Na Události nám nesahejte
Pokud se v těchto dnech pokusíte na některé z odborných konferencí nebo setkání na téma média veřejné služby vznést obavy nad určitou komercionalizací České televize, se zlou se potážete. V lepším případě vás generální ředitel ČT Petr Dvořák obviní z „mediální zkratky“, v horším zpochybní vaši kompetenci psát o médiích. A nebo o vás prohlásí, že jste ustrnuli v devadesátých letech, což se stalo mně na úterní konferenci Evropské standardy v médiích v Senátu, když jsem ve své krátké prezentaci upozornil na pár příkladů, které podle mého názoru nedělají ČT dobré jméno. Konkrétně mi šlo o úroveň hlavní zpravodajské relace Události.
Co že jsem si to dovolil? Ukázal jsem obrázek s poutákem na téma „Češi a zmrzlina“, které se objevilo v Událostech minulý týden. Na sociálních sítích to byl docela hit, stejně jako později různé velikonoční reportáže nebo zpráva o tom, že si Češi neumí správně čistit zuby. Obecně se takovým tématům říká „spotřebka“ a v Událostech dostávají poměrně dost prostoru, čehož si začínají všímat i členové Rady ČT. I ti si totiž – aniž by je Petr Dvořák vinil ze „strnulosti“ – myslí, že Události jsou tu od toho, aby nabízely přehled nejdůležitějších událostí dne, seřazených podle důležitosti od té nejzávažnější po nejméně důležitou.
Prezentace pro konferenci v Senátu by potucek793
Spokojenost, je tu velká spokojenost
Jasná hierarchie zpráv je ale podle Petra Dvořáka ona „strnulost“ z devadesátých let, která byla v televizích již dávno překonána, takže Události běžně skáčou z důležitých mezinárodně-politických témat ke „spotřebce“ a pak k domácí politice, aby se přes nějaké volnější téma dostaly k ekonomice. Na takové řazení „hala bala“ jsme už léta zvyklí z Novy, na Kavčích horách s ním ale začali až za Dvořáka. Pokud chcete vidět všechna důležitá témata, musíte sedět u Událostí celou tři čtvrtě hodinu a nebo si ve 20:00 zapnout ČT 24 a tam se to dozvíte během pěti minut v krátkých zprávách jasněji a hierarchizovaněji než v nablyštěných Událostech.
Nechci se ale pitvat v jednom jediném sporu o jeden pořad, byť je podle mě důležitý a pro ČT do značné míry vizitkou. Zaráží mě onen a priori útočný postoj vedení ČT k jakýmkoli pokusům o diskusi nad současnou úrovní programu veřejnoprávní televize. Můžete vznést jednoduchý dotaz, nebo upozornit na jevy, které podle vás mohou ČT poškozovat, a hned jste považováni přinejmenším za nepřítele managementu. Protože vaše názory jsou pomýlené, neboť měření spokojenosti diváků ukazují vzrůstající trend a 84 lidí ze 100 považuje Českou televizi za vynikající. Ne všechno se ale dá takto kvantifikovat.
Česká marketingová televize
S Petrem Dvořákem se ČT začala proměňovat v profesionálnější firmu, ovšem ne všechny standardy běžné v komerčních televizích lze aplikovat i v médiích veřejné služby. Člověk nemusí být ani profesionál v PR, aby si všiml přemíry vlastní sebeprezentace ČT a hromadění zpráv o vlastních úspěších, self proma ve zpravodajství (jeden z nedávných průzkumů říká, že z firem a institucí ČT ve svých zprávách nejvíce zmiňuje právě sebe) a přehršle různých analýz, které do jedné dokazují, že ČT vzkvétá, daří se jí lépe a překonává všechny dosud dosažené ukazatele. Což o to, pochlubit se dobrými výsledky není špatné, ale pokud vám to ta samá firma tlačí do hlavy neustále, rozsvítí se vám varovná kontrolka a začnete se ptát, zda tu něco nesmrdí.
Zvlášť když sami vidíte něco jiného, než je vám předkládáno. A tak se tedy zeptáte, ale místo docela normální diskuse přichází útok a lavina čísel, která má váš názor zcela vyvrátit a udělat z vás téměř blba. Jak můžete zpochybňovat fenomén kapely Lucie, které teď ČT dělá reklamní kampaň na chystaný podzimní megakoncert – první po obnovení skupiny – a záměr zařadit k tomu po deset večerů na UMĚLECKÝ kanál ČT art dokumenty věnované právě a jen Lucii? Co se vám nelíbí na vysílání vánočních pohádek o Velikonocích, když ČT nakoupila vysílací práva pro Tři oříšky pro Popelku jen na první letošní pololetí, takže je musí využít do konce června? (už teď se těšme na druhý run – tipoval bych někdy okolo konce školního roku). Nelíbili se vám Dělníci bulváru? Jiným novinářům se líbili.
Jsem rebel!
Když půjdeme ještě dál a vrátíme se k loňské kauze stížnosti 24 redaktorů zpravodajství proti zásahům do vnitropolitického zpravodajství ČT, na tu už se opravdu vedení ČT neptejte. Protože jenom vznesením dotazu na toto téma budete zaškatulkováni mezi příznivce Daniely Drtinové „a spol.“. A když náhodou vydáte plné znění příspěvku Daniely Drtinové ze zmiňované úterní konference v Senátu, jako učinil DigiZone.cz včera, je to úplně hotové – jste prostě na straně „vzbouřenců“. Co na tom, že jste chtěli ze stejné konference otisknout i příspěvek ředitele zpravodajství ČT Zdeňka Šámala, ale nedostali jste ho a máte jen příslib rozhovoru na toto téma, pokud tedy projde přes tiskovu mluvčí Alžbětu Plívovou (což je tímto textem zabito, takže neprojde).
A tak sedíte na konferenci o médiích veřejné služby a posloucháte ona krásná čísla o spokojenosti diváků ČT, a když se zeptáte asi padesátky přítomných, většinou novinářů, vysokoškolských pedagogů, manažerů médií, mediálních radních a zákondárců, komu se líbí současná podoba Událostí, přihlásí se vám tři lidé. Petr Dvořák, Zdeněk Šámal a Vít Kolář (vedoucí kanceláře Petra Dvořáka). Možná ještě Milan Fridrich. Pak si říkáte, kde je tedy ta spokojenost deklarovaná v oněch interních analýzách ČT? To jsou účastníci konference tak odlišní a náročnější než běžná populace? A to už je opravdu poslední hřebíček do rakve vašich novinářských snah o komunikaci s ČT. Oficiálně se stáváte rebelem.
