Nastartovaná digitalizace televizního vysílání – vlna postupující od roku 2008 až na výjimky důsledně od západu území České republiky na východ s sebou přináší také stále větší dostupnost všech „celoplošných“ rozhlasových stanic Českého rozhlasu v českých domácnostech. Na stále větší části území ČR je tak možné přijímat programy ČRo jak v analogové podobě prostřednictvím VKV-FM vysílačů, tak digitálně pomocí systému DVB-T.
Domácí příjem analogového rozhlasu provozovaný většinou na náhražkové antény (a do značné míry odkázaný na blízké silné vysílače) tak může pohodlně ovládnout digitální systém DVB-T. U televize snad už o nutnosti zajistit si řádný příjem odpovídajícím anténním systémem pochybuje málokdo. Nastává tak situace, kdy by mohly přebujelé sítě VKV-FM stanic uvolnit část prostoru pro mladou stanici Českého rozhlasu.
DVB-T příjem v domácnosti
V době snadno dostupných DVD přehrávačů kombinovaných většinou s audio aparaturou (nejčastěji 5+1), oplývá minimálně obývací pokoj snadnou možností příjmu digitálního rozhlasového vysílání – stačí propojit audio výstup set-top boxu s audio vstupy DVD přehrávače „domácího kina“. V ostatních místnostech může k příjmu rozhlasového vysílání posloužit reproduktor televizoru nebo dodatečné reproduktory připojené k set-top boxu. Set-top box disponující displejem zobrazující číslo přijímaného programu je v tomto případě samozřejmě výhodou.
Aktuální pokrytí digitálním signálem Českého rozhlasu ve standardu DVB-T. Rozhlas vysílá ve společném multiplexu s Českou televizí. Barevné body na mapě zobrazují zprovozněné digitální vysílače. (Zdroj: http://dtv.ctu.cz)
Když hovořím o přebujelých sítích VKV-FM vysílačů, mám na mysli sítě koncipované tak, aby „nakrmily“ signálem i ten nejméně radiově povedený přijímač s nedostatečnou prutovou anténou na nejméně vhodném místě uvnitř budovy. Celoplošné sítě výkonných dřívějších krajských vysílačů umístěných na vysokých kótách tak byly rozšiřovány vysílači menších výkonů, opět na vyšších kopcích, zatímco sítě méně výkonných vysílačů dřívějších lokálních a regionálních stanic zažívají již několik let dokrývačové šílenství. Posluchač vybavený kvalitním přijímacím zařízením s vhodnou anténou, případně s prutovou anténou na vhodném místě často slyší mnoho stanic, každou na spoustě různých kmitočtu (často tam, kde dříve poslouchal vysílač ze 150 km vzdáleného Bavorska nebo 90 km vzdálené Prahy …).
Pokud vezmeme v úvahu technický vývoj spočívající jak v lepších parametrech analogových FM přijímačů, tak v možnosti přijímat zvolenou rozhlasovou stanici jiným, digitálním způsobem – například zmíněným DVB-T, otevírá se nám cesta, jak rozumnou a uvážlivou optimalizací stávajících celoplošných VKV-FM sítí Českého rozhlasu získat sadu kmitočtů a lokalit pro vytvoření další sítě – pro ČRo – Wave, aniž by bylo nutné obtížně získávat nové kmitočty a instalovat nové vysílače. Cest jak se dobrat výsledku může být mnoho a tuto ideu se samozřejmě nepodaří naplnit všude, zbylé území tedy zůstane odkázáno na kmitočty nové.
Studio Rádia Wave na pražském Žižkově, odkud se stanice brzy přestěhuje do komplexu Českého rozhlasu na Vinohradské třídě (Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz)
Tento článek věnuji krátkému vhlédnutí do technické roviny problematiky rozhlasových sítí, zákonné normy hovořící o (ne)celoplošnosti a podmínkách přístupu Českého rozhlasu k technickým prostředkům zde ponechávám stranou.
Pro případný zásah do sítí ČRo je podstatné uvážit charakter programu s ohledem na pravděpodobné složení posluchačstva v souvislosti s jeho technickými možnostmi a způsobem poslechu. Český rozhlas v pásmu VKV-FM celoplošně přenáší programy stanic ČRo 1 – Radiožurnál, ČRo 2 – Praha a ČRo 3 – Vltava. Za další celoplošnou stanici je možné označit společné vysílání ČRo 5 – regionálních studií – mimo denní dobu, kdy každé studio vysílá nezávisle svůj program.
Stručná charakteristika VKV-FM sítí Českého rozhlasu
Síť VKV-FM vysílačů s nejlepším pokrytím má z programů Českého rozhlasu – ČRo 1 – Radiožurnál. Tento program je nejposlouchanější stanicí Českého rozhlasu. Má rovněž funkci primárního zdroje informací v případě přírodních katastrof, ohrožení země a podobně. Druhý program Českého rozhlasu má síť VKV-FM vysílačů nejmladší, založenou na několika nových kmitočtech a kmitočtech získaných optimalizací kmitočtů regionálních studií ČRo a částečně ČRo 3 – Vltava. I tato stanice má poměrně vysokou poslouchanost, ale analogové pokrytí má oproti Radiožurnálu horší. Žánrově u nás tato stanice nemá s výjimkou některých regionálních studií ČRo obdobu.
Podobné pokrytí jako Radiožurnál měl, a až na výjimky dodnes má, třetí okruh Českého rozhlasu – stanice Vltava. ČRo 3 – Vltava – stanice věnující se (dnes) okrajovým žánrům využívá pro relativně malý počet posluchačů hustou síť VKV-FM vysílačů.
Sítě analogových vysílačů regionálních studií Českého rozhlasu prošly na mnoha místech ČR optimalizací při tvorbě sítě vysílačů pro ČRo 2 – Praha – mnohde přišly o výkonný vysílač a obdržely sadu kmitočtů pro vysílače menšího výkonu svým pokrytím lépe respektující hranice daného kraje.
Z výčtu charakteristik jednotlivých stanic a úvahy, že největší fajnšmekři vyznávající poslech vážné hudby, jazzu, komponovaných pořadů a třeba rozhlasových her budou spíše sedět u svých Hi-Fi sestav zásobovaných audio signálem z kvalitního FM přijímače s anténou, případně DVB-T, docházím k názoru, že nejméně bolestné zásahy umožní síť ČRo 3 – Vltava. Typického posluchače radia Wave si proti tomu představuji jako rozevlátého mladíka (mladici) na pochodu s walkmanem nebo FM přijímačem v mobilu. Nakonec kolik mladých (a ostatně vůbec jakýchkoliv) lidí nosí v kapse přijímač DVB-T nebo svižný internet?
Jedna z variant sítě pro Rádio Wave
Za nejméně bolestivé pro síť ČRo 3 považuji odebrání vybraných doplňkových vysílačů středních výkonů (cca 10 kW ERP). Se zásahem do dřívějších krajských vysílačů v této variantě nepočítám. Začnu vysílačem Chomutov (Jedlová hora), jehož teritorium dobře obsluhují krajské vysílače Plzeň (Krašov) a Ústí nad Labem (Buková hora), bez většího zaváhání pokračuji na vysílač Plzeň – město (Radeč), který v místě zaskočí výkonný Krašov a Klatovy (Doubrava). O vysílači Praha (Cukrák) nepochybuji a už si lámu hlavu mezi Libercem (Ještěd) a Trutnovem (Černá hora), nakonec volím Černou horu s velikým zásahem do východních Čech suplovanou Ještědem a Pardubicemi (Krásné). Pokračuji na severní Moravě vysílačem Jeseník (Praděd) – zde ale zřejmě až po spuštění veřejnoprávního DVB-T multiplexu – půjde na řadu mezi posledními.
Praděd pokrývá velkou část Moravy a Slezka, území jeho pokrytí naopak vyjma Jesenicka poměrně slušně na VKV obsluhují Pardubice, Brno (Kojál) a Ostrava (Hošťálkovice). Brno – město (Hády) pod deštníkem Kojálu považuji na ČRo 4 za bezproblémové, váhám nad Jihlavou (jižní Čechy nemají vysílač ČRo 3 na rozdíl od vysílačů dalších programů ČRo nahoře na Kleti) a končím v Písku (Jarník). Při pohledu na výsledek, kde nejvíce ostrouhává Ústí nad Labem, nemohu nevzpomenout na dva kmitočty se stejným programem nejmenované stanice (nejen) v tomto městě.
Simulace návrhu pokrytí ČRo Wave v případě, že by Český rozhlas využil všechny frekvence, které může uvolnit od ostatních stanic, aniž by se snížilo jejich pokrytí. Jde o osm vysílačů v celé České republice. (Modelace: autor)
Kuloáry vydaly informace o předpokládaných městech, jimž může být dopřáno Radio Wave, aniž by byla překročena hranice celoplošnosti, kromě Prahy se jedná o tato města: Brno, Ostrava, Plzen a Hradec Králové.
Simulace návrhu pokrytí ČRo Wave v pěti městech tak, jak s ním aktuálně počítá vedení Českého rozhlasu (Modelace: autor)
Přiložené mapy jsou produktem volně dostupného programu Radiomobile a prezentují přibližné pokrytí v podmínkách vně budov, v budovách s vnější anténou, v automobilu s přiměřeně kvalitním autorádiem a prutový příjem ve vyšších patrech budov s přímým výhledem na vysílač. Podobné podmínky uvažuje většina map pokrytí zveřejňovaných v souvislosti se zaváděním DVB-T. Zdrojem radiových dat byl web Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) www.ctu.cz a www.dxradio.cz, pokrytí plně nezohledňuje vyzařovací diagramy vysílacích antén (nejsou volně dostupné). Více informací o mapách a počítání pokrytí přinesu v některém z dalších článků.
Autor spolupracuje s Katedrou radioelektroniky ČVUT-FEL v Praze
