Valenta si pořizuje televizi, A11 míří akvizicí za hranice pražských obvodů. Nejvíc ale boduje čínská CEFC majetkovým vstupem do Empresy. Navíc česká média interpretovala také zvěsti o možné investici Číňanů do jedné ze součástí skupiny J&T, jejíž šéfové vlastní Czech News Center (jasným důkazem jsou nově vydávané časopisy se sudoku, kterým rozumějí i cizojazyční luštitelé) a rozhlas následován dalšími médii zveřejnil i zvěsti o jejich jednáních s Pentou, která si nedávno pořídila vydavatelství VLP.
Co to pro tyhle mediální domy může znamenat? Pamětníci vzpomínají na odborné debaty z devadesátých let, zda je dobře, že jsou hlavní média v německých rukách. Pak spolu s Andrejem Babišem začali nakupovat české sdělovací prostředky čeští (a slovenští) majitelé. To vyvolalo nové otázky. Počkejme si na to, jak bude tuzemské mediální prostřední vnímat vstup investora z Asie.
I česká média ale mají své neotřesitelné jistoty. Třeba Láďu Hrušku, jehož studnice hnusných receptů a šílených rad se zdá být opravdu bezedná, a Prima si tak mohla dovolit nasadit další sérii Vychytávek. Jiskřičkou naděje budiž jeho televizní reklama na lichvářské půjčky, v níž už recept musí recyklovat a nasazuje těžko překonatelné kůžičky.
Další březnovou jistotou byl Pavel Šafr. Tak, jako je jisté, že po každém jeho rychlém odchodu z veřejného života přijde ještě rychlejší návrat, je neotřesitelným faktem i to, jak zásadně nemá rád Andreje Babiše. A Babiš jeho. Za dvě urážky, kterými ministra Šafra počastoval, teď šéf Svobodného fóra vysoudil 50 tisíc. Původně chtěl sto, takže těžko říct, kterou ze dvou urážek soud Andreji Babišovi prominul.