Zatímco minulý rok byl na našem trhu jediný levný Ultra HD televizor pod 40 000 Kč, letos je jich tu několik. První zápůjčka přišla od Samsungu a mohu se jen dohadovat proč, protože na řadu jiných přístrojů tohoto výrobce už dlouho čekám, nebo jsou stále pouze v předprodukčních vzorcích. Mimochodem ten jediný loňský přístroj byl od čínského Changhongu a ten ho po několikaměsíčním jednání odmítl půjčovat, takže se ním – evidentně – moc silný necítil. Přiznám se, že tohle všechno mi projelo hlavou, když jsem nijak nápaditě provedený televizor vybaloval. Vezměme to ale ještě trochu obecněji…
Samsung momentálně v UHD nabízí čtyři řady: 6, 7, 8 a 9, ostatně test UE65F9000ST s podrobným popisem chování 4K najdete zde.
V řadě šest ze které pochází zapůjčený přístroj pak vedle této verze se 125 cm (skoro 50ʺ) najdete mj. ještě UE40HU6900S se 40", tedy se 102 cm. Ten je se 32 990 Kč nejlevnějším 4K televizorem tohoto výrobce a jedním z nejlevnějších na trhu vůbec…
Designově nijak nápaditý, ale co do vlastností solidní.
Není 3D, za to umí H.265 i na DVB-T2!
Řada šest sice ještě není 3D, ale jinak v ní najdete vše a ještě něco navíc! Má totiž systémové napojení na lištu One Connect označovanou nyní jako „UHD Evolution Kit“. Ta se prodává samostatně a má v budoucnu dovolit rozšíření televizoru o další funkce. Bylo by tak možné k tomuto přístroji dodat to, co mu zatím chybí. Tím je zejména konektor HDMI 2.0 (zatím je 1.4), čímž by se televizoru otevřely vyšší snímkové frekvence 50p a 60p, protože zatím zvládá polovinu.
Tuner DVB-T2 pak má překvapivě podporu kodeku HEVC, tedy H.265, což je podle Samsungu dáno tím, že jde o panevropský model. To samé ostatně najdete i v dalších televizorech řady HU6900, dále pak v řadách H7000 a H8000. Měly by to umět i modely z řad HU7500 a HU8500, ale v současnosti tomu tak prý ještě není a české zastoupení se snaží situaci urychleně vyřešit.
Pokud jste čekali na podporu HEVC (H.265) u tuneru DVB-T2, v čemž se s největší pravděpodobností bude vysílat i u nás, už nemusíte! Samsung ji – jako s přehledem první – nabízí hned v několika televizorech!
Instalace jednoduchá, až na podstavec
Softwarová instalace byla při DVB-T dílem okamžiku. Zadrhla se ale na volbě „Nastavit poskytovatele služeb“, která není určena pro Česko a i když pochopitelně televizor ví, kde se nachází, zobrazí ji. Na zkusmo zadanou volbu Praha 6, resp. PSČ, 160 00 se mi vrátilo „DTT Anténa“ s tím, že poskytovatel služeb není uveden. To je ale jen drobnost. Na potíže jsem narazil při montáži podstavce, která trvala podstatně déle. Ne snad proto, že by byl složitý, ale proto, že poněkud nepasovaly otvory pro šrouby, což mě notně zklamalo, protože jsem na to nenarazil už hodně dlouho ani u hodně levných značek. U Samsungu ale kupodivu – při letos třech testovaných modelech – jsem toho byl svědkem hned dvakrát!
Kanály se po naladění seřadily abecedně bez ohledu na to, zda jsou rozhlasové, či televizní. Chytrá Nova, jejíž název začíná podtržítkem, se tak opět ocitla na první pozici.
Závěrečné třídění kanálů vám dá docela práci, navíc se provádí poměrně hluboko v menu „Vysílání“ buď přes oblíbené položky nebo o něco jednodušeji fyzickým přesunem kanálů, které se vzájemně zaměňují.
Oba dodávané dálkové ovladače a pro srovnání velikosti i běžný zapalovač. Jak vidíte, tradiční ovladač je hodně kompaktní a tlačítka jsou až vysloveně malá a notně namačkaná na sebe. Ne každému to bude vyhovovat.
Ovládání místy hodně atypické
Na televizoru ho najdete – při pohledu zepředu – vpravo dole pod rozhraními. Obstarává ho jediné joystickové tlačítko s OK uprostřed, kterým se televizor i vypíná. Nicméně dálkovým ovladačem ho pak kdykoli zapnete, takže nijak neušetříte, a o fyzickém odpojení od 230 V si můžete jen nechat zdát.
Dálkové ovladače dostanete dva. Jeden klasický, infračervený, i když hodně kompaktní a místy až nepřehledný, druhý atypický pohybový (Bluetooth) s výborně fungující dotykovou ploškou a neméně výbornou možností nahmátnout většinu tlačítek poslepu, protože jsou reliéfová. „Klasiku“ jsem si ale raději držel poblíž a vyplatilo se to.
První z ovladačů vypadá, jakoby se k televizoru za více než „třicet“ ani nehodil, druhý je zase jako vystřižený z nejvyšší kategorie. Osobně bych ocenil spíše dálkový ovladač tradičních rozměrů, který je přehlednější a lépe čitelný. Mimochodem na „dálce“ už není tlačítko pro přepnutí poměrů stran, což mi spolu s tím, co letos udělal Panasonic, připadá tak nějak příznačné. Tato funkce se zjevně začíná z televizorů vytrácet.
Co se týče pohybového ovladače, ten je velice elegantní, funguje výborně a je rovněž přehledný, i když jsem tlačítko pro ztlumení hlasitosti musel hodně hledat. Zjevně z marketingových důvodů na něm najdete i samostatné tlačítko Fotbal, naopak tlačítko pro změnu poměru stran, které by se mi hodilo podstatně více, chybí.
Menu nabíhá vždy na položku Obraz, tedy na tu první, takže někdy je třeba se neustále vracet (typicky při třídění kanálů) poměrně hluboko do menu. Na druhou stranu se v něm dá kolovat, takže je práce rychlejší, a je tu i dobrá nápověda, i když výjimky potvrzují pravidlo (zprovoznění HbbTV).
Celkově vzato je si na ovládání třeba zvyknout a platí to zejména o chytré části.
EPG Samsungu patří už tradičně k tomu nejlepšímu.
Tradičně kvalitní osmidenní EPG
Programová nabídka se zobrazuje sice jen pro sedm kanálů, ale obrazový náhled je poměrně velký, zvuk se po vstupu do EPG neporuší a informace o pořadu se ukazují vzorně, jak je ostatně u Samsungu léta zvykem, včetně tří řádků rozšířeného popisku. Pokud chcete více, stačí zmáčknout Enter a objeví se nové okénko, ve kterém můžete pořad i nahrát nebo se na něj nechat upozornit. Televizor se z pohotovostního režimu ale neprobudil.
Po nabídce se můžete libovolně pohybovat dokud nezmáčknete Enter. Pak na daný kanál vstoupíte a poté se také začne stahovat program, což ovšem vidíte až po opětovném vstupu do EPG.
Takto se zobrazí Smarthub a jak vidíte, je tu všechno na jedné hromadě. Jsou tu televizní kanály, nějaký ten widget, nápověda či dokonce externí výstup. Z lišty můžete následně vstoupit do celoobrazovkového náhledu, jaký známe z dřívějších modelů. V něm není ovládání právě ideální, ovšem prvotní náběh Smarthubu do lišty je trochu odvážné řešení!
Moderní funkce a pomalý Smarthub
Do chytrých funkcí se povětšinou vstupuje přes tzv. Smarthub na stejnojmenném tlačítku. Ovládat ho, je ale nyní skoro za trest. Nabíhal totiž do drobounké lišty na spodním okraji (viz foto výše) ze které – pokud nenajdete co chcete, což je velmi pravděpodobné – je pak třeba přejít do celoobrazovkového režimu. A to chvíli trvá a televizor v tomto ohledu rozhodně není z nejrychlejších.
Navíc orientace ve funkcích nebyla jednoduchá, protože si televizor nepamatuje, kde skončil, a značnou část obrazovky zabíraly (alespoň v mém případě) věci, které jsem nechtěl. Najít tak například DLNA chvíli trvalo a tohle bude vyžadovat nějaký ten zvyk. Nakonec to stejně bylo k ničemu, ale k tomu se teprve dostanu.
Problémem Smarthubu je i to, že když přijdete k novému televizoru (nebo k přístroji po návratu do továrního nastavení) nasype vám do dvou ze tří částí (Moje programy a Multimédia; třetí je Samsung Apps) to, co sám uzná za vhodné, protože nezná vaše preference. Místo aby počkal, až si je vytvoří, vše poskládá podle svého a navíc dosti nepřehledné.
Co se týče widgetů, v části Apps jich bylo k dispozici více než dost, včetně českých. Je tu například Evropa 2, iDnes, Rajče, Stereo a Video, Topfun, či Voyo a samozřejmě i obvyklosti typu sociální sítě či Youtube.
Celkově vzato se ovladatelnost a přehlednost chytré části televizoru zhoršila a inovace v tomto případě přišla naprosto vniveč. A protože se přes Smarthub dostanete i k funkcím jako přehrávání multimédií či DLNA, chce to zvyk a cvik.
Vyzkoušel jsem také funkci Screen Mirroring, kterou umí jak některé tablety (testoval jsem ji s Galaxy Tab 4), tak televizory. Jakmile jsou obě takováto zařízení připojena ke stejnému Wi-Fi routeru a na televizoru povolíte žádost o připojení tabletu, pak se na něm jeho obrazovka odzrcadlí. Ovládání však nadále obstarává tablet.
Screen Mirroring byl bezproblémově funkční, přehrávání pochopitelně probíhá s menším zpožděním daným technologicky. Je tu ale jedna „drobná“ vada: obrazovka tabletu stále běží i když zvuk je utlumen. Co to znamená pro akumulátor asi nemusím dodávat.
HbbTV bylo po instalaci vypnuto a pokud nevíte, kde ho hledat, budete mít problém. Musíte do menu do položky Systém a Datová služba. V nápovědě pro položku se však o tom, že jste u HbbTV, nic nedozvíte. A co máte udělat se nedozvíte ani poté, co zmáčknete červené teletextové tlačítko, protože se objeví pouze „Není k dispozici“.
Druhou cestou jak HbbTV zprovoznit, resp. se alespoň dozvědět, jak to udělat, je zmáčknout Smarthub, kde se u jinak počeštěného televizoru ve widgetu HbbTV anglicky dozvíte, že musíte udělat výše uvedenou operaci. Toť vše. Škoda, že televizor není schopen na patřičnou volbu rovnou přepnout nebo ji vůbec nechat po instalaci zapnutou tak, jak to dělá drtivá většina výrobců.
Bohužel i po povolení funkce HbbTV na kanálech ČT nefungovalo právě spolehlivě a někdy jsem musel televizor dokonce i vypnout, abych se do něj vůbec dostal. Jakmile jsem ale pustil konkrétní pořad, vše už pracovalo spolehlivě.
Elektronická příručka je udělaná slušně a nabízí jak rejstřík, tak vyhledávání. Tu a tam má je drobné potíže s překladem.
Přiměřená nastavení
Televizor dané ceny má pochopitelně celou řadu nastavení. Výrobce se chlubí především tím obrazovým nastavením zvaným Fotbal, které získalo i samostatné tlačítko na bezdrátovém dálkovém ovladači. Samotné Celkem jich je pět a upravit si je můžete podle svého. Vedle základních možností je tu podsvícení, sytost barev a u Samsungu obvyklý poměr zelená/červená. V pokročilých nastaveních pak ovlivníte pleťové odstíny, vyvážení na bílou, gama korekci, teploty barev a také sytost a odstín pro barevný model RGB.
Přednastavených zvukových režimů je šest, spustit můžete i zvuk virtuální, využít úpravy pětipásmového ekvalizéru a také tzv. automatickou hlasitost, která vám pohlídá zvukovou úroveň z různých zdrojů.
Poměrů stran obrazu je osm, včetně automatického režimu, 4:3 či 16:9 a v menu můžete nastavit i „Poměr stran 4:3“, který je standardně po instalaci na 16:9. Jakmile jsem ho změnil, televizor bez potíží měnil formát podle pořadu.
Panel můžete vypnout buď v menu Obraz nebo v kontextovém menu na tlačítku Tools (Nástroje).
Spotřeba více než dobrá!
Televizor jsem resetoval do továrního nastavení, tj. obraz byl jako „Standardní“, zvuk také. „Úspora energie“ byla vypnuta, eko čidlo snímající úroveň okolního osvětlení naopak zapnuto. Na ČT24 (DVB-T) si následně televizor po hodině provozu vzal 94 wattů s rozmezím 76–106 W.
Snížit ji můžete přes volbu „Eko řešení“, kterou najdete v menu Systém, ale není tam všechno. Úsporu prostřednictvím volby „Osvětlení dle pohybu“ totiž najdete v menu Obraz, Pokročilá nastavení a v menu Obraz také najdete volbu pro vypnutí panelu, takže pracuje pouze zvuk. V tomto okamžiku si televizor vezme 25 W, což vzhledem k úhlopříčce vůbec není špatné!
HbbTV je třeba nejprve v menu povolit a pokud nevíte, že je to skryto pod položkou „Datová služba“, budete asi chvíli tápat.
DLNA nic moc, multimédia přes USB výborná
DLNA bylo podprůměrné a to nejen kvůli tomu, že s PS3 Media Server nepracovaly titulky a rozchodit se mi je nepodařilo. Přehrávané video také nedokáže navázat, což při jeho pouštění přes USB naopak funguje velice dobře.
Orientace v manažeru souborů – a teď už mluvím obecně – není nejlepší kvůli tomu, že ikony či adresáře a např. i filmové náhledy jsou vysloveně obří, takže se na televizor s úhlopříčkou 125 cm vejdou pouze tři řady a v případě DLNA pouhé dvě. Typ náhledu bohužel přepnout nejde.
Nelíbilo se mi ani to, že si u DLNA musím dopředu vybrat, co chci přehrávat (u multimédií přes USB to paradoxně nutné není), nebo že po dohrání filmu do adresáře se nezobrazí do té doby, dokud z DLNA nevyskočím a nevrátím se zpět.
Můj standardní testovací disk Freecom Mobile Drive Sq TV (1 TB) určený speciálně pro televizory spolupracoval se Samsungem bez problémů a identifikoval se hned při automatickém naběhnutí. Bohužel po vypnutí dálkovým ovladačem nebyl televizor schopen ho odpojit ani po minutě, po dvou, takže jsem ho nakonec raději natvrdo vytáhl a už nepoužíval.
U multimédií přes rozhraní USB máte na výběr čtyři možnosti: foto, video, hudba a také výbornou volbu „Vše“.
Externí titulky ve videu, které na DLNA chyběly, jsou perfektní a lze je zvolit ve třech velikostech. Nabíhají automaticky a automaticky se zavede i česká znaková sada. Ovládání multimédií by ale mohlo být lepší, protože na dálkovém ovladači stále vidíte sdružená ovládací tlačítka pro převíjení a skok o kapitolu/fotku/video dále.
U muziky v MP3, WAV, WMA či FLAC jsem registroval nejen výborné zvukové podání, ale také potíže s posledním z uvedených formátů, kdy televizor jeden ze dvou testovacích souborů nepřehrál.
Fotografie v BMP, PNG či JPG se nenatahují tak rychle, jak jsem čekal, takže jsem si musel připomenout, kde se vlastně nacházím. Bohužel televizor je nedokázal roztáhnout na celý panel a příslušná volba v nastavení chybí. Pokud mu ale dáte hodně velký snímek, např. 4 288 × 2 848 bodů z Nikonu D5000, usadí ho tak, aby mu na výšku seděl. Televizor kupodivu přehrál i snímky 3D formátu MPO, i když pochopitelně jako 2D.
Přes rozhraní USB 3.0 jsem zkoušel přehrát i 4K soubory. Zvládl je všechny a na výbornou, i když u jednoho napsal, že ho možná nebude možné správně přehrát.
Jsme v nejlevnější kategorii Ultra HD a tímto úhlem pohledu je třeba poměřovat i design. Uvnitř je ale televizor o třídu jinde!
Solidní poměr cena/výkon
Předně je třeba říci, že režim Ultra HD nemáte možnost ovlivnit. Televizor si v tomto ohledu vše dělá sám a i když převádí např. signál v nízkém rozlišení až překvapivě dobře, přece jen by se to někdy hodilo. Tohle ale bohužel nedělá prakticky nikdo, takže to rozhodně není výtka týkající se jen tohoto přístroje.
Pro Blu-ray přehrávač Philips BDP 8000, který televizor detekoval na HDMI, si automaticky nastavil režim Full HD s 24 snímky za sekundu a změna nebyla možná.
Jak vidíte, s běžným SD/HD signálem je chování televizoru stejné, jako u konkurence. Ultra HD signál pak má – při správném připojení, tedy kompatibilním kabelu – propustit. Je však otázkou, jak by to fungovalo v okamžiku, kdy by se zapojil BD přehrávač s převodem na 4K, což je pro některé přístroje něco jiného, než nativní 4K.
Seriálový díl s kodekem X.264 o velikosti 265 MB na 40 minut pouštěný přes rozhraní USB byl podán velice dobře až hladce à la kino. Reakce na rychlé pohyby byly i při této nijak vysoké kvalitě překvapivě dobré, rozhodně lepší než bych očekával u základního modelu pro Ultra HD. Jindy ale zase byly dobře vidět potíže dokonce i u 650MB pořadu (51 min, AVI, DivX) i když tady bylo pro změnu znát, že obraz je řádově vykreslenější a detailnější. V podstatě se ale na něj po většinu času nedalo dívat, protože jen prosté otočení hlavy rozmázlo tvář. Podobné artefakty byly pozorovatelné i u televizního vysílání a v tomto ohledu se situace nijak neliší od ostatních Ultra HD televizorů.
Samsung 50HU6900 má sklon k teplejším barvám a stejně jako ostatní 4K přístroje je mu vlastní také jistá nevyváženost v obrazovém podání. To je na druhou stranu vysloveně hladké, bez patrné bodové struktury, takže se přibližuje kinu, resp. se o to maximálně snaží. Někdy je ale televizor trochu pomalejší a na jednom místě jsem to pozoroval pravidelně. To když jsem v menu přejížděl mezi položkami „Síť“ a „Smart Hub“. Čekání na zobrazení menu trvalo někdy i sekundu.
To, co televizoru vytýkám nejvíce (a vytýkám to v podstatě všem UHD přístrojům), je nemožnost ovlivnit chování ve vztahu k ultra vysokému rozlišení. Nemůžete mu zkrátka říci, „teď mi obraz převeď na UHD bez ohledu na cokoliv“ a nemohu mu to říci ani pokud jde obraz z tuneru, ani pokud jde třeba z USB či HDMI. Hádám že pro většinu lidí to bude výhodou, a proto to výrobce nejspíše také dělá. Já mám ale trochu jiné požadavky. Navíc si myslím, že například špičkový BD disk Casino Royale pouštěný ze špičkového přehrávače Philips BDP 8000 by převod na 4K pohodlně ustál. Tohle ale televizor nedělá a nedělá to prakticky žádný. Na druhou stranu těžko mohu chtít, aby tohle uměl startovací model. A výsledný pocit? I přes ovládací potíže je poměr cena/výkon velice dobrý, a to se v našich končinách cení nejvíce.
Hodnocení
pro: výborný zvuk, často překvapivě solidní obraz, a to i ze špatných zdrojů (!), podpora H.265 nejen pro 4K, ale i pro tuner DVB-T2, výborná spotřeba až na…
proti: …pohotovostní režim, někdy komplikovanější ovládání na které je třeba si zvyknout, problémy s podstavcem, potíže s odpojením externího disku, potíže s HbbTV, které je navíc nutno povolit v menu
Balení obsahuje
- 2× dálkový ovladač
- baterie
- prodlužovací kabel infračerveného rozhraní
- napájecí kabel
- elektronická příručka
- záruka: 24 měsíců
