Hlavní navigace

Jaká je budoucnost rádií v televizních digitálních sítích DVB-T?

29. 10. 2009
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Rozhlasové vysílání přes digitální televizní multiplexy DVB-T je v České republice přítomné zejména díky Českému rozhlasu. Jelikož u nás zatím ještě neexistují digitální rozhlasové multiplexy, DVB-T supluje digitální vysílací standard pro rádia. Nyní ale veřejnoprávní vysílatel narazil na kapacitní limit současného prvního televizního multiplexu, ve kterém vysílá společně s Českou televizí. Pokud bude chtít přidat nové programy nebo rozšířit stávající služby, nemůže očekávat víc prostoru v této digitální síti.

Český rozhlas chce víc prostoru v DVB-T

Prioritou pro Český rozhlas v blízké budoucnosti mělo být digitální vysílání v pilotních multiplexech DAB a DAB+. Ty ale ještě neexistují a operátoři vyčkávají na moment, kdy Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vypíše výběrové řízení na digitální multiplexy ve III. televizním pásmu. Zatím se ČTÚ odhodlal jen na řízení pro pásmo L-band. To ale není pro operátory příliš atraktivní vzhledem k vyšším provozním nákladům a absenci dostatečného portfolia přijímačů. I proto lze očekávat, že výběrové řízení na L-band bude provázet nízký zájem operátorů – zájem otevřeně potvrdila jen příbramská společnost Teleko.

Nový generální ředitel ČRo Richard Medek krátce po svém zvolení avizoval, že rozhlas plány pro spuštění DAB přehodnotí. Kvůli finančním úsporám se chce veřejnoprávní vysílatel zaměřit na programový rozvoj současných stanic v analogovém vysílání, a digitálně v DAB a DAB+ chce působit jen ve třech největších městech – v Praze, Brně a Ostravě. Pokrytí dalších měst chce v nejbližších letech zajistit přes televizní DVB-T multiplex 1, který provozuje Česká televize společně s Českými Radiokomunikacemi. Rozhlas má v tomto multiplexu vyhrazenou kapacitu 1,5Mbit/s pro své programy a doplňkové služby. Nyní v tomto multiplexu vysílá sedm programů ČRo, výhledově počítá i se zařazením plánované nové stanice mluveného slova, kterou si Medek určil jako jednu z priorit jak v analogovém, tak digitálním vysílání.

Český rozhlas kolaudace 9

V těchto prostorách budou nová studia Českého rozhlasu.

Problémem je nízký využitelný datový tok

Plány nového vedení Českého rozhlasu ale může částečně ohrozit Česká televize. Multiplex 1 je totiž primárně určen pro televizní služby a ČT jako provozovatel multiplexu neplánuje navýšit datový tok pro rozhlasové programy. Na Kavčích horách navíc vládne potřeba rozšiřování televizních služeb, a tudíž navýšení kapacity pro rozhlasové programy nepřichází v úvahu. Trend může být paradoxně opačný. Smlouvou mezi Českou televizí a Českým rozhlasem je stanovena hodnota datového toku náležející vysílání programů a doprovodných služeb rozhlasu na 1,50 Mb/s, uvedl pro DigiZone.cz technický ředitel České televize Rudolf Pop. Rozhlas se tak musí se svými programy a EPG službou vejít do stanoveného datového toku, vyšší zřejmě nedostane. Vzhledem k celkové velikosti datového toku multiplexu pro DVB-T, který dle parametrů kódování stanoveného v nařízení vlády má celkový užitečný datový tok 19,2 Mb/s, neplánuje ČT navýšit podíl datového toku ČRo, který by byl na úkor snížení kvality přenosu televizních programů ČT, dodal Pop.

Česká televize má naopak snahu získat větší prostor pro své televizní služby, než je omezovat. ČRo by tak měl do budoucna počítat s ještě nižším datovým tokem než má dnes. V případě, že by chtěl zachovat stávající počet programů nebo zařadit potenciálně nové stanice, bylo by to na úkor kvality zvuku nebo některých doplňkových služeb. Plánovaná stanice mluveného slova, která by nevysílala hudbu, by ale nemusela být příliš náročná na datový tok. V případě, že Český rozhlas upraví parametry svých programů v DVB-T, teoreticky by mohl do nabídky dostat i zmíněnou novou stanici.

Víc prostoru nabídne DVB-T2, bude jej rozhlas potřebovat?

Větší prostor pro rozhlasové programy by se mohl v multiplexu 1 objevit až poté, co dojde k úplnému vypnutí analogového televizního vysílání a bude se vést reálná diskuse o přechodu na modernější standard DVB-T2. Podle Rudolfa Popa z České televize jsou ale podobné úvahy na místě až ve vzdálené budoucnosti. Podstatnější změnu pak předpokládáme se zavedením systému DVB-T2, kde bude navíc použito kódování MPEG-4. Tyto úvahy jsou ovšem reálné až po ukončení přechodu od analogového k digitálnímu zemskému vysílání, dodal Pop. Jenže v době, kdy se začne reálně uvažovat o nasazení standardu DVB-T2, by už Český rozhlas další prostor v televizních multiplexech nemusel potřebovat. V průběhu několika příštích let by již měly být v provozu první digitální rozhlasové sítě.

Pokud by Český rozhlas chtěl v mezidobí zavést více programových služeb v DVB-T nebo rozšířit stávající kapacitu, má ještě teoreticky možnost jednat i s provozovateli jiných multiplexů, které mají volnou kapacitu. Momentálně se nabízí jen multiplexy 3 a 4. K tomu, aby Český rozhlas mohl přestoupit do jiné DVB-T sítě by ale byla nutná úprava legislativy. Navíc pokrytí zbývajících multiplexů by bylo nižší než finální pokrytí multiplexu 1, jelikož Česká televize má hranici celoplošnosti stanovenou jinak než komerční televize.

Český rozhlas kolaudace 4

Český rozhlas může otevřít dveře rozhlasové digitalizaci, ale může ji rovněž zpomalit

BRAND24

Rádio Proglas: DVB-T je pro nás levnější než FM

Jediným soukromým rádiem, které využívá i DVB-T pro své šíření, je křesťanské Radio Proglas. To funguje na nekomerčním principu a ke své bohaté síti analogových FM vysílačů přidalo i digitální televizní multiplex 3 společnosti Czech Digital Group. Původně vysílalo v DVB-T experimentálně od roku 2000 ještě v rámci někdejšího multiplexu B, a s televizní platformou DVB-T počítá i v příštích letech. V kombinaci se satelitem se může dostat i do míst, kam nedosáhne signál z FM vysílačů. Pokud porovnáme náklady na šíření v FM a v DVB-T, pak pomocí DVB-T pokryjeme stejné území výrazně levněji. VKV pásmo je v naší republice plné a kvalita přenášeného zvuku je v porovnání s možnostmi digitálního vysílání horší. Navíc takovou službu jako EPG pomocí RDS nelze realizovat. V DVB-T se nám dále nabízí možnost pokrýt celou republiku, což by se nám v FM nikdy nepodařilo, říká člen technického týmu Rádia Proglas Vladimír Kintr.

Nejpodstatnějším problémem je přesvědčit naše posluchače, nebo potencionální posluchače, že se dá „rádio poslouchat na televizor“. Raději doporučujeme sestavu přijímač (set-top-box) a aktivní repro soustavu, ale pro lidi, kteří žijí sami, je poslech prostřednictvím televizoru optimální. Samozřejmě také pravděpodobně nebudeme schopni dlouhodobě financovat souběžně celoplošné DVB-T a FM v současném rozsahu, dodává Kintr. Jisté je, že Proglas hodlá podporovat vysílání v DVB-T i po nástupu digitálních rozhlasových multiplexů. Životnost v DVB-T ukáže čas – zájem posluchačů o tuto platformu a finanční možnosti Proglasu, dodává Kintr.

Rádio Proglas logo větší

Vladimír Kintr: Noví podporovatelé nás poslouchají přes DVB-T

Rádio Proglas je jedním z mála skutečně alternativních médií na českém trhu, nejen pokud jde o programovou skladbu, pilíře financování, ale i vysílací platformy. Jako jediné privátní rádio si totiž zvolilo pro vysílání i platformu DVB-T, kterou hodlá podporovat až do doby, než bude plnohodnotně fungovat digitální rozhlasové vysílání. Technik Rádia Proglas Vladimír Kintr vidí v prozatímním vysílání přes DVB-T mnoho výhod.

Jak jste spokojeni s působením Rádia Proglas v DVB-T? Přináší vám toto vysílání nějaké výhody?

Z našeho pohledu jsme s vysíláním v DVB-T spokojeni. Oproti satelitnímu příjmu jsou pro posluchače nižší pořizovací náklady, také svépomocná instalace je oproti DVB-S jednodušší. Protože existují kapesní DVB-T přijímače s LCD a mobily s DVB-T tunerem v cenové kategorii tři až pět tisíc korun, které mají překvapivě dobré příjmové vlastnosti, je možné řešit i mobilní příjem v DVB-T. Příjem v autě zatím dostupný není, ale je to spíše než otázka techniká otázka poptávky na trhu.

Kolik vás toto vysílání přibližně stojí?

Pokud porovnáme náklady na šíření v FM a v DVB-T, pak pomocí DVB-T pokryjeme stejné území výrazně levněji. VKV pásmo je v naší republice plné a kvalita přenášeného zvuku je v porovnání s možnostmi digitálního vysílání horší. Navíc takovou službu jako EPG pomocí RDS nelze realizovat. V DVB-T se nám dále nabízí možnost pokrýt celou republiku, což by se nám v FM nikdy nepodařilo. Nejpodstatnějším problémem je přesvědčit naše posluchače, nebo potencionální posluchače, že se dá „rádio poslouchat na televizor“. Raději doporučujeme sestavu přijímač (set-top-box) a aktivní repro soustavu, ale pro lidi, kteří žijí sami je poslech prostřednictvím televizoru optimální. Samozřejmě také pravděpodobně nebudeme schopni dlouhodobě financovat souběžně celoplošné DVB-T a FM v současném rozsahu.

Z jakého důvodu jste se primárně rozhodli jít do DVB-T?

Protože přechod na digitální příjem znamená pro posluchače investici a naši posluchači většinou nemají na rozhazování, využíváme proces digitalizace televizního vysílání. Každý televizní divák, který chce televizní vysílání nadále přijímat, musí přejít na DVB-T nebo DVB-S a v obou platformách Proglas je (nebo brzy bude), takže digitální příjem Proglasu získává automaticky bez dalších nákladů. Pro „kabelové“ diváky tato automatická možnost jednoznačná není, ale většinou mají tito lidé touto technologií řešeno i internetové připojení a internetem mohou Proglas také snadno přijímat.

Máte konkrétní statistiky o tom, kolik lidí vás poslouchá přes DVB-T?

Statistiku o příjmu máme pouze z nových přihlášek do Klubu přátel Radia Proglas. Jde o dobrovolné přispěvatele, kteří financují provoz Proglasu. Pokud je v přihlášce vyplněn DVB-T příjem, pak se to dozvíme, ale jestliže někdo je členem Klubu už delší dobu a na DVB-T přešel ze špatného FM, nedozvíme se to. Za téměř 14 let existence Proglasu je těchto přispěvatelů (jednotlivců i rodin) kolem 35 tisíc a nových přihlášek s vyplněným DVB-T příjmem jsou řádově desítky. Čili za relevantní statistiku o DVB-T příjmu se to nedá považovat. Na externí průzkum nemáme prostředky. Každopádně hledáme mechanismy propagace DVB-T příjmu, abychom tímto způsobem nevysílali převážně „do zdi“.

A jaký je váš pohled na vývoj vysílání v DAB a DAB+?

Budoucnost dominantního způsobu příjmu rozhlasu obecně stále vidíme v systému DAB (resp. DAB+). Ale start řádného vysílání je spíše brzděn než podporován. Společnosti, které by chtěly a uměly tuto technologii provozovat, jsou k dispozici. Ale nynější FM rádia se do digitalizace nehrnou – současný stav jim víceméně vyhovuje a digitalizace by jim mohla přinést konkurenci. Dalším nepříjemným faktem je postoj nového vedení Českého rozhlasu k DAB – pokud do toho nepůjde ČRo, tak nikdo ze současných soukromých rádií se do toho samostatně nepustí – je totiž nutné naplnit multiplex, aby to bylo pro vysílatele finančně zajímavé. A protože VKV pásmo není nutné pro digitalizaci rádia opustit, je bohužel řádné DAB vysílání v naší republice v nedohlednu. Stejně jako v případě digitalizace televizního vysílání nás pravděpodobně k digitalizaci rozhlasu přinutí až ostatní okolní Evropa.

Do kdy plánujete setrvat v DVB-T multiplexu?

Životnost v DVB-T ukáže čas – zájem posluchačů o tuto platformu a finanční možnosti Proglasu.

Měl by Český rozhlas rozšiřovat svou nabídku v DVB-T?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl šéfredaktorem severu Digitálně.tv, oficiálního státního informačního webu k přechodu na digitální televizní vysílání. V minulosti vedl internetové deníky RadioTV.cz a RadioTV.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).