne, poslední bude odpoledne – jako na Primě. Načež jsme se všichni v asociaci na sebe podívali a řekli jsme, že to už tady jednou bylo, a že historii s Primou opakovat nebudeme. Všichni tedy od této spolupráce utekli. Nejdál v jednání byl údajně Genus Plus.

Naší zásadou je, že při síťování by mělo jít o americký model, kdy velká stanice nabízí svůj program s reklamou místním televizím a ještě jim hradí část nákladů s distribucí. Rozhodně odmítáme model à la Prima.

Pojďme k programu V1. Už jste řekl, že hodně vysíláte pořady z archivu zaniklé pražské televize Top TV. Jak jste se k nim dostali a na jak dlouho vám vydrží?

Martin Kindernay: To je zrovna věc, kterou jsme zdědili po RTA. Připravovala start nové celoplošné televize TV7, velmi intenzivně se na tom pracovalo. Tři roky jsem spolupracoval na jejím programu, který nakonec neodstartoval. Myslím si, že tak, jak dnes vypadá V1, mohla vypadat TV7. Samozřejmě s více programy a větším rozpočtem.

Rozumím tomu správně, že jste pro RTA připravoval projekt televize TV7?

Martin Kindernay: Stavěl jsem s ostatními program TV7, jezdil jsem po festivalech v Cannes a jinde po světě a sháněl pořady. Byl jsem i v BBC, kde jsem se seznámil se zajímavými lidmi. Měl jsem představu, že TV7 bude tím, čím je dnes V1. Mělo tam být regionální zpravodajské vysílání, dokumenty a další pořady od BBC, magazíny. Dopadlo to tak, jak dopadlo, TV7 nikdy neodstartovala. Jedna z programových akvizic, které jsem stačil udělat, byl nákup archivu pořadů Top TV, který jsme získali od společnosti Teleshop, jež k němu vlastnila práva. Nejprve je koupila RTA a potom je překoupila V1.

A teď tvoří významnou část vašeho vysílání.

Martin Kindernay: Museli jsme ty pořady reformátovat, opravit titulky… Bohužel, všechny pořady z Top TV jsou ve formátu 4:3, nikoli 16:9. Nejdřív jsme uvažovali, že je roztáhneme, jako to děláme u některých dokumentů od BBC, ale technická kvalita jejich obrazu to nedovolovala. Ale hlavně: jinak se vám „roztahují“ zvířátka, a jinak lidé. Pořady Top TV tedy vysíláme v původní podobě, ale chceme a už připravujeme jejich pokračování.

Kterých?

Martin Kindernay: Například Mazlíčky, už o tom dokonce jednáme i s Honzou Musilem. Žádná televize tu nemá pořad pro chovatele, tak si myslíme, že by to mohlo být úspěšné. Máme na tento pořad velmi pozitivní ohlasy. Dalším velmi kvalitním pořadem Top TV je Zdravoděj s Evou Jurinovou, v němž taky chceme pokračovat, protože pořadů o zdravotnictví, bylinkách a léčitelství na současných televizích také moc není.

Eva Jurinová ale už podobný pořad dělá pro TV Metropol, a teď tuším i pro Pětku.

Martin Kindernay: Ano, jde o něco podobného, ale je to delší formát postavený na besedách a povídání. My bychom chtěli, aby šlo o reportáže. Také se nám líbí formát Jak se co dělá, který se objevil i na internetové televizi Stream.cz. Takový pořad může být postavený na product placementu a zajímavý pro inzerenty. Už ho také připravujeme. Nejčerstvější novinkou V1 je ale magazín Hvězdy na dlani, v němž se chceme zabývat na regionální úrovni místními celebritami. Uvádět ho bude Eva Myšíková (donedávna redaktorka Televizních novin na Nově, pozn. red.).

Koho si mám představit pod pojmem „regionální celebrita“?

Martin Kindernay: Tak jako má celá republika svoji Ivetu Bartošovou, mají kraje svoje celebrity, a nemusí to být myšleno zrovna hanlivě. Takovými celebritami jsou určitě hejtmani a primátoři, místní herci, šéfové divadla, městských odborů. To všechno jsou pro nás lidé, kteří by se měli ukazovat na obrazovce. Taky místní senátoři, kteří si nám posteskli, že se o nich lidé dozvědí většinou až před volbami a jinak o nich nikdo neví. To samé se týká poslanců a europoslanců. Normální lidé je vlastně skoro ani neznají, což je jenom důkaz toho, že regionální televize tu zatím moc nefungovaly.

Libor Tobišek: Samozřejmě že koncepce Hvězd na dlani je nejen o lidech, kteří jsou veřejně známí, ale třeba i o začínajících regionálních kapelách. O dvacetiletých klucích, co hrají na místních zábavách a jsou v dané komunitě populární. Proč bychom je tam nedali?

Před startem vysílání V1 jste říkali, že jste připraveni v případě potřeby přerušit běžný program a živě vstoupit s nějakou mimořádnou událostí. Už se vám to stalo?

Martin Kindernay: Stává se nám to každý týden, v průměru tak jednou až dvakrát, někdy i třikrát. Naposledy minulý pátek, kdy přepadli banku v Třebechovicích pod Orebem. Vstoupili jsme živě do zpráv, naše reportérka byla přímo v Třebechovicích a udělala vstup s policií, která vyzývala lidi, ať zloděje nezastavují, protože má zbraň. Bylo to velmi akční. Pokračovali jsme ještě jedním vstupem, ale pak už byla tma a nic nového se nedělo. Mimořádný vstup jsme měli také k případu, kdy učitelka zavřela malé dítě ve třídě, a to vyskočilo z okna. Vstupovali jsme živě z nemocnice. Příští týden nás čekají živé vstupy z jednání zastupitelstva Hradce Králové, kde se bude projednávat, zda město přiklepne milion korun pořadatelům festivalu Rock for people na pokrytí ztrát za letošní ročník, kdy silně pršelo.

K živým přenosům používáte batůžku LiveU, s nimiž nemají celoplošné televize příliš dobré zkušenosti kvůli výpadkům signálu. Vy je nemáte?

Martin Kindernay: Všichni nás před tím varovali, že jsou problémy s 3G sítí, ale my jsme snad neměli jedinou potíž. Zatím. Možná to je tím, že jsme nic nepřenášeli někde z hor.

Libor Tobišek: Myslím si, že kdyby nám to vypadlo, nebyla by to žádná tragédie. Je to prostě živý přenos, stát se to může.

Martin Kindernay: Ano, určitá tolerance tam musí být. Těmto vstupům říkáme Breaking news a podle mě do regionální televize patří daleko víc než do večerních zpráv na celoplošných stanicích. Jsme schopni kdykoli během dne přerušit naše vysílání jak během zpráv, tak i mimo zpravodajské pořady. Diváky upozorňujeme kraulem, že za chvíli budeme mít živý vstup, aby s ním počítali. Získává nám to nejspíš sledovanost i během dne. Na mimořádné vstupy upozorňujeme i na Facebooku a webu, minulý týden se nám podařilo zprovoznit EPG, chystáme archiv vlastních pořadů. Domlouváme se se Seznamem na propojení s jejich Streamem. Takže chceme opravdu co nejvíc pracovat s multimédii a propojit to tak, aby třeba člověku přišla zpráva na mobil, že zrovna děláme mimořádný vstup a že se v něm objeví něco hodně aktuálního.

Libor Tobišek: Ne každý má televizi, takže multimédia jsou důležitá.

Martin Kindernay: Když jsem psal žádost o licenci V1 na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), monitoroval jsem si regionální a lokální televize ve Spojených státech. Místní CNN jsou postaveny jenom na živých vstupech. Kdykoli zasedá nějaká rada města, nebo má svátek nějaký senátor, pořád se dělají živé vstupy. Stále online. Když se podíváte na trendy v televizním vysílání, zájem o filmové kanály klesá. Zpravodajské kanály se ale pořád drží na stejné úrovni, což ukazuje, že za chvíli si lidé budou všechny filmy a seriály stahovat z internetu, zatímco zpravodajství takto stáhnout nepůjde.

Libor Tobišek: Je to i o cloudu, vzdálených úložištích dat, která jsou teď moderní.

Nechystáte se nabízet třeba živé přenosy zasedání krajských zastupitelstev, pokud se tam bude probírat zrovna něco hodně zajímavého?

Martin Kindernay: Ona je otázka, co je pro lidi zajímavé a co ne. Dostali jsme takové nabídky, ale těžko říct, zda by se diváci dokázali na takový přenos dívat půl nebo dvě hodiny. Myslím si, že takové přenosy se časem postupně objeví spíš na internetu a někde to už tak mají. Nás z celého zasedání vždycky zajímá třeba jen jeden diskutovaný bod, kvůli kterému se tam lidé pohádají. Třeba když se jedná o zdražování popelnic, což zajímá všechny. Nebo když se bude řešit prodloužení dálnice a výkup pozemků. Z toho vstup uděláme, ale vysílat celé zasedání? Tam by potom bylo nebezpečí, že by se všichni zastupitelé chtěli ukazovat na kameru a čtyřhodinové jednání by se protáhlo na celý den. Každý by si bral slovo, aby byl vidět v televizi, a to by asi nemělo moc cenu vysílat.

RTA měla smlouvy s radnicemi a kraji, vyráběla a vysílala jejich týdeníky. Částečně tak kryla svoje provozní náklady, protože úřady jí za to platily. Chystáte se dělat něco podobného?

Martin Kindernay: Samozřejmě jednáme a budeme se účastnit výběrových řízení, ale já osobně nejsem velkým příznivcem klasických týdenních magazínů. Nehledě na to, že když vysíláte blok informací třeba z pardubické radnice, budou se na to dívat diváci v Pardubicích, ale pro všechny ostatní je to nezajímavé. Lidé v Trutnově nezajímá, co se děje v Pardubicích na radnici. Při takových jednáních tedy navrhuji, ať jde o různé pozvánky, které mají podpořit cestovní ruch, pozvánky na kulturní akce, o kterých se všeobecně neví, klidně formou reportáží nebo samostatných bloků. Máme i speciální blok Kam na víkend.

Radniční a krajské týdeníky tedy na V1 nebudou?

Martin Kindernay: Nejsem velkým příznivcem klasických magazínů, protože to potom zavání placenou žurnalistikou.

Do jaké míry pro vás bude konkurencí chystaný regionální program České televize, pracovně označovaný jako ČT 6, který by měl odstartovat do tří let?

Martin Kindernay: Ptal jste se na velké investory, a ti se zajímali o otázku, zda je tu prostor pro další zpravodajský kanál. Ptalo se mě na to už i mnoho novinářů. Tvrdím, že prostor tu je, protože ČT 24 je zpravodajský kanál veřejnoprávní televize. Tudíž je stavěn veřejnoprávně a v každé zemi by takový kanál měl být. To ale neznamená, že když existuje BBC, nevzniknou na stejném trhu komerční zpravodajské kanály. A co jich je! V České republice podle mě chybí televize jako je slovenská TA3. Chybí tu Z1, která tu mohla být i nadále, pokud by se vyvíjela jinak, nebyla postavená jen na ekonomickém zpravodajství.

Prostor na další zpravodajský kanál tu podle mě je. Zvlášť kdyby byl postaven na regionálních vstupech a regionálním zpravodajství. Nicméně vybudovat síť regionálních televizí je finančně náročné… Navíc je tu problém s regionalizací digitálních sítí. Česká televize předběžně deklarovala zájem o vysílání v multiplexu 4, ale ten spíš pokrývá velká města, nikoli kraje. Nevím tedy, jak to chtějí technicky zařídit, jedině pokud by chtěli mít jednotlivé krajské mutace nasázené vedle sebe na satelitu. Osobně si myslím, že by to znamenalo zvýšení koncesionářských poplatků a rozpočtu ČT. Pochybuji, že by pro to v dnešní době někdo zvednul ruku.

Libor Tobišek: Nehledě na to, že ČT všude prezentuje, jak šetří. A najednou by měla další kanál zaměřený na regiony? To by ji stálo neuvěřitelné peníze. Jenom zřízení všech regionálních stanic…

Takže je podle vás větší šance, že se sesíťují soukromé regionální televize?

Martin Kindernay: Máme teď tři roky na to, abychom to dokázali. Pokud se nám to podaří dřív než ČT, nebezpečí z její strany bude zažehnáno. Pokud se nám to nepovede, pak zřejmě tento prostor vyplní oni. Jde jenom o to, abychom se teď všichni z Asociace krajských televizí dali dohromady a začali budovat síť. Myslím si, že to bude stejné jako s nástupem Novy, která taky dlouho těžila z toho, že byla první. Měli bychom náskok před těmi, kdo by přišli po nás. Jde jen o to si ten náskok udržet.

Kdy a jak poznáte, že se V1 uchytila a projekt Východočeské televize je úspěšný?

Martin Kindernay: Rozhodnou to data o sledovanosti. Čísla, na která všichni čekáme. Rozhodne to, zda se televize chytí a všichni ji budou znát, takže když někam přijede náš štáb, budou vědět, z jaké televize je. Už si to zjišťujeme sami, když se bavíme s lidmi mimo Hradec Králové, diváci o nás vědí. Je to ale dlouhodobý proces. Jakákoli mimořádná událost a živý vstup nám může pomoci, zvlášť když přitom budeme spolupracovat s dalšími médii, třeba s regionálními rádii, která řeknou, že na V1 z toho byl přenos. Pak se zvedne procento lidí, kteří si řeknou, že si tu televizi zapnou, aby se dozvěděli, co se stalo v jejich kraji.

Nečekám, že by regionální televize měly vysokou takzvanou absolutní sledovanost. Na to nikdy nebudou mít peníze. Několik takových monstrózních pokusů tady bylo, u některých jsem sám byl, a vždycky to skončilo špatně. Proto si myslím, že je potřeba stát nohama na zemi, udržet nízké provozní náklady. My se teď snažíme udržet malý tým, ačkoli mi neustále kolegové říkají, abychom přijali další lidi a zřídili nové pozice pro marketing a PR. Na to jsem ale zažil příliš mnoho televizních projektů, kde se nabíraly asistentky a asistentky asistentek. To nechci opakovat.

V1 má peníze od investorů na dva roky vysílání. Co bude potom? Co se stane, když do té doby televize nebude v černých číslech?

Libor Tobišek: Předpokládáme, že do dvou let už budeme v černých číslech. Ale co bude za dva roky, to nedokážu říct.

BRAND24

Martin Kindernay: Máme nějaké příjmové plány, jsou rozjednané velké firmy pro reklamu. Opravdu teď budeme v rámci Asociace krajských televizí tlačit na to, aby vznikla síť regionálních televizí, protože ta by pomohla nejenom nám, ale i dalším regionálním stanicím. Potřebujeme sesíťovat, vytvořit centrální program, nabízet centrální reklamu a měřit sledovanost peoplemetry. Potřebujeme si sáhnout na celostátní reklamní trh, měřit sledovanost a ukázat, že regionální zprávy jsou kvalitní a lidi se na ně dívají. Ukázat těm velkým nadnárodním firmám, které rozdělují to gró finančních balíků, že se jim vyplatí investovat do regionu. Teď do něj v podstatě neinvestují. Peníze rozdělují mezi velké hráče na televizním trhu a nás ti místní řezníci, konzumy a další podnikatelé neuživí. Cílem je televizní obdoba rozhlasových sítí MMS nebo RRM. Jinak to dál nepůjde. A všichni v Asociaci krajských televizí si to uvědomují. I to, že tento vývoj bude muset být velice rychlý.

Foto pro DigiZone.cz: Tomáš Kubelka

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).