Hlavní navigace

Jan Menger: Jak budou fungovat regiony Českého rozhlasu po 1. lednu 2014?

23. 12. 2013
Doba čtení: 16 minut

Sdílet

Český rozhlas slíbil propustit 5 % zaměstnanců v regionech. „Výpovědi jsou už rozdány,“ potvrzuje náměstek generálního ředitele pro regionální vysílání a upřesňuje, koho se to týká.

Na leden 2014 jste slibovali zásadní změnu v programových schématech regionálních stanic Českého rozhlasu. V čem ta změna bude spočívat a jak si jednotlivá studia mezi sebe rozdělí vysílací časy?

Základní informací je, že netvoříme žádnou novou celoplošnou stanici. Regiony budou všechny vysílat samostatně jako nyní, pouze jsme sladili jejich programová schémata. V první fázi jsme se zaměřili na čas od 12 hodin dále a na víkendy, v tyto časy budou schémata ve všech regionech v podstatě identická. To znamená, že například v pět hodin odpoledne vysílají všechny regionální stanice písničky na přání, ale každá si je odbavuje sama. Od Nového roku pouze využijeme synergií mezi jednotlivými krajskými studii u pořadů nadregionálního charakteru, například u hobby magazínů nebo pořadů o jídle. Chceme v nich využít síly ze všech regionů a redaktoři, kteří do těchto pořadů přispívali dosud, budou tvořit jeden společný pořad s jedním dramaturgem a jedním moderátorem. Tento pořad se pak bude vysílat napříč všemi regionálními stanicemi.

Dramaturgové a moderátoři takových společných pořadů budou z nějaké konkrétní regionální stanice, nebo z Prahy?

Ve většině případů z Prahy, ze studia Českého rozhlasu Region, Středočeský kraj, které je vlastně řídící stanicí z hlediska odbavování regionálních programů Českého rozhlasu v celé republice. Je mezi nimi ale i pořad Posezení v divadle, který připravují kolegové ze studia v Plzni, večerní programová řada hudebních pořadů, do které přispívají České Budějovice, PardubiceOlomouc nebo kontaktní Noční linka, kterou dramaturgicky obhospodařuje Český rozhlas Sever. Pokud si vezmeme všednodenní odpolední vysílání po 12 hodině, společné vysílání všech regionů bude probíhat mezi 13 a 14 hodinou a mezi 16 a 17 hodinou. V té první hodině půjde o pořad Česko – země neznámá, který bude připravovat Pavel Kudrna (ředitel regionálních studií Českého rozhlasu v Hradci Králové a Pardubicích), Martina VrbováJana Chládková. Půjde o populárně-naučný místopis po České republice se soutěží o věcné ceny. Vpodvečer posluchačům nabídneme pořad Humoriáda, který bude moderovat Patrik Rozehnal a jako spolumoderátoři se na něm budou podílet známí herci, komici a režiséři. Ale jinak od páté hodiny ráno do 19 hodin večer budou všechny regiony vysílat samostatně. Pouze jsme sladili vysílací časy vybraných pořadů a bloků tak, aby šly všude ve stejnou dobu.

Ty dvě hodiny, které budou pro regiony společné, budou odbavované z Prahy, nebo i z regionů? Pavel Kudrna vede Český rozhlas v Hradci Králové a Pardubicích, bude tedy svůj pořad Česko – země neznámá vysílat odtamtud?

Humoriáda bude odbavována z karlínského studia Regionu střední Čechy, pořad Česko – země neznámá se pak bude na střídačku vysílat z Hradce Králové a z Prahy. Vždy podle toho, zda jej bude moderovat Martina Vrbová a Jana Chládková nebo Pavel Kudrna. Pro všechny společně vysílané pořady, ať se budou odbavovat odkudkoli, budeme využívat stejné telefonní číslo, které se už nyní využívá v Noční lince, takže pro posluchače to nebude žádná změna.

Původně jste počítali s tím, že celou síť regionů nějak nazvete, v úvahu připadalo označení Region nebo Regina. Už jste se pro nějaký název rozhodli?

Výběr jsme zatím pozastavili, protože technicky umíme vzít v karlínském studiu Regionu Střední Čechy za kliku na mixážním pultu a v každé regionální stanici pustit znělku daného studia. Konečně tedy lze odpojovat vysílání na dálku, a nic nás nenutí pod tlakem vytvářet nějaký společný brand. Samozřejmě se ale nad tím budeme ještě zamýšlet, na druhou stranu, když se podíváte na důvody, proč se síťují regionální komerční rádia, je to čistě z obchodního hlediska. Chtějí vytvořit z regionálních rádií určité celoplošné sítě pro odbavování reklamy. My takový záměr nemáme, rozhodně nechceme z našich regionů dělat celoplošnou stanici. I do budoucna chceme zachovat jejich samostatnost.

Dobře, ale když ve všech regionech sladíte programové schéma, takže se všude ve stejný čas vysílá typově stejný obsah…

Znovu říkám, že jsme to rozhodnutí pouze odsunuli, budeme to řešit až v rámci druhé etapy proměny regionů, která začne v září 2014. K tomuto datu chceme v první řadě „dočistit“ domicily názvů regionálních studií, a ruku v ruce s tím půjde i debata o případném společném síťovém názvu pro regiony.

Čili je teoreticky možné, že vznikne třeba Český rozhlas Východní Čechy a pod ním budou fungovat studia Hradec Králové a Pardubice?

Na to vám teď neumím odpovědět. Budeme to řešit opravdu až v té druhé etapě, tedy až v prvním nebo druhém kvartálu příštího roku. Obecně platí, že ke každému brandu máme respekt a jakékoli případné změně předchází před konečným rozhodnutím důkladná analýza spojená s intenzivní debatou se všemi zainteresovanými kolegy.

Zpět k síťování regionů. Jak jste zmínil obchodní aspekty sítí komerčních rádií, nesouvisí ono sjednocení programových schémat krajských studií Českého rozhlasu také s možností nabízet na nich celoplošnou reklamu?

Upřímně řečeno, pro nás to není vůbec podstatné. Jakmile byste totiž ve společném vysílání regionů odbavil nějakou celoplošnou reklamu, ukrojil byste všem regionálním stanicím z jejich pětiminutového reklamního prostoru, na který mají denně ze zákona nárok. Těch pět minut je tak krátký čas, že ve spoustě regionů jej naopak využijí spíše pro lokální zadavatele, kteří raději inzerují v tom daném regionu. Rozhodně jsme tedy neuvažovali tímto směrem, ale samozřejmě v případě, že se u některých typů pořadů, jako je třeba Česko – země neznámá, objeví zájemci z oblasti cestovního ruchu a budou si chtít objednat celoplošnou reklamu, mělo by to jít. Je to ale otázka na naše obchodní oddělení. Rozhodně jsme společné pořady nevymýšleli se záměrem, že u nich budeme vysílat celoplošnou reklamu.

Regionální stanice fungují třetí měsíc v nové struktuře, dvě studia vždy řídí jeden společný ředitel. Jak se vám to za tu dobu osvědčilo?

Myslím si, že na hodnocení je ještě brzo. Rozhodně ale nemáme žádné negativní zkušenosti, naopak v tomto řešení vidíme jenom pozitiva. Musíme samozřejmě respektovat, že někteří kolegové přišli zvenku, vpluli do toho velice rychle a navíc v době, kdy probíhaly intenzivní práce na projektu Regiony 2014 a zároveň se sestavoval rozpočet na příští rok. I když byli nuceni do toho takhle rychle naskočit, všechno se v zásadě daří, ale zároveň je potřeba dát jim ještě nějaký čas na poznání svých týmů a jejich případné personální doladění.

Jak ředitelé regionů stíhají přejíždět z jednoho krajského studia do druhého?

Všechna regionální studia mají své vedoucí programu, kteří jsou přímými podřízenými ředitele studia. Je to vlastně pravá ruka ředitele v každém jednotlivém krajském studiu. Když bych použil jako příklad Olomouc a Ostravu, vím, že kolega Josef Podstata bývá jeden den v Olomouci a druhý den v Ostravě. Pravidelně takto obden dojíždí z Olomouce do Ostravy.

To se docela nacestuje.

Ano, nacestuje. Na druhou stranu má v Ostravě vedoucího programu Richarda Piskalu, v Olomouci se shodou okolností na toto místo zrovna vybírá nový člověk. Pokud tedy má k dispozici tyto lidi jako své pravé ruce, v rámci struktury obou regionálních studií to funguje úplně bez problémů, vůbec nic to nenarušuje. Výhodou tohoto systému je, že dobré funkční věci z jednoho studia můžete rychle aplikovat do toho druhého a naopak, což se intenzivně děje právě v Ostravě a Olomouci.

Dokáží si ředitelé regionálních studií tyto dobré a špatné zkušenosti vyměňovat i navzájem?

Samozřejmě.

Jak často mívají všichni regionální ředitelé společné porady?

Porady míváme každý týden. Žijeme ve 21. století, takže nemusí jezdit do Prahy, všichni můžeme být online, vidíme se přes monitor počítače. Každý týden tedy máme takovouto provozně-operativní poradu sekce regionálního vysílání a minimálně jednou měsíčně děláme regionální rady, na kterých se vídáme osobně. Právě při těchto regionálních radách hodnotíme zkušenosti jednotlivých ředitelů a zároveň se bavíme o chystaných změnách v programu, například o nové znělkové grafice, kterou si pouštíme a padají k ní připomínky. Na vybrané regionální rady přijíždějí i vedoucí programu, aby to potom bylo v regionech komunikačně jednodušší.

Minulý týden jste na tiskové konferenci k programovým novinkám Českého rozhlasu pro rok 2014 oznámili, že všechny regionální stanice budou mít společný staniční hlas. O koho půjde?

Lukáše Hlavicu. Znělková grafika bude pro všechny regionální stanice identická, půjde o zprávový set a hlavní identifikační jingly. Každá hodina bude po zprávách a Zelené vlně začínat takzvaným show openerem, tedy jakýmsi úvodníkem, kdy moderátor v proudových pořadech řekne, kolik je hodin a co posluchače v následující hodině čeká. Některé regionální stanice měly ve znělkách vlastní tradiční hudební motiv, například v Hradci Králové písničku Okolo Hradce, a ten bude zakomponován právě ve znělce show openeru. Stejným způsobem to bude v Českých Budějovicích, Plzni či Olomouci. Polovina regionů měla svoji tradiční znělku s místním hudebním motivem a polovina ne. Tam, kde byla, jsme ji zakomponovali do show openeru, ale zprávový set a identifikační jingly jsou pro všechny regiony stejné. Pak jsou znělky vybraných pořadů, u kterých to mají jednotlivé regiony hudebně odlišné, ale hlas bude opět pro všechny stejný, opět půjde o Lukáše Hlavicu. Namluvili jsme už všechny základní znělky, které se budou vysílat od Nového roku, a máme hotovou i většinu znělek pořadů.

V souvislosti se změnami v regionálním vysílání jste chystali i určité propouštění. Mělo odejít pět procent zaměstnanců krajských studií. Už k tomu došlo?

Ano, k 31. prosinci odejde přesně oněch pět procent zaměstnanců regionů, jak jsme avizovali.

O kolik lidí jde?

V regionech jsme měli k 1. červenci letošního roku 376 zaměstnanců a k 31. prosinci končí 16 lidí. Zároveň je třeba brát v úvahu i úsporu v počtu ředitelů, jedná se o čtyři ředitelská místa, celkem se tedy redukce dostane na 20 lidí.

A končili pouze stálí zaměstnanci?

Ano, týkalo se to stálých zaměstnanců, zejména dvou obslužných pozic. V první řadě v regionech existovalo místo ekonoma regionu a vedle toho byli i účetní. S ohledem na nové ekonomické řízení a automatizaci některých procesů v regionech zůstane v každém regionu pouze ekonom. Reorganizací tedy končí určitý počet účetních. A zároveň se snižování stavů dotklo i těch regionů, kde si moderátoři začali sami odbavovat vysílání, takže skončili i někteří zvukoví technici.

Takže redaktorů a moderátorů se propouštění nedotklo?

Ne, těch se to vůbec netýkalo. Naopak posilovali jsme například redaktory publicistiky v Brně a Českých Budějovicích. Také došlo k doplnění webeditorů. V každém regionu bude od 1. ledna 2014 jeden člověk, který se bude na plný úvazek věnovat webu a sociálním sítím.

Když mají webeditoři v regionech obhospodařovat i sociální sítě, které máte na mysli kromě Facebooku?

K tomu by vám více řekl Alexandr Pícha, ředitel Nových médií Českého rozhlasu, který je klíčovou osobou z hlediska správy webů a sociálních sítí. On má odpovědnost za veškerou komunikaci a prezentaci Českého rozhlasu na webu a na sociálních sítích. Kolegy webeditory v regionech sice přímo řídí ředitelé regionálních studií, nicméně z metodického hlediska, jak má daný web vypadat a fungovat, se tak vždycky děje v součinnosti s kolegy z Nových médií. Budeme-li se bavit o Facebooku, v regionech jsou daleko úspěšnější prezentace některých vybraných pořadů než celých stanic. S ohledem na cílovou skupinu to má svoji logiku. Třeba v Regionu Střední Čechy máme pořad Hubněte zdravě s Kateřinou Cajthamlovou, a na ten se na Facebooku nabaluje celá řada lidí, které tato problematika zajímá. Uvědomujeme si, že posluchači našich regionálních stanic jsou většinou starší ročníky, takže od nich nelze očekávat přílišnou aktivitu na sociálních sítích, takže se soustředíme spíše na staniční weby.

A kromě Facebooku se zaměřujete i na nějaké jiné sociální sítě?

Některé stanice používají i jiné sociální sítě, například pražská Regina využívá ke komunikaci Twitter. Rozhodně ale nebudeme vyvíjet nějaký cílený tlak na regionální studia, aby všechna najednou začala používat Twitter. Pro nás je hrozně důležité pracovat zejména na staničním webu, protože ten vnímáme jako stěžejní, i s ohledem na naše posluchače. Řada z nich se už naučila pohybovat na internetu, dokáží používat e-mail. Pokud jde o sociální sítě, jde spíš o určitý další krok, který se bude opravdu týkat především vybraných typů pořadů.

Čili Facebook chcete mít určitě a další sociální sítě jsou na zvážení každého regionálního studia.

Přesně tak, a vždy v součinnosti s kolegy z Nových médií. Jde o to, aby se pracovalo na tom, co dává smysl. Dám příklad: na YouTube děláme koncerty Studia Noc, dáváme tam vybrané přenosy, takže v momentě, kdy konkrétní interpret zaručuje i nějakou návštěvnost a sledovanost, využíváme i tento kanál.

Od Nového roku se na regionální stanice přesune dechovka, která skončí na všech ostatních okruzích Českého rozhlasu. Do jaké míry pak budete vnímat za konkurenci specializovaná komerční rádia typu Rádia Dechovka? To se letos rozšířilo na střední vlny a postupně se chce stát celoplošnou stanicí. Tím pádem zasáhne cílovou skupinu regionálních stanic ČRo.

Pohybujeme se na otevřeném trhu, takže samozřejmě máme konkurenty. Rádio Dechovka je bezesporu jedním z nich. Určitým konkurentem je také Country rádio, které se nedávno rozšířilo do dalších regionů. Dále Rádio Blaník nebo na Moravě a ve Slezsku Rádio Čas.

A ještě má vzniknout rozhlasová obdoba Šlágr TV.

Ano, i to je samozřejmě určitý typ konkurence. Snažíme se využít toho, že máme v regionálních stanicích více lidí než komerční rádia, takže posluchače lákáme i na jiné věci, než jenom na hudbu. Proto nyní budeme klást důraz také na spotřebitelské informace, tedy užitečné poradny, abychom posluchačům poskytli službu také v této oblasti. Rozhodně máme výhodu v regionálních informacích a aktuální publicistice, na to máme v regionálních redakcích celé týmy. V každém kraji jde o sedm nebo osm redaktorů, což je s ohledem na konkurenci nevídané.

Do jaké míry se budete v regionech věnovat investigativní žurnalistice?

To souvisí se způsobem řízení Českého rozhlasu, který platí od 1. ledna 2013. Na zpravodajství, aktuální publicistiku, ale i na investigativu máme Centrum zpravodajství, které na základě objednávky ze stanice připraví konkrétní pořad, reportáž nebo příspěvek. V každém krajském studiu funguje redakce Centra zpravodajství, které tvoří právě oněch sedm nebo osm redaktorů. Pro regionální stanice jsou investigativní pořady zajímavé, ale jak na tiskové konferenci zmiňoval generální ředitel, i tyto pořady by se měly více zabývat sociálními tématy. Výroba je už potom na kolezích z Centra zpravodajství. Nelze si ale programově říct, že teď budete v regionu dělat investigativu, ta se spíš váže na situace, kdy se něco povede vypátrat a ta věc se bude určitým způsobem vyvíjet. Pak bude určitě snaha zařadit takové téma do vysílání. Určitě ho budou chtít zařadit do vysílání celoplošné stanice, ale zároveň ho určitě využije i regionální stanice, v níž vzniklo.

Ptám se na to proto, aby regionální stanice nefungovaly jako hlásné trouby vedení krajů a magistrátů, kdy stačí na tiskovce nahrát oficiální zvuky a redaktor nepátrá dál, nejde do pozadí různých událostí a dějů.

O tom bychom mohli polemizovat, to trošku paušalizujete. Musel byste uvést konkrétní příklad a já bych vám ho mohl úplně jednoduše rozporovat.

Ještě k těm spotřebitelským tématům a poradnám: tam je velké nebezpečí skrytých PR na konkrétní zboží a služby. Jak si to budete hlídat? Jakým způsobem bude probíhat výběr odborníků, kteří budou posluchačům radit?

Poradny budou mít svého dramaturga, který se musí řídit Kodexem Českého rozhlasu a moc dobře si uvědomuje, co si může dovolit a co ne. V případě Regionu Střední Čechy to je shodou okolností velmi schopná dáma, která už prošla Českým rozhlasem a nedávno se nám podařil její comeback z iDnesu. Je to člověk, za kterého bych dal ruku do ohně. Ale to mluvím jen za středočeské vysílání, ředitelé studií v jednotlivých krajích na to budou mít svoje lidi, tedy dramaturgy a editory vysílání, kteří jsou profesionálové a vědí, kterým tématům se mají věnovat a které respondenty mají oslovit.

Jak do nové koncepce regionálního vysílání zapadá fakt, že od 2. ledna bude ranní vysílání pražské Reginy od 6:00 do 10:00 vyplňovat živý proud Českého rozhlasu Plus?

Regina je úplně vně koncepce Regiony 2014.

Takže Reginy se netýká vůbec nic z toho, co jste teď říkal?

Vůbec, Reginy se to naprosto netýká, všechny tyto změny jsou zaměřeny na regionální stanice kromě té metropolitní.

Takže ani pořad Česko – země neznámá se na Regině neobjeví?

Ne.

Regina tedy nebude mít shodné programové schéma jako ostatní regiony, půjde si svojí vlastní cestou.

Přesně tak, její struktura bude úplně jiná, půjde o moderní metropolitní stanici, která navíc Pražanům poskytne unikátní servis v podobě analytické publicistiky. Na druhou stranu, pokud si nějaký posluchač v Praze bude chtít naladit pořad Česko – země neznámá, bude mít šanci na Českém rozhlasu Region Středočeský kraj, protože jeho vysílání se od 2. ledna vrací na vysílač Cukrák. Zbytečně bychom se tedy dublovali na dvou stanicích zároveň. 

Zachováte její zaměření na dopravní zpravodajství?

Projekt Bezstarostná jízda skončí, právě s ohledem na to, že každý den mezi 6:00 a 10:00 a také od 17:00 do 20:00 bude Regina přebírat vysílání Českého rozhlasu Plus. Nicméně určitě zachováme pravidlo, že doprava se bude na Regině objevovat každých 20 minut, a to i v rámci ranního vysílání Českého rozhlasu Plus. Bude to tak každý den od šesté ráno do šesté večer. Pokud jde o samostatné vysílání Reginy mezi 10 a 17 hodinou, bude mít více méně informační charakter. V každou celou hodinu budou čtyřminutové zprávy, ve 20 a ve 40 krátké zprávy, na které naváže zmíněná doprava.

A co bude Regina vysílat v době mezi zprávami?

Vždycky v půl bude zpravodajský příspěvek, v desáté minutě se chceme věnovat nadčasovým věcem typu pražské architektury, designu, historie a podobně, v 50. minutě by měly být pozvánky na společenské, kulturní a sportovní akce. Každý den ve 13 hodin Regina odvysílá hlavní zpravodajskou relaci, která se bude jmenovat Třináctka, a na tu pak naváže publicistika. Půjde o 20 minut nepřetržitého mluveného slova, nejprve osm minut hlavních zpráv včetně dopravy a potom dvanáct minut publicistiky, která bude rozebírat jenom pražská témata.

Čili Regina bude spíše zpravodajsko-publicistickou stanicí.

Přesně tak, ovšem s důrazem na hlavní město. Během dne přijdou do vysílání také dva hosté: jeden ve 12 hodin a druhý v 16 hodin. Opět by to měli být Pražáci, nebo lidé, kteří v Praze nějakým významným způsobem působí. Budeme je vybírat napříč všemi obory. Večer na Regině zachováme servis pro cizince Radio Prague Calling a od 23 hodin do jedné hodiny po půlnoci bude Noční proud, který od března projde drobnou úpravou. Už od ledna se ale stěhuje do tohoto nového vysílacího času.

Noční proud bude společný pro všechny regiony, nebo jen pro Reginu?

Ne, Regina bude vysílat 24 hodin denně samostatně bez návaznosti na ostatní regionální stanice.

Takže budete mít dvoje noční vysílání? Protože na regionálních stanicích také v noci vysíláte něco jako Noční proud.

Ne, tam je Noční linka, a ta je koncipovaná úplně jinak, zaměřuje se na kontakt s posluchačem. Každý večer se tam probírá nějaké téma a k němu mohou posluchači volat. Zatímco Noční proud je hudební pořad, takže to je opravdu něco naprosto odlišného.

A ta Noční linka bude nadále odbavovaná pro všechny regiony najednou, postupně z různých studií?

Ve vysílání Noční linky se jednotlivé regiony střídaly, a tak to i zůstane. Nadále na ní budou participovat všechna regionální studia. Do Studia Noc dáváme to nejlepší z daného regionu. Například když budeme mluvit o pořadu mezi osmou a devátou večer ve všední den, jsou tam pořady z Českých Budějovic, Olomouce nebo Pardubic.

Ještě k Regině, ta letos přišla o ředitele Josefa Havla, nového jste na rozdíl od ostatních regionálních studií nevybírali. Kdo ji teď vede?

Existuje u ní podobný systém jako u ostatních regionů, kdy dvě krajská studia vede vždy jeden ředitel. 17. června Rada Českého rozhlasu odhlasovala, že k 30. září odvolává všechny regionální ředitele. Bylo vypsáno výběrové řízení, vždy na místo jednoho ředitele pro dvě regionální studia najednou. Vybrali jsme šest regionálních ředitelů s výjimkou Reginy a Regionu Střední Čechy, kde jsem pověřen řízením já. Děje se tak proto, že Region Střední Čechy je řídící stanicí pro všechny regiony, ty jsou na něj technicky navázány a tvoří tedy kostru celého projektu Regiony 2014. Radě Českého rozhlasu jsme se zavázali, že do konce roku 2014 vybereme ředitele i na tuto pozici.

Takže ten nový ředitel potom bude mít na starosti sice dvě regionální studia jako kdekoli jinde, ale na rozdíl od jiných krajů to budou studia s naprosto odlišným programem. Čili bude mít více práce než ostatní regionální ředitelé.

BRAND24

Je to tak. Teď to zažívám na vlastní kůži.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).