Hlavní navigace

Průvodce digitálním vysíláním (33.): Televizní poplatek a reklama

8. 1. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 118483
Od Nového roku je koncesionářský poplatek za televizor 135 korun měsíčně. Česká televize jako jeho příjemce může dál vysílat reklamu, její výnosy mají ale zákonem dané určení a stojí stranou rozpočtu veřejnoprávního média. Pro komerční televize se s rokem 2008 nezměnilo nic, limity pro vysílání reklamy jim zůstaly stejné.

Koncesionářský poplatek je základním zdrojem příjmů veřejnoprávních televizí po celé Evropě. Placení poplatku za televizní přijímač má v České republice více než padesátiletou historii – stejně jako samotné televizní vysílání (viz DIGI slovník). Porevoluční novinkou je naopak financování televizních stanic z reklamních příjmů, které jsou klíčové pro komerční televize.

Nová pravidla pro Českou televizi

Tzv. digitální novela účinná od 1. ledna 2008 upravila financování České televize (ČT). Veřejnoprávní televize původně měla být k tomuto datu od reklamy téměř zcela oproštěna. Jedinou výjimku, při které by reklama bývala byla možná, měly tvořit sportovní a kulturní akce, kde je vysílání reklamy podmínkou nákupu televizních práv. Vymizení reklamy z ČT mělo uvolnil balík peněz pro nově vzniklé komerční digitální televize.

Nakonec je ale leccos jinak. Zatímco koncesionářský poplatek se podle plánu zvýšil na 135 korun měsíčně, reklama na ČT zůstala, a to až do konce přechodu na zemské digitální vysílání (DVB-T). ČT se musí zříct dosud zavedené praxe, při které tzv. „sčítala“ reklamní limity z prvního a druhého programu a soustředila vysílání reklamy na ČT 1, tedy na svůj nejvíce sledovaný a pro inzerenty nejatraktivnější program. Na druhou stranu stoupl veřejnoprávní televizi limit pro reklamu právě na ČT 1 ze 7,2 na 10,8 minuty. Na zbylých třech stanicích zůstal limit ve výši 7,2 minuty denně.

ČT může nadále navyšovat vysílání reklamy teleshoppingem, a to až do 72 minut denně na každém ze svých programů. Stále platí pro televizi také omezení, které veřejnoprávnímu médiu zakazuje v čase od 19 do 22 hodin vysílat víc než šest minut reklamy a teleshoppingu za hodinu.

DIGI slovník: Historie TV poplatku

Ilustrační slovník pojmů

Diváci v Československu začali za televizor platit poprvé 1. ledna 1955. Tehdy to bylo 15 korun měsíčně. První televizní vysílání z Měšťanské besedy v Praze se přitom uskutečnilo 1. května 1953 a začátek pravidelného vysílání Československé televize (ČST) je datovaný k 25. únoru 1954.

První zvýšení poplatku čekalo diváky 1. července 1969, tedy necelý rok před zahájením vysílání druhého programu ČST. Koncesionářů byly tehdy už tři miliony. Poplatek stoupl na 25 korun a zůstal nezměněný přes dvacet let. 1. dubna 1991 se televizní koncese zvýšila na 50 korun a na 75 korun měsíčně podražila televize 1. července 1997.

Na poslední změny si už nejspíš pamatujete. Na začátku října 2005 se zvedl televizní poplatek na rovnou stokorunu, 1. ledna 2007 stoupl na 120 korun a o rok později na současných 135 korun měsíčně. Mimochodem, na neoprávněné neplatiče poplatku čeká pokuta 10 tisíc korun.

ČT inzerát

Finance získané vysíláním reklamy na ČT jsou digitální novelou rozdělené na tři části. Každý měsíc dostane z reklamní sumy 12,5 milionu korun Státní fond České republiky na podporu a rozvoj české kinematografie. Dalších 1,25 milionu korun měsíčně převede ČT na zvláštní účet pro rozvoj zemského digitálního televizního vysílání, se kterým bude hospodařit Český telekomunikační úřad. A zbylou, blíže neurčenou, ale patrně nejvyšší částku převede ČT na svůj zvláštní účet.

Dvě třetiny prostředků uložených na tomto účtu použije ČT na podporu a rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v ČR, zejména na rozvoj a provoz multiplexu veřejné služby. Ostatní prostředky z tohoto účtu použije ČT na správu a digitalizaci svého archivu. Jak bude přesně ČT s penězi na svém zvláštním účtu nakládat, o tom bude vypovídat televizí sestavený rozpočet, který bude vládě předkládat ke schválení. Na rok 2008 ho musí ČT předložit do začátku března, pro další léta pak vždy do konce října roku předchozího.

U komerčních TV téměř vše při starém

Zatímco z hlediska veřejnoprávní televize provedla digitální novela celou řadu změn, vysílání reklamy na komerčních televizích zůstalo téměř nezměněné. Nadále tu pro něj platí limit 3 hodiny a 36 minut (15 procent denního vysílacího času), který při využití teleshoppingu může stoupnout až na 4 hodiny a 48 minut. Platí dál ale i omezení, že za hodinu nesmí komerční televize odvysílat více než 12 minut reklam a teleshoppingu celkem.

BRAND24

Komerční televize tam může zajímat z hlediska reklamních limitů jen nový fakt, že až do konce zemského analogového vysílání televize v Česku se do časů vyhrazených reklamě nezapočítávají šoty vysílané v rámci informační kampaně k přechodu na zemské digitální televizní vysílání. Ty musejí ale obsahovat informace pro diváky o podmínkách a důsledcích přechodu na DVB-T.

Text byl napsaný pro časopis Týdeník Televize, kde vychází v úterý 8. ledna 2008 (číslo 3/2008).

DIGI dotazovna České televize

Subjekt Česká televize Digitál logo

Jaroslav Borovský: Zajímaly by mě odpovědi na tyto dotazy:
1. Jsou v prodeji videa (a DVD s HDD) s digitálním tunerem a od jaké ceny?
2. Budu-li takový přístroj mít, mohu pak nahrávku třeba z videa přehrát na videu analogovém?
3. Nyní mohu na analogovém videu najednou naprogramovat nahrávání několika různých pořadů z různých stanic (Nova, Prima atd.). Bude to možné i v případě, že budu mít video připojeno přes set-top-box?
4. Budu-li mít televizi s digitálním tunerem a budu po vypnutí analogového vysílání přijímat digitální signál od kabelového operátora (např. UPC), budu muset mít jejich set-top-box?

1. Ano, DVD rekordéry s pevným diskem (HDD) se již začaly objevovat na trhu. Ceny se pohybují zhruba od 10 000 Kč výše. Videa, tedy rekordéry VHS, s digitálním tunerem se však nevyrábějí.
2. Taková možnost vzhledem k výše uvedeným faktům není.
3. V tomto případě musíte odpovídajícím způsobem naprogramovat nejen rekordér, ale zároveň i set-top-box, pokud takovou funkcí disponuje.
4. Záleží na tom, zda si z nabídky kabelového operátora vyberete analogovou či digitální distribuci signálu. V prvém případě set-top-box samozřejmě potřebovat nebudete, zatímco v druhém ano. Odpovídající přístroj vám poskytne sám operátor, a to společně s dekódovací kartou, která funguje jen s konkrétním přijímačem.

Gejza Katko: Bydlíme ve Velké Hleďsebi (Mariánské Lázně), zakoupili jsme zařízení na digitální signál už v lednu 2007 a přijímáme signál od Domažlic. Zhoršením počasí se dosti často obraz rozloží do různých tvarů. Proč to je a proč jen při zhoršených povětrnostních podmínkách?

Bydlíte poměrně daleko od vysílače na Vraním vrchu u Domažlic, jedná se tedy o tzv. dálkový příjem a ten vždy (i u analogového vysílání) podléhá povětrnostním vlivům. U analogového zemského TV vysílání se výkyvy v intenzitě signálu projevují např. zvýšením šumu v obraze, u digitální televize pak občasným rozpadem obrazu (lidově „kostičkováním“). Váš příjem se zlepší, jakmile bude uveden do provozu nějaký bližší vysílač. V tuto chvíli však nelze odpovědět na otázku, kdy se tak stane. Nejprve musí Český telekomunikační úřad stanovit nový Technický plán přechodu (TPP), tedy jakýsi jízdní řád digitalizace.

DIGI dotazovnu připravuje na základě diváckých otázek Česká televize. V tištěné podobě vychází DIGI dotazovna v Týdeníku Televize.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).