Hlavní navigace

Televize očima dětí: co sledují, kdy a na kterých programech?

15. 6. 2012
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Analýza chování dětského diváka v České republice, která by neměla uniknout všem, co se chystají spustit specializované televizní kanály pro děti

Průzkum v dětských pokojíčcích

Televize je bezesporu jedním z nejčastějších způsobů trávení společného rodinného času, centrem rodinné zábavy. Televize patří ve většině českých domácností k nezbytné výbavě obývacího pokoje, avšak proniká čím dál více i do dalších místností a dochází tedy k růstu privátní televizní sledovanosti – tento fenomén je nazývaný zahraničními odborníky jako tzv. „bedroom culture“. Televizi je možné sledovat při jakýchkoliv činnostech téměř v jakoukoliv denní či noční dobu například z postele před spaním nebo ráno při oblékání.

Tento jev se samozřejmě nevyhnul ani dětským pokojíčkům. Přítomnost médií v dětských pokojích s sebou nese především individualizaci a růst konzumace médií. Vyplývá to z Výzkumu životního stylu dětí (LSS Děti), který pro Českou televizi a Asociaci komunikačních agentur realizuje společnost Mediaresearch. V roce 2011 bylo ve výzkumu LSS Děti dotázáno celkem 730 dětí ve věku od čtyř do 14 let.

Většina dětí nejčastěji sleduje televizi bez rodičů

V domácnostech dnes najdeme často více než jeden televizor a televize v současné době patří dokonce i k běžnému vybavení dětských pokojíčků – ve svém pokoji ji má již zhruba polovina dětí ve věku od čtyř do 14 let, přičemž vybavenost dětských pokojíčků roste s věkem dětí (televizor má ve svém pokoji 36 procent dětí ve věku od čtyř do šesti let, zatímco u dětí ve věku 13 až 14 let je to již 57 procent). Kromě věku dětí a socioekonomického zařazení domácnosti dále velmi silně diferencuje vybavenost dětských pokojíčků i regionální členění. V tomto ohledu stojí Praha vysoko nad celorepublikovým průměrem (televizor ve vlastním pokoji: Praha 57 procent, ČR 48 procent).

Vzhledem k postupně rostoucí mediální vybavenosti a lepšímu přístupu k médiím obecně dochází k individualizaci využívání médií, a to u dospělých i u dětí.


Zdroj: ATO – Mediaresearch

Graf 1: Společné sledování televize

Sledování televize směřuje postupně od rodinného k individuálnějšímu způsobu trávení volného času (matka s dcerou sledují seriál v ložnici, zatímco otec se synem sledují fotbalový zápas v obývacím pokoji). Doby, kdy se večer sešla u televize celá rodina, aby svorně sledovala jeden pořad, který ještě většinou vybrala hlava rodiny, jsou dávno pryč. Naprostá většina dětí ve věku od čtyř do 14 let (71 procent) sleduje televizi nejčastěji sama nebo ve společnosti sourozenců.

Z výsledků výzkumu LSS Děti také vyplývá, že chlapci jsou větší individualisté než dívky a na rozdíl od dívek více inklinují ke společnému sledování televize s otcem, případně s kamarády. Dívky více než chlapci sledují televizi s maminkou (společná obliba témat). Velký vliv má samozřejmě také věk dětí, i když může být překvapením, že již 31 procent dětí ve věkové kategorii čtyři až šest let sleduje televizi nejčastěji samostatně (pokud chtějí rodiče něco v klidu doma udělat, „odloží“ si děti k televizi). Z hlediska věkových kategorií je možné rozlišit tři skupiny dětí. Jednak „malé děti“ – od čtyř do šesti let, které přirozeně více inklinují ke společnému sledování televize s rodiči a nejčastěji s maminkou (33 procent).

Do druhé skupiny patří děti na prvním stupni základní školy, které již sledují televizi samy nebo se sourozenci častěji než s rodiči. Nejindividuálněji přistupuje ke sledování televize skupina 13–14letých dětí, kde již zcela individuální sledovanost („nejčastěji sleduji sám“) dosahuje 54 procent. Děti z rodin z vyšší socioekonomické třídy se častěji dívají na televizi samy nebo s maminkou, což zřejmě souvisí s tím, že ve vyšší socioekonomické skupině bývají častěji zastoupeny rodiny s menším počtem dětí. Děti, které mají svůj pokojíček vybaven televizorem, se dívají na televizi samy více než ostatní děti. S tím souvisí i to, že více než polovina dětí, které mají možnost sledovat televizi, DVD nebo video ve svém pokojíčku, tuto možnost často využívá (denně nebo téměř denně).


Zdroj: ATO – Mediaresearch

Graf 2: Sledování televize, DVD nebo videa v pokojíčku

Televize jako hlavní náplň volného času dětí

S mediální vybaveností přímo souvisí i míra konzumace médií (z hlediska frekvence i z hlediska průměrného času stráveného s médii). Sledování televize je nejčastějším způsobem trávení volného času z osmadvaceti činností, na které jsme se dětí v našem výzkumu ptali – 89 procent dětí ve věku od čtyř do 14 let sleduje televizi denně nebo téměř denně (a dalších osm procent dětí alespoň jednou týdně).

Časové snímky výzkumu LSS Děti potvrzují, že ve všední den sleduje televizi nejvíce dětí mezi 19. a 20. hodinou (35 procent), zatímco o víkendu děti sledují televizi pochopitelně i dopoledne – mezi 8. a 12. hodinou 12 až 18 procent odpovědí (to odpovídá naměřeným údajům z TV metrů). O víkendu také smí děti sledovat televizi i po 20. hodině ve větší míře než ve všední den. Sledování televize o víkendu dosahuje u dětí maxima 47 procent mezi 20. a 21. hodinou (ve všední den v tuto dobu jen 31 procent dětí) a mezi 21. a 22. hodinou se na televizi dívá ještě 28 procent dětí (oproti 13 procentům ve všední den).


Zdroj: ATO – Mediaresearch

Graf 3: Časové snímky všedního a víkendového dne

Děti ve věku od čtyř do 14 let věnují sledování televize v průměru téměř dvě hodiny denně (data TVmetrového výzkumu). Z výzkumu LSS Děti navíc vyplývá, že děti, které mají svůj pokojíček mediálně více vybaven, stráví s médii výrazně více času – děti, které mají ve svém pokoji televizor, sledují televizi v průměru o téměř 20 minut denně déle než ostatní děti. V souvislosti s individuálním přístupem dětí k médiím a postupným růstem konzumace médií si začínají čeští rodiče uvědomovat i jistá rizika a možný škodlivý vliv nadměrné konzumace médií na jejich děti.

Od prvního zpracování výzkumu LSS Děti v roce 2008 čím dál více českých rodičů kontroluje, jak dlouho a jaký mediální obsah jejich děti konzumují. V roce 2008 kontrolovalo čas strávený s televizí pouze 45 procent rodičů, v roce 2011 už tak činilo 56 procent rodičů. Stále více rodičů také kontroluje, na co se jejich děti v televizi dívají (již 62 procent dětí je takto kontrolováno). Celkově vzato podléhá televize (a to jak z hlediska doby sledování, tak i z hlediska obsahu) větší kontrole než doba strávená na internetu (u těch dětí, které mají internet doma k dispozici).

Jak si u dětí vede televize ve srovnání s dalšími médii

Sledování televize představuje v průměru dvě pětiny celkové denní doby strávené s médii a po přičtení sledování videa a DVD vychází, že děti ve věku od čtyř do 14 let stráví sledováním tzv. televizního obsahu (televize včetně DVD) polovinu času věnovaného všem médiím. U malých dětí ve věku čtyři až šest let tvoří konzumace televizního obsahu celých 60 procent času stráveného s médii, zatímco u dětí ve věku 13–14 let 43 procent celkové doby věnované médiím. Nicméně televizní ATS (průměrná doba strávená sledováním TV) s věkem dětí mírně roste.

Sledování televize (jak potvrzují i TVmetrová data) zůstává na stejné úrovni jako v minulých letech, a to jak z hlediska frekvence, tak i ATS. Čas věnovaný sledování televize tedy neklesá, ale mění se postupně struktura sledovanosti televizních stanic v souladu s rozšiřující se nabídkou v kategorii ostatních televizních stanic, a to u menších i větších dětí. Dle výsledků výzkumu LSS Děti televize stále zůstává médiem, které si děti nejčastěji vybírají, pokud chtějí napětí, pokud se chtějí pobavit nebo pokud si chtějí odpočinout a relaxovat. Televize tedy stále drží pozici média, které je především nosičem zábavy a relaxace, zatímco internet vede jako informační zdroj.

Hry na počítači opět zaznamenaly růst a dostaly se tak v roce 2011 až nad úroveň televize v kategorii média, o kterém si děti nejčastěji vypráví s kamarády. Televize však v časovém vývoji posílila jako médium, které si děti vyberou, pokud se chtějí dobře pobavit a s 30 procenty hlasů v tomto ohledu stojí vysoko nad ostatními médii. Televize je za zdroj napětí spíše považována dívkami a dívky si také na rozdíl od chlapců nejraději popovídají s kamarády (kamarádkami) právě o sledování televize.

Nejoblíbenější televizní stanice a pořady …

… se výrazně liší u malých a větších dětí. Celkově nejoblíbenější televizní stanicí je pro děti Nova (23 procent), jejíž obliba roste s věkem dětí (9 procent děti od 4 do 6 let, 20 procent od 7 do 9 let, 27 procent od 10 do 12 let, 41 procent od 13 do 14 let). Následuje Disney Channel s 16 procenty hlasů a na třetím místě v žebříčku oblíbenosti televizních stanic je ČT 1, která je však zcela nejoblíbenější stanicí pro malé děti (preferuje ji 26 procent dětí ve věku od čtyř do šesti let). Podobně vychází také TV Barrandov (preferuje pětina dětí ve věku od čtyř do šesti let). Prima Cool je naopak bližší větším dětem – je nejoblíbenější stanicí pro 13 procent dětí ve věku 13 až 14 let – a více než dívky ji mají v oblibě chlapci. Ve výčtu nejoblíbenějších TV stanic se objevila i další stanice zaměřená na celodenní vysílání pohádek – Minimax (tuto stanici preferují menší děti). Prima naopak boduje u dětí ve věku od 13 do 14 let.


Zdroj: ATO – Mediaresearch

Graf 4: Share stanic ve věkové kategorii 4–14 let

Porovnejme tyto výsledky ještě s naměřenými daty z projektu elektronického měření sledovanosti televize pomocí TV metrů. V grafu je zobrazen share stanic pro věkovou kategorii čtyři až 14 let. Deklarovaná oblíbenost TV stanic docela dobře koresponduje s naměřeným share stanic až na pár výjimek – stanici Disney Channel (která je pro děti celkově druhou nejoblíbenější stanicí, avšak až šestou nejsledovanější stanicí) a Minimax (která je šestou nejoblíbenější stanicí, ale až desátou nejsledovanější stanicí). Naopak Prima, kterou jako svou nejoblíbenější stanici jmenovalo pouze pět procent dětí ve věku od čtyř do 14 let, dosahuje ve stejné věkové skupině share 10 procent.

Jak ukazuje graf 5, komedie je pro děti ve věku od čtyř do 14 let nejoblíbenějším televizním žánrem. Děti také velmi rády sledují animované příběhy a pořady o zvířatech a přírodě, přitahuje je ale i dobrodružství a akce. V době mezi 12. a 13. rokem dochází k výrazné změně dětského vkusu od dětských pořadů, pohádek a animovaných příběhů směrem k dalším televizním žánrům – komedie, humor, krimi, detektivky, sci-fi, romantika atd. Tomu odpovídá i přehled TOP 100 pořadů dle ratingu pro tuto věkovou skupinu, kde se objevily pořady jako např. Simpsonovi, Comeback nebo třeba Vyprávěj a Ordinace v růžové zahradě.

BRAND24

Ve věku 10 až 14 let se již také výrazně liší vkus dívek a chlapců, kdy dívky déle inklinují k dětským pořadům a pohádkám, ale začínají také více než chlapci preferovat romantiku, rodinné seriály a hudební pořady. Chlapce zase více přitahuje dobrodružství, akce, detektivky, sci-fi nebo sportovní pořady.


Zdroj: ATO – Mediaresearch

Graf 5: Nejoblíbenější pořady v televizi

Obliba témat u dětí je také ovlivněna věkem jejich sourozenců, což je pochopitelné, protože jsou to právě sourozenci, se kterými děti často televizi sledují. Proto děti, které mají starší sourozence, mají v oblibě více filmy pro dospělé a děti s mladšími sourozenci více inklinují k pohádkám a dětským pořadům. Z hlediska socioekonomického zařazení se projevily drobné rozdíly v zájmu o „informačně hodnotnější“ typy pořadů – např. zpravodajské a sportovní pořady jsou oblíbené více u dětí z rodin z vyšší třídy. Naopak u dětí z nižších socioekonomických skupin je patrný příklon k „prosté zábavě“.

Jak často sledují vaše děti televizi?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka pracuje jako Business Development Manager ve společnosti Mediaresearch

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).