Hlavní navigace

Krakatit a Bílá nemoc digitálně restaurovány do 4K. První obnovená premiéra už zítra

14. 9. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: NFA
UVNITŘ GALERIE, VIDEO – NFA zpřístupňuje další ze čtrnácti restaurovaných filmů. Uvede je v premiérách v Bio Central v Hradci Králové.

Restaurování snímků odborně i organizačně zaštítil Národní filmový archiv (NFA) v Praze, finančně ho podpořily Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Ministerstvo kultury České republiky.

Na náš dotaz na parametry digitální restaurace nám odpověděla Jana Ulipová, PR manažerka NFA: Oba filmy byly skenovány a restaurovány v rozlišení Ultra HD (4K), a to na základě testů rozlišení, které nám potvrdily, že zdrojový materiál takového rozlišení skutečně dosahuje. Oba filmy mají jednu zvukovou stopu a zachovali jsme původní monofonní orientaci zvuku. Zachovali jsme i formát 1:1,37, ve kterém byly filmy původně předváděny.

ČTĚTE TAKÉ: Starci na chmelu restaurovaní do 4K budou mít obnovenou premiéru koncem týdne

Do 4K digitálně restaurovaná Ikarie XB 1 vzlétne z Brna a z Prahy

Jak se vyznat v digitálně převáděných filmech NFA

Restaurátorka NFA, Tereza Frodlová: cíle digitálního restaurování u filmů Bílá nemoc a Krakatit

Krakatit: Cílem digitálního restaurování bylo navrácení snímku do podoby co nejvěrnější stavu, v jakém jej mohli vidět diváci v době jeho premiérového uvedení v roce 1948.

Jako nejvhodnější zdroj pro digitalizaci zvuku byl vybrán duplikační pozitiv.

Obraz byl digitalizován z originálního negativu na materiálu Agfa v rozlišení 4K. Originální negativ, který byl zvolen coby fotograficky nejkvalitnější materiál, trpěl kromě množství mechanických poškození také chybějícími částmi v rozsahu několika okének. Jako sekundární zdroj pro doplnění chybějících okének byl použit duplikační pozitiv.

Při restaurování byla digitálně odstraněna veškerá poškození způsobená opotřebením či stárnutím filmu, ať už se jednalo o drobné nečistoty, rýhy a zapršení, anebo o náročnější retuše oprav perforace či slepek, které zasahovaly do obrazového pole. Vedle mechanických poškození bylo nutné odstranit také tmavé mapky po celé délce filmu, jež vznikly v důsledku dříve prováděné obnovy povrchu filmového pásu.

V NFA se vedle originálního negativu, duplikačního pozitivu a duplikátního negativu zachovaly dvě kopie na materiálu Orwo. Poněvadž se nedochovala žádná původní kopie, byla pro referenci tonálního podání vybrána nejlépe laboratorně zpracovaná kopie. Tonalita digitalizované verze filmu se tak odvíjí od této konkrétní filmové kopie na materiálu Orwo.

Bílá nemoc: Jako nejvhodnější zdroj pro digitalizaci zvuku byl vybrán duplikační pozitiv.

Obraz byl digitalizován z originálního negativu na materiálu Kodak. Negativ na hořlavé nitrátní podložce byl nejen značně mechanicky opotřebovaný, ale působením času také křehký, a vyžadoval proto velmi opatrné zacházení.

BRAND24

V NFA se vedle originálního negativu, dvou duplikačních pozitivů a dvou duplikátních negativů zachovaly také čtyři kopie na materiálech Orwo a Ferrania z pozdějšího období. Poněvadž se nedochovala žádná původní kopie, byla pro referenci tonálního podání vybrána nejlépe laboratorně zpracovaná kopie. Tonalita obrazu digitalizované verze filmu se tak odvíjí od této konkrétní filmové kopie na materiálu Ferrania.

Tereza Frodlová ještě dodává: Po válce, kdy byl československý filmový průmysl znárodněn, byly filmové materiály opatřeny novými úvodními titulky a v této podobě je znají i televizní diváci. Při porovnání všech dochovaných materiálu jsme původní trikové titulky objevili právě v originálním negativu a mohli jsme tak filmu vrátit jeho někdejší podobu.

Krakatit, Československo 1948, 97 minut, černobílý

Obnovená premiéra: 15. září, 18:00 hodin, Bio Central, Hradec Králové; distribuce v kinech od 22. 9. 2016.

Režie: Otakar Vávra. Scénář: Jaroslav R. Vávra, Otakar Vávra. Kamera: Václav Hanuš. Střih: Antonín Zelenka. Hudba: Jiří Srnka.

Hrají: Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha a další.

Vávrův Krakatit vznikl podle stejnojmenného románu Karla Čapka přibližně dva roky po útocích na Hirošimu a Nagasaki. Zatímco v knižní předloze z roku 1924 byly pokusy inženýra Prokopa s atomy a zkázonosnými výbuchy v rovině literární fantazie, filmová adaptace se zjevně inspiruje některými nedávno zažitými skutečnostmi, včetně výbuchu v podobě charakteristického „hřibu“. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantaskních kulisách.


Bílá nemoc, Československo 1937, 106 minut, černobílý

Obnovená premiéra: čtvrtek, 23. září, 20:00 hodin, Bio Central, Hradec Králové; distribuce v kinech od 29. 9. 2016.

Režie a scénář: Hugo Haas. Kamera: Otto Heller. Střih: Antonín Zelenka. Hudba: Jan Branberger.

Hrají: Hugo Haas, Zdeněk Štěpánek, Karla Oličová, Bedřich Karen, Václav Vydra st., Ladislav Boháč a další.

Do jakési země, jejíž národ je plamennými projevy diktátora právě úspěšně přesvědčován o své nadřazenosti a oprávněnosti vojenské expanze, se rozšířil bacil silně destruktivní formy malomocenství. Je nazýván Morbus Tshengi, nebo lidově „bílá nemoc“. Jediný, kdo proti němu vyvinul účinný lék, je lékař chudých jménem Galén. Odmítá však tajemství svého medikamentu prozradit, dokud mocní maří lidské životy válkami.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář a redaktor DigiZone.cz věnující se novodobému digitálnímu světu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).