Náš rozhovor děláme v době, kdy na půdě Poslanecké sněmovny proběhl vůbec první seminář věnovaný digitálnímu rozhlasu. Jaký z něho máte pocit?
Řekl bych, že docela kladný. Řešila se řada problémů a především zazněla spousta věcí, o kterých se doposud příliš nemluvilo. Pokud se tedy dodrží to, že digitalizace rozhlasu se bude nějakým způsobem řešit, tak pak budu jedině rád.
Můžete být konkrétnější v tom, v čem pro vás byl tento seminář přínosný?
Určitě pro mě byly zajímavé jak názory Českých Radiokomunikací, tak i společnosti Lagardère, ale i jiných operátorů.
Dá se říci, že by se tedy už v této oblasti začala vytvářet nějaká konkurence? Zmínil jste České Radiokomunikace, je tu také společnost Teleko.
Myslím si, že v pásmu L určitě ne. Správná konkurence začne, až se bude vysílat ve III. pásmu.
Ptal jsem se záměrně proto, že od doby, kdy jsme na DigiZone.cz přinesli článek věnovaný vaší společnosti, už uběhl nějaký čas. Spustili jste digitální rozhlas v Plzni, na Českobudejovicku a nakonec i z Klínovce. Jaké jsou vaše další plány kromě toho, že v polovině roku chcete spustit digitální rozhlasový multiplex v Praze?
Praha přijde na řadu v druhé polovině letošního roku. Nyní se chceme soustředit na rozšiřování programové nabídky. Probíhají jednání, vznikají nové projekty a my chceme nyní multiplex naplnit.
Dal vám seminář, který na půdě Poslanecké sněmovny proběhl, i v tomto směru nějaký přínos? Víte o tom, že k vám někteří vysílatelé půjdou, nebo je budete muset sami oslovovat?
Už mě oslovilo několik provozovatelů a myslím si, že to nebude problém. Je to ale čistě otázka jednání.
S poměrně překvapivě vstřícným výstupem k digitálnímu vysílání vystoupila společnost Lagardère. Máte od nich nějakou informaci, že by s vámi chtěli spolupracovat, nebo šlo o jejich první výstup?
Žádná jednání zatím neproběhla.
Co se týká Prahy, kde máte vysílání zahájit v polovině roku, počítáte s tím, že by se toto vysílání svým charakterem lišilo od zbytku vašich lokalit? Praha bude vlastně první lokalitou, kde budou fungovat dva operátoři digitálního rozhlasu. Nyní tu navíc testy zahájily i České Radiokomunikace.
Pokud se nám podaří udělat jinou programovou nabídku, nebo se bude výrazněji lišit od té současné, která je v Praze dostupná, tak pravděpodobně nabídka zůstane stejná jako v Plzni, na Karlovarsku a Českobudějovicku, což by nebyl problém. Pokud by v konkurenčních multiplexech bylo více rádií, která by se shodovala s námi, pak bychom distribuci signálu řešili jiným způsobem, abychom ji oddělili od stávající nabídky.
V současné době probíhá distribuce signálu jakým způsobem?
Distribuce probíhá z jednoho bodu na všechny vysílače, z nichž DAB šíříme.
To znamená z Plzně.
Z Plzně, kde sídlíme. Máme tu vybudované středisko, z něhož jde multiplex na všechny vysílače.
Jak vlastně takové středisko vypadá? Je podobné například dohledovému centru Českých Radiokomunikací?
Stačí si představit serverovnu a přibližně nějak tak to vypadá.
Vraťme se ještě k programové nabídce. Vím, že nebudete konkrétní, ale máte už například podle toho, jak jste jednali s jednotlivými provozovateli, představu, kdy by se mohl multiplex plnit dalšími stanicemi?
Může to být otázka několika měsíců. Dejme tomu jednoho, dvou, tří. Přesně vám to neřeknu. Vše bude záležet na jednáních.
Na semináři jste řekl jednu zajímavou věc a nerad bych ji špatně interpretoval. Prezentoval jste zkušenosti z bavorské rozhlasové scény, konkrétně z komerční Rock Antenne. Je možné, že byste se ubírali i tímto směrem?
Německé stanice určitě zařazovat nechceme. Nevidím k tomu důvod. Možná pokud by byla hodně zajímavá… Ale tímhle směrem bych se nechtěl ubírat. Mělo by jít buďto o nové projekty nebo současné stanice, které jsou zajímavé, nebo které nejsou v regionech. Vysílají například pouze v Praze nebo v jiných městech a jsou zajímavé pro veřejnost.
Máte tedy na mysli programovou nabídku?
Přesně tak. Mělo by jít čistě o programovou nabídku.
Jako modelový příklad můžeme uvést například Rádio Spin, aniž bych říkal, že jste s nimi jednali?
Ano, něco takového. Další stanice by mohly být Rádio 1 nebo Rádio Wave. To jsou stanice, které jsou trošku jiné než standardní komerční stanice.
Budete například u vysílačů, které již používáte, navyšovat jejich výkon?
Zatím k tomu není důvod. Například po prvním projetí Karlovarského kraje mohu říci, že pokrytí je dostačující.
Neuvažujete o tom, že byste expandovali i do dalších oblastí?
Čekáme na III. pásmo. Tam by v úvahu expanze připadala, ale spíše bychom chtěli III. pásmo v oblastech, ve kterých jsme teď. Záleží na tom, jak se vyvine situace. Licenci pro L pásmo máme na deset let. Letos to budou dva roky, takže ještě osm let. Rozhodně nepočítám s tím, že L-band by nám ČTÚ prodloužil. Jestli budeme expandovat někam dále, to vám zatím v tuto chvíli nedokážu říci.
Jaký tedy v této oblasti předpokládáte další vývoj?
V budoucnu by se mělo vše ubírat ke III. pásmu. Do tendru bychom pochopitelně šli. Jestli něco vyhrajeme, nebo ne, to se uvidí. Frekvencí je tu ale dost.
Má podle vašeho názoru vůbec vysílání v L pásmu smysl? Je mi jasné, že v době, kdy jste o přidělení kmitočtů žádali, jiná možnost nebyla, ale není možnost, že by vás posluchači mohli naladit časem ve III. pásmu?
Nevíme, kdy bude tendr vypsán. Až se tendr vypíše, pak se samozřejmě přihlásíme. Jsem rád, že máme možnost si to vyzkoušet. Jde o úplně novou technologii a víme, do čeho jdeme. Pokud budeme mít III. pásmo, tak to už pro nás bude celkem jednoduchý způsob.
Na konferenci se pochopitelně objevili i kritici této technologie. Nejhlasitěji vystoupil asi mimo jiné novinář Štěpán Kotrba, který argumentoval tím, že v roce 2025, kdy by technologie měla nahradit plně stávající VKV, k jejímu zavedení už nebude důvod, protože bude dostupný všude vysokorychlostní internet 4. generace. Vy osobně to vidíte jak?
Myslím si, že za data se bude pořád platit, i v roce 2025.
Takže jste optimistou a myslíte si, že digitálnímu rozhlasu v cestě nic nestojí?
Nemyslím si.
Lze tedy nějakým způsobem odhadnout, jaký vývoj nás v oblasti této technologie čeká?
Opravdu netuším. Za deset let by snad ale mohlo být jasno, kdy by se vypnulo FM pásmo.
Foto: archiv Romana Kropáčka
