Nebude to ale tak jednoduché
Z toho, co zatím víme o obsahu žalob, je patrný jeden hlavní důvod: rada podle nich měnila podmínky licenčního řízení přímo v jeho průběhu, čímž měla některé žadatele znevýhodnit. Jasně se to týkalo například společnosti Galaxie sport, která žádala o licenci pro placený kanál Sport 2. Radní její žádost zamítli s odůvodněním, že placené kanály by byly v první fázi digitalizace spíše brzdou a že v tomto licenčním řízení by měly dostat přednost bezplatné programy. Při vypisování řízení ale nebylo v zadávací dokumentaci o bezplatných a placených programech ani slovo. Galaxie sport jako stanice vlastněná americkou společností CME, stejně jako Nova, podala proti rozhodnutí rady také žalobu.
Sama Nova odůvodňuje žalobu procesními nedostatky, ale především tlakem svého vlastníka, společnosti CME. Společnosti skupiny TV Nova jsou podrobeny přísnému právnímu auditu ze strany majoritního vlastníka, společnosti CME, a proto jsme museli podat žalobu,
vysvětloval v oficiální tiskové zprávě generální ředitel Novy Petr Dvořák. Radní zamítli všech osm žádostí Novy, které se týkaly čtyř projektů (Nova zkoušela štěstí jak v případě multiplexu B, tak C): zpravodajské stanice Nova news, filmového kanálu Nova film, seriálové stanice Nova seriál i sportovního kanálu Nova sport. Za jeden z důvodů uvedla, že Nova už digitálně vysílá v multiplexu A, neoficiálně pak radní vysvětlovali, že Nova stejně dostane na základě zákona kompenzační licenci za vrácení analogových kmitočtů.
Co se vlastně nelíbilo?
Stanice Nova film nedostala licenci proto, že její programové schéma by bylo „obtížně kontrolovatelné“ a že „tematický filmový program není součástí požadovaného portfolia programů pro zemské digitální vysílání v této jeho fázi“. Což je nesmysl, protože v listopadu 2004, při vypsání licenčního řízení na programové pozice v multiplexech B a C, rada uvažovala jak o plnoformátových, tak tematických kanálech bez jejich další specifikace. Jak si tedy vysvětlit, že licenci získala hudební televize Óčko, ale neuspěl žádný projekt filmového nebo sportovního kanálu? Radní by mohli namítnout, že filmových kanálů je v nabídce kabelových a satelitních společností mnoho a že sport už v digitálu vysílá Česká televize. V tom případě by ale těžko odůvodnili udělení licence zpravodajské stanici Z 1, protože digitálně už vysílá veřejnoprávní ČT 24.
V případě zpravodajského kanálu Nova news ale radní chytře dodali, že v projektu se uvažuje o spolupráci s Regionální televizní agenturou (RTA), která je sama žadatelem o licenci pro digitální vysílání (kterou dostala), a tudíž by měla být jeho konkurentem. Na to se nedá nic namítnout. V rámci plurality vysílání, na kterou se ostatně rada odvolává při souhrnném odmítnutí všech projektů Novy, je to pochopitelné. Méně už opakované výtky ke špatné kontrolovatelnosti neúspěšných projektů a vyřazení některých tematických stanic jenom z toho důvodu, že se prý v první fázi digitalizace „nehodí“. Na tomto odůvodnění se také mohou točit žaloby Novy, Primy a dalších neúspěšných žadatelů. Pokud tomu tak skutečně je, nelze vyloučit, že u soudu skutečně uspějí. Horší formulaci radní asi ani nemohli zvolit.
Jak si nerozzlobit radní
Našli se ale i tací neúspěšní uchazeči o licenci, a patřili spíše mezi favority řízení, kteří žalobu nepodali. Konkrétně mediální koncern Lagardere, který skrze společnost EDCR a Evropa 2 severní Čechy žádal o licence pro stanice TF 1 a TE 2, a také firmu United Teleshop, která provozuje nabídkovou stanici TOP TV. Zástupci obou žadatelů vysvětlují, že nechtějí zdržovat digitalizaci a že počítají s případným úspěchem v další vlně udělování licencí pro digitální vysílání. Jinými slovy, že ačkoli si za svými projekty stojí a zřejmě mají podobné výtky jako ti, co radu zažalovali, radši nebudou provokovat, aby se na ně dostalo v dalším kole. I to může být řešení. Mimochodem, také v případě TF 1, TE 2 a TOP TV se objevila výtka, že nejde o preferované tematické kanály pro první fázi digitálního vysílání.
Prezident české pobočky Lagardere Michel Fleischmann se nechal slyšet, že v případném dalším licenčním řízení bude firma žádat hned o čtyři licence a že na rozdíl od prvního tendru zřejmě rada dá přednost silným zahraničním mediálním společnostem. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání považuji za strategické. Rada podpořila projekty, které jsou napojeny na české prostředí a silné hráče si nechala na později. Je to však evropský unikát. Všude jinde je to tak, že první licence dostanou silní stávající provozovatelé a noví hráči ze silných mediálních skupin. U nás se zvolil jiný model. Rozhodne však trh a diváci, koho chtějí,
řekl Fleischmann v rozhovoru pro server Parabola.cz. I to je způsob, jak si připravit půdu před udělováním dalších licencí.
Proč ale žaluje Prima?
Poněkud nepochopitelná je žaloba televize Prima. Ta žádala o jedinou programovou pozici v multiplexu B pro plnoformátový program Prima klub. Radní ho odmítli, protože podle nich nepřináší nic nového, a tudíž by nebyl pro diváky ničím přínosný. Což je fakt: sám generální ředitel Primy Martin Dvořák v několika rozhovorech řekl, že Prima klub by byla v podstatě druhá Prima, která by v době, kdy na původní Primě poběží pořady pro muže, vysílala něco pro ženy a naopak. Tedy opravdu nic, co by bylo bůhví jak objevné a programově zajímavé (i když pro Primu by takový kanál znamenal, že si udrží určité divácké skupiny, které jinak utíkají jinam). Žaloba je nepochopitelná i z toho důvodu, že Prima klub stejně licenci dostal, jenom ne ve výběrovém řízení: stejně jako Nova i Prima má ze zákona nárok na kompenzační licenci za vrácené analogové kmitočty.
Na rozdíl od Novy ale Prima dostane ze zákona ještě třetí licenci. Patří jí totiž větší část regionálních studií, které s ní sdílí vysílací kmitočty a pravidelně se odpojují s regionálním zpravodajstvím. Zastřešuje je společnost Regio Media vlastněná majiteli Primy, a ta by se měla stát držitelem kompenzační licence pro celoplošné digitální vysílání s možností regionálního odpojování. Nadto studiím sdruženým ve firmě Regio Media zůstanou ještě nynější licence, které je opravňují připojovat se do vysílání Primy i po plném přechodu na digitální vysílání. To jsou už tři licence pro Primu plus část regionálních vstupů. Na co by byla Primě čtvrtá licence? Jistě že by dokázala naplnit další program, ale dalo by se potom mluvit o nějaké pluralitě a konkurenci? Jak by k tomu přišli provozovatelé, kteří mají jedinou licenci a začínají na zelené louce?
Žaloby uspějí, rada přeformuluje
Zatím vše nasvědčuje tomu, že alespoň v některých případech neúspěšní žadatelé u soudu uspějí. Rada si za to může sama. Déle než měsíc po hlasování o licencích jí trvalo, než naformulovala odůvodnění a rozeslala ho všem žadatelům. Co tedy tento měsíc dělala, když se jí podařilo v tak důležitém dokumentu nasekat tolik závažných chyb a formulačních zmatků? Čerství majitelé licencí pro digitální televize se ale nemusejí obávat. I když by rada soud prohrála, stačí pouze formálně zopakovat hlasování a lépe naformulovat odůvodnění. Ostatně v případě rozhlasových licencí se tak už několikrát stalo. Jiná věc je, že takový zmatek rozhodně neuvítají investoři digitálních kanálů a rozhodně nevrhá na vysílací radu moc dobré světlo. Příště by to chtělo dvakrát měřit a jednou řezat.
