Hlavní navigace

Pavel Hanuš: ČT potřebuje nového ředitele co nejdříve. Jinak bude oslabena

12. 7. 2011
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Třetí a závěrečné čtení čeká v Poslanecké sněmovně senátní návrh novely zákona o České televizi, který původně navrhoval zachovat ve vysílání ČT reklamu i po dokončení televizní digitalizace. Poslanci však předložili několik pozměňovacích návrhů, z nichž vyplývá, že by reklama na ČT měla být výrazně omezena, i když ne úplně zrušena. Co to bude znamenat pro Kavčí hory? „Povede to k vynucené úspoře nákladů, třeba v oblasti digitalizace archivu ČT,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz Pavel Hanuš, vedoucí projektu digitalizace ČT, který má ve veřejnoprávní televizi na starosti i některé projekty restrukturalizace.

Poslanci tento týden rozhodují v posledním čtení o osudu reklamy ve vysílání České televize. Zatím to vypadá, že ji výrazně omezí a zachovají pouze na programech ČT 2 a ČT 4. Co by to znamenalo pro Českou televizi?

Konkrétní čísla jsme pro tuto variantu ještě nepočítali. Počkáme si až na finální variantu schválenou parlamentem. Hrubým odhadem mohu říci, že ukončení reklamy sníží přímými a sekundárními dopady celkové výnosy ČT z komerční činnosti někde okolo půl miliardy korun.

Výnosy z reklamy nejsou už od roku 2008 součástí rozpočtu České televize. Není tedy jedno, zda poslanci reklamu v ČT omezí, nebo úplně zruší? Dosud se z těchto peněz financovala především digitalizace, která končí, a fond kinematografie, do kterého mají nyní přispívat komerční televize.

Tady vás musím opravit. Z účetního hlediska samozřejmě výnosy z reklamy součástí rozpočtu ČT být musí. Není možné, aby jakékoli výnosy a náklady stály mimo účetnictví. To, že většinou nejsou, abych tak řekl, ČT k užitku a jsou vyváděny na zákonem určené aktivity, je jiná věc. Správně tedy je, že příjmy z reklamy a jejich zákonem stanovené užití navyšovalo v rozpočtu proporcionálně jak výnosy, tak náklady. Z hlediska přímých nákladů spojených s digitalizací a fondem kinematografie je jedno, zda ČT reklamu vysílá či nevysílá. Když zmizí náklady, mohou zmizet i výnosy. Jinak je tomu v případě digitalizace archivu ČT, snížení celkových příjmů ze „zbylé“ komerční činnosti a další navýšení odpočtu DPH. To znamená pokles příjmů, resp. růst nákladů, který bude muset ČT kompenzovat omezením jiných výdajů, anebo, jako v případě digitalizace archivu, omezením aktivit. Což je v konečném výsledku totéž. Vynucená úspora nákladů.

Pavel Hanuš - 2

Chápu, že pro zachování reklamy v ČT horuje firma Media Master, která je jejím prodejcem a přišla by tak o slušné marže. Proč by ale mělo být v zájmu ČT, aby mohla vysílat reklamu? Jde o ony odpočty DPH?

Zájmy mediálních agentur rozhodně komentovat nehodlám. O financování ČT nerozhoduje ČT, ale parlament. Ten přijímá zákony. Jeho zájmem má být co nejlepší fungování veřejné služby. ČT může maximálně říkat, jaké ekonomické dopady má ta která varianta, a to je všechno. Mimochodem to, že reklama z ČT postupně mizí, lze dokumentovat na číslech. V roce 2004 byly příjmy z reklamy na úrovni jedné miliardy korun a tvořily 24 procent celkových výnosů. V roce 2008 to bylo jen 739 milionů a 11 procent. No a v roce 2010 to je 381 miliónů a šest procent z celkových výnosů. Takže záměr zákonodárců omezit reklamu na ČT se naplňuje a není to otázka posledních týdnů. Konstrukce DPH, resp. nároku na její dopočet, je v případě veřejné televize dlouhodobý systémový problém. Ukončení reklamy ho jen zvýrazňuje.

Jak ty odpočty vlastně fungují a kolik peněz tak ročně ČT „ušetří“?

Odpočet, respektive jeho procento se počítá velmi jednoduše. Celkové výnosy se vydělí součtem celkových výnosů z komerční činnosti a veřejné podpory. Za tu se považuje i onen „koncesionářský“ poplatek. Suma sumárum. Příjmy komerčních stanic pocházejí z komerční činnosti, a tudíž mají odpočet 100 procent. ČT má většinu příjmů z poplatků, a tak platí DPH. V roce 2010 byl odpočet už jen 16 procent a po omezení či ukončení reklamy to bude pod 10 procent. Takže v roce 2010 zhruba 100 miliónů korun je vratka a více než 535 miliónů korun odvedla ČT státu v DPH. Nejhorší na tom je, že všechny nakupované služby jsou tak pro ČT dražší než pro komerční televize. Posilování spolupráce s externími producenty je pak více než problematické, stejně jako omezování vlastních kapacit ČT.

Z návrhu, který zřejmě projde sněmovnou, vyplývá, že by se z reklamy na ČT 2 měl financovat Fond kultury a z reklamních výnosů na ČT 4 by se měla nakupovat vysílací práva pro sportovní přenosy. U Čtyřky to je celkem pochopitelné, ale nebude program Dvojky zachováním reklamy deformován? Zvlášť když na programu ČT 1 nemá být reklama vůbec?

Jsou jen dvě možnosti. Program Dvojky nezmění profilaci, a pak budou příjmy z reklamy nízké, anebo profilaci změní, aby výnosy byly adekvátní. Druhá varianta by vyvolala proti ČT silnou kampaň ze strany komerčních televizí. Takže si myslím, že to nikdo, po zkušenostech se vznikem současné novely, riskovat nebude a bude platit varianta první. Nízké výnosy.

Komerční televize se zachováním reklamy na ČT 2 a ČT 4 souhlasí, Nova ho dokonce sama navrhovala jako určitý kompromis. Zároveň ale chtějí záruku, že Dvojka ani Čtyřka neustoupí od své současné profilace. Zvlášť u Dvojky se bojí, že by se z ní stala v podstatě nová Jednička. Na druhou stranu ministr kultury Jiří Besser přímo v Otázkách Václava Moravce řekl, že očekává větší reklamní výnosy z ČT 2 než nyní, protože bude vydělávat na kulturu. To jsou ale úplně protichůdná očekávání, nemyslíte?

Na první pohled to tak vypadá. Jenomže on příjem fondu kultury je nyní tak ubohý, že i kulturně profilovaná ČT 2 ho příjmy z reklamy asi naplní a možná i mírně přeplní. Kultura sice nic moc nezíská, ale ministr nebude moci být napadán, že ji připravil o peníze. No a kulturní aktivity na tom budou s financováním pořád stejně. Bídně.

Peníze 200

Televize a finance: o peníze jde vždy „až“ na prvním místě

Televizi rozumí každý, kdo usedne před obrazovku. A její financování? Jednoduchá odpověď. Komerční televize žije z reklamy a veřejná z poplatků, specifické daně. Přesto, že je vše zdánlivě jasné, diskuse na téma peníze v mediích jsou stále častější. Zejména diskuse o financování veřejných medií, o jejich postavení v nově se tvořícím digitálním prostředí, o rozsahu služeb, které má poskytovat, se valí Evropou jako povodňová vlna. Je součástí masivních změn vyvolaných digitalizací, píše v prvním díle miniseriálu o financování televizí veřejné služby pro DigiZone.cz Pavel Hanuš, vedoucí projektu digitalizace České televize.

Prima dokonce navrhuje, aby Dvojka a Čtyřka nemohly vysílat vůbec žádné zpravodajství, původní hrané seriály a zábavu. Dělali jste si analýzu, co by to znamenalo pro tyto dva programy? Čtyřka by třeba nemohla vysílat sportovní zprávy včetně Branek, bodů, vteřin a Dvojka zase britské sitcomy typu Jistě, pane ministře nebo Monthy Python?

Zakázat veřejné televizi vysílat původní tvorbu či televizní „klasiku“ je skutečně šílený počin a doufám, že to nikdo nemyslel vážně. To je přímý útok na existenci veřejného média, jehož je původní tvorba zákonitým pilířem. Jak by pak ČT 2 vypadala? Náročná dramata, společenské krize – to vše pod marketingovým heslem – chcete-li prohloubit svou depresi, dívejte se na ČT 2? Zásah do programu zákonem je tak bezprecedentní počin, že rozhodně nemá v Evropě obdoby a jsem přesvědčen, že by takový návrh nemohl najít v parlamentu podporu. Takže analýzu dopadů takového nesmyslu jsem skutečně nedělal.

Za jak dlouho podle vás budou muset poslanci řešit otázku financování ČT, když se televizní poplatek už několik let nezvyšoval, v zákoně není zakotvena jeho indexace v závislosti na úrovni inflace a Kavčím horám se výrazně sníží možnost odpisu DPH kvůli výraznému omezení vysílání reklamy?

Nejdříve vám odpovím otázkou či sadou otázek. Kdy budou muset i po všech proklamovaných úsporách poslanci řešit zdravotnictví, školství, policii? Prostě veškeré veřejné služby. Je to zásadní systémová otázka. Kde se vezmou peníze při růstu nákladů. Omezením výdajů? Fajn. Pokud existují neproduktivní výdaje, zdroj to může být, ale co když už se jedná o produktivní výdaje. Omezí se služby? Jaké? V jakém rozsahu? A co bude pak až se i tento zdroj vyčerpá? On se totiž zcela jistě vyčerpá. Zrušíme veřejné služby, stát? Příliš mnoho zásadních systémových otázek a málo praktických odpovědí. To je pro současnou situaci celé veřejné sféry typické. Já rozhodně křišťálovou kouli nemám, abych mohl věštit, a tak vám, jak jistě tušíte, nemohu říci konkrétní datum, kdy se bude muset financování veřejné televize řešit. Bude záležet na mnoha okolnostech. Možná to bude v roce 2015, možná 2018 a možná i déle. Jsem si ale jist, že bude záležet na strategii v oblasti původní tvorby. Její objem, struktura, kvalita a zaměření je kardinální otázkou nejen pro ČT, ale pro celý audiovizuální průmysl v České republice. Nastavení systému trvale udržitelného financování ČT je hlavním úkolem pro budoucího generálního ředitele.

Pavel Hanuš - 3

Podle generálního ředitele ČT Jiřího Janečka je financování ČT zajištěno do roku 2014, kdy Kavčí hory vyčerpají rezervní fondy. Co by se mělo do té doby změnit?

Zase ty rezervní fondy! Nic takového neexistuje. Po krizové situaci roku 2003 se musel koncepčně řešit celý systém financování včetně značné nerovnoměrnosti ve výdajích. Televize financuje dlouhodobé programové projekty, kupují se vysílací práva, investuje se. Rostou, a někdy i skokově, výdaje. Meziročně mohou vznikat rozdíly v řádech stovek miliónů korun. Televizi nejde financovat, tak že v každém roce utratíte, co vyberete. Jenomže to co vám zůstává, není žádný zisk, je to očekávaná a vyčíslitelná budoucí spotřeba. Proto tehdejší vrchní ředitel ČT František Lambert připravil a po souhlasu ministerstva financí i realizoval Fond televizních poplatků. Do něho se vybírají poplatky a z něho se financuje činnost ČT. Tím se stalo financování ČT rovnoměrné a vyrovnané. To nemá s rezervním fondem nic společného.

Na otázku, kdy nebude Fond televizních poplatků stačit, není jednoznačná odpověď. Pokud se nestane nic opravdu mimořádného tak to před rokem 2015 nenastane. Jak jsem již řekl v předcházející odpovědi. Může to být i později. Obecně ale platí, že žádný odpovědný a schopný management nemůže takovou situaci připustit. Kdyby fond televizních poplatků nestačil na financování ČT, znamenalo by to zásadní ekonomické potíže. Pokud taková situace bude hrozit, musí nastat redukce nákladů v oblasti hlavní činnosti ČT, která bude spojená s omezením původní tvorby. Minimálně se změnou její struktury směrem k nízkorozpočtovým projektům. A pokud jde o nutné změny, podle mého názoru, je zásadní právě původní tvorba. Její struktura, zaměření, objem výroby pořadů – tohle je třeba jasně definovat. Nazval bych to standardy veřejné služby. Bez toho se nedá nic zásadního v ČT změnit.

V České televizi máte kromě digitalizace na starosti i projekt restrukturalizace. Jak ji ovlivní nedávné oznámení Jiřího Janečka, že k 31. srpnu rezignuje na funkci generálního ředitele ČT?

Restrukturalizaci ČT může řídit jedině její generální ředitel. Tohle nejde ani částečně, na rozdíl od digitalizace, na nikoho delegovat. V této oblasti jsem měl za úkol koordinaci některých činností ve fázi přípravy celého projektu, přípravy dokumentů a analýzu dopadů změn. Tím, že restrukturalizace je, z podstaty fungování ČT, záležitostí generálního ředitele ovlivní ji budoucí generální ředitel naprosto zásadně. Nebojím se říci, že ji bude redefinovat a nastaví zcela jistě nové priority. Je to jeho zásadní nástroj k realizaci projektu, se kterým bude zvolen. Něco převezme a něco změní. Takový je život. Odpověď tedy zní: Ano, ovlivní ji to zásadně, a nejen tento projekt. Zásadně to ovlivní celou ČT.

Česká televize, Kavčí hory - 200

Financování České televize: kam ty peníze mizí?

Diskuse o financích veřejnoprávní televize jsou bezpochyby mediálním evergreenem. Na druhou stranu je skutečností, že reálné a ověřené komplexní ekonomické informace o nákladech televize veřejné služby laickou ani odbornou veřejnost příliš nezajímají. A neplatí to jen pro televizi veřejné služby. Přesto nelze ponechat nezodpovězenou stále se opakující otázku, co se s vybranými penězi vlastně děje. Jistě všichni znají z internetových diskusí dost často vyslovovaný názor: „.. co nám to za ty nekřesťanské peníze vysílají, samé reprízy, sedm miliard prožírají a výsledek žádný …“. Tak jak je to vlastně s těmi miliardami je? Můžeme si to ukázat na výsledcích ČT z roku 2009, nabízí v dalším textu pro DigiZone.cz Pavel Hanuš.

Do jaké míry je restrukturalizace hotová?

V současném velmi dynamicky se měnícím prostředí se jedná o nastavení principu trvalé změny. V normách ISO se to nazývá – „Continual improvement“. Obecně vzato nikdy nekončící proces trvalé změny a postupného zlepšování všech aspektů činnosti. Když opustíme rovinu teorie a podíváme se na to z pohledu současné etapy restrukturalizace, tak jak ji současný generální ředitel připravil, je realizačně tak ve své čtvrtině, takže skoro na počátku.

Dá se ještě v této fázi nějak ovlivnit nebo změnit? Do jaké míry do ní bude moci zasáhnout budoucí generální ředitel ČT?

Ovlivnit a změnit se dá vždy všechno. Je to jen otázka vize, schopností, nasazení, znalostí, nákladů a zdrojů. A jak jsem již řekl, očekávám, že nový generální ředitel bude celý proces vyhodnocovat a redefinovat. Takže do celého konceptu jistě významně zasáhne. V tom je síla generálního ředitele, že může dělat změny podle svého uvážení. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, jak je zásadní, aby měla ČT řádného generálního ředitele co nejdříve.

Pavel Hanuš portrét

Vaše působení v ČT je spojené s érou Jiřího Janečka. Skončíte na Kavčích horách s ním, nebo budete v ČT pokračovat?

Přesněji éra Jiřího Janečka je spojená s digitalizací a s tou jsem zase spojený já. A na tu se váže i mé působení v ČT. Program digitalizace, který jsem připravoval a od konce roku 2004 i řídil, již prakticky končí. Nové projekty, v souladu s plánem programu digitalizace, jsou již od začátku letošního roku součástí divize Nová media a běží již jen rutinní projekty vypínání a dokrývání. 30. listopadu to pro mě všechno skončí. A ačkoli tohle datum může ještě nový generální ředitel posunout na pozdější dobu, věřím, že k tomu nedojde. Další souběh analogového a digitálního vysílání je pro ČT vysoce nerentabilní, a pokud bude přijata novela, související s koncem reklamy, je to i jediné právně komfortní řešení. Co bude po konci programu digitalizace, zatím neřeším. Všechno je to otázka nabídky a poptávky. Uvidím, co mi čas přinese.

O kandidatuře na generálního ředitele ČT neuvažujete?

BRAND24

My dva se známe již pár let. Skutečně si mě dovedete v té funkci představit? S mou někdy až brutální otevřeností? Já skutečně nerad kličkuji a za těch sedm let vím o fungování ČT, její ekonomice a zájmech různých subjektů v okolí veřejné televize takřka všechno. Je mi jasné, že bez značné míry diplomacie a někdy až bolestných kompromisů se funkce generálního ředitele ČT dělat nedá. Projektový manažer tohle dělat nemusí. Když si je jistý, že je něco špatně, může do toho šlápnout. Udělá rozruch, naštve fůru lidí. Někdy se tím něco vyřeší a věci se pohnou potřebným směrem. Tahle role mi sedí víc, než být diplomatický i v situaci, kdy se vám chce praštit do stolu a s někým na hodinu vyrazit dveře. Alespoň to tak teď cítím. Takže neuvažuji.

Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Na kterém programu České televize vám nejvíc vadí reklama?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).