Hlavní navigace

Průzkum UPC: Reality show sleduje jen třetina diváků

16. 12. 2005
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Panevropská kabelová a satelitní společnost UPC zveřejnila výsledky rozsáhlého průzkumu chování televizních diváků ve čtrnácti zemích, kde tato firma působí. Vedle mateřské centrály – Nizozemí, Francie, Švýcarska, Rakouska, Irska, Norska, Švédska, Belgie, Rumunska, Polska, Maďarska, Slovenska a Slovinska jde také o Českou republiku. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak evropští diváci vnímají televizi a jakou roli hraje v jejich životě, a také rozdíly v diváckých preferencích mezi staršími a mladšími lidmi.

Mladí se chtějí bavit, staří hledají informace

Průzkum pro UPC zpracovala společnost Research International, která oslovila šest tisíc respondentů ve všech čtrnácti zemích (v každé zhruba 450 lidí). Firma tak chtěla získat podklady pro další rozhodování o strategii nabídky služeb UPC, přičemž na jedné straně sledovala celoevropské trendy ve sledování televize, na druhé straně také jednotlivá národní specifika. Nejde o první průzkum UPC tohoto druhu: už v roce 2004 proběhlo podobné šetření zaměřené na způsob sledování televize během vánočních svátků. Z něj například vyplynulo, že 81 procent Evropanů považuje náboženské nebo duchovní pořady vysílané během Vánoc za nezáživné a nesleduje je.

Aktuální výzkum potvrdil některá již známá fakta, například že mladí lidé sledují televizi kvůli zábavě, zatímco starší diváci (nad 50 let) ji vyhledávají kvůli informacím. Starší diváci přitom tráví před obrazovkou více času než mladí a častěji si nahrávají svoje oblíbené pořady. Všechny věkové skupiny diváků ale televizi považují za nejspolehlivější zpravodajské médium, zvláště pak v okamžicích katastrof a mimořádných situací (předstihla dokonce i Internet). Pokud jde o důvěryhodnost informací, nevede si už televize tak dobře: zcela jí věří pouze 21 procent Evropanů. Obecně za důvěryhodnější považují Evropané zpravodajství veřejnoprávních stanic, pouze v Rumunsku důvěřují diváci více zprávám na komerčních televizích.

82 procent Evropanů sleduje televizi denně

Pro UPC je jistě potěšitelné, že 82 procent respondentů sleduje televizi denně. Roli největších televizních maniaků průzkum přisoudil Francouzům, z nichž 70 procent věnuje sledování televize více než dvě hodiny denně (stejný čas televizi věnují obecně všichni evropští diváci starší 50 let). Opačným extrémem se může pyšnit Švýcarsko: stejný čas televizi denně věnuje jen jedenatřicet procent diváků. V průměru 89 procent Evropanů si povídá o televizních pořadech. Nizozemci nejraději se svými partnery, Rumuni s kolegy v práci, konstatuje mluvčí české pobočky UPC František Malina.

UPC průzkum ilustračka 1

71 procent Evropanů se zajímá o nové technologie v oblasti televizního vysílání, větší zájem ale projevují diváci v západoevropských zemích než ve státech bývalé Varšavské smlouvy. Největší zájem o technologické novinky mají diváci ve Švýcarsku (až 89 procent respondentů), nejmenší pak na Slovensku (pouze 45 procent respondentů). Logicky se také potvrdilo, že větší zájem o tyto „vychytávky“ mají spíše mladší než starší diváci. Z mladých Evropanů se o nové technologie vůbec nezajímá pouze 18 procent, zatímco u starších lidí až 35 procent. V České republice mírně převládají lidé s velkým nebo větším zájmem (54 procenta) nad lidmi, které nové technologie nezajímají, nebo je dokonce nesnáší.

Co domácnost, to několik televizorů

Až 60 procent Evropanů vlastní jeden a více televizorů. 23 procenta respondentů přiznalo, že mají doma dokonce tři nebo i více televizních přijímačů. Mezi sledovanými zeměmi je v téhle kategorii rekordmanem Irsko, kde vlastní tři a více televizorů 53 procenta respondentů. Naopak v České republice převládají domácnosti s jediným televizním přijímačem – podle průzkumu je jich 62 procent. Dva televizory mají 34 procenta českých domácností, tři televizory čtyři procenta a více než tři přijímače pouhé jedno procento českých domácností.

Za hlavní důvod, proč sledují televizi, respondenti nejčastěji uváděli zájem o informace (55 procent dotázaných). Informovanost jako hlavní důvod sledování televize připouštějí spíše starší lidé (69 procent) než mladí (35 procent). Jednoznačně největší hlad po informacích z televizní obrazovky mají diváci v Polsku. Tam jej uvedli jako hlavní důvod pro sledování televize v 76 procentech případů. Naopak Irové si zapínají televizi především proto, aby se bavili (56 procent respondentů) a Norové dávají přednost hlavně vzdělávání (27 procent dotázaných). V tuzemsku převládá touha po informacích (53 procenta) před zábavou (40 procent) a vzděláváním (sedm procent).

Starší lidé si dokáží počkat na oblíbený pořad

UPC průzkum ilustračka 2

Více než třetina Evropanů (přesněji 36 procent) zůstává doma, pokud má v televizi běžet jejich oblíbený pořad. Nejvíce náchylní jsou k tomu Rumuni (52 procenta respondentů), zatímco v Nizozemí na oblíbený pořad čeká pouze 23 procent dotázaných a ve Švédsku o čtyři procenta více. Obecně platí, že si televize více „ochočila“ starší diváky, zatímco mladší zůstávají doma kvůli oblíbenému pořadu méně často (uvedla to pouze 44 procenta respondentů). Čeští respondenti v deseti procentech případů uvedli, že kvůli oblíbenému pořadu zůstávají doma vždy, v 27 procentech se jim to „většinou podaří“, v 22 procentech se jim to sice nepodaří, ale oblíbený pořad si nahrají a ve 41 procentech případů doma nezůstávají ani si pořad nenahrají.

Televize bývá u Evropanů velmi častým tématem konverzace. Až 89 procent obyvatel čtrnácti evropských zemí, kde působí UPC, se baví se známými a kolegy o tom, co viděli v televizi. Zajímavé je, že to z velké části neplatí o Češích, kteří nejvíce ze všech zemí odpovídali, že se o televizních pořadech s nikým nebaví. Přesto až 47 procent Čechů probírá televizní program s rodinou nebo přáteli. 22 procent respondentů dává přednost povídání s partnerem nebo partnerkou a 13 procent s kolegy v práci. Z celoevropského hlediska se o televizi v zaměstnání baví nejvíce Rumuni, s partnerem pak Nizozemci.

Evropané se nechají před volbami ovlivnit televizí

68 procent Evropanů v průzkumu UPC uvedlo, že se zajímají o televizní pořady týkající se politiky, a 40 procent se je snaží sledovat. Nejvíce jich je v Polsku (70 procent), zatímco v České republice se 45 procent respondentů přiznalo, že je tento typ pořadů nezajímá. Mnohem větší zájem o pořady s tématem domácí politiky mají z celoevropského hlediska starší diváci (57 procent) než mladí lidé (23 procenta). Skoro polovina (46 procent) mladých lidí se o tyto pořady nezajímá. V Česku se pořady o politice snaží pravidelně sledovat 31 procento diváků, zajímají se o ně, ale obvykle je nesledují 24 procenta diváků.

UPC Direct perex

Kompletní výsledky všech zemí

Panevropský průzkum televizního trhu provedla UPC ve čtrnácti evropských zemích, vesměs členských státech EU nebo čekatelích na členství, v nichž tato společnost operuje. Agentura Research International se ptala šesti tisíc respondentů (z každé země přibližně čtyři sta padesáti) na šestnáct specifických otázek. V České republice a na Slovensku výzkum prováděla společnost Opinion Windows. Výsledky pro jednotlivé země přinášíme v souhrnu kompletních dat. K dispozici je také prezentace UPC [PPT, 3,5 MB].

Pro politiky je rozhodně důležitější výsledek v další části průzkumu, kdy se UPC ptala na roli televize při rozhodování při volbách. 54 procenta Evropanů připustila, že jejich rozhodování při volbách ovlivňují politické pořady, především pak předvolební diskuse. Nejmenší vliv mají v tomto smyslu televize v Maďarsku, kde se nechá ovlivnit pouhých 34 procent diváků, naopak největšího vlivu dosahují v Rumunsku, kde televize hraje důležitou roli při rozhodování u 74 procent voličů. Je přitom jedno, zda jde o mladé nebo staré lidi. Jak to je v České republice? 52 respondentů tvrdí, že se před volbami nikdy nenechají ovlivnit diskusními pořady v televizi. 41 procent připouští, že někdy ano, šest procent uvádí, že se často nechá ovlivnit, a pouhé jedno procento připouští, že se vždy řídí tím, co vidí v televizi.

Mají náboženské pořady v televizi nějaký vliv?

63 procent Evropanů projevuje zájem o televizní pořady týkající se politiky v Evropské unii a 33 procent se snaží tyto pořady sledovat. V Polsku jsou to dokonce 52 procenta diváků, zatímco v České republice a Norsku pouze 22 procenta. Zájem o dění v EU prostřednictvím televizní obrazovky projevují hlavně starší diváci (44 procenta respondentů) před mladšími (pouhých 17 procent respondentů). Polovinu mladých lidí tato tématika v televizi vůbec nezajímá. Skoro stejného podílu nezájmu dosahují i čeští diváci (tyto pořady nezajímají 47 procent Čechů). 31 procento českých diváků pořady o EU zajímají, ale obvykle je nesledují.

Jasný nezájem projevují Evropané o náboženské a církevní pořady. 63 procenta respondentů se sice domnívají, že by se tento typ pořadů měl vysílat, ale jen 14 procent uvádí, že je rádi sledují. 37 procent Evropanů si dokonce myslí, že by televize tyto pořady neměly vůbec vysílat. Tato myšlenka je blízká spíše mladým lidem (46 procent) než starším divákům (28 procent). V České republice se k pravidelném sledování náboženských pořadů hlásí deset procent diváků, další 51 procento vítá, že je televize vysílá, ale nesledují je, a 39 procent je proti tomu, aby televize zařazovaly do svého programy tyto typy pořadů.

45 procent Evropanů se domnívá, že náboženské diskuse v televizi pomáhají lépe chápat jeden druhého. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni Irové (61 procento). Čtvrtina Evropanů se obává, že tento typ pořadů přispívá k vyostření náboženských konfliktů. Tento názor zastávají nejvíce Norové (37 procent). 30 procent Evropanů nepřisuzuje náboženským diskusím v televizi žádný vliv, nejvíce jsou pak o téhle myšlence přesvědčeni Maďaři (45 procent respondentů) a Češi (44 procenta). 34 procenta Čechů si myslí, že náboženské pořady napomáhají řešení konfliktů, a 22 procenta se domnívají, že je spíše vyostřují.

Reality show není takový fenomén, jak se předpokládalo

Zajímavé je, že 64 procenta Evropanů se vůbec nezajímají o reality show. Nutno však podotknout, že průzkum probíhal v zemích, kde se hlavní vlna tohoto žánru prohnala před několika lety a kde zájem o reality show rapidně klesá. Nejmenší zájem o reality show mají Švýcaři (85 procent je nesleduje), naopak největšímu zájmu se tyto pořady těší v Rumunsku (sleduje je 57 procent diváků). Proti reality show jsou hlavně starší diváci (76 procent respondentů), zatímco u mladých je odmítá polovina diváků. V České republice reality show pravidelně sledují 33 procenta diváků, po Slovensku nejvíce ze všech sledovaných zemí. Dvacet procent se o ně zajímá, ale obvykle je nesleduje, 27 procent se o ně nezajímá a 20 procent je dokonce nesnáší.

BRAND24

Digitální svět

Milan Šmíd: Co ještě ukázal panevropský průzkum UPC?

Podle vysokoškolského pedagoga a provozovatele mediálního webu Louč Milana Šmída průzkum UPC prokázal, že mladá generace v České republice je více hladová po televizních novinkách než evropský průměr. Také generační propast mezi mladými a staršími diváky je v Česku větší než ve zbytku Evropy. Starší česká generace je ale lépe vybavena elektronikou než stejně staří lidé na Slovensku. Více přizpůsobují svůj čas sledování oblíbených pořadů v televizi a také častěji než v ostatních zemích nahrávají pořady na video. Více ve speciální prezentaci [PPT, 1,4 MB] Milana Šmída.

59 procent Evropanů se přitom domnívá, že reality show překračují etické hranice. Konkrétně pak v případech násilí, které diváci považují za nepřijatelné. Názor, že v televizi je přijatelné cokoli, zastávají spíše mladší diváci (21 procento respondentů), zatímco ze starších diváků se k této myšlence kloní jen 13 procent dotázaných. Jak vnímají etickou rovinu televizních reality show čeští diváci? Pro 24 procenta Čechů jsou během těchto pořadů nepřijatelné lékařské zákroky, pro 46 procent proces umírání, pro 52 procenta útoky a násilí, pro 50 procent užívání drog a alkoholu, pro 42 procenta pohlavní styk, pro 28 procent porod a pro 21 procento Čechů je v reality show přijatelné cokoli.

Snad se z toho tedy české komerční televize poučí dříve, než nasadí druhé řady VyVolených a Big Brothera…

Co je pro vás u reality show nepřípustné?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).