Hlavní navigace

Někteří kandidáti na ředitele ČT by měli raději mlčet

12. 5. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 115393
Někteří zájemci o funkci generálního ředitele České televize by možná měli zvolit osvědčenou metodu stávajícího šéfa Kavčích hor Jiřího Janečka: nekomunikovat s novináři. Rozhodně by tak nadělali méně škody a možná by si udrželi šance na postoupení do finále konkurzu. Projevit ale v novinovém rozhovoru totální neznalost základních informací o ČT jen několik dní před výběrem finalistů? To není moc dobrá vizitka.

Mladá fronta Dnes v sobotu vydala rozhovory se dvěma údajnými favority konkurzu (těžko říct, podle čeho lze právě je posuzovat za favority): Petrem Klimešem a Hynkem Chudárkem. Z obou interview je patrné, že si pánové před kandidaturou pořádně neprostudovali zákon, ani to, jak Česká televize vlastně funguje.

Klimešovy set-top-boxy zadarmo. Od kabelovek?

Petra Klimeše uvedla MF Dnes jako „asi jediného kandidáta, který by mohl vážně ohrozit šance nynějšího ředitele Jiřího Janečka na znovuzvolení“. Klimeš už veřejnoprávní televizi jednou vedl, a to v roce 2003 po odvolání Jiřího Balvína, v jehož managementu zastával funkci finančního ředitele. Jako prozatímní šéf Kavčích hor potom sám jmenoval do funkce ředitele zpravodajství Jiřího Janečka, který ho po několika měsících porazil ve výběrovém řízení na řádného generálního ředitele ČT.

Klimeš si v rozhovoru pro MF Dnes posteskl, že Janeček po jeho odchodu nepokračoval v plánech, které vytvářeli ještě jako tým pod Klimešovým vedením, a pustil se do vlastního projektu (což je ale u nového generálního ředitele pochopitelné). Víc než výkřik o tom, že pokud vyhraje, zruší Klimeš na ČT 1 všechny celovečerní filmy a zavede na Jedničce v pevné časy každou hodinu zprávy (jak pak by se mu asi podařilo vyplnit necelé hodiny mezi nimi?), stojí za zmínku jeho myšlenka, že by ČT měla divákům přispívat na set-top-boxy.

Můžeme počítat s tím, že většina diváků si pořídí set-top-box dříve, než je k tomu donutí vypnutí analogového vysílání. Některé firmy nabízejí set-top-boxy jen za uzavření smlouvy. Není také od věci přemýšlet, že by lidi Česká televize podpořila, odpověděl Klimeš na otázku, jak urychlit přechod diváků na digitální příjem televize, aby ji všichni měli dříve než v roce 2012, kdy se u nás vypnou poslední analogové vysílače. Klimeš ovšem směšuje neplacené zemské digitální vysílání s operátory placených televizních služeb. Právě ti nabízejí zhusta set-top-boxy zdarma nebo za korunu, případně je zákazníkům pronajímají.

Máme tedy Klimešův zájem o dotované set-top-boxy chápat tak, že by ČT pod jeho vedením propagovala digitální kabelovou televizi nebo IPTV, protože jejich provozovatelé divákům dodají set-top-box zdarma? Jak ale divákům vysvětlit, že kromě koncesionářského poplatku by museli platit další měsíční poplatky kabelovým společnostem nebo operátorům IPTV? A pokud by ČT chtěla sama zadotovat nákup set-top-boxů pro příjem zemské digitální televize, kde by na ně vzala peníze? V době, kdy je její rozpočet našponovaný k prasknutí a musí šetřit na výrobě, zatímco poslanci nechtějí o dalším navyšování koncesionářského poplatku ani slyšet?

Chudárek by nepřerušoval filmy reklamou. Ona je snad ČT přerušuje?

Ještě „zajímavější“ názory projevil další z kandidátů, výkonný ředitel hudební televize Óčko Hynek Chudárek, když prohlásil, že by z ČT vymetl veškerou reklamu, protože veřejnoprávní televize by měla být financovaná pouze z koncesionářských poplatků. Jenže ona už tak financovaná je, dokonce už druhý rok. Když poslanci před lety schválili postupné zvyšování koncesionářského poplatku na dnešních 135 korun měsíčně, podmínili ho postupným snižováním reklamního prostoru na všech programech ČT tak, že od roku 2008 už neměla být na veřejnoprávní televizi reklama vůbec.

Jenže ti samí poslanci nebyli schopní vyřešit financování Státního fondu na podporu kinematografie, ani přechodu na digitální televizní vysílání, a tak reklamu v ČT nechali. Peníze, které ČT „vydělá“ prodejem reklamních časů, ale nejdou do jejího rozpočtu, nýbrž na speciální fond, z něhož čerpá právě Státní fond na podporu kinematografie, a z něhož se financuje budování veřejnoprávního digitálního multiplexu. To by měl kandidát na funkci generálního ředitele ČT vědět.

BRAND24

Ovšem Hynek Chudárek má ohledně reklamy v ČT daleko větší znalostní mezery. Když divákům uděláte z dvouhodinového filmu tříhodinový, protože tam vložíte reklamu, obtěžuje je to. Reklama tlačí Českou televizi do určitého programového schématu, které připomíná komerční televizi, a to se mi nelíbí, říká v rozhovoru pro MF Dnes. Jenže ČT nikdy žádný pořad reklamou nepřerušovala, zákon jí to přímo zakazuje! ČT může dávat reklamu před pořadem a po něm, ale nemůže ho reklamním blokem přerušit tak, jako to dělají komerční televize. To je naprosto základní rozdíl, který zná snad každý televizní divák.

Kdyby se Chudárek zeptal svého kolegy v Óčku, bývalého generálního ředitele ČT Jiřího Balvína, asi by neudělal v rozhovoru pro nejčtenější nebulvární deník takovou botu. Ostatně, těžko říct, podle čeho MF Dnes soudí, že právě Chudárek patří společně s Janečkem a Klimešem mezi trojici kandidátů s největší šancí na zvolení? Kvůli tomu, že šéfuje v Óčku, které patří stejné mediální skupině jako MF Dnes? A proč musí tento deník cpát do rozhovoru o projektu kandidáta na generálního ředitele ČT mermomocí otázku na to, jak byla Chudárkova rodina za komunismu persekvovaná? Kvůli Janečkově komunistické minulosti? Jak ta souvisí s výběrovým řízením? To už opravdu zavání píárem více, než je obvyklé.

Který z kandidátů na generálního ředitele ČT, preferovaných MF Dnes, by podle vás mohl vyhrát výběrové řízení?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).