Hlavní navigace

Mediální zástupce multiplexu 4: Vysíláme pro lidi, ne pro veverky

6. 11. 2013
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Společnost Digital Broadcasting se musí důrazně ohradit proti negativním informacím o Vysílací síti 4, které se v poslední době různými způsoby šíří

Nedávný článek „Multiplex 4 – král sýrů mezi celoplošnými sítěmi DVB-T“ je toho jenom důkazem. Společnost Digital Broadcasting předkládá k tomuto článku následující komentář:

Již samo srovnávání Multiplexu 4 (lépe řečeno Sítě 4) s ostatními celoplošnými sítěmi není korektní. Síť 4, která je ekonomická a nízkonákladová, je možné srovnávat výhradně se Sítí 3, vysílací sítě 1 a 2 patří do zcela jiné kategorie – jak z hlediska používaných vysílacích výkonů, tak investic do vybudování televizních věží, které byly obrovské, a platili je v minulých desetiletích daňoví poplatníci.

Pro porovnání sítí je možné použít několik metod, které poskytují odlišné výsledky. Na oficiálních stránkách ČTÚ jsou uváděny dvě z nich, metoda „Podle vyhlášky“ a metoda ITU 1812–2. Metoda „Podle vyhlášky“ je založena na doporučení ITU číslo P.1546 s korekcí na tzv. Clearance Angle, zkráceně CA. Tato metoda vychází pouze ze statistických křivek šíření a nebere v úvahu konkrétní terénní profil mezi vysílačem a místem příjmu, korekce na CA pouze charakterizuje terén v blízkosti přijímače. Výsledné pokrytí znázorněné graficky má z tohoto důvodu pouze schematický charakter spočívající v přibližně kruhových oblastech pokrytí jednotlivými vysílači.

Že takto prezentované pokrytí je daleko od pokrytí reálného, je zcela zřejmé, a přirovnání ke králi sýrů je v tomto případě trefné a pochopitelné – platí však nejen pro Síť 4, ale i pro Síť 3, pro kterou je navíc použití této metody vzhledem k velkým výkonům na dominantních stanovištích velice výhodné. Rozdíl takto vypočítaného pokrytí mezi Sítí 3 (97,6 % obyvatel) a Sítí 4 (95 % obyvatel) přes uvedenou kritiku není až tak velký.

Podstatně přesnější je metoda podle platného doporučení ITU číslo P.1812–2. Jedná se o metodu difrakční, založenou na analýze terénního profilu mezi vysílačem a místem příjmu. Grafické znázornění pokrytí vypočítaného touto metodou se vyznačuje podrobným prokreslením v závislosti na vlastnostech terénu, například jsou při použití této metody jasně zřetelná údolí vodních toků a stíny za terénními překážkami. Porovnání pokrytí obyvatel Sítí 3 a Sítí 4 tak při použití této přesnější metody již vyznívá ve prospěch Sítě 4: konkrétně 95,2 % obyvatel pro Síť 3 a 95,5 % obyvatel pro Síť 4. Vysvětlení je jednoduché a logické. Zatímco Síť 3 pokrývá dvaceti vysílači z vysokých kót rozsáhlá území na značné vzdálenosti, pokrytí obyvatel již tak příznivé není, protože mnoho sídel je situováno v údolích ve stínu okolního terénu.

Síť 4 je založena na zcela jiném principu, jejích 49 vysílačů je umístěno co nejblíže divákům tak, aby ve všech krajských a naprosté většině okresních a dalších větších měst bylo zajištěno kvalitní pokrytí typu „indoor portable“. Při takovém pokrytí již nezáleží na nasměrování přijímací antény. Výsledkem objektivního srovnání Sítě 3 a Sítě 4 musí nutně být konstatování, že obě sítě jsou v současné době již zcela rovnocenné. Při kritice Sítě 4 autor nedávného článku bohužel ignoruje dlouhodobé nářky velkého množství diváků, pro které jsou programy Sítě 3 zcela nedostupné (namátkou můžeme jmenovat prakticky celý Karlovarský kraj pouze s výjimkou krajského města, Domažlicko, prakticky celé Posázaví, okresy Hodonín a Břeclav atd.).

Pokud se podíváme na penetraci Sítě 4, tedy její reálné naladění jednotlivými diváky, ta se prokazatelně každým týdnem a měsícem stále zvyšuje a je jen otázkou času, kdy každý divák v ČR bude brát za samozřejmé, že si naladí dnes již všech pět celoplošných Sítí, aby uspokojil jejich programovou nabídkou celou svou rodinu.

Síť 4 dosáhla svého současného stavu zcela bezprecedentní rychlostí, a to díky zcela mimořádnému nasazení realizačního týmu, blížícímu se až ke hranici lidských možností. Při tomto tempu je přirozené, že v některých případech může dojít k technickým komplikacím. Příkladem toho může být způsobení problémů divákům na Liberecku, což však nebylo zaviněno kritizovanou topologií sítě „kdy některé vysílače vzdálené od sebe jen pár desítek kilometrů vysílají na stejném kanálu, aniž by tvořily jednofrekvenční síť“, ale technickou závadou, kvůli které nebyly vysílače Špičák u České Lípy a Černá studnice u Jablonce synchronizovány. Tato závada je již samozřejmě odstraněna. A následující výtku „lidé z jižní periferie Plzně, kterým se „tluče“ signál multiplexu 4 z jihočeské Kleti a domažlického Čerchova“ snad není pro její zjevnou nesmyslnost ani nutné komentovat. Mimo jiné proto, že pro Plzeň byl určen samostatný kanál 56 na vysílači Plzeň-Vodárna.

BRAND24

Konkurence zkrátka nemá u nás v DVB-T „na růžích ustláno“… A možná je to tak dobře, protože dosavadní negativní reakce z některých zdrojů svědčí o tom, že její význam pravděpodobně stoupá a vzbuzuje obavy a nervozitu. A tak se zdá, že po odstranění počátečních „nemocí“, které si prožívají vesměs všechny podobně projekty, bude Vysílací síť 4 hrát významnou roli na trhu DVB-T i v budoucnosti.

Síť 3 – pokrytí vypočítané podle Vyhlášky (zdroj: ČTÚ) – typické jsou velké plochy území pokrytého vysokými výkony vysílačů; o reálné dostupnosti signálu u diváka to však nevypovídá přesně

Síť 4 – pokrytí vypočítané podle Vyhlášky  (zdroj: ČTÚ) – namísto pokrytí velkých území se vysílače soustřeďují na diváky

Síť 3 – pokrytí vypočítané metodou ITU 1812–2  (zdroj: ČTÚ) – reálněji vypovídá o skutečné dostupnosti signálu s ohledem na terénní profil

Síť 4 – pokrytí vypočítané metodou ITU 1812–2  (zdroj: ČTÚ) – reálněji vypovídá o skutečné dostupnosti signálu s ohledem na terénní profil

Autor je mediálním zástupcem společnosti Digital Broadcasting

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).