„Zastavme jejich expanzi na internet!“
Úspěšné tažení proti veřejnoprávním médiím chce znovu využít ve volbách do Evropského parlamentu český europoslanec Edvard Kožušník (ODS). Před čtyřmi lety byl zvolen díky tvrdé kampani za zrušení kocesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, což je agenda, kterou se Evropský parlament vůbec nezabývá (poplatky jsou součástí české legislativy, nejsou nařízeny žádnou evropskou direktivou). Letos, necelý rok před dalšími evropskými volbami, vytáhl opět téma spojené s veřejnoprávními médii. Požaduje jejich redefinici a zákaz rozšiřování aktivit médií veřejné služby na internet.
„Rozšiřování působnosti médií veřejné služby mimo klasické lineární služby (televizní a rozhlasové vysílání) do oblasti internetu a internetových aplikací může výrazně narušovat hospodářskou soutěž a dostat se do rozporu s pravidly o poskytování veřejné podpory. Pokud si veřejnoprávní média budují za peníze koncesionářů rozsáhlé internetové portály s digitálním obsahem, tak tím vstupují na trh, který je dle mého názoru mimo režim veřejné služby. I proto by měla Evropská komise jasně říci, v jakém rozsahu a prostřednictvím kterých médií má být poskytována veřejná služba a případně rozsah veřejné služby předefinovat,“ uvedl Kožušník v tiskovém prohlášení, které koncem minulého týdne rozeslal médiím.
Europoslanec Edvard Kožušník ve studiu pražské TV Metropol, pro kterou loni krátce připravoval vlastní diskusní pořad o politice
Internet neregulovat, veřejnoprávní média na něm ano
Evropský parlament minulý týden probíral problematiku hybridních televizorů připojenýc k internetu, na kterých lze kromě klasického lineárního vysílání využívat i služby typu video on demand (videotéka), televizního archivu, zpětného sledování pořadů, apod. Kožušník se domnívá, že se parlament snaží touto zprávou řídit a moderovat technologický vývoj. „Posledních padesát let minulého století patřilo televizi. Prvních deset let nového tisíciletí patřilo internetu a poslední tři roky hýbou mediálním světem mobilní zařízení. Tato situace dokládá zrychlující se dynamiku vývoje mediálního odvětví. A právě dynamika vývoje v této oblasti je hlavním limitujícím faktorem této zprávy,” míní český europoslanec.
„Vývoj má být hnán poptávkou a nabídkou na trhu. Stačí se podívat na směrnici o audiovizuálních a mediálních službách. Ta je platná tři roky a již dnes v kontextu vývoje technologií je zjevné, že technologický vývoj výrazně předstihl legislativu. Politici by proto měli být zdrženliví ve formulování požadavků a představ na vývoj mediálního trhu,“ vyzývá Kožušník. Podle svých slov se obává unáhleného přijímání další legislativy a pokusů více regulovat obsah šířený prostřednictvím internetu pod záminkou “šíření dobra a ochrany ohrožených skupin obyvatel”. Internet podle Kožušníka vzniknul jako svobodný prostor a protiváha proti klasickým lineárním médiím: “Přicházet s jeho regulací jen proto, že je možné k němu přistupovat i prostřednictvím televizorů, považuji za myšlenku velmi nebezpečnou.”
Jiří Janeček se coby šéf ČT snažil Edvardu Kožušníkovi vysvětlit, že jeho předvolební boj proti koncesionářským poplatkům je nesmyslný. Marně.
Otevře Kožušník diskusi o tom, co ještě ČT smí a co už ne?
Ačkoli na jedné straně odmítá jakékoli další snahy o regulaci internetu, na straně druhé Kožušník žádá jasná omezení pro aktivity médií veřejné služby – právě na internetu. Pokud by k němu nedošlo, obává se narušení hospodářské soutěže na mediálním trhu. Toho se obávaly i některé velké zpravodajské servery v Česku poté, co nynější programový ředitel České televize Milan Fridrich před časem ještě jako výkonný ředitel divize Nová média pod vedením bývalého generálního ředitele Jiřího Janečka připravoval novou podobu zpravodajského webu ČT 24. V rozhovoru pro server DigiZone.cz Fridrich tehdy řekl, že ČT24.cz má být přímým konkurentem webů, jako je iDnes.cz nebo Novinky.cz.
Fridrich ale později poněkud utlumil svoje ambice, když upřesnil, že zpravodajský web ČT bude vydávat v textové a obrazové podobě pouze zprávy, které odvysílá televizní kanál ČT 24. Odmítl také kritiku čistě internetových serverů, že ČT bude za peníze kocesionářů určených pro televizní vysílání vytvářet unikátní obsah pro internet. Faktem ale je, že ČT některé události živě přenáší pouze na internetu. Na rozdíl od komerčních médií je ale nabízí uživatelům zdarma. Během loňských Letních olympijských her v Londýně tak diváci ČT mohli přes speciální web sledovat hned osm souběžně vysílajících kanálů s živými přenosy různých olympijských disciplín.
Milan Fridrich měl před časem ambici konkurovat webem ČT 24 zavedeným serverům iDnes.cz či Novinky.cz. Později svoje výroky poněkud upravil.
Kritice čelil i Český rozhlas
Podobné kritice jako ČT čelil i Český rozhlas. V jeho případě se nelíbily “nerozhlasové aktivity”, a to nejen internetové, ale i fakt, že v rozhlasu existuje televizní štáb, který natáčí videoreportáže. Ne všem českým politikům se ale daří na kritice veřejnoprávních médií vyhrávat volby. Rok po Kožušníkovi, který v kritice koncesionářských poplatků nepolevil ani po setkání a podrobné debatě s tehdejším šéfem ČT Jiřím Janečkem, postavil svoji kampaň před sněmovními volbami na tématu zrušení televizního poplatku Petr Štěpánek z ODS. Do dolní komory českého Parlamentu se ale nedostal ani přesto, že se na královéhradecké kandidátce objevil poměrně vysoko.
Voliči ale v roce 2010 pečlivěji než kdy jindy “kroužkovali” kandidáty na nevolitelných místech a řada “jistých” poslanců tak do parlamentních lavic nezasedla.
Petru Štěpánkovi sázka na volební jistotu v podobě zrušení televizního poplatku nevyšla
