Hlavní navigace

Případy 1. oddělení: profesionální práce policistů, ale…

17. 1. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Po dlouhé době mohu s plnou zodpovědností říct, že ČT vytvořila výborný kriminální seriál.

To jsem si myslel po shlédnutí prvního dílu. Prý jde o jednotlivé případy, které působí mimořádně zajímavě, jsou skutečně kvalitně vybrány z praxe a velmi profesionálně scénáristicky i režijně zpracované.

Postavy vyšetřovatelů nezdají se být šedivé a nudné, a to i přesto, že chybí vhled do jejich soukromí. Major Kozák Ondřeje Vetchého je prostě poctivý vyšetřovatel, který si jde tvrdě za svým. Major Plíšek Boleslava Polívky je starý koumák, který sice neumí střílet, ale občas ho něco podstatného napadne. Poručík Sršeň Miroslava Vladyky je takový až směšný typ úředníčka, jeho podání role odlehčuje tragické momenty případů. A to i tím, že zkazí, na co sáhne. Proč si ale takové v elitních útvarech naše policie drží?

Major Korejs Miroslava Hanuše je ten „poslední spravedlivý“, který ví vždycky všechno nejlépe, a přitom se často mýlí. Ale hlavně, že dodržuje úřední postup a všechny neúspěchy vždy shodí na své podřízené. V prvním díle nazvaném scénáristy Janem Malindou a Josefem Marešem Slepý svědek přibudou k vyšetřovatelům dva velmi dobří partneři. Jeden jako svědek, druhý jako vrah.

Výkon Vladimíra Javorského v roli Ing. Štětky, to je opravdový požitek. Javorský se s lety rozehrává z roztřeseného mladíčka k mistrovskému herectví. Trochu mi připomíná typ herectví Jana Hartla, jednoho z největších českých herců současnosti. Javorský dokáže být absolutně suverénní, jedná-li se o jeho přednosti (v roli), o dokonalý sluch, kterým poznává přesně jakýkoliv zvuk.

Zároveň zvládá nenápadně a o to silněji zahrát člověka, který si zoufá z toho, že „kamarád“ zneužil jeho téměř úplné slepoty, a také z toho, že – svým způsobem – zapříčinil smrt dvou žen. Pozoruhodný a velmi propracovaný je i výkon Jiřího Štrébla v roli nelítostného vraha JUDr. Hřebíka, který dokáže zabít na 17 způsobů holýma rukama. Má-li zahrát záchvat zoufalství, projevit šílenství, zuřivost… všechno to dělá uměřeně.

Jako by byl vycvičen, jakoby to prováděl zkušený profesionál přesně tak, jak to má vypadat. Což je pro tuto roli dobře. Divák mu skoro všechno uvěří. Jen to ne, proč je to tak dokonalé, jako opsané z učebnice. Čímž Štrébl postupně buduje postavu v očích diváků k tomu, aby tolik pravdivosti v jeho výkonu začali považovat za lež. Díky za velmi citlivé vedení režisérem Danem Wlodarczykem.

I v kvalitním příběhu je jistě možné nalézt drobné chyby. Přijde mi celkem zbytečné vyřizovat si seriálem účty s prezidentem Klausem zmínkou o jeho amnestii a o tom, že ji udělal proto, že hospodářský kriminalista pracuje příliš pomalu. A přitom předvést, kolik takový člověk má práce a že se to rychleji stihnout nedá. Další chybičku lze spatřovat v jistém klišé – práci dobrých a poctivých kriminalistů kazí jejich velitel, případně státní zástupkyně.

Je to taková snaha o jistou „proletarizaci“ a snad i tvrzení, že do vedoucích funkcí se v řadách policie u nás dostávají pouze neschopní lidé, kteří se vždy vydávají nesprávnou cestou a zároveň si přivlastňují výsledky práce svých podřízených. Třetí drobný nedostatek vidím v postavě vraha. To, že je to opilec, neúspěšný právník, který zavraždí svou milenku, která se s ním chce rozejít a vyhodit ho z práce, a rovněž ženu, která usiluje o jeho místo, to je z logiky vraha pochopitelné.

Ale proč to ke všemu ještě musí být bývalý estébák? Jako aby se zdůraznilo, jak špatný ten člověk je? On je špatný vším, co je evidentní, včetně výborného hereckého výkonu. Tak tohle už mi přišlo zbytečné. Ale tyhle maličkosti nemohou seriálu ublížit. Protože v něm byly omezeny zdlouhavé porady na minimum. Protože se v něm pořád něco děje. Protože netrpí nedostatkem děje, hereckých výkonů, a dokonce ani komparzu. Prostě, České televizi se jednou něco opravdu povedlo. Tak skutečně první díl působí.

Druhý díl seriálu je pro mne obrovským zklamáním. Už začátek mě vylekal. Paní, dívající se z okna na hořící auto, prohlásí: „Ježíši Kriste, tam hoří.“ Proč a komu to říká? Zřejmě trpí samomluvou nebo hovoří ke slepým divákům. Režisér Wlodarczyk se vrátil ke zvykům českých televizních detektivek a kriminálek posledních let. V příběhu, v němž mohl dramaticky natočit přepadení a vraždu taxikáře, přepadení staré paní a přepadení Vietnamky, se spokojil s tím, že se o těch záležitostech mluvilo. Případně, že byla provedena policejní rekonstrukce jednoho přepadení.

BRAND24

Jinak se zase hodně sedělo, chodilo a nic se nedělo. Prostě je to, abych použil znovu to slovo – rekonstrukce – běžné policejní práce. Bez akce. Když už dojde k něčemu, co akcí zavání – zásahovka vtrhne k vrahu Žigovi (nevýrazný Ondřej Hampl), zatkne ho bez toho, aby se bránil. Trochu se cuká, až když ho dva vyšetřovatelé vedou do policejní budovy. Zajímavé je, že když ho zásahovka zatýká, nasadí mu pouta tak, že má ruce za zády. Když ho vedou policisté vzápětí do policejní budovy, má ruce spoutané před tělem. Zřejmě nepozornost skriptu. A všech zúčastněných.

Trochu mě zarazila negramotnost vraha Žigy. U nás moc negramotných není. A pokud ano, patří většinou i k určitým výlučným skupinám obyvatelstva, která mají jména podobná jako tento vrah. Ten ale evidentně, dle zjevu, patří k většinovému obyvatelstvu. Prostě, na začátek seriálu ČT zařadila asi nejpovedenější díl, aby přilákala diváky k dílu druhému. Uvidíme, jestli ostatní díly budou tak kvalitní jako ten úvodní, nebo zda poklesnou na úroveň druhého.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je televizní scénárista

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).