Vedoucí projektové kanceláře České televize Pavel Hanuš stál před úkolem napsat vyjádření k mojí přednášce nazvané Vyrovnané hospodaření ČT: Pravda, nebo fikce? Ve svém článku Ztráta paměti napsaným pro portál DigiZone.cz mne Hanuš mimo jiné obviňuje z mimořádné míry nekorektnosti
, z rozporů mezi (mým) projevem a reálnou činností
nebo ze snahy zavděčit se potenciálním živitelům
.
TEXT PAVLA HANUŠE: Jak vyrovnaný je rozpočet České televize? Nejen Pavel Hanuš reaguje na přednášku Radka Žádníka
V úvodu svého článku pak Hanuš konferenci pořádanou na půdě Senátu Parlamentu České republiky, která proběhla v úterý 11. dubna, označuje termínem marketingová politická nátlaková akce
.
Opravdu hospodaří ČT vyrovnaně?
Jak již z názvu mojí přednášky plyne, soustředil jsem se na problém, který považuji za zásadní. Je jím ekonomická interpretace hospodářských výsledků České televize za situace, kdy jeden ze dvou stěžejních ekonomických výkazů (výkaz zisků a ztrát neboli výsledovka) je každoročně umělou účetní operací vůči tzv. fondu televizních poplatků opticky zarovnán na přesnou nulu, což může v očích čtenáře působit jako důkaz vyrovnaného hospodaření České televize.
PSALI JSME: ČT bude v roce 2017 hospodařit s 6,875 mld. Kč, počet zaměstnanců má být 2917
Navíc v komentářích ve výročních zprávách o hospodaření České televize se v rámci sebeinterpretace hospodářských výsledků managementem České televize každoročně hovoří o vyrovnaném rozpočtu, o rovnosti objemu nákladů a výnosů, nebo dokonce o vyrovnaném hospodaření v daném roce.
Svoji přednášku jsem doplnil o prezentaci, kde na několika grafech ukazuji skutečný stav hospodaření České televize v posledních deseti letech. Mezi nejčastější mediální citace mojí přednášky patří věta „hospodaření České televize v posledních deseti letech nebylo nikdy vyrovnané“ nebo „hospodaření České televize od roku 2012 je zjevně deficitní“.
Strohá čísla, bez hodnotících přívlastků
Ve své přednášce jsem se zcela vystříhal hodnotících přívlastků, zda současný ředitel České televize hospodaří lépe či hůře než ten předchozí. Pouze jsem pojmenoval a na oficiálních číslech ukázal, kdy Česká televize hospodařila s kladným hospodářským výsledkem a kdy se záporným. Tedy chcete-li, kdy bylo hospodaření České televize přebytkové a kdy deficitní.
Radek Žádník, někdejší ředitel programových okruhů ČT.
Úkrok stranou a útok ad hominem
Pavel Hanuš se se svým úkolem napadnout moji přednášku vypořádal bohužel tak, jak to bývá velmi časté, když chybí argumenty. Použil kombinaci dvou metod – odvedení pozornosti jinam a zpochybnění věrohodnosti autora přednášky (mojí) s využitím rádoby vtipných adjektiv, podpořených urážkami a doplněných polopravdami na hranici záměrné mystifikace.
Vedoucí projektové kanceláře ČT Pavel Hanuš.
Co a kde jsem podepsal
Jen uvedu pár jeho tvrzení na pravou míru. Pavel Hanuš zmiňuje dokument nazvaný Dlouhodobý plán rozvoje z éry závěru funkčního období předchozího generálního ředitele Jiřího Janečka, pod nímž jsem údajně podepsán, a pohoršuje se nad tím, že dle tohoto plánu měla být rezerva z minulých let (3,8 miliardy korun na účtech České televize) snížena do roku 2015 na pouhých 877 milionů korun. Dokonce tvrdí, že jsem v něm navrhoval čerpání z fondu televizních poplatků na zachování původní tvorby.
Pravda je taková, že jsem se jako ředitel programových okruhů ČT skutečně účastnil prací na projektu „sestavení Dlouhodobého plánu programového, personálního a technického rozvoje“, ale pouze v části profilace jednotlivých televizních kanálů (spolu s výkonnými řediteli ČT1, ČT2, ČT4 a ČT24 a Nových médií) a kvantifikace tzv. výrobního úkolu.
ROZHOVOR: Dětský kanál je chyba, míní bývalý šéf programových okruhů České televize Radek Žádník
Jeho objem jsme na jednotlivé roky plánovacího období dostali zastropován na hranici 1,8 miliardy korun v rámci zadání od vedoucího projektu „tvorba Dlouhodobého plánu“, kterým byl – hádejte kdo – no sám Pavel Hanuš, což je možno doložit zápisem z Kolegia generálního ředitele. On sám nejlépe ví, jak v závěrečné fázi vznikly čtyři varianty ekonomické části plánu označené písmeny A až D.
Ty pracovaly se zůstatkem hotovosti na konci roku 2015 takto:
- A) 2,167 milionu korun
- B) 877 milionu korun
- C) 1,467 milionu korun
- D) 2,030 milionu korun
Proč Pavel Hanuš ve svém článku hovoří jen o pesimistické variantě a jak tyto varianty vznikaly, ví on sám rozhodně lépe než já, jelikož jsem se jejich tvorby přímo neúčastnil. Dlouhodobý plán nakonec Rada České televize neschvalovala, poněvadž ředitel Jiří Janeček ještě před jeho projednáním oznámil svou rezignaci a Dlouhodobý plán z jednání Rady stáhl. To jenom ukazuje, jak irelevantní, slabou a demagogickou argumentaci v této věci Pavel Hanuš používá.
Chybí pojmenování investičních akcí
Mohu rovněž doložit, že jsem navrhoval tehdejšímu generálnímu řediteli, aby předem stanovil pravidla pro užití prostředků z rezerv (např. investice splňující podmínky technického rozvoje, nikoli pouze prosté obnovy či podpora vlastní tvorby nad rámec nesmyslně nízko zastropovaného výrobního úkolu).
Výstavba TS Brno jako jedna z výrazných investičních akcí.
Mimochodem právě toto postrádám od stávajícího vedení České televize. Kdyby v roce 2012 byly předem přesně pojmenovány, kvantifikovány a vyargumentovány jednotlivé investiční akce, na které budou prostředky z rezerv použity (kromě akce Televizní studio Brno), nemuseli jsme dnes čelit pochybnostem, za co byly peníze utraceny. Důraz kladu na slovo předem proto, aby bylo možno investiční akci schválit a následně její realizaci zkontrolovat.
Jak se plnil plán investic
Co se týká jediného věcného protiargumentu Pavla Hanuše ohledně poklesu hodnoty stálých aktiv od roku 2012, který jsem ve své přednášce položil proti tvrzení současného vedení České televize, že se finanční prostředky nakumulované do roku 2011 spotřebovávají na rozsáhlé investice, Pavel Hanuš uvádí, že je tomu tak díky první vlně digitalizace, která skončila v roce 2011.
Plán investic České televize (klikněte pro zvětšení).
Jak je patrné z čísel uvedených v tabulce, je problém nízkých investic České televize po roce 2011 někde jinde, a to v neschopnosti naplnit každoročně plán investic, který si Česká televize sama v rozpočtu stanovila.
Kdo dorazil a nedorazil do Senátu
Ve své reakci nemohu opomenout ani narážku Pavla Hanuše na konferenci v Senátu, kde se vyjadřuje, že se „spíše než o konferenci jednalo o marketingovou politickou nátlakovou akci“. Tento dehonestující a nepravdivý přívlastek by vůbec neměl vyjít z úst manažera veřejnoprávní televize. Pavel Hanuš jistě dobře ví, že na konferenci byli pozváni i zástupci České televize v čele s jejím generálním ředitelem.
Radek Žádník na konferenci o roli ČT ve společnosti.
Pokud by se konference zúčastnili, mohli by se na parlamentní půdě přímo vyjádřit k tématu konference i k názorům jednotlivých přednášejících. Této možnosti se však vedení České televize dobrovolně vzdalo. Na místo toho zorganizovalo návštěvu, nebo spíše exkursi některých členů senátního výboru pro kulturu po České televizi, která se rozhodně dala uspořádat v jiném termínu. Je zřejmé, že by případná účast vedení České televize na konferenci znemožnila použít nálepku „marketingová politická nátlaková akce“.
Za sebe mohu konstatovat, že jsem svojí účastí na konferenci nesledoval žádné marketingové ani politické zájmy, neb jsem člověk apolitický. Vystoupení na konferenci bylo ze strany organizátorů zcela bez jakéhokoli zadání či snahy ovlivnit vyznění či obsah přednášek, pro přednášející pak bez nároku na honorář.
Komu se tedy chci zavděčit?
Za zcela nejapnou považuji narážku Pavla Hanuše na mou osobu ohledně motivace k vystoupení na konferenci, kterou označuje jako snahu zavděčit se potenciálním živitelům
. Nevím, jaké potenciální živitele má na mysli, když se konference nezúčastnil žádný člen Rady České televize, která má jako jediná kompetenci volit generálního ředitele České televize.
Radek Žádník je součástí managementu centra Domov Alzheimer.
Nebo snad naznačuje, že uvažuji o vstupu do politiky? K tomu chci uvést, že žádného „živitele“ nepotřebuji. Na rozdíl od Pavla Hanuše jsem zcela nezávislý na pracovních pozicích ve firmách, jejichž management určují politici nebo jež jsou financovány z veřejných prostředků. Již několik let podnikám, a to mimo mediální oblast, a jsem sám sobě živitelem.
Vyrovnaný rozpočet nebo stamilionové deficity?
Ale kde jinde než na půdě parlamentu upozornit na skutečnost, že Česká televize již několik let zastírá svoje deficitní hospodaření ve výročních zprávách předkládaných Poslanecké sněmovně? To, že se tak děje, je doložitelné z veřejně dostupných výročních zpráv o hospodaření České televize.
Zcela jistě není v pořádku, že slova o vyrovnaném hospodaření doprovázejí stamiliónové roční deficity. Zejména pak u instituce, která by měla být etalonem objektivity a transparentnosti chování ve společnosti, poněvadž to od ní všichni televizní koncesionáři očekávají jako od veřejnoprávního média. Na místě je otázka, zda je Rada České televize mystifikována managementem, nebo Poslanecká sněmovna mystifikován Radou. Nevím, co by bylo horší.
Každopádně odpověď nám dá již brzká volba generálního ředitele České televize. Pokud byly interpretací o vyrovnaném hospodaření mystifikováni členové Rady České televize, určitě by neměli pana Petra Dvořáka zvolit generálním ředitelem na další funkční období. Pokud jej však zvolí, pak dávají jednoznačný signál o tom, že tím mystifikovaným není Rada, ale Poslanecká sněmovna a veřejnost. A to by už byl důvod na odvolání Rady České televize jako celku.
