Nejen klasická hvězdička v rohu obrazovky, ale malé obrázky symbolizující násilí, sex, užívání drog či hrubou mluvu by brzy mohly upozorňovat diváky, jakých nepříjemných scén se mohou v televizním pořadu dočkat. Píšou o tom dnešní Lidové noviny, podle kterých je česká veřejnost vůči klasifikaci audiovizuálních produktů velmi vstřícná.
„Diváci by to chtěli, ale požadují, aby to byl systém informativní, nikoliv omezující,“ říká Jan Jirák z Centra pro mediální studia Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pokud by se před pořady zavedly upozorňující značky, rodiče sami by mohli rozhodovat, na co své děti nechají se dívat, dodává deník.
Dnes je posuzování škodlivosti věcí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ta má ze zákona hlídat, zda mezi 6. a 22. hodinou vysílání nemůže „vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých“ zejména ukazováním pornografie či hrubého samoúčelného násilí. Lidové noviny konstatují, že z rozboru verdiktů radních plyne, že se řídí hlavně svými pocity – podobné případy často rozhodují protichůdně.
I proto právníci jednotlivých televizí většinou úspěšně napadají verdikty RRTV u soudu. V okolních zemích je přitom systém označování pořadů o pokročilejší. Například na Slovensku nebo i v Maďarsku se může regulátor opřít o věkovou hranici pořadu, kterou klasifikuje přímo vysílatel. Díky tomu například radní snadno rozpoznají, jakému publiku je pořad určený. Pokud například do dětského pořadu (označeného zeleným „medvídkovským“ symbolem) vysílatel vsune reklamu na alkohol, může následovat sankce. V českém prostředí by následoval spor o to, co je to dětský pořad.
