Hlavní navigace

Nový problém digitalizace: „Co s tím budete dělat?“

28. 8. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 118483
Česká televizní digitalizace má nový fenomén, větu: „Co s tím budete dělat?“ Když jsem byl na jaře letošního roku v Domažlicích na setkání s pracovníky ČT, padla tam tato otázka také. Jak jsem se dočetl ve zprávách o poslední tiskové konferenci v Domažlicích, opakuje se tato otázka neustále dokola. Co s tím budete dělat, když mi nejde televize, když mi kostičkuje obraz, když nic nemůžu naladit, když to nefunguje?! Stejná otázka v různých variantách. Zcela logicky se nabízí jednoduchá odpověď: „Nic!“ Je to ovšem odpověď správná?

Loď se potápí. (Zachovejte paniku!)

Cestující ale zůstávají v klidu. Loď ať se klidně potopí, jen abychom my byli v cíli včas. Asi tak nějak by bylo možné karikovat informační kampaň české digitalizace. Osobně jsem si dal tu práci a otestoval jsem všechny informační zdroje, na které poukazuje informační kampaň. Navštívil jsem stránky ČT (www.digict.cz), stránky www.digitalne.tv s oficiální státní kampaní společnosti Liberal Consulting, http://www.ra­diokomunikace­.cz/cs/, telefonoval jsem na linku 844 900 001, i na 848 222 222. Vyz­koušel jsem DigiBoy i DigiGirl. Ze všech dostupných informací jsem ale poněkud rozpačitý. Na chvíli jsem se pasoval do role naprostého neználka, který hledá potřebné informace pro to, aby i po 31. srpnu mohl sledovat televizní vysílání.

Digi Boy zvoní

První problém, na který jsem narazil, bylo nalezení příslušných informací na stránkách ČT i na stránkách ČRa. Informace o digitalizaci jsou v obou případech dobře schované, a pokud člověk nemá k dispozici kompletní webovou adresu na potřebnou podstránku, pak je pátrání po informacích hotová detektivka. Na telefonním čísle Radiokomunikací jsem byl celkem příjemně překvapen, na „druhém konci drátu“ se mi ozval mužský hlas, který byl ochoten mi podat konkrétní technické informace o podmínkách příjmu v daném místě. V rámci svých možností byl schopen poradit i s anténou. Tím byl ale přísun užitečných informací zcela vyčerpán. Všechny ostatní zdroje informací se více méně orientují jen na různé varianty propojení set-top-boxu s televizí a obecně informují o nutnosti přechodu na DVB. Na stránkách ČT jsem pak našel pár použitelných rad, jak zjistit (ne)dostupnost signálu v místě příjmu a jak dospět k závěru, že bez odborníka si neporadím.

Docela by mě zajímalo, na základě jakého zadání celá tato (dez)informační kampaň vznikla. Všechny tyto informační zdroje vycházejí z předpokladu, že jediným problémem na straně diváka bude zakoupení a naladění set-top-boxu. To je ovšem tragický omyl! Pokud autor připouští i nějaké další technické potíže, pak ale předpokládá, že jejich vyřešení ponechá divák na odborníkovi. Tím ovšem divákovi příliš neprospěje. Volání odborníků není v naší zemi příliš oblíbená činnost a každý je přesvědčený, že takovou „prkotinu“ zvládne sám. Nehledě na to, že pokud by každá domácnost na Domažlicku měla volat odborníka na DVB-T, pak by těch odborníků muselo být nepočítaně!

Od kvalitní informační kampaně bych já osobně očekával více užitečných informací a rad, jak tuto situaci zvládnout vlastními silami. Jak zjistit, že nemám jinou variantu než příjem DVB-T? Kde a jak zjistit dostupnost signálu? Jak posoudit vhodnost stávající antény? Jak postupovat v případě neúspěchu? Tohle všechno mně v informační kampani chybí! Pokud se divák chce alespoň něco málo dozvědět, pak musí použít všechny dostupné zdroje. V nich se pak ale většinou dozví jen to, co už věděl odjinud. Toho nového je jen velmi málo. Nikde jsem nenašel odkazy na tématicky zaměřené servery a diskuse. To považuji za naprosto zásadní nedostatek. Největší zdroje kvalitních informací jsou tak případnému zájemci utajeny. Kdo nezná příčinu svých potíží a neví, co má hledat, nemá šanci se něčeho dopátrat.

Stát opět selhal

Není nejmenších pochyb o tom, že stát tak opět předvedl svoji naprostou neschopnost. Informační kampaň se předvádí jako show. Od vesnice k vesnici jezdí polepené auto a slečna (DigiGirl) zvoní na zvoneček, přičemž se vyptává, jestli už všichni mají doma set-top-box. Jaký tohle má smysl, to mi uniká. Informační kampaň za miliony korun z kapes daňových poplatníků se tak stala jen výnosným obchodem pro Liberal Agency.

Infohlídka zvoní Domažlice

Infohlídka společnosti Liberal Agency „zvoní“ umíráček analogovému televiznímu vysílání na Domažlicku

Pokud bych měl přistoupit na nějakou informační kampaň, tak jedině takovou, která poskytne informace každému, kdo je potřebuje. Kampaň měla být vedená na třech úrovních. Ta první měla jít po internetu, kde by se na jednom serveru scházely všechny informace a odkazy, na nichž by zájemce mohl najít potřebné informace nebo se na ně doptat. Takovým serverem mělo být právě www.digitalne.tv, na tuto stránku měly odkazovat všechny ostatní zdroje, jako např. ČT a ČRa. Na tomto serveru měly být odkazy na všechny ostatní dostupné zdroje informací, jako např. www.digizone.cz, www.digitalni­televize.cz, www.parabola.cz a další. Stránky by samozřejmě měly obsahovat i velké množství vlastních rad strukturovaně seřazených podle tématu. To by ovšem bylo asi nad možnosti autora kampaně.

Další úroveň kampaně měla jít přes místní samosprávy. Ty měly dostat část státních prostředků, s jejichž pomocí by financovaly vlastní lokální kampaň. V každé vesnici měl být alespoň jeden člověk, který by se problematice věnoval, dostával by aktuální informace z centra dění, a ty pak předával jednotlivým občanům ve svém okolí. Měl by znalost místních příjmových podmínek a mohl by doporučit optimální řešení problému. Měl by také k dispozici seznam odborných firem, které by byly schopné vyřešit potíže, které není možné řešit amatérsky. Taková kampaň by byla efektivní a přinesla by spokojenost především divákům.

Třetí úroveň kampaně měly dělat samotné televize, kterých se to týká. Obsahem jejich vysílání by ale nemělo být pouhé konstatování faktů, ale také podání informací o tom, jak účinně řešit vzniklé problémy. Deset až patnáct minut podvečerního vysílání věnovat této problematice by rozhodně nebylo na škodu. Vůbec bych se ale neorientoval jen na Domažlicko. Takové informace by bylo potřeba šířit po celé republice. Digitalizace čeká nás všechny, tak proč lidi neinformovat už s předstihem? Téměř polovina národa už DVB-T může přijímat, takže by to vůbec nebylo od věci. Celý proces přechodu na DVB-T by tak nabral na účinnosti, a tak by nebylo nutné dělat ukvapenou kampaň na dalších místech republiky.

Co s tím budete dělat?

Tak to by mě také zajímalo, co s tím kdo bude dělat. Informační kampaň na Domažlicku považuji za totálně zpackanou. Nebýt soukromých iniciativ místních prodejců přijímací techniky a jejich nadšení pro věc a vlastní zisk, tak by to asi dopadlo velmi špatně. Česká televize možná v Domažlicích dostala za uši neoprávněně, ale pochvalu si zaslouží jen těžko! Od veřejnoprávní televize bych rozhodně očekával mnohem víc. Jestli se v informování kolem DVB-T v budoucnosti něco změní, to ukáže až čas. Domažlicko se ve všech ohledech stalo pokusným králíkem digitalizace. Tak doufejme, že následkem těch pokusů nezahyne.

Domažlice ČT seminář 23.8.2007

Seminář České televize osm dní před vypnutím analogového vysílání z Vraního vrchu na Domažlicku: Městský úřad v Domažlicích, 23. srpna 2007. Foto: Petr Jedinák, Reflex

BRAND24

Nastane zmatek?

Pokud ještě žádný zmatek na Domažlicku nenastal, pak rozhodně nastane. Stačí se totiž podívat do tabulek televizních vysílačů a převaděčů. Pozornému čtenáři tak neunikne fakt, že snad žádný televizní převaděč na Domažlicku nemá jako primární zdroj jen jeden vysílač. To bude mít za následek, že v regionu zmizí všechny tři programy jen těm divákům, kteří přijímají přímo vysílání z Vraního vrchu. Ti, kdo přijímají analog z některého převaděče, tak přijdou vždy jen o část televizní nabídky.

Některé převaděče mají jako primár plzeňský Krkavec, jiné např. klatovský Barák. Nikdy ale nejde o kompletní televizní nabídku. Část je z Vraního vrchu a část odjinud. Následkem tak bude to, že 1. září bude v některých částech Domažlicka jen částečná analogová tma. Celkem paradoxní situace tak může nastat v Nemanicích, kde by na analogovém převaděči měly zůstat dva funkční programy České televize. Oba jsou totiž primárně napájené z Plzně (pokud ovšem mé zdroje neklamou). Lidé tak vlastně pořádně nevědí, o které programy a kdy přijdou.

Měla by kampaň k zavádění zemského digitálního vysílání probíhat jinak?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 1992 podnikatel v oboru servisu a montáží spotřební elektroniky, montáže televizních a rozhlasových antén. Elektronika je jeho celoživotním koníčkem, zabývá se jí už od dětství.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).