Hlavní navigace

Co se děje na trhu? Klesají prodeje terestrických, satelitních i kombinovaných bo­xů

9. 7. 2014
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Již několik let zde každou druhou středu nalézáte recenze na satelitní a terestrické přijímače. V poslední době už tomu bohužel není pravidlem. Proč?

Proč dnes čtete tyto řádky

Dnes se pustím do malé úvahy proč klesá prodej satelitních a terestrických boxů a proč jejich nabídka na trhu v poslední době stagnuje. Donutila mne k tomu situace, kdy jsem poprvé za dlouhou dobu nemohl nikde sehnat nový přijímač na testování. Nejdříve jsem se domníval, že je to sezónní vliv, kdy si během prázdnin dovozci i výrobci dávají přestávku. Důvodem může být i to, že novinky představí až na letošním veletrhu IFA 2014? Vypadá to však na to, že problém je trochu hlubší.

Dočkáme se testu i z antén vysílače na Žižkově?
Autor: Čestmír Polák

Nepřehlédnutelná pražská dominanta – vysílače na Žižkově

Brzdí prodej samostatných boxů televizory?

Již několik let jsou totiž součástí nových televizorů terestrické tunery DVB-T, které byly ze začátku digitalizace schopny přijímat signály DVB -T/MPEG 2, později i DVB-T/MPEG 4. V současné době jsou v nových řadách televizorů i tunery DVB-T2/H.264. 

Tím zákonitě poptávka po set-top-boxech postupně začínala opadat, protože zákazníci, kteří měli starší televizory (i CRT), ubývají a set-top-boxy již téměř nikdo nevyužije, pokud jsou součástí televizního přijímače.

Dnes jsou k dispozici televizory Smart které umožňují zobrazovat další „zábavu“, mimo HbbTV, které již u nás může sledovat asi 5 procent diváků i tzv. widgety a další.

Jaká je u nás situace příjmu u jednotlivých platforem?

Podíl jednotlivých televizních platforem v českých domácnostech. Obrázek lze zvětšit.

Podíl jednotlivých televizních platforem v českých domácnostech. Obrázek lze zvětšit.

Z grafu je patrné, jak je u nás rozložen příjem jednotlivých platforem. Terestrický příjem je nejrozšířenější a v současné době takto přijímá televizi 61,7 procent diváků (což je asi 2,7 milionu domácností), následuje satelitní příjem s 27,2 procenty a kabel a IPTV používá k příjmu 21,2 procenta diváků. Žlutý graf zobrazuje klesající počet diváků analogové televize, kterých po roce 2011 zůstalo jen velice málo, a to díky kabelovým operátorům. Tady ještě technologie přežívá.

Jak je to v Evropě se podívejte na další graf.

Pozemní vysílání je nejvyužívanější platformou v Evropě

Pozemní vysílání je nejvyužívanější platformou v Evropě

V Evropě je situace s příjmem televizních platforem trochu odlišná než u nás. Pramení však z historického vývoje vysílání v jednotlivých státech. Například v sousedním Německu i Rakousku dominuje v domácnostech satelitní televize a naopak DVB-T je na okraji zájmu.

Obrázek lze zvětšit

Obrázek lze zvětšit

I přes vzrůstající penetraci mobilních zařízení, na kterých se dá sledovat televizní program, stále vzrůstá doba sledování klasické televize. (poklepáním obrázek zvětšíte)

V poslední době také stoupá prodej televizorů, které mají mimo terestrického a kabelového tuneru i satelitní. Navíc prodejní ceny televizorů klesají a zkvalitnilo se u nich i dlouho kritizované menu pro satelitní instalaci a editaci programů. Obraz bývá také speciálně optimalizován pro příslušný televizor. Televizory také mají v převážné většině dva sloty pro moduly přístupových karet. Většina televizorů také umí pořizovat nahrávky na HDD nebo flash. Kombinace TS televizorů je žádaná také z důvodu užití pouze jednoho dálkového ovládání pro ovládání všech funkcí, což bývá pro nákup někdy i hlavním argumentem.

Velmi negativně na prodej terestrických, ale i televizních přijímačů v současné době působí nevyjasněná situace ohledně doby zavedení standardu DVB-T2. Již dnes je více méně jasné, že u nás nebude zaveden DVB-T2/H.264, ale rovnou nový standard s vylepšenou kompresní metodou DVB-T2/H.265 (HEVC). První přijímače pro tento standard jsou avizovány již letos na podzim u nejdražších modelů renomovaných značek. Pokud chtějí také výrobci terestrických přijímačů oživit prodej svých výrobků, musí co nevidět přijít s přijímači, které nový standard DVB-T2/H.265 (HEVC) nabídnou také.

Budou je tedy dokupovat zákazníci, kteří tento tuner ve svém televizoru zatím nemají, pokud si nepočkají na nové modely televizorů, které jím už budou vybaveny aby byli připraveni v předstihu. Vše ale zásadně ovlivní až nabídka obsahu v DVB-T2/H.265 (HEVC). Vybavení pro vysílatele však vyžaduje i nové investice do nových zařízení a pokud bude rozhodnuto o vysílání i ve 4K, jsou to investice neskutečně velké, které mohou být realizovány i v řádu let!. Obměna zařízení k příjmu televizního signálu u nás je asi 5 až 6 let, proto musíme plánovat uvážlivě, co si na tuto dobu pořídíme a zda nedojde během této doby ke změně.

DVB-T2 se vysílá v současné době již ve 24 zemích světa s kompresí H.264 a tento standard již byl přijat i v dalších 35 zemích. Tam již bude záležet na tom, jaký zvolí standard. Předpokládám, že již DVB-T2/H.265 (HEVC).

Například německá veřejnoprávní televize ARD chce zrychlit přechod na nový digitální standard pozemní televize a rovnou jako my na DVB-T2/H.265 (HEVC). Důvod k rychlému přechodu je velice prostý – využít čas, který zbývá do doby, než budou přiděleny frekvence 700MHz, jež doposud využívají televizní operátoři, operátorům mobilních sítí (i když o tom ještě není definitivně rozhodnuto), a to již v polovině roku 2019, a ne, jak bylo původně plánováno, na konci roku 2020. ARD chce proto dokončit přechod z aktuálně používaného systému DVB-T na nástupnickou DVB-T2 v polovině roku 2019.

Penetrace DVB-T vysílání v jednotlivých zemích v procentech. Obrázek lze zvětšit

Penetrace DVB-T vysílání v jednotlivých zemích v procentech. Obrázek lze zvětšit

Přestože u nás máme sledovanost terestrického vysílání v současnosti 62 procent, což je nejvíce z okolních států, požadavky našich regulátorů jsou zatím stanoveny pouze na 224MHz!

Přestože u nás máme sledovanost terestrického vysílání v současnosti 62 procent, což je nejvíce z okolních států, požadavky našich regulátorů jsou zatím stanoveny pouze na 224MHz!

Postoj operátora k omezování kmitočtového spektra

Popularita terestrického vysílání nadále roste. Budoucí omezování kmitočtového spektra, které nepochopitelně a v rozporu s trendy předpokládá dokument ČTÚ (Strategie správy spektra), přímo ohrožuje šíření televizního signálu pro většinu obyvatel Česka.

České Radiokomunikace (ČRa) tento dokument odmítají a naléhavě upozorňuji na nutnost urychleného přechodu na nástupnický vysílací standard DVB-T2. Ten domácnostem umožní získat větší počet kanálů a lepší kvalitu obrazu než dnes. Definice plánu přechodu však zatím nebyla regulátorem (ČTÚ) představena.

Všechny okolní evropské země omezení kmitočtového spektra pro TV odmítají. A to i v případech, kdy u nich není pozemské vysílání tak významné, jako u nás, říká generální ředitel ČRa Martin Gebauer. Omezení pozemského vysílání by mělo výrazné sociální dopady a značně by zatížilo rozpočty domácností poplatky za příjem televize. Podle našich odhadů by se domácnostem náklady zvýšily přinejmenším 9× oproti stávajícímu stavu. To považujeme za těžko vysvětlitelné a zbytečné, dodává Gebauer.

Generální ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer na nedávné tiskové konferenci novinářům názorně vysvětloval, jaké nároky na vysílání klade přechod z rozlišení SD na full HD a dále na 4K či výhledově i na 8K. V terestrickém vysílání je tedy nutností přejít záhy na nový úspornější kompresní formát, jinak by hrozilo omezení vysílání v HD rozlišení a ve 4K by bylo zcela nemožné. Ubylo by i množství dosud vysílaných kanálů. 

Velké omezení vysílání by přineslo také přidělení frekvencí 700MHz mobilním službám, které doposud využívají televizní operátoři. Pokud by k tomu skutečně došlo, musí být v předstihu spuštěno vysílání v DVB-T2, aby se mohly stanice na ztracených frekvencích někam umístit a aby byl zajištěn další rozvoj terestrického vysílání do budoucna. Proti vyjmutí pásma 700MHz u nás nesouhlasí kromě Českých Radiokomunikací i všichni velcí vysílatelé (Nova, Prima i ČT). Každopádně přechod na nový standard bude chtít nové investice jak na straně diváků, tak i vysílatelů.


Foto pro DigiZone.cz Čestmír Polák

Pohled na komplex budov patřící České televizi v Praze

Závěr

Pokud nebude brzy hotova nová koncepce terestrického vysílání v DVB-T2/H.265 (HEVC), bude to mít samozřejmě vliv i na prodejnost zařízení pro tento druh příjmu a chaos s dovozem různých zařízení pro příjem, které nemusí mít v dohledné době další perspektivu. Přes to všechno, co jsem zde napsal, si myslím, že se nové výrobky po prázdninách zase objeví a trh bude opět prosperovat.

Neodpustím si zde uvést jedno mé přání, které ale nemá naději na realizaci, protože by se pravděpodobně výrobcům nevyplatilo. Chtěl bych aby se také vyráběly televizory bez tunerů ale měly dostatečný počet portů pro připojení různých externích zařízení. Výhoda by byla v tom, že obměna těchto externích zařízení by byla pouze na úvaze majitele a rozhodovala by jen velikost a kvalita samotného monitoru.

Konečně se situací ohledně přechodu na DVB-T2 začaly zabývat i naše deníky. První vlaštovkou je včerejší článek v Hospodářských novinách: http://hn.ihned.cz/c1–62477950-miliony-lidi-ceka-vymena-televize

BRAND24

Poslední vydání aktualizace specifikace ETSI TS 101 154 je již na světě. Informace o tom je: zde

Všechny ilustrační obrázky autor s použitím grafů prezentovaných na tiskových konferencích Českých Radiokomunikací

Jaký zdroj televizních signálů používáte ve své domácnosti?

Používáte pravidelně některý z nástrojů Sysinternals?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník DigiZone se specializací na satelitní a terestrické vysílání, dálkový příjem televize i VKV rozhlasu a přítel elektroniky.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).