Hlavní navigace

Milan Fridrich: ČT 1 a ČT 2 se na podzim víc doplní, Kavčí hory chtějí udržet podíl 30%

14. 8. 2012
Doba čtení: 26 minut

Sdílet

Je nesmysl vyžadovat, aby první program měl vždycky nejvyšší sledovanost. Měřit by se měl výkon celé televize, říká v rozhovoru pro DigiZone.cz programový ředitel ČT.

Co si Česká televize slibuje od tak velkého počtu programových novinek v podzimním schématu? Tedy když vám a priori nejde o sledovanost?

Inovace je podstatou médií. Česká televize na jedné straně existuje kvůli tomu, aby obohacovala český kulturní prostor a na druhé straně se díky digitalizaci změnila podoba diváckého chování. Televizní stanice se musejí ostřeji profilovat, lépe cílit na divácké skupiny. ČT v minulých letech moderně profilovala ČT 24 a ČT 4 a nyní se mění ČT 1 a ČT 2. Novinky jsou nositelem této změny, pečlivě jsme je vybírali, mají dát ČT 1 a ČT 2 svébytnou definici a umožnit jim vedle sebe existovat v symbióze, doplňovat se. Jednička se postupně stane rodinným přátelským programem, zatímco Dvojka sebevědomým kanálem pro exkluzivní zážitky. Novinky by měly zvýšit pestrost vysílání. Přicházíme s kombinací tradice a novinek. Vedle čtyř nových seriálů a povídkových cyklů nebo deseti publicistických cyklů se vracíme například k nejslavnějšímu diváckému cyklu Bakalářů, kterým jsme dali novou podobu moderovanou Viktorem Preissem. ČT na podzim, to je „tradice, poznání a síla příběhu“.

Když se podívám na večerní schéma ČT 1, od září půjde každý všední den od 20 hodin seriál nebo zmínění Bakaláři. Proč ani jeden den v pracovním týdnu nedáte od osmé hodiny večer nějaký jiný žánr, třeba film nebo dokument?

Za prvé, filmů budeme vysílat desítky později večer, především pak na ČT 2, a dokumenty jsou výsostnou doménou Dvojky. ČT se vyvíjí a každá sezóna bude trošku jiná. Jednou z hlavních předností vysílání veřejné služby je pestrost žánrů a pořadů. ČT 1 nelze vnímat izolovaně, vždyť ČT 2 vysílá sedm dnů v týdnu od osmé hodiny večer dokumenty. Vysílat na dvou programech proti sobě dva dokumenty není z hlediska programové skladby rozumné. Oba programy se musejí doplňovat v maximální možné míře a cílit na různé skupiny diváků. Nemůžete proti sobě vysílat dva dokumenty, stejně jako není vhodné tak vysílat dva filmy. Jednička nabízí od 20 hodin především dramatickou tvorbu a zábavu a Dvojka dokumenty a filmy a zábavu později. Programy žijí v symbióze a plní veřejnou službu víc profesionálně.

Na každém programu chceme oslovit různé cílové skupiny, nechceme cílit na stejné diváky, což se v minulosti bohužel dělo. Jeden program z toho sice profitoval, ale ČT jako celek na takovém programování ztrácela. Bakaláře vnímáme jako návrat k tradici, jako určitou „legraci“. Oproti třem premiérovým seriálům jde o zábavnější formát. Na Dvojce vysíláme silné originální dokumenty, v úterý válečné a ve čtvrtek Kameru na cestách.

Bakaláře nasazujete schválně proti Ordinaci v růžové zahradě 2 na Nově?

Rozhodně ne. Jde o logickou úvahu. Programovou skladbu děláte vždy na sedm dní v týdnu a nové premiérové seriály jsme dali tam, kam logicky patří. Zdivočelou zemi na pondělí, kde jsme na jaře opakovali její třetí řadu a pravidelně v tento čas dáváme na ČT 1 původní seriálovou tvorbu. Stejně tak pátky tradičně patří seriálu Vyprávěj. Je logické, že když se vytváří schéma pro pět všedních dnů, a pondělí a pátek jsou obsazené, dá se další premiérový seriál doprostřed týdne, tedy na středu. Zvlášť když vytváříme dvojblok z něčeho dalšího, na který nám zbývá úterý a čtvrtek.

Nemohli jít Bakaláři dva dny po sobě?

Dát stejný formát na úterý a středu nebo středu a čtvrtek by nebylo dobré. Z hlediska diváckého chování i image skladby programu, by to netvořilo harmonický celek. Ordinace při našem rozhodování nehrála žádnou roli. Vždycky bychom museli na ty dny a časy něco dát, rozhodně však nejdeme cestou vymezování vůči jiným televizím. Jsme ČT, veřejná služba a máme zcela jiné cíle, děláme jiné seriály, jinou publicistiku a jinou zábavu. Vychází z tradice, má nadhodnotu. Snažili jsme se najít optimální program, který by ve skladbě obou kanálů dával logiku a oslovoval určitý typ diváka. Jelikož příští rok stavíme 60 let televizního vysílání v Československu a vzniku Československé televize, jejíž nástupkyní je ČT, snažíme se do programu dávat vedle premiérových pořadů i inovovanou tradici.

Tou tedy myslíte Bakaláře?

Nejen Bakaláře. Mottem veřejné služby je, že každý si tam najde svůj program. Neprogramuje se jen na někoho, nediskriminujeme tím, že bychom chtěli program „jen“ pro ty, co jsou aktivní nebo vydělávají. ČT je pro všechny od narození až po sklonek života. Proto ČT nabízí a bude nabízet mix tradice a novinek. Jak „Na stojáka“ a „Na forbíně s Tomášem Matonohou“, tak retro zábavu Zpátky se Sobotou, jak Zdivočelou zemi, Vyprávěj a Ententýky, tak Bakaláře, tak Pilíře země a Řím, tak Poštu pro tebe. Jak Na plovárně, tak Všechnopárty. Devizou ČT je největší žánrová a obsahová pestrost. Máme povinnost ukazovat nejlepší produkci minulosti spolu s tím nejlepším, co v současnosti vzniká. Nesnažíme se dělat „novou ČT“. Navazujeme na to nejlepší a budeme k tomu přispívat.

A to je taky náhoda, že Zpátky se Sobotou jde v pátek přímo proti Show Jana Krause na Primě family?

Tento typ zábavy šel ve stejném čase na ČT 1 už letos na jaře. Byly to obdobné střihové zábavné pořady. Během léta jsme ve stejnou dobu vysílali Hitparádu zábavy s Martinem Dejdarem, kterou od září vystřídá právě Zpátky se Sobotou. Tento typ pořadu je v daném čase žádaný. Jen vycházíme vstříc divákovi s tím nejlepším, co minulost nabízí.

Když shrnu podzimní schémata ČT 1 a ČT 2, divák tedy od osmé hodiny večer nenarazí
na nic jiného než na seriály nebo dokumenty. Ve všední dny nemůže nikdy počítat s filmem.

Neřekl bych, že nikdy. Týká se to letošního podzimu. To ale neznamená, že by tomu tak nemohlo být na jaře, kdy budeme se schématem pracovat jinak. Existuje ale spousta filmů, které teď musíme nechat „odpočinout“, protože jsme je vysílali letos na jaře nebo v loňském roce, případně předloni. Do vysílání je znovu zařadíme v roce 2013 nebo 2014 a vytvoříme z nich určitý blok nebo logický cyklus. Vysílání veřejné služby je založeno na pestrosti. ČT navíc vysílá původní dramatickou a filmovou tvorbu i v neděli.

Ale nebudou ve všední dny od 20 hodin.

Hodně jich budeme dávat o víkendu, nově ve vysílání diváci najdou filmy pro pamětníky, mladší i starší. Jak v sobotu, tak v neděli poběží pohádka. Stavíme na tom, že divákovi nabízíme to z kvalitní veřejnoprávní tvorby, co má rád, v pravé časy. Snažíme se na ČT 1 vytvářet pohodu a kontext, v němž se rodinní příslušníci sejdou u televize ke společnému zážitku. Na ČT 1 chceme stmelovat a na ČT 2 pracovat s náročným individuálním vkusem.

Podle čeho vybíráte, co z večerního programu na ČT 1 opakujete druhý den dopoledne? V podzimním schématu je vidět, že zatímco publicistické pořady mají druhý den reprízy, původní seriály nikoli.

Dopoledne se bude v budoucnu měnit, protože se přesune dětské vysílání na plánovaný nový program. To ovlivní celkovou skladbu. Zatím logiku dopoledního vysílání zachováváme tak, jak bylo. Reprízování seriálů zvažujeme, ale zatím skladbu pojímáme jako kombinaci akvizičních premiér a reprízu publicistiky.

Dopolední reprízování programu z předchozího večera jsem vnímal jako snahu pomoci si k lepším číslům v podílu na publiku, zejména v celodenním průměru. Komerční televize to nedělají, protože by vyšší sledovanost v neatraktivních dopoledních časech neprodaly, vám ale o prodej reklamy nejde.

Pro nás to není důležité. Je to na hlubší sociologickou diskusi, jaký divák zůstává ve všední den dopoledne doma u televize, a jakou službu mu tam máme poskytovat. Stejně tak důležité je tam reprízovat publicistiku – Reportéry ČT, Všechnopárty, 168 hodin atd.

To je celkem jasné, kdo se dívá dopoledne na televizi: ženy na mateřské dovolené, důchodci a nezaměstnaní. Možná i studenti, co se ulili ze školy.

Ale veřejná služba se nemůže řídit prvoplánovou sociologickou sondou. Má svoje poslání. V současné fázi řešíme, jak postavit nově schéma hlavního vysílacího času, podvečera a odpoledne, dopoledne přichází na řadu s plánovaným dětským kanálem. A také musíme zjistit, jaký typ diváka a veřejnoprávního žánru se k dané části dne nejlépe hodí.

Divák ČT to dopoledne asi moc nebude… Pojďme probrat podzimní schéma ČT 1 pěkně popořadě. Vidím tu každodenní odpolední talk show od 14:00. Oč půjde?

O Banánové rybičky s Halinou Pavlowskou. Naváže na Sama doma.

Čili kompletně každý všední den od 14 hodin bude na Jedničce Halina Pawlowská z archivu?

Ano.

Pak vidím Cestománii od 16 hodin. Nedávala ji Jednička později?

Ne, v tomto čase Cestománie běží i v létě.

Od 17 hodin slibujete zábavu. To bude opět reprízové okno, jaké máte už teď v létě?

Ano. Půjde tam to nejlepší ze zlatého fondu ČT. Tyto pořady už vysíláme nyní v létě.

Pak je první zásadní změna v podvečeru, od 18:30 nebude na ČT 1 Taxík, ale nová denní soutěž Můžeme dál? Znamená to, že Taxík úplně končí, nebo se časem vrátí?

Taxík nemizí. Tohle je speciální projekt pro letošní podzim, který byl zajímavý svojí originalitou, z televizního i sociologického hlediska. Taxík je zavedený formát, v němž budeme pokračovat. V jaké formě a zda zůstane v tomto čase, nebo se přesune jinam, se teprve rozhodneme. „Můžeme dál?“ je podzimní Odysseou České televize po Českou republiku. Dva oblíbení moderátoři se vydají do měst a vesnic a budou ukazovat, jak lidé žijí, soutěžit s nimi ve znalostech o peníze, objevovat kouty naší země. Je to moderní kombinace zábavy, soutěže a poznávání. Nový typ pořadu, který v České republice ještě nebyl. Veřejná služba v plné šíři.

Ve schématu jsem přeskočil AZ kvíz, u kterého jste už dřív avizovali velké změny. Jste spokojeni s jeho současnou podobou, nebo ho ještě čekají nějaké úpravy?

AZ kvíz je pořad, který má svého věrného diváka v té podobě, v jaké existuje. Myslím si, že fantasticky plní roli vzdělávacího pořadu, protože je opravdu především o znalostech lidí. Rozhodně víc než o zábavě. Forma, jakou je dělán, je podle mě optimální a příliš se neliší od soutěží podobného typu v zahraničí. Je to jeden z takových těch ikonických pořadů, který si občas někdo vezme na paškál, a útočí na ČT, že je zastaralá. To je ale právě nesmysl, protože televize se musí vnímat jako kombinace tradice a novinek. Budeme mít AZ kvíz pro fanoušky, ryze vzdělávací pořad a „Můžeme dál?“ jako inovaci. ČT je tradice a inovace.

Na zpravodajské hodině mezi sedmou a osmou večer asi nic taky měnit nebudete, když jste ji zásadně upravili letos na jaře… Jak jste vlastně po dubnových změnách spokojeni se sledovaností Událostí?

Sledovanost Událostí roste, v létě se čísla vrátila na svoji jarní hodnotu v podílu na divácích. Roste i spokojenost s novou podobou a už dosahuje téměř stejných hodnot jako před změnami v březnu 2012, což je od konzervativního českého diváka dobrá zpráva. Myslím, že si hodina mezi sedmou a osmou večer nachází optimální podobu a co je důležité: neustále se vyvíjí a přijímá vnější podněty. Vzhledem k tomu, že jsou to zprávy postavené na serióznosti a podrobnějším náhledu na události, je logické, že oslovují specifický zvídavější typ diváka, ne toho, kdo se chce trošku informovat, ale zároveň bavit. Takhle může stavět zprávy komerce, ale ne veřejná služba. Události jsou navíc jen vyvrcholením mnohem většího projektu ČT ve zpravodajství, a tím je ČT 24 – to je hlavní „relace“ dne a ta je měsíc od měsíce úspěšnější

Jak vás zasáhlo rozhodnutí Novy prodloužit Televizní noviny až za osmou hodinu večer? ČT jako jediná na trhu dodržuje začátek hlavního večerního pořadu ve 20:00, takže startuje v době, kdy ještě na Nově jde hlavní zpravodajská relace.

Nijak. ČT se drží dál toho, že prime time začíná ve 20 hodin, nebo pár minut poté, aby mě někdo nechytal za slovo, Události startují v 19 hodin a před nimi máme Počasí. Na tom se nebude na podzim nic měnit. Máme svoji skladbu a logiku vysílání a věříme, že divák na ČT oceňuje její tradici a solidnost, že nemění jeho návyky a drží se svého.

Jste si prostě jistí v kramflecích.

Ne, jen nebudeme v pozici toho, kdo reaguje na komerční taktizování. Věříme, že veřejnoprávní produkt, který bude vysílat, má velkou hodnotu a stojí se na něj podívat. Podívejte na příklad BBC 1, která se před lety rozhodla, že přesune svoje hlavní zpravodajství na 22:00 hodin a změní zcela svoje schéma. Že se bude chovat zcela suverénně a svobodně, protože dělá něco jiného, než aby pouze „bojovala na trhu o diváka“. Takto postupuje nyní i ČT. Vysílá službu veřejnosti, nevede válku o podíl na trhu. Divák je pro nás důležitý, jako měřítko zájmu o tuto službu, ale záleží nám rovněž na kvalitě pořadů a jejich umělecké hodnotě. A to se nedá měřit jen okamžitým podílem na sledovanosti. Chceme v současnosti uchovat zvyk, že v ČT začíná hlavní vysílací čas ve 20:00. Jak na ČT 1, tak ČT 2 nebo ČT 24.

Původní otázka se ale týkala toho, zda vám nějakým způsobem po prodloužení Televizních novinách na Nově klesl náběh sledovanosti ČT 1 po osmé hodině večer. Hlavní zprávy na Nově sleduje v sezóně každý druhý divák u obrazovky, takže mě zajímá, zda to nějak ovlivnilo začátek večerní sledovanosti Jedničky.

Neklesl. Od začátku léta naopak sledujeme zvyšující se podíl České televize jako skupiny na divácích…

Dobře, ale letošní rok je výjimečný tím, že se dějí velké sportovní akce, ke kterým má vysílací práva právě ČT. Začátkem prázdnin končilo fotbalové Euro, konec června a téměř polovinu srpna jste vysílali olympiádu.

Olympijské hry začínaly 27. července, výrazný nárůst ČT se přitom datuje už s nástupem prázdnin a především na ČT 1, která dosáhla v podílu nejvyšší hodnoty od začátku roku. Letní vysílání si lidé na ČT našli i bez sportovních událostí. Fotbalové Euro skončilo začátkem července jedním zápasem. To ale nebylo samoúčelným cílem. Mezi zábavou jsme nabídli i vysoce umělecký seriál Hraběnky, Letní kino s oceněnými filmy anebo cyklus Toulavá kamera vychutnává Česko. Výrazný podíl na sledovanosti ČT, měla od začátku léta, rovněž ČT 24. ČT funguje jako celek a každý z jejích programů dokázal přilákat jiný typ diváka.

Ano, ale třeba u ČT 24 to je ale zase dané mimořádnými událostmi okolo Davida Ratha a Vlasty Parkanové.

Mimořádné události se dějí pořád. ČT 24 už několik měsíců neklesá pod podíl šesti procent. Jde o jeden z nejúspěšnějších zpravodajských kanálů v Evropě. ČT je nutné brát jako celek. Funguje jako celek a ještě více bude prohlubovat specifičnost programů tak, aby dokázala nabídnout atraktivní veřejnou službu co největšímu počtu diváků. Ne získat největší podíl na publiku u určitých kanálů, v tom je zásadní rozdíl. ČT je a funguje jako celek.

Zaujalo mě, že na ČT 1 přechází formát 112 – V ohrožení života, který léta vysílala Nova. Bude se sice jmenovat Tísňová linka, ale má stejného moderátora i podobnou strukturu. Zároveň ponecháváte ve vysílání pořad Na stopě. Budou i nadále existovat oba, nebo jeden časem zanikne?

Existují oba. Pořad podobný Tísňové lince byl předložen ČT jako projekt ještě předtím, než na Nově vznikla 112. Tenkrát nebyl přijat, ale všichni byli přesvědčeni o tom, že to je veřejnoprávní formát, který se na ČT hodí. Že se u nás objevuje až teď, když na Nově skončil, je svým způsobem taková hříčka historie, nikoli že bychom najednou skočili po formátu, který byl v jiné televizi a už tam není. Jsem moc rád, že Tísňová linka bude v ČT, protože přinášet svědectví o kritických situacích našeho života v kontextu, s radami, jak pomáhat zachránit lidské životy, je společensky významná věc. Jde o výrazné posílení pestrosti ČT.

Pořad Na stopě tedy z ČT nezmizí, má jistou budoucnost?

S pořadem Na stopě počítáme, ale co to je budoucnost? Deset let? Navazujeme na tradici a Na stopě patří mezi tradici ČT.

Ptám se proto, že jde o dva pořady podobného zaměření, tak mě logicky napadá otázka, zda jeden nemá časem nahradit druhý.

Tyto pořady si ale nejsou podobné a jeden nemá nahradit druhý.

Když se vrátím k novinkám v podzimním schématu ČT 1, objevuje se tam i Toulavá kamera na Slovensku. Jak vás napadlo zrovna Slovensko? To jste už v České republice s Toulavou kamerou všechno objeli?

Vzhledem k tomu, že Toulavá kamera pokračuje i v neděli dopoledne jako premiérový pořad, myslím si, že zbývá ještě hodně míst, kam se může podívat a dávat tipy. Tohle je výpravný speciální formát omezený na pět dílů. Rozhodli jsme se ho zařadit do prime time na podzim, protože se nám zdá, že skladebně umocní pestrost večerního programu. Na speciální díly Toulavé kamery pak ve stejném čase naváže nový pořad Rub a líc.

Můžete přiblížit, co vlastně mají diváci od pořadu Rub a líc očekávat? Ví se o něm hlavně to, že ho stejně jako Toulavou kameru připravuje Iveta Toušlová.

Krásně to popsala Iveta Toušlová, která řekla, že Rub a líc vychází z principu polarity světa, kterou už ctili lidé ve starověku, možná odpradávna. Jde i o čínský princip jing a jang. Z perspektivy člověka vám všechno v životě něco dává a něco bere. Když je člověk slavný, je opěvovaný a má peníze, ale zároveň přichází o soukromí, čelí většímu stresu a často samotě. Jeho život má rub a líc. A takový bude právě tento pořad. Bude ukazovat rub a líc různých fenoménů našeho života.

Čili to nebude vyloženě pořad o známých osobnostech, ale spíš o konkrétních tématech.

Ano, o fenoménech. Ale je logické, že když půjde o Rub a líc života miliardáře nebo sportovce, bude o konkrétních lidech. Bez osobností nejde podobný pořad dělat, ale ony nejsou záminkou pro pořad, jsou součástí příběhu, o němž budeme chtít vyprávět.

Pak mě zaujal investigativní pořad Stopy, fakta, tajemství se Stanislavem Motlem. Nebude se trochu dublovat s Reportéry ČT?

Naprosto ne. Reportéři ČT vedení Markem Wollnerem jsou investigativní aktuální publicistika, kdežto Stopy, fakta tajemství budou o záhadách a neobjevených historických souvislostech. Jde o dva různé pořady.

Pojďme k podzimnímu schématu ČT 2. Na Dvojku přesouváte část pořadů z Jedničky, například publicistiku Pološero, ale i akviziční seriály od HBO. Proč?

Nejsem si vědom toho, že seriály od HBO jsou na Jedničce.

Měly pravidelný čas v pátek pozdě večer.

Před lety ano, máte pravdu, ale nyní dochází k větší profilaci Jedničky a Dvojky. Od začátku roku se intenzivně pracuje, aby každý z těchto programů měl svoji vyhraněnou tvář a jasnou identitu. Upřímně řečeno, dávat po Všechnopárty seriály HBO jako byl Řím, není v současné době už možné. Žijeme v digitální éře, kdy se na kanálech mění žánry, ale emocionální nastavení programu se nechává stejné. Neměníte příliš divákovu náladu v určitých logických blocích, třeba od osmi do deseti večer. Všechny televize se učí v multikanálovém světě žít. ČT už nemá dva programy, nýbrž čtyři a musí se tomu přizpůsobit. Televizní svět se bude vlivem internetu ještě víc fragmentarizovat a udržet déle diváka u jednoho kanálu bude těžší a těžší. Dnes není možné dávat po laskavém humoru Karla Šípa vraždění ve starověkém Římě, z hlediska programové skladby je to téměř zločin, protože diváci, kteří se dívají na tyto dva pořady, jsou v 80 procentech odlišní. Ale před deseti lety to bylo normální.

Takové programování s různými žánry ale není u plnoformátové televize, která se jich snaží obsáhnout víc, nic moc překvapivého.

Takovou plnoformátovou televizí je Česká televize jako celek, nikoliv jeden z jejích programů. Dělat televizi profesionálně znamená, že respektujete její pravidla a zákonitosti momentálního chování diváků. Taky nedáváte zákusek po polévce s tím, že je normální jej jíst při „plnoformátovém obědu“ o pěti chodech. Dezert patří před kávu na závěr.

Během digitalizace televizního vysílání začaly vznikat tematické kanály a ty ještě víc prohloubily v lidech pocit, že existuje něco jako „jejich program“, který se jim definuje žánrově a v náladě, kterou navozuje. ČT tento trend nemůže nechat ladem, musí na něm stavět svou budoucnost. My divákovi naznačujeme, že na programu ČT 2 najdou exkluzivní věci z hlediska poznání, uměleckého zážitku a alternativu v zábavě, že to není zasmušilé ghetto, jak se v minulosti stávalo anebo. ČT 1 naopak zůstane tradičním kanálem, který počítá s konzervativnějším divákem a klasickými žánry v českém vydání. U Dvojky chceme oslovovat lidi s vyhraněným a náročnějším vkusem, kteří když už sednou k televizi, musejí mít pádný důvod. My se jim jej pokusíme dát. ČT1 už není něco jako hlavní a všeobjímající program s nesourodou skladbou. Bude cílit přesně na rodinného, pohodového diváka, co touží po seriálu, publicistice a zábavě v inteligentní podobě, kdežto ČT 2 nabídne unikátní zážitky. Tak se profiluje ČT 1 a ČT 2 na podzim. Ostřeji, ale s respektem k době, v níž žijeme.

Dvojka tedy bude hodně výběrová televize.

Slovo „výběrová“ by mohlo evokovat „elitářská“ a tak to rozhodně nebude. Dvojka bude pro ty, kterým nevyhovuje každý den pouze hlavní proud, touží po hlubším zážitku, ale nerozděluje je vzdělávání nebo věk. Pořady jako Na stojáka nebo Na forbíně budou mít specifického diváka, stejně jako Borgiové nebo dokumentární cyklus o vesmíru. Budou se ale snažit, aby se ti diváci, co něco o dané věci vědí, neurazili a laici se něco dozvěděli, stejně jako ti, co viděli „všechnu zábavu světa“, se nenudili a zbytek se hodně dobře bavil. Dvojka nabízí alternativu, silné, kvalitní a rozhodně ne mainstreamové seriály, filmy, zábavné cykly a publicistiku. Publicistika Pološero patří mnohem víc na Dvojku než na Jedničku, stejně jako seriály HBO, které se dřív umisťovaly na Jedničku. Dříve se to bralo tak, že seriál jako žánr až na výjimky patří na ČT 1. Tohle striktní rozdělení pak vedlo k tomu, že seriály z produkce HBO končily ve velmi pozdních časech, které se navíc neustále měnily. My jim dáme pevný vysílací čas a garanci, že jej tam diváci najdou i za rok. Dvojka dostane jasnější tvář.

Překvapilo mě, že počítáte s pokračováním pořadu Krásný ztráty, o kterém ČT už před časem tvrdila, že ho ukončí.

O konci Krásných ztrát nic nevím. My tento pořad vnímáme jako značku a chceme s ní dále pracovat, pokud budou mít tvůrci zájem.

Na Dvojce tedy budete mít už tři různé diskusně-zábavné pořady, vedle Krásných ztrát i Na stojáka, kterého přebíráte od HBO, a novou talk show Na forbíně TM s Tomášem Matonohou. Nepatří taková zábava spíš na Jedničku?

Ne, protože divácká skupina, na kterou cílí, se z našeho pohledu začne budovat svojí podstatou na ČT 2. ČT 1 není o alternativní zábavě. Na forbíně je show založená na komediálních a hereckých dovednostech Tomáše Matonohy, takový divadelní kabaret kombinovaný s improvizovanými scénkami. Do schématu, kdy na ČT 1 proti ní půjde Okno do hřbitova a Máte slovo, skvěle zapadá svojí zábavnou rovinou cílenou na mladší generace.

Takže to bude něco jako Partička na Primě family?

Nesrovnával bych. U těchto žánrů jde vždy o žánr svého druhu.

Pak ve schématu ČT 2 vidím Kanadskou sodu. Co to je?

To jsou velmi populární zahraniční zábavné skeče.

Opusťme teď Jedničku a Dvojku a pojďme se bavit o připravované Trojce, dětském kanálu, jehož start jste oznámili na příští rok. Nedávno jste si registrovali název ČT Juni. Ten je definitivní?

Rozhodně ne. Víc se k tomu ale vyjadřovat nebudu.

Můžete alespoň říci, kolik lidí pracuje na vzniku ČT 3 a zda tedy existuje nějaký speciální tým, který připravuje dětský kanál?

Existuje projektový tým, který pracuje pod Pavlem Hanušem, na modelování programu se podílel Václav Kvasnička, který je vedoucím oddělení akvizice ČT. Jsou v něm lidé z různých útvarů ČT a tento tým dával dohromady skladební podobu tohoto programu a všechny věci, které s tím souvisí.

Až ten program vznikne, bude mít nějakého vlastního výkonného ředitele, nebo bude spadat pod vás jako ČT 1 a ČT 2?

To je otázka na generálního ředitele, ne na mě.

Vrátíme se tedy ještě k Jedničce a Dvojce. Máte představu, jakých výkonů by měly dosahovat letos na podzim? Do minulého týdne jste byli v mimořádné situaci, kdy ČT jako celku hodně pomáhala olympiáda a předtím hokejový šampionát a fotbalové Euro.

Podzimní schéma není postaveno tak, že by mělo vyhovět nějakým ryzím cílům podílu na sledovanosti. Ale to neznamená, že ji nebudeme v kontextu dalších kritérií hodnotit a analyzovat ji. Rada ČT nyní ve spolupráci s ČT vytváří nový systém hodnocení veřejné služby a to bude metodika, kterou budeme posuzovat veřejnoprávní vysílání. Ono hodnocení by mělo být čtyřbodové a vedle podílu na sledovanosti (share) zahrnovat rovněž reach (zásah vybrané skupiny televizních diváků, pozn. red.), spokojenost a veřejnou hodnotu či určité kritérium kvality pořadu, originality a jeho přínosu pro společnost. Až teprve tyto čtyři věci dohromady dají nějaký obrázek, podle kterého bude možné posoudit, zda výkon ČT odpovídá představám Rady ČT, nebo ne. Máme naprosto jiného diváka než komerční televize. Náročnějšího, méně odpouštějícího, přelétavějšího…

A hlavně staršího.

Což je logické. Viděl jste někdy, že by většina mladých lidí vyměnila zábavu za přemýšlivou publicistiku, ohlédnutí za životem, za reflexi života společnosti? Tak tomu nebylo nikdy a média, která se věnovala „vážnější“ stránce života společnosti i života člověka, pak zákonitě měla silné zastoupení staršího publika. Ale je omyl si myslet, že ČT nemá děti a mladé. U nejmladších dětí má největší zásah, sport sledují mladší diváci, stejně jako velké zpravodajské přenosy. Věříme, že ČT 2 si najde mladší a střední generaci novou skladbou pořadů. Ačkoliv jsme neubrali nic z důrazu na poznání, nabízíme alternativu i zvídavým mladším lidem anebo netradiční zábavu, Velikány filmu a seriály – Pilíře země, Hru o trůny, Impérium: Mafie v Atlantic city. ČT 1 a ČT 2 se profilují i proto, aby generačně zasáhly větší skupinu obyvatelstva. Veřejná služba moderního věku musí tématizovat i věkově. A to je i důvod, proč vzniká ČT 3. Děti dostanou svůj bezpečný a celodenní program.

A teď k těm vašim konkrétním očekáváním, jakých výsledků chcete na podzim dosahovat?

Dlouhodobě říkáme, že jako optimální vnímáme oscilaci okolo 30 procent z hlediska celkového podílu ČT na dospělém publiku. Důležitý je rozhodně reach, aby se pro každého diváka našlo na některém z programů něco „pro něj“. Udržet podíl ČT při další fragmentarizaci mediálního trhu, která nás čeká, a vzniku dalších služeb na internetu, v mobilech i chytrých televizorech, bude u klasické televize úspěch.

Končí také jedna éra. ČT 1 už nelze vnímat jako hlavní program ČT. Hlavní je celkový podíl ČT. Protože ve chvíli, kdy ČT 4 nebo ČT 24 dokáže být nejsledovanějším kanálem dne a v budoucnu i třebas týdne, je nesmyslné hrát si na nějaký „hlavní program ČT 1“ kvůli tomu, že tak tomu bylo kdysi v minulosti. V podobné situaci není žádná jiná televize v zemi, protože nemá kanály postavené na reflexi a přenosech společenských událostí, nýbrž na cílové divácké skupině a žánrových pořadech. Kanál ČT 1 zůstane prostorem pro premiéry české seriálové a filmové tvorby, investigativní a zábavnou publicistiku pro širší publikum, ale ČT 2 se nebude vůči Jedničce chovat jako „ta druhá vzadu“. Stejně tak se může v budoucnu stát, že ČT 2 bude nejsledovanějším kanálem ČT v určitý den. Tenhle model umožní ČT, aby zasáhla efektivněji více diváků různými pořady.

Takže jdete tak trochu cestou Primy, která očistila svůj hlavní program o pořady, které dělají lepší výkon na tematické Primě Cool a Primě love, a nese jí to ovoce.

Řekl bych, že se všichni inspirujeme v zahraničí, kde to funguje už delší dobu. Britská BBC má takto vyprofilované programy už docela dlouho. BBC 1, BBC 2 a BBC 4 mají jasně dané, co a pro koho vysílají. Na BBC 2 jsou i seriály a soutěže, které jsou podobné tomu, co dáváme nebo bychom chtěli dávat na ČT 2, kdežto na BBC 1 jsou pořady s potenciálem oslovit většinu společnosti. Nebudeme se ale srovnávat v BBC, to jen odpovídám na vaši otázku, po pramenech oné inspirace. Jejím největším zdrojem jsou vlastní sociologické výzkumy o image programů ČT a divácké afinitě. Ta nám ukazuje, že ČT 1 a ČT 2 musejí projít modernizací. Ale stále při ní vycházíme z kombinace tradice a inovace. ČT je průkopníkem tematických kanálů, digitalizace začala s ČT 24 a ČT 4. Nyní dojde k určité tematické vyhraněnosti i u ČT 1 a ČT 2.

Takže je vám v podstatě jedno, jakou má ČT 1 sledovanost, hlavně když v součtu všech programů si Česká televize drží stále přibližně stejný podíl.

Není jedno, když máte projekt, který by měl mít milion diváků a on má jen půl milionu a přitom má kvalitu a veřejnou hodnotu. Takhle pokládat otázku nelze. Obrátím to: Dohodli jsme se třeba, že zahájení a ukončení olympijských her necháme jen na ČT 4. Kdyby to zůstalo tak, že ČT 1 patří vše nejlepší a nesledovanější, tak si tyto přenosy necháme na Jedničku. A její podíl by narostl. Jakou by to ale mělo logiku z hlediska celé ČT? Není lepší mít alternativu na ČT 1, ČT 2 a ČT 24? Pro diváka, co ho to nezajímá? Můžete namítnout, že takto vysíláme Události, a budete mít pravdu. Divácké návyky se mění a možná se jednou nadějeme dramatičtějších změn, než je přenos Olympiády. Ale nelze předbíhat dobu a dělat změny, které nebudou mít oporu v současné psychologii většinového diváka. Samozřejmě nás zajímá, jaký bude o pořady ČT 1 zájem. Ale kontext, ve kterém se budou vysílat, bude jiný než v minulosti, kdy se jim „vyklízel“ prostor, aby podíl na publiku byl co nejvyšší. Držíme se toho, že každý program obsluhuje jiné divácké skupiny v konkrétním čase a žánru.

Což se lehce řekne u ČT 4 nebo ČT 24, hůř u ČT 1 a ČT 2.

Ano, Jednička a Dvojka to mají těžší v tom, že sport nebo zpravodajství se tematicky dělají velmi snadno, ale pracovat tematicky s různými žánry na dvou různých programech není vůbec jednoduché. Budeme vymýšlet, co by bylo lepší, ve vývoji je spousta nových pořadů, včetně improvizační a alternativní zábavy, které se mohou ukázat jako zajímavé oživení nebo nahrazení původních formátů. Do optimální podoby obou programů bychom se chtěli dostat do dvou let. Doba se ale překotně mění, takže ta práce nikdy vlastně neskončí.

A časem do ní může přijít volba nového generálního ředitele.

Věřím, že stabilní a kreativní prostředí, které ČT zažívá nyní, vydrží co nejdéle. Rada ČT schválila generálnímu řediteli Petru Dvořákovi pětileté Dlouhodobé plány programového a ekonomického rozvoje a v nich většina kroků, o kterých spolu mluvíme je popsána i širším kontextu a podložená financemi. Takový materiál je stabilním základem pro reformu ČT.

Bude s tou jasnější profilací ČT 1 a ČT 2 souviset i úprava jejich názvů nebo úplné přejmenování? Na podzim jste už deklarovali změnu názvu sportovního kanálu ČT 4 na ČT Sport a při zadávání zakázky na novou korporátní identitu ČT jste po Studiu Najbrt chtěli, aby nová staniční loga umožňovala používat jak číslovky, tak psaná slova.

Na to nedokážu odpovědět, neřídím redesign.

Takže žádné „ČT Doku“ místo ČT 2 a podobně?

To by neodráželo profil ČT 2. Dvojka není dokumentární kanál. Nemůže se pojmenovat ČT Doku a vysílat pořady typu Na stojáka a seriál Borgiové. Může to udělat BBC u svého dokumentárního kanálu, nebo kanálu pro děti, který se jmenuje C-Bees. Některé jejich programy mají číslice a jiné slovní názvy. Musí to mít nějaký vnitřní účel, kvůli kterému si to lidí spojí a budou vědět, co mají od takového programu očekávat. Myslím si, že v tomto ohledu jsou názvy Nova Cinema, Prima Cool nebo Prima love naprosto vypovídající. Ale u ČT 2 to není o názvu. Je to image a síle programové filosofie, která se přenese na diváka. Když se totiž teď zeptáte dvaceti lidí, co to je ČT 2, minimálně polovina vám popíše program, který měla před pěti lety, kdy ještě vysílala sport a zpravodajství.

A ta druhá polovina?

Poměrně hodně lidí si ji teď spojuje s dokumenty a Velikány filmu, ale my bychom chtěli, aby ji nevnímali jako dokumentární kanál, nýbrž jako chytrý program pro kohokoli.

Od října začnete používat nové korporátní logo, změnit se mají i loga ČT 1 a ČT 2. K redesignu dojde tedy od 1. října?

BRAND24

Logo České televize se změní od 1. října. Ke stejnému datu se změní i design těchto stanic, tedy grafika. To ale není proces, který by byl vynucený změnou korporátního loga. Přichází přirozeně po asi čtyřech letech, kdy se naposledy měnila vizuální podoba Jedničky a Dvojky.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).