Hlavní navigace

Judita Hrubešová, Tomáš Turek: Program Radia Wave prý nemáme měnit

25. 11. 2008
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Vedení Radia Wave, veřejnoprávní rozhlasové stanice pro mladé, má za sebou jednání s programovým ředitelem Českého rozhlasu Richardem Medkem o programovém schématu na příští rok. Oproti původní Medkově představě by se Wave neměl přeformátovat na mainstreamové rádio a zachovány by měly být i pořady v angličtině, proti kterým protestovali někteří členové Rady Českého rozhlasu. Co se aktuálně děje okolo Radia Wave, říkají v rozhovoru pro DigiZone.cz šéfredaktorka této stanice Judita Hrubešová a hudební dramaturg Tomáš Turek.

Na veřejné debatě o Radiu Wave jste řekla, že vás čeká schůzka s programovým ředitelem Českého rozhlasu Richardem Medkem, teprve třetí za poslední dva roky. Měli jste mluvit o programu a dalším zaměření Radia Wave. Co z té schůzky vyplynulo?

Judita Hrubešová: Asi by bylo nejlepší se na tuto otázku zeptat přímo Richarda Medka, protože on byl inciátorem této schůzky. De facto jsme mluvili o programu Radia Wave, představili jsme si jednotlivé rubriky a pořady. Programový ředitel nám řekl, že se s programem Radia Wave ztotožňuje.

Judita Hrubešová Tomáš Turek - 1

Už nechce, aby se z Radia Wave stala mainstreamová stanice?

Judita Hrubešová: Radio Wave přeformátovat nechce. Podle programového ředitele by to nemělo smysl, neboť vysílá jako digitální stanice. Přeformátováním bychom prý napáchali více škody než užitku. Mainstream by prý prosazoval v případě, kdyby byl u vzniku Radia Wave.

Tomáš Turek: Řekl, že celou tu kauzu pokládá za vyřešenou a že to tak řekne také na zasedání Rady Českého rozhlasu. Ani o výrocích, které zazněly na říjnovém zasedání Rady ČRo, nemluvil, nerýpali jsme se v tom. Bavili jsme se fakticky o programu a hudební dramaturgii Radia Wave. Já jsem docela zeširoka mluvil o hudbě a Judita o programu a celkové koncepci Wavu. Richard Medek neměl vůbec žádnou výtku.

Judita Hrubešová: Dostal od nás materiály, týkající se Radia Wave – rozepsaný program a jednotlivé clocky, za což nám poděkoval. Zároveň jsme se domluvili, že se budeme setkávat pravidelně každý měsíc, a že budeme probírat věci programového charakteru.

Takže za vámi bude Richard Medek jezdit přímo do Radia Wave?

Judita Hrubešová: Neřešili jsme, jestli se budeme scházet na Žižkově nebo na Vinohradech. Zkrátka jsme se domluvili, že se jednou měsíčně sejdeme.

Richard Medek minulý týden na zpravodajském kanálu ČT 24 řekl, že vám na této poradě k programu Radia Wave dokonce v něčem ustoupil. V čem?

Judita Hrubešová: Schůzka nebyla postavená na vzájemné konfrontaci. Naprosto profesionálně jsme si řekli, jak dnes vypadá program Radia Wave, zda-li jsou k němu z jeho strany nějaké výtky.

Tomáš Turek: Řekl, že ne.

Judita Hrubešová: Dohodli jsme se na pokračování pořadu Friday Ripple, u kterého máme ještě nějakou vizi, jak ho obohatit o edukativní prvky, které by byly zároveň spojené s tím, co je blízké naší cílové skupině. Na tom pracujeme, ale podrobnosti bych v tuto chvíli neprozrazovala. Nejdřív chci programovému řediteli předložit pilotní díl a potom uvidíme. Dále jsme hovořili i o tom, jakým způsobem řešit požadavek, aby se naši moderátoři ve vysílání vždy představovali celým občanským jménem, což se mělo týkat i žánrových hudebních pořadů, jako je třeba pořad Drop Out, který moderuje DJ Blue.. To jsou pořady, které mají na starosti většinou hudebníci daného žánru, a u těch jsme se snažili panu Medkovi vysvětlit, že se jedná o lidi, které posluchači a veřejnost znají pod jejich uměleckými jmény DJ´s, a ne pod jejich vlastními jmény.

Tomáš Turek: Richard Medek přistoupil na to, že se mohou představovat takto a nemusí se za každou cenu představovat jenom občanským jménem.

Judita Hrubešová:Já jsem to dostala za úkol od programového ředitele na programové radě ČRo. Všichni moderátoři Radia Wave se měli jednou za hodinu představovat svým občanským jménem, i když se už ohlásili pod svým uměleckým pseudonymem. Ale abych to uvedla na pravou míru, ono to není tak, že by si každý moderátor Radia Wave našel nějakou přezdívku a tou se hlásil ve zprávách. V proudovém vysílání všichni moderátoři používají svoje občanská jména. V příspěvcích a publicistice taky. Výtka se týkala jenom žánrových hudebních pořadů, které moderují tito specialisti, pokud je tak mohu nazvat.

Na jednání s Richardem Medkem jste se ani nevraceli k vaší výzvě, aby za výrok o posluchačích, kteří nejsou budoucností tohoto národa, rezignoval na funkci programového ředitele ČRo? Už to necháváte být?

Tomáš Turek: Nenecháváme to být, ale schůzka byla vyloženě technická. Přivítali jsme, že se s námi Richard Medek bude konečně bavit o programu a chtěli jsme také konečně slyšet, co si o něm myslí. Ale to, co nám řekl na poradě, se naprosto rozchází s tím, co potom řekl veřejně. Minulý čtvrtek jsem viděl jeho rozhovor pro ČT 24, a v něm opět říkal něco jiného, než nám na poradě. Ale my pokládáme za důležité to, co nám řekl před asi deseti očima na našem setkání. Za sebe osobně ale musím říct, že absolutně nechápu jeho pro média, protože se neslučují s tím, co říká nám.

Nejvíc mě pobuřuje neustálé ohánění se poslechovostí. Pokud se dělá měření poslechovosti, jako je Radioprojekt, které se týká značky, tedy znalosti Radia Wave, a toto rádio nemělo celé dva roky žádnou kampaň, a poslední propagace začala až po vypnutí vysílače na Cukráku, vzhledem k ožehavé situaci byl často problém vydat i tiskovou zprávu a pořád se jenom řešilo, co nesmíme, nebyli jsme vidět kromě několika novinových titulků, že už asi nebudeme vysílat, jak potom může stoupat poslechovost? Pan Medek členem managementu ČRo, naprosto to respektujeme a pokud tu chceme pracovat, přijímáme jeho pravidla. Jsme si vědomi toho, že jsme jeho podřízení. Pokud se s jeho názory a vedením nebudeme moci ztotožnit, tak zkrátka asi budeme muset odejít.

Nicméně teď je to na určité hraně, kdy si vedení ČRo protiřečí. Je nám vyčítaná malá poslechovost, ale jak chtějí dosáhnout vyšší poslechovosti, když nejsme vidět? Jak chcete mít vyšší poslechovost u rádia, které vypnete v FM pásmu a ještě předtím mu zakážete jakoukoli propagační kampaň? To prostě nejde. A srovnávat naši poslechovost s Radiožurnálem, jak to udělal pan Medek v rozhovoru na ČT 24, to už mi přijde jako nějaká provokace. My jsme neustále ticho, snažíme se být profesionály, nicméně tohle už hraničí s něčím… Na jednu stranu chápeme vedení rozhlasu, které nechtělo investovat do reklamy na rádio, které může být kdykoli vypnuto. Tomu rozumím. Ale pokud to trvá dva roky a pak nám hodí na hlavu nízkou poslechovost, tak to je od něj nefér.

Judita Hrubešová Tomáš Turek - 2

Judita Hrubešová: Mediální obraz Radiu Wave škodil, protože se neustále psalo o tom, že nebude vysílat, že přijde o frekvenci. Když se to neustále propíralo v médiích, dostala se tato informace do podvědomí mnoha lidí. Kolikrát jsme volali některým hostům a zvali je do rádia, nebo s nimi chtěli něco natočit, a oni se divili, že ještě vysíláme. Mysleli si, že nás už vypnuli. Potom je ale těžké, aby takové rádio mělo slušnou poslechovost, když si o něm veřejnost myslí, že už nevysílá. A co se týče výtky k malé poslechovosti, já jsem od programového ředitele nikdy nedostala žádné zadání, jakého čísla poslechovosti máme s Radiem Wave dosáhnout. Takže ani vlastně netuším, jaká je jeho představa o tom, kolik by mělo mít Radio Wave v době, kdy vysílalo z Cukráku, posluchačů. Jestli to měly být dva miliony lidí, které si mohly vysílání z Cukráku naladit, protože byly v dosahu tohoto vysílače, jak říkal pan Medek na ČT 24, nebo hodnoty, jakých v Praze a středních Čechách dosahuje Radiožurnál, o kterém tam mluvil také.

Tomáš Turek: Je důležité říct, že po prvním půlroce vysílání Radia Wave, kdy se usadil program, šla poslechovost nahoru. Bylo to způsobené taky tím, že k prvnímu výročí zahájení vysílání jsme měli poslední regulérní reklamní kampaň. Teď budeme mít třetí narozeniny, a máme kampaň na digitální vysílání. Mezi těmito dvěma kampaněmi nebylo vůbec nic. Pokud o tom bude kdokoli trošku přemýšlet, a nemusí být do celé kauzy zainteresovaný, dojde mu, že jsme žádná zázračná čísla poslechovosti honit nemohli, i kdybychom hráli jako polobozi. Program samozřejmě může mít svoje mouchy, nejsme dokonalí, ale hlavní problém je podle nás v nulové propagaci. Měli by o tom mluvit odborníci a ne že se budou vytrhávat informace z kontextu.

Srovnávat nás s Radiožurnálem je nesmysl. Jestli nám budou předhazované další výsledky poslechovosti, notabene ještě za léto, kdy poslechovost vždycky klesá, navíc se už vědělo, že se Radio Wave na Cukráku vypne… Nikdo vám nebude do dotazníku odpovídat, že poslouchal Radio Wave, když si nevzpomíná, jestli to bylo před měsícem nebo dvěma, kdy ho na Cukráku vypnuli a on ho přestal poslouchat. Pokud nám budou otřískávat o hlavu poslechovost teď, kdy nás většina posluchačů ladí přes internet, tak už mi to přijde naprosto absurdní. Toto rádio v tomto formátu má být celoplošné a v FM pásmu. Jak pan Medek poznamenal minulý týden ČT 24, digitalizace rozhlasu je v nedohlednu, tak už jenom proto.

Judita Hrubešová: Když si vezeme poslechovost a dáme si ji do tabulky, tak v březnu 2007 začala Rada ČRo řešit onen „problém s Radiem Wave“, tedy spor o to, jestli můžeme vysílat na Cukráku. Nikdo z vedení rozhlasu nevěděl, jak to dopadne. Je tam vidět jasný pokles poslechovosti, který se ale zastavil na určité úrovni a já se docela divím, že v dalších měřeních už nebyl žádný další markantní pád dolů. Poslechovost potom byla více méně stabilní, bez nějakých výkyvů.

Tomáš Turek: Ten rapidní pokles poslechovosti ze začátku roku 2007 spadá do doby, kdy vyšel v médiích první článek, že Radio Wave bude stažené z Cukráku. A pak se poslechovost nějakým způsobem držela až do chvíle, kdy nás na Cukráku opravdu vypnuli. Jsem naprosto přesvědčený o tom, že kdybychom měli zdravou propagační kampaň a neexistovaly by útoky ze strany Rady ČRo, tak nám naopak poslechovost stoupne. Třeba ne nějak závratně, nedělám si iluze, ale rozhodně by nenastal tenhle pokles.

O tom, že Radio Wave ještě pořád vysílá, se lidi dozvídali jenom šuškandou. Když jsme posledně dělali docela zevrubný výzkum cílových skupin s panem Hradeckým, vedoucím oddělení výzkumu ČRo, všichni oslovení posluchači, až na výjimku, odpovídali, že se o existenci Radia Wave dozvěděli od známých a kamarádů, nebo náhodou při ladění na autorádiu. Ani jednou z nějaké tiskové zprávy nebo reklamy. A to není chyba slečen z marketingu Radia Wave, protože ty můžou dělat jen to, na co mají rozpočet a co mají dovolené od marketingového oddělení ČRo. Nechci špinit vedení rozhlasu, ale je to otázka Rady ČRo, která neustálým vyhrožováním, že nás vypnou, dovedla management k rozhodnutí, že nebude investovat peníze do kampaně na podporu Radia Wave, když by za měsíc mohlo přestat vysílat. Na druhou stranu, ať nám potom milá rada nemlátí o hlavu nízkou poslechovost. To je jako když někomu uříznete nohy a pak mu nadáváte, že není dobrý v běhu na sto metrů.

Poslední útok Rady ČRo na Radio Wave spočíval v obvinění z propagace fašismu. Radní použili hodnocení svého analytika Radka Vogla, který špatně přeložil text písně Swastika Eyes. Radek Vogl přesto v hodnocení Radia Wave pokračuje. Prý vám už prostřednictvím rady poslal další hodnocení, ve kterém si stěžuje na vysílání v angličtině bez překladu – tedy na to, co na říjnovém zasedání Rady ČRo vehementně kritizovala i místopředsedkyně a mluvčí rady Dana Jaklová. Je to tak?

Judita Hrubešová: Nejsem zaměstnavatelem pan Vogla, toho zaměstnává Rada ČRo a ta ho také platí. Takže záleží na radě, aby posoudila, zda pan Vogl vykonává svoji práci dobře nebo ne. Já jenom reaguji na zprávy, které mi od pana Vogla chodí.

Tomáš Turek: A bohužel tím tráví spoustu času.

Přišlo tedy od onoho obvinění Radia Wave z propagace fašismu nějaké další hodnocení Radka Vogla?

Judita Hrubešová: Ano, každý měsíc pan Vogl poslouchá naše vysílání a sepisuje z toho zprávu. Přišla i zpráva za měsíc říjen, na kterou jsem teď odpovídala.

Kritizuje v ní Radek Vogl vysílání Radia Wave v angličtině?

Judita Hrubešová: Kritizuje, respektive uvádí, že sporné by mohlo být vysílání v angličtině, což je názor, který se objevil už na Radě ČRo. Je to pořad Worldwide Gillese Petersona

Tomáš Turek: Což je pořad, který nám posvětil pan Medek jako výborný nápad.

Judita Hrubešová: Zároveň je to pořad Selector, který máme od British Council, a potom také Friday Ripple, což je náš pořad s Craigem Duncanem.

Navštívil někdy Radek Vogl studio Radio Wave, představil se vám?

Judita Hrubešová: V době, kdy začal pracovat pro Radu ČRo, což bylo někdy v lednu letošního roku. Tedy od ledna nás hodnotí a ještě před tím, než napsal svoji první zprávu, nás navštívil. Ukázali jsme mu studio, měl nějaké dotazy k programu i hudbě, něco si i zapsal.

Tomáš Turek: Já k té jeho návštěvě dávám k dobru jednu historku, která je všeříkající. Povídal nám, že nás dopředu tak trochu poslouchal, aby věděl do čeho jde. Vy hrajete to techno, že jo, řekl nám. Nicméně si myslím, že pan Vogl teď bude obětní beránek celé kauzy s fašišmem, ale takové řešení podle mě nestačí. Pan Vogl udělal chybu. Nicméně pokud se chybou řídí ti, kteří rozhodují, tak to není chyba toho hodnotitele. Pokud chirurg přeřízne míchu, tak to neudělá proto, že si nechal zpracovat rentgen a návod k tomu operativnímu výkonu od sestry, která má třeba jenom osm tříd základní školy. To toho chirurga neomlouvá.

Radek Vogl zřejmě jako hodnotitel Radia Wave skončí, ale místo něj může přijít nějaký jiný „pan Vogl“.

Tomáš Turek: Nepochybuji o tom, že tento člověk bude mít stejné zadání. Ale možná bude sofistikovanější.

Po vypmutí Radia Wave na Cukráku začali někteří radní kritizovat příliš vysoký rozpočet tohoto rádia. Jako digitální stanice by si prý mělo vystačit s méně penězi. Jednali jste už o rozpočtu na příští rok a bude nižší než letos?

Judita Hrubešová: Žádné snahy o snížení rozpočtu Radia Wave na příští rok nejsou, tedy alespoň ne ze strany vedení rozhlasu, ani ze strany programového ředitele. Musíme si ale počkat na to, v jaké podobě bude ve finále schválen. Určitě v tom rozpočtu bude částka nižší o náklady na provoz vysílání z Cukráku.

Na program i zaměstnance tedy žádáte stejné peníze jako pro letošní rok?

Judita Hrubešová: Ano, nárokovali jsme stejné peníze na program jako v tomto roce.

Judita Hrubešová Tomáš Turek - 3

Nebyla ze strany vedení rozhlasu snaha, aby Radio Wave snížilo počet zaměstnanců a externích spolupracovníků?

Tomáš Turek: Pokud nechtěli sami, žádní zaměstnanci z Radia Wave v souvislosti s vypnutím vysílání z Cukráku odejít nemuseli. Tedy pokud nepočítám tu kauzu s urážkou prezidenta ve vysílání, za kterou byl odvolán ředitel Ladislav Kylar. Do budoucna je ale počet zaměstnanců závislý na tom, co s námi mají v úmyslu ti, kterým podléháme. Jsme ale naprosto přesvědčeni, že se ničeho nekalého nedopouštíme a krom toho jednoho pochybení si nejsme vědomi jediné chyby a porušování Kodexu ČRo. Teď nám pan Medek poprvé na poradě k pogramu řekl do očí, že je všechno v pořádku, že to pokládá za vyřešené. Jako by neměl být žádný problém. Člověk se ale nesmí moc dívat na televizi a číst noviny, protože tam pak pan Medek říká něco jiného.

Druhá věc je ta, že se hodně používá výraz, že celá tato kauza je marginálie. Že se pořád zabýváme nějakým Wavem, že to je maličkost a většina novinářů pochopitelně hledá gró problému v širších strukturách rozhlasu a rady, protože si myslí, že za tím je něco víc. Což možná je, ale já tu nejsem od toho, abych vedl tyto debaty. Nicméně, pokud je pro ně marginálie věc, že o naší kauze se už mluvilo v americkém veřejnoprávním médiu, na BBC World Service, v Německu na veřejnoprávním rádiu, před předsednictvím České republiky v EU, tak podle mě marginálie není, že budeme mít mezinárodní ostudu kvůli Radě ČRo.

Richard Medek mluví ve všech rozhovorech o Radiu Wave jako o „digitálním experimentu“. Přitom digitální stanice ČRo nevysílají zkušebně, nejde o žádný experiment. Nebo se mýlím?

Tomáš Turek: Pokud vím, ČRo by měl být průkopníkem digitalizace rozhlasového vysílání a když jsem se byl podívat na jednom z veřejných zasedání Rady ČRo, zazněly tam takové věci, že vyzývali generálního ředitele, aby pozastavil investice do digitálních stanic. Takže rada si vlastně protiřečí. Má být protirozhlasová, nebo má být radou pro Český rozhlas? Nerozumím tomu. Pokud má ČRo ze zákona digitalizaci podporovat, a jeho rada mu říká, aby ji zpomalil nebo zastavil, tak to asi není úplně v pořádku.

Judita Hrubešová: Opravdu nerozumím tomu, co pan Medek míní oním experimentem. Já si nepřipadám, že na Radiu Wave experimentujeme. Lidi odvádějí reálnou práci, dostávají za ni plat. Nemám pocit, že tady teď sedíme na imaginárních židlích někde v laboratoři. Takže nevím, v čem bychom měli být experimentem.

Asi v tom, že experiment je věc dočasná, která se dá kdykoli vypnout.

Tomáš Turek: My to taky tak vnímáme. Nicméně teď nám bylo řečeno, že v tuto chvíli to pan Medek pokládá za vyřešené. Experiment? V tom případě už experimentujeme třetím rokem.

S televizním digitálním vysíláním se v Praze experimentovalo osm let, než se zahájilo skutečné vysílání. Tak vás možná čeká ještě několik let existence.

BRAND24

Tomáš Turek: My se na žádném experimentu nepodílíme, jsme přesvědčeni, že to, co děláme, je regulérně fungující médium. Můžeme mít různé názory na to, jak by měla vypadat stanice pro mladé u veřejnoprávního rozhlasu, na hudbu, kterou hrajeme, ale rozhodně nejsme žádným experimentem. Nevím, proč jsme z nepochopitelných důvodů, pro někoho asi pochopitelných, v roce 2008 dušeni z různých stran. Jsme vděční generálnímu řediteli Václavu Kasíkovi, který nám rozumí a nikdy nás nepodrazil. Vypnutí Cukráku nechápeme jako podraz, protože generální ředitel se musí chovat podle určitých pravidel, stejně jako se snažíme podle pravidel chovat my a měli by se tak chovat všichni. Kdyby se tak chovali opravdu všichni, a starali se o blaho a dobro věci, tak se o těchto záležitostech vůbec nemusíme bavit.

Fotografie: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Vadí vám ve vysílání Radia Wave pořady v angličtině, aniž by šlo o jayzkové kurzy?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).