Hlavní navigace

Digitální chobotnice Jaroslava Berky

5. 2. 2010
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Jaroslav Berka je mimořádně úspěšný podnikatel. Pokud se někomu podařilo vydělat na televizní digitalizaci, je to zrovna on – majitel Regionální televizní agentury (RTA) a společnosti Česká média, vydavatele stejnojmenného „rešeršního“ webu. Berkovým lidem se za poslední léta podařilo infiltrovat do různých mediálních rad, jeho firmy získávají veřejné zakázky jako na běžícím pásu. Náhoda? Pojďme se na Berkovy aktivity podívat trošku podrobněji.

Začalo to u Vladimíra Železného

Na začátek jedno upozornění. Vydavatel serveru DigiZone.cz, společnost Internet Info, byl do konce loňského roku provozovatelem státního informačního webu o přechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv a usiloval o tuto zakázku i na další tři roky. V tendru však zvítězila společnost Czech info Jaroslava Berky, která tento web převzala 31. prosince 2009 a bude jej provozovat až do konce roku 2012. Tento článek však není inspirovaný jednou prohrou v jednom tendru. Jaroslav Berka už zkrátka natolik ovládl zákulisí české mediální scény, že je třeba o rozsahu jeho aktivit mluvit zcela veřejně – protože už příliš propojil svoje soukromé zájmy s těmi veřejnými.

Vladimír Železný

Kde se vlastně vzal Jaroslav Berka? Pro média začal být tento českokrumlovský podnikatel zajímavý koncem devadesátých let, kdy se tehdejší generální ředitel televize Nova Vladimír Železný rozkmotřil s americkým investorem, společností CME, a odstřihnul ji od vysílání. Berka by v té době jedním ze společníků PR agentury Cepra, která pracovala pro Železného a vedla nekonečné přestřelce s jinou PR agenturou Donath-Burson-Marsteller, najatou Američany ze CME. Zaměstnancem agentury Cepra byl i tehdejší mluvčí televize Nova Martin Chalupský.

Česká média: web, agentura, lobbing

Jakmile se ukázalo, že Železný svou bitvu o Novu prohraje, rozhodl se Berka opustit agenturu Cepra a v roce 2002 si založil vlastní společnost Česká média. Šlo rovněž o PR agenturu, která zároveň začala vydávat web www.ceskamedia.cz s monitoringem článků o médiích, doplněným o komentáře vybraných autorů. Od začátku bylo jasné, že okruh autorů názorových článků publikovaných na českých médiích kopíruje jen určitý politický názor. Hodně zjednodušeně řečeno, šlo o zastánce takzvané opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, odpůrce veřejnoprávních médií a příznivce televize Nova.

Právě pro Novu začala Česká média pracovat krátce poté, co z ní v roce 2003 odešel Železný a zcela ji ovládla finanční skupina PPF. Berkova společnost ale Nově nedělala PR. Vypracovávala písemné posudky na chystané investigativní reportáže a příspěvky v Televizních novinách. Česká média zjišťovala, jaký dopad budou mít určité reportáže na rozhodování politiků o klíčových mediálních zákonech. Berka se totiž po odchodu z Cepry plně soustředil na parlamentní lobbing a vytvořil si hustou síť kontaktů mezi zákonodárci. Pro ně a pro manažery nejvýznamnějších mediálních společností v zemi pak pořádal pravidelné mediální konference v Českém Krumlově, na nichž byly asi nejdůležitější pokonferenční večírky – jak jinak než v restauraci vlastněné Jaroslavem Berkou.

Česká média náhled

Internetovým deníkem Česká média začal Jaroslav Berka pozvolna, ale jistě ovlivňovat veřejné mínění o různých mediálních kauzách. Usiloval, aby ho četli především zákonodárci, a důmyslně v něm kombinoval monitoring vybraných zpráv z jiných médií s původními komentáři.

Berka skupuje regionální televize, vzniká RTA

Česká média začala kromě mediální konference v Českém Krumlově pořádat i pravidelné semináře a veřejné diskuse na rozličná mediální témata přímo v Praze. Většinou se tyto akce týkaly mediální legislativy a Berkovi lidé na ně zvali spřízněné poslance a senátory. Prostory pro tyto semináře Českým médiím poskytlo Ministerstvo kultury. V roce 2004 se Berka rozhodl přímo vstoupit do televizního byznysu a začal skupovat regionální televizní studia, která sdílela frekvence s televizí Prima. Vznikla Regionální televizní agentura (RTA), dnes asi nejznámější firma Jaroslava Berky. Vztahy s Novou byly tak dobré, že nejsledovanější česká televize zrušila smlouvy se svými partnerskými studii v regionech a začala odebírat regionální zpravodajské příspěvky právě od RTA.

Od ledna 2005 převzala studia RTA vysílání regionálních odpojovaných zpráv na Nově, známých pod názvem Právě teď. Jaroslavu Berkovi se podařilo protlačit parlamentní zpravodajku Českých médií a někdejší členku ODS Danu Jaklovou do Rady Českého rozhlasu a další lidé z Českých médií postupně obsadili významné posty v Syndikátu novinářů ČR. Televize Prima, které začalo vadit, že blízký spojenec Novy vysílá na společných frekvencích s ní svoje regionální zpravodajství, neuspěla se stížností na Jaroslava Berku u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Teprve se zpožděním proto začala skupovat zbývající regionální studia, s nimiž se dělila o své vysílací kmitočty.

RTA - mapa studií v ČR

Postupně se Jaroslavu Berkovi podařilo skoupit pět regionálních televizních studií, z nichž vytvořil Regionální televizní agenturu (RTA)

Vydělat se dá i na veřejnoprávních médiích

Boj o to, která z obou skupin získá převahu mezi regionálními studii napojenými na frekvence Primy, vyústil v soudní spor o jihlavskou televizi JSC, u které nebylo jasné, zda ji původní majitel prodal Berkově RTA nebo televizi Prima (nakonec připadla Primě). V roce 2006 se s Berkou rozešel jeho blízký spolupracovník a ředitel Českých médií Radim Hreha. Zatímco Berka dlouhodobě kritizoval veřejnoprávní televizi, Hreha se domluvil s jejím generálním ředitelem Jiřím Janečkem, že se stane ředitelem jeho sekretariátu a členem nejužšího vedení ČT. Vypadalo to, že se Hreha s Berkou definitivně rozešli – ovšem ne na dlouho.

Hreha vydržel v ČT jen velmi krátce, z Kavčích hor ho vystrnadil moderátor Jan Kraus, který veřejně upozornil na jeho lobbistickou minulost. Hrehovi se ale podařil husarský kousek: přihlásil se do konkurzu na generálního ředitele Slovenské televize a na sklonku roku 2006 ho vyhrál. Krátce po jeho nástupu do funkce uzavřela STV s Berkovou RTA smlouvu na dodávání zpravodajských příspěvků z České republiky, která platí dodnes. RTA v té době rovněž dodávala hrubý zpravodajský materiál České televizi, ale spolupráce s Novou překvapivě skončila: vedení Novy se rozhodlo vybudovat vlastní krajské redakce a kupování příspěvků od externích studií zrušit. Skončilo také regionální zpravodajství Právě teď.

Hreha Janeček

Radim Hreha na českokrumlovské mediální konferenci s generálním ředitelem České televize Jiřím Janečkem (Foto: Štěpán Kotrba, Britské listy)

Zakázky od krajů a magistrátů

Na parlamentní půdě se Berka utkal s televizí Prima ohledně podmínek přechodu této televize na digitální vysílání. Zatímco Prima trvala na tom, že v digitální éře už není nutné, aby sdílela kmitočty s regionálními televizemi, které se připojují do jejího vysílání s regionálními zpravodajskými bloky, Berka byl pro jeho zachování. A prosadil ho. Vzájemná nevraživost mezi Primou a Berkovými studii RTA dospěla do takové fáze, že když se obě strany na sklonku roku 2006 nedohodly na přesných odpojovacích časech studií RTA na následující rok, začala RTA od ledna 2007 přerušovat celostátní vysílání Primy po tři hodiny denně v celku – místo regionálních zpráv ale vysílala program televize Óčko (pod svým logem).

Jelikož Prima odmítla od studií RTA nakupovat regionální příspěvky do svých celostátních zpráv, a skončila i spolupráce s Novou, našla si RTA jiný způsob obživy: obrátila se přímo na krajské a městské úřady v místech svého působení. S některými úřady, například magistrátem Hradce Králové a docela nedávno i Pardubic, uzavřela smlouvu na výrobu televizního týdeníku. Magistráty v podstatě platí za to, že RTA vyrábí regionální zprávy, které by vyráběla i tak, ale dostane za ně zaplaceno a ještě prodá reklamní čas před a po nich. Pardubice za takový televizní týdeník zaplatí téměř 1,5 milionu korun za deset měsíců (do konce letošního roku).

Žádost RTA o dotaci od magistrátu města Pardubic na výrobu televizního týdeníku
Smlouva RTA - Pardubice 1
Smlouva RTA - Pardubice 2

Jak z ničeho vydupat dvě celoplošné licence

Zajímavé je, že třeba u pardubického magistrátu RTA uspěla, aniž by se městští radní zajímali, zda by jiná regionální televizní studia byla schopna dodat stejnou službu za výhodnějších podmínek. Jak je to možné? Odpověď je třeba hledat ve volebním roce 2008, kdy RTA uspořádala ve všech krajských městech televizní debaty ke krajským volbám. Televizní přenosy těchto debat běžely na webu RTA a sestříhané záznamy v regionálních oknech RTA na Primě. Krajští politici se do té doby mohli setkat pouze se speciálním vydáním diskusního pořadu České televize Otázky Václava Moravce, který v Pardubicích proběhl v roce 2006.

Berka se ovšem se svými televizními studii nesoustředil jenom na regiony. V roce 2007, když poslanci řešili problém se zablokovanými licencemi pro prvních šest celoplošných digitálních televizí (včetně Berkovy celoplošné RTA), zpochybněných žalobami televizí Nova, Prima a dalších neúspěšných žadatelů, se mu podařil další legislativní kousek: v novele zákona o rozhlasovém a televizním vysílání se objevila formulace, že regionální televize, které sdílí kmitočty s televizí Prima a svým signálem pokrývají alespoň třetinu území České republiky nebo třetinu jejích obyvatel, mohou vytvořit takzvanou programovou síť a požádat o kompenzační licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání.

TV7 logo velké

Licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání pro televizi TV7 získal Jaroslav Berka již v květnu 2008. Dodnes ale nezahájil vysílání, protože se nedohodl na obchodních podmínkách s operátorem digitální sítě, v níž by měla TV7 vysílat. Jiná televize by už přišla o licenci, Berka však má zastánce jak v Českém telekomunikačním úřadu, tak v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Posudky na zpravodajství České televize

Berkova studia RTA takovou programovou síť vytvořila pod značkou TV7. Zastřešila je další Berkova firma EBD, která v roce 2008 skutečně získala od RRTV licenci pro celoplošné zemské digitální televizní vysílání. Stejnou licenci (pro projekt televize R1) obdržela i regionální studia ovládaná Primou, ovšem Berka jejich nárok na tuto licenci opakovaně zpochybňoval, protože Prima podle něj nemohla do požadovaného pokrytí třetiny území státu nebo třetiny populace započítávat regionální vysílání pro Prahu, zajišťované na základě jiné licence než ostatní regionální studia ovládaná Primou. Tuto teorii na Českých médiích i jinde podporoval také Berkův spojenec Petr Štěpánek, t.č. člen Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ).

Zkušenosti s psaním posudků na „potenciálně závadné“ reportáže televize Nova využil Berka pro spolupráci s Radou České televize. Nova už takové posudky nepotřebovala, protože veškeré investigativní reportáže, které by jí mohly poškodit u politiků, postupně eliminovala. Na sklonku roku 2008 ale Berkova společnost Czech info dostala nabídku od Rady ČT, aby pro ni začala zpracovávat analýzy vyváženosti a objektivity zpravodajství ČT. Tedy toho zpravodajství, pro které svého času Berkova studia RTA dodávala hrubé zpravodajské materiály i hotové regionální příspěvky. Od roku 2009 pak Czech info v dodávání těchto analýz nahradila dosavadního zpracovatele, společnost Newton IT.

ČT 24 screenshot

Jedna Berkova společnost dodávala České televizi regionální zpravodajství, druhá nyní pro Radu České televize zpracovává analýzy vyváženosti tohoto zpravodajství. Je to v pořádku?

Tendr na provozovatele státního digiwebu

Czech info se také zúčastnila loňského výběrového řízení na provozovatele státního informačního webu o přechodu na digitální televizní vysílání www.digitalne.tv, který vypsala Národní koordinační skupina pro digitalizaci (NKS) vedená Zdeňkem Duspivou – a vyhrála. Zajímavé je, že pro tento web nyní pracují studia RTA, natáčí záznamy tiskových konferencí NKS a vyvěsila je na něj i zpětně za období, kdy ještě NKS ani nevypsala tendr na nového provozovatele státního digiwebu. RTA je přitom držitelem licence pro digitální televizní vysílání, takže Berkovy firmy se dostávají do střetu zájmů: jak může provozovatel skupiny regionálních studií a držitel dvou licencí pro celoplošné zemské digitální vysílání provozovat pro stát „nestranný“ internetový deník o digitalizaci?

Ještě zajímavější je ale společná podnikatelská minulost Jaroslava Berky a Zdeňka Duspivy. Předseda NKS, pro niž Berka spravuje státní informační web, působil společně s Jaroslavem Berkou ve čtyřech různých firmách. V roce 1994 byli po stejnou dobu členy představenstva společnosti Akcentour, která provozovala pohostinství a ubytování v Třeboni. V letech 1995 až 1999 oba vlastnili podíl ve stavební firmě První moravská investiční, později přejmenované na PMI. Zdeněk Duspiva byl v této firmě do roku 2001 jednatelem. V letech 1995 až 1998 působil Jaroslav Berka v roli předsedy představenstva a Zdeněk Duspiva jako předseda dozorčí rady ve společnosti Klenoty Brno (Berka v ní jako člen představenstva vydržel do roku 2002).

Zdeněk Duspiva 500

Zdeněk Duspiva dříve podnikal s Jaroslavem Berkou, nyní jsou znovu „společníci“: Berkova společnost Czech info vyhrála soutěž na provozování státního informačního webu o přechodu na digitální televizní vysílání, kterou vypsala Národní koordinační skupina pro digitalizaci při ministerstvu vnitra. Skupinu vede Zdeněk Duspiva. (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)

S četkou to zatím nevyšlo

To ale není vše. V letech 1995 až 1996 byl Zdeněk Duspiva předsedou a Jaroslav Berka místopředsedou představenstva společnosti Růže Český Krumlov, dnes přejmenované na Bohemia Properties, které patří kromě jiného českokrumlovský hotel Růže. Právě v něm Berkova agentura Česká média pořádala několik ročníků mediálních konferencí, na které zvala ředitele největších televizí, ale především zákonodárce. Na tyto konference paradoxně jezdil i bývalý generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, o jehož odvolání dlouho usilovala Berkova zaměstnankyně a členka Rady ČRo Dana Jaklová. Loni v červenci se jí to podařilo.

Ne ve všem je ale Jaroslav Berka úplně úspěšný. Loni se podařilo tehdejšímu šéfredaktorovi internetového deníku Česká média Janu Bohdalovi dostat do Rady České tiskové kanceláře, načež přesvědčil potřebnou většinu jejích členů, aby ve výběrovém řízení na nového generálního ředitele ČTK zvolili Radima Hrehu – Bohdalova bývalého nadřízeného a starého známého Jaroslava Berky. Konkurz ale skončil patem, když dosavadní generální ředitel ČTK Milan Stibral stáhnul svoji rezignaci a Rada ČTK volbu jeho nástupce anulovala. Radim Hreha se nyní soudí o platnost výběrového řízení i jeho výsledku.

BRAND24

Jan Bohdal - blog iDnes.cz

„Objektivní“ blog Jana Bohdala na serveru iDnes.cz vznikl krátce poté, co nevyšel scénář s bezproblémovým zvolením Radima Hrehy za generálního ředitele agentury ČTK. Bývalý šéfredaktor Českých médií dokonce vytvořil několik rubrik, obsahem však zaplnil jen jednu – tu o Hrehově volbě.

Mimochodem, v několika málo rozhovorech, které Hreha poskytl médiím po svém zvolení za šéfa ČTK, prozradil, že národní tisková agentura potřebuje zlepšit svoje internetové produkty, multimediální výstupy a chybí jí analýzy. Tedy vše, v čem podnikají firmy Jaroslava Berky.

Považujete podnikání Jaroslava Berky v médiích za důvěryhodné?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).