Sto sedm centimetrů úhlopříčky je za 34.999 Kč pořádná darda. Nicméně výbava je na úrovni (chybí jen tuner DVB-T2) a ve stylové bílé dostanete i šňůru a také dálkový ovladač kombinovaný s QWERTY klávesnicí na druhé straně.
Podstavec je ve stejném stylu jako u dříve recenzované Philips 46PFL8008S a naspodu taktéž nenajdete gumu, takže hrozí poškrabání nábytku jednak od kovového odlitku s nohou tvořící zadní část podstavce, jednak od ocelové páskoviny v přední části.
Panel pracující s pasivním 3D se poměrně dost leskne, zabudován je třístranný Ambilight a procesor s dvojím jádrem. A také stejné WiFi („n“) a naopak trochu jiné obrazové obvody než u vyššího, osmičkového modelu, což je znát například i na infografice na ČT 24, která je podávána hodně slabě už díky DVB-T. V každém případě o sobě posun informační textové lišty v dolní části obrazovky dává vědět zřetelným překreslováním.
Skutečnou eleganci nevystihuje ani tento pohled. Mimochodem klasický rámeček televizor nemá a panel (s černým okrajem) je zasazen přímo do krytu zadní strany. Na detailu to není příliš dobře vidět, ale kryt má v přední části jen asi milimetr, takže panel je jím pouze obrouben.
Parádní instalace, excelentní satelit
Instalace je hračkou a podrobně je popsána u Philips 46PFL8008S, na kterou se budu odkazovat častěji. Oba přístroje jsou si totiž podobné.
Instalace satelitu má tentokráte přednastavenu jednu družici (jedno LNB), ale jednoduše to změníte třeba na tři jako v mém případě. Následně se svižně vyhledaly Astry 19,2, 23,5 a 28,2 a opět se objevila nabídka poskytovatele satelitního signálu, kde vedle holandských a německých nechyběl ani český a slovenský (Skylink/CS Link). Vzápětí se nabídlo ladění rychlé nebo kompletní. Po zvolení rychlého netrvalo ani deset sekund a bylo k dispozici 213 televizních a 34 rozhlasových stanic navíc v rozumném řazení, které kdykoli snadno upravíte, což platí i o tuneru DVB-T. Jak vidíte, satelit se nyní u TP Vision instaluje až podezřele jednoduše a nevyžaduje odborníka. Pokud máte samozřejmě k dispozici funkční satelitní instalaci. Tady nakonec trvala instalace DVB-S/S2 podstatně kratší dobu než DVB-T…
Instalace je opět kompletní, chybí jen setřídění kanálů. Obraz i zvuk si upravíte podle svého na názorných ukázkách a nechybí ani instalace připojení k internetu. Kteroukoli instalační část můžete přeskočit, a tenhle přístup se mi hodně líbí. Pokud jde o přepínání mezi DVB-T a DVB-S, uděláte ho jednoduše přes menu na tlačítku domečku.
O dálkovém ovladači kombinovaném s klávesnicí QWERTY platí totéž, co už bylo několikrát řečeno. Ovládání kurzoru zajišťuje dotyk na plošku tlačítka OK a také pohyb ruky s ovladačem. Rozložení je pohodové, jen jsem měl neustále tendenci ovladač brát za opačnou stranu.
Ovládání většinou pohodlné, ale někdy také pomalejší
Díky oboustrannému dálkovému ovladači je zadání internetové adresy hračkou (více o internetu a chytrých funkcích najdete u recenze televizoru Philips 46PFL8008S), jen nastupuje problém s řízením kurzoru, protože je třeba ovladač otočit. Ten je také příjemně těžký a dobře padne do ruky. Jen jsem pozoroval tendenci brát ho z opačné strany. Klasická část ovladače má výborné rozložení a potíže nebudete mít ani se záběrem infrapaprsku. Díky samostatným tlačítkům 3D, Ambilight, Guide a poměr stran máte dotyčné funkce kdykoli k dispozici, což je důležité, protože tlačítko menu chybí a pracně se k němu musíte proklikat přes tlačítko domečku. Menu pro nastavení funkcí se pak ovládá pohodlně, bohužel se v něm ale nedá kolovat, takže někdy také zbytečně zdlouhavě. To samé platí i o souborovém manažeru, který navíc má své mouchy. Multimédia řídíte přes samostatnou část dálkového ovladače a také přes kurzorový kříž s OK uprostřed, přes který se dá pracovat i s kurzorem (stačí „pohladit“). Ten se ostatně dá řídit i přes pohyb celého ovladače a je to nebývalé přesné a pohodlné i na webové stránce.
Při zmáčknutí tlačítka kontextového menu v EPG máte celou řadu možností, včetně ručního nahrání pořadu či změny velikosti písma, což může být pro řadu lidí velice užitečné.
EPG na devět dnů
Stejně jako u dalších chytrých televizorů Philips je dvojí a v prvním případě je zdrojem dat internet, resp. společnost Gracenote (první spuštění tentokráte proběhlo naprosto bez problémů), v druhém vysílací síť, což je sice spolehlivější řešení, ale zase v něm přijdete o obraz a zvuk.
Z EPG se můžete nechat na pořad i upozornit a televizor se dokonce probudil i z pohotovostního režimu, což mimochodem dražší Philips 46PFL8008S nesvedl. Můžete i nahrávat, ale až poté, co si přístroj připojený USB disk zformátuje, spáruje a otestuje jeho rychlost, k čemuž se záhy dostaneme. I při jednom terabajtu, který byl na testovacím Freecom Mobile Drive Sq TV k dispozici, to netrvá nijak dlouho. Data se jak u jednoho, tak u druhého přístupu k EPG stahují bez ohledu na multiplex či televizní stanici, takže stačí jen chvíli vydržet. Nebo si prolistovat ty stanice, kde už programová nabídka je, což jde i bez přepnutí. Při přepnutí mezi zdrojem dat vás televizor vždy upozorní, že přijde o záznamy, takže je dobré si dopředu rozmyslet, co chcete používat. A ještě poznámka: pokud vám při přísunu dat z internetu nesedí název stanice s jejím obsahem, je možné to upravit přes kontextové tlačítko. Tam najdete i možnost manuálního záznamu či možnost zvětši stránku. Stále ovšem vidíte televizní program pouze ve dvou sloupcích.
Pro nahrávání musíte nechat televizor, aby si disk sám zformátoval a spároval. Provede si i test rychlosti připojeného média.
Nahrávání a TimeShift
Nahrávání vyžaduje pevný disk s minimální kapacitou 250 GB (pro TimeShift stačí 4 GB) a televizor si médium naformátuje a spáruje. Jste také upozorněni na to, abyste s diskem nepracovali přes počítačovou aplikaci s tím, že můžete přijít o nahrávky. Je zřejmé, že disk je vyhrazený a nemá smysl ho od televizoru odpojovat. Když jsem ale následně zkoušel pevný disk Freecom Mobile Drive Sq TV s kapacitou 1 TB opět naformátovat pod Windows, neuspěl jsem. Neuspěl jsem ani s jeho přeformátováním v jiném televizoru, který žádný speciální formát nevyžaduje, takže pokud víte o nějaké utilitce, se kterou bych z něj zase udělal běžný disk se systémem NTFS, dejte mi vědět.
Pokud jde o TimeShift, tedy pozastavení živého televizního vysílání, k tomu stačí jen zmáčknout tlačítko Pause a tak by to mělo vypadat. Následné Play opět záznam se zpožděním spustí a po nahrávce se jako obvykle můžete i posouvat tlačítky pro přetáčení. Na závěr také televizor správně a bez komplikací přejde do živého vysílání. I tohle funguje, jak má.
Po zmáčknutí tlačítka domečku vstoupíte na základní úroveň menu, kde se např. i přepínáte mezi tunery a vstupujete i do nastavení, což právě vidíte na snímku.
Přiměřená nastavení
K eko volbám se dostaneme záhy, tady se – jako obvykle – podívejme na obrazová a zvuková nastavení. V prvním případě máte k dispozici devět režimů, včetně speciálních pro fotografie a kalibraci isf a také např. pro úsporu energie. Manuálně můžete upravit každý, a to v rámci někdy neobvyklých voleb jako kontrast podsvícení panelu (samotná úroveň podsvícení upravit nejde), či úprava okraje obrazu, což je volba známá spíše z plazmových televizorů. Nechybí ale ani volby typu ostrost či barva a také odbornější volby pro dva režimy isf.
Přednastavených zvukových režimů je šest, a tady je znát, že audio systém je horší než u Philips 46PFL8008S. Skoro až příliš, chtělo by se říci. Manuálně upravíte basy a výšky a pokud si s tím vyhrajete, budete stále ještě pod průměrem třídy, možná na průměru, protože ten se minulý rok a jak je vidět i letošní trochu sesunul. Ve dvou volbách si také můžete vybrat mezi zvukem virtuálním.
Poměrů stran obrazu je šest a najdete je buď v menu nebo na tlačítku dálkového ovladače a pojmenovány jsou tak, jak je značky Philips zvykem už dlouhá léta – Auto-fill, Auto-zoom (4:3 s dobrou reakcí na příchozí signál WSS) a mj. i Nepřepočítaný. Mimochodem v těchto volbách se dá kolovat, ale v běžném menu to neuvidíte.
Do eko režimů se dostanete po zmáčknutí zeleného teletextového tlačítka. Senzor okolní světla je momentálně vypnut, v případě že je zapnut, objeví se vedle něj lístek.
Excelentní spotřeba ve třídě A+
Televizor jsem měřil hned po instalaci na stanici ČT24 a DVB-T. Obraz byl nastaven na Standardní a zvuk na Původní (virtuální vypnut). Senzor snímající hladinu okolního světla byl zapnut stejně, jako osvětlení pozadí televizoru Ambilight, volba Úspora energie byla naopak vypnuta. Vstup do eko režimů je velice snadný a přes zelené teletextové tlačítko také operativní. A to ještě nemluvím o tom, že máte všechny volby na jednom místě (to vidíte málokde!). Včetně vypnutí obrazovky a ponechání pouze zvuku. Ani to se moc často nevidí.
Po hodině provozu byla spotřeba na 63wattech (51–66 W), po vypnutí Ambilight klesla na 57 wattů. Při vypnuté obrazovce se dostanete na 25 wattů, což ovšem příliš nesvědčí o důsledném povypínání všech nepotřebných částí televizoru.
Oficiálně je udáváno následující: 54 W, pohotovostní režim < 0,1 W (vynikající!), spotřeba za rok při čtyřech hodinách sledování denně 75 kWh a zařazení do energetické třídy A+.
Jak vypadá souborový manažer můžete vidět u recenze Philips 46PFL8008S zde. Tady nabízím pohled z boku na kterém vyniká hladký profil zadní strany. Televizor tak můžete bez obav usadit do prostoru.
Slušná kompatibilita, bohužel bez fotografií ve 3D
Televizor si pamatuje pozici naposled přehrávaného videa, a to i po odskoku do televizního tuneru. Nicméně externí titulky musíte zapínat u každého videa pokaždé znova. Naštěstí znakovou sadu nikoli i když si ji po instalaci v mém případě (a na dané verzi firmwaru) nenastavil. Filmy s titulky v srt bez potíží pracovaly jak ve formátech Xvid a X.264, tak v MKV (L4.0 a L4.1), sub ovšem podporován není. Titulkům sice nejde zvětšit font či upravit synchronizace, ale jsou v bílé barvě a tmavě podkresleny, takže na úhlopříčce 107 cm dobře čitelné i pro brýlaté.
Při rozběhu náročného videa WMV HD s rozlišením Full HD chvíli trvalo, než se pixely na obrazovce uspořádaly, u HD Ready už to bylo od začátku bezproblémové a obraz byl jako brus.
HD nahrávky z kamer a fotoaparátů přehrával televizor velice dobře, až výtečně (Full HD, AVCHD s koncovkou MP4), což platilo i o jednodušších nahrávkách z levných fotoaparátů jakým je například Panasonic SZ1 (HD Ready, čisté MP4). Televizor si ale poradí i s koncovkami MTS i M2TS (H.264, resp. AVCHD) a k mému překvapení dokonale zvládl i záznam z profesionální kamery ve Full HD a se zvukem v Dolby Digital. DTS už ovšem nikoli, což je škoda.
Prostorový obraz byl povětšinou bezproblémový s typicky malým úhlem daným pasivní technologií a televizor automaticky identifikoval co mohl. Povedlo se mu to u nahrávky z kamery 3D kamera Panasonic HDC-SDT750 (obrazy vedle sebe), jinde jsem musel formát nastavit ručně, což jde pohodlně přes tlačítko dálkového ovladače. Dvojité hrany byly pozorovatelné minimálně a zejména když jsem seděl u televizoru blízko nebo se díval ve špatném úhlu. Jednoduché brýle sedly velice dobře i přes mé dioptrické a tady potíže s bočním světlem nejsou, takže na bočnicích nezáleží.
Fotografie pracovaly pouze v JPG s trošku pomalejším načítáním než bych u dvoujádrového procesoru čekal. Muzika v MP3 a WMA pracuje s nejvyššími datovými toky, fungovalo i WAV, nic dalšího, jako například FLAC, u ale nečekejte.
Detail zadní části podstavce ukazuje připevnění k panelu. Panel se natáčí právě zde, protože pod plastovým krytem, který dostanete v ceně, jsou dva inbusové šrouby.
Poněkud vysoká cena
Kombinace cena/výkon je ve srovnání s Philips 46PFL8008S jednoznačně nižší. Vzhledem k vlastnostem daného modelu se 107 cm úhlopříčky je přece jen znát, že cena 34.999 Kč je příliš vysoká. Design (správněji spíše „stylign“) je sice až na drsně kovový podstavec bez gum či podkladového plastu skvělý a bílá v kombinaci s tmavší vysloveně slušivá, ale takto se už dneska ceny nerozehrávají. Alespoň ne už běžných značek.
Na obrazu je někdy znát posun, o kterém byla při bočním švenku už řeč, a to zejména při nižším datovém toku. Překreslování je pak znát nejen na prostém grafickém textu, ale i na zaváháních při švenku kamery. Pokud ale televizoru dodáte kvalitní video, a řeč je v tomto případě o dobrých satelitních kanálech nebo při dobrém HD obsahu, bude obraz jasný s dokonale vykreslenými detaily a bezproblémovým bočním a vertikálním posunem, a to i u titulků. Částečně to platí i o zvuku (výborné bylo vysoce kvalitní AAC), který se pak náhle projasní i když to v drtivé většině případů stále není to, co bych u takto drahého televizoru – a při výkonu zesilovače 2× 12 W (RMS) – čekal.
V televizním vysílání a i v médiích pouštěných přes rozhraní HDMI či USB ve formátech WMA a MP3, je zvuk povětšinou nevýrazný, místy až utlumený a žádné seřízení nepomohlo. Takto vypadajícímu televizoru však našinec mnohé odpustí (třeba i pomalejší reakce), ale na drahý nábytek bych ho díky podstavci bez gum opravdu nepokládal. Na stěně, nebo stojanu, nadělá ovšem parády více než dost a pokud mu dodáte kvalitní video signál, budete myslím spokojeni. Ostudu neudělá ani na běžném kanálu, ale tady už trochu náročnější zájemci zpozorní. Za dané peníze, je to drahá volba, a záleží na vás, jak si posoudíte poměr ceny a stylovosti, protože na můj vkus jde v tomto ohledu TP Vision poněkud na hranu. V každém případě je vidět, že více peněz jde na vrub parádnímu designu a uvidíme, jak to bude výrobci vycházet.
pro: výtečná instalace, včetně excelentní satelitní (!) a neméně výtečného setřídění kanálů, nádherná vizáž v neuvěřitelně slušivé bílé barvě, osvětlení Ambilight, kdykoli dostupné eko volby, pohodové HbbTV, skvělý design…
proti: …až na prakticky nepogumovaný podstavec hrozící poškrábat nábytek, nepřehrává 3D fotografie, místy nekonzistentní a pomalejší ovládání, souborový manažer neukazuje v náhledu „Složka“ všechny soubory v adresáři, není podporován zvuk v dts
Balení obsahuje
– dálkový ovladač kombinovaný s klávesnicí QWERTY (bílý)
– 2× mikrotužkové baterie (AAA)
– 4× pasivní 3D brýle
– adaptérové kabely pro YUV a SCART
– nenatáčitelný podstavec (natáčí se panel)
– napájecí kabel (běžný, dvoužilový a bílý :)
– uživatelská příručka přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete „rychlé nastavení“
foto: autor a TP Vision
