Pořadů, kdy si známá osobnost zve do studia nebo do divadla hosty, je dost. Samozřejmě je rozdíl, jestli to dělá někdo, kdo je zkušený bavič, jako pan Kraus nebo pan Šíp a také pan Donutil nebo někdo, kdo je “jen” herec. Ono vůbec není jednoduché takový pořad připravit tak, aby byl pro diváky zajímavý a přitažlivý. I když do něj vstupují, jako v tomto případě, externí vstupy, jako např. záběry z přehlídek, fotky atd. Takový pořad by měl být v každém případě vtipný. Mile nebo ironicky, to je na úvaze a naturelu moderátora, je-li to moderátor. Jinak je to věc dramaturgie a režie.
Je-li to herec, měl by mít dokonale vystavěný scénář, na němž by se případně mohl a i měl podílet. Také by měl mít režiséra, který je jednak invenční a jednak se nebojí hlavnímu protagonistovi něco říct. A třeba i od plic.
Začněme tedy od režie. Paní Brožová má nádhernou sošnou postavu. Je mimo jiné vysoká. Posadit ji na pohovku bez opěradla na vyvýšené místo je hodně hloupý nápad. Např. když hluboko pod ní sedí Karel Gott, který je jistě menší než ona. Navíc paní Brožová sedí dokonale, jako modelka, kdežto Gott působí jaksi schouleně. A mezi p. Brožovou a hostem není nic. Stůl je stranou. Nikdo se nemá o co opřít, naklonit se… Působí to velmi neosobně, až prkenně. Jinak se o režii příliš mluvit nedá. Režisér p. Brožové ani nedokáže říct, že by neměla dokola užívat variace na slovo “krásný”. Kniha je krásná, kytičky jsou krásné, děti jsou krásné, andělíčci jsou krásní, šaty jsou krásné, zážitky jsou krásné apod. Máme mnoho variant na toto slovo: úžasné, kouzelné, pěkné, rozkošné, půvabné atd. Ale p. Brožová používá pouze to jediné slovo. Je to jednoznačně vina režiséra, který není schopný herečce vysvětlit, co jí v jejím projevu škodí. Stejně tak herečce nesvědčí to, jak neustále sedí rovně, jako by v šatech měla pravítko.
Zásadnější chyba je ale právě ve výstavbě scénáře. Jak již jsem poznamenal, pořad tohoto typu by měl být nějakým způsobem vtipný. Viděl jsem díl s K. Gottem a jeho rodinou, s p. Matragi a jejím manželem a s p. Olmerem a jeho chotí. Bohužel, ani jednou jsem se nezasmál. Ti lidé jsou sami o sobě velké osobnosti, mnohé v životě dokázali. Dokáží být vtipní, zábavní, mají v sobě i jistou hloubku. Jenom je třeba dát jim k tomu příležitost, navést je na to, aby se projevili. O Gottovi je např. známé, že miluje židovské vtipy. Nezazněl žádný. Umí vyprávět zábavné historky ze své práce. Nic! Zajímavý je jeho vztah k náboženství. Sám o tom v pořadu začal, ale p. Brožová ho od tohoto tématu odvedla svým nezájmem o něj.
Pořad s p. Olmerem byl natočen později, než dva další zmíněné. Má již lepší dekoraci. Přesto posez hlavní protagonistky se mi zdá být výše, než ty pro hosty. Olmer zde ale opět zopakoval to, co říkal již mnohde. Stejně i jeho roztomilá žena, která, jako obvykle v pořadech tohoto typu, udělala hvězdu. Olmer se zmínil o svém obdivu k O. Novému a podobným elegánům. Přitom vůbec nedošla řeč např. na film Fantom Morrisvillu, kde si zahrál po jeho boku. Nedošlo ani na jeho vztah k režii, ke scénáři, dramaturgii, ani na veselé historky. Nic, jen takové plané plácání o rodině a známých záležitostech ohledně Bony a klid, či Nahoty na prodej. Vůbec se nemluvilo o tom, z jakých důvodů točil např. Playgirls, o jeho vztahu k erotice. Ani proč točil naprosté propadáky, např. Waterloo po česku, jaký byl J. Krampol na place atd. Z jakých důvodů skončil třeba tenhle film tak špatně? Nemluvilo se ani o tom, proč režisér neodešel do Ameriky. Zvláštní, když K. Brožová měla před sebou tvůrce Antonyho šance. Nemluvilo se o jeho politické aktivitě jak v KSČ, tak ve VV. A to mohla být pěkná legrace.
Kdyby tedy scénář pro p. Brožovou připravoval někdo, kdo tuto práci ovládá, a kdyby pořad režíroval někdo, kdo se dívá a vidí a hvězdě TV Barrandov to sdělí a trvá na tom, že on je režisér, a že pro ni je jen dobře ho poslouchat, prospělo by to jí, pořadu i divákům. Takhle je to takové jakoby milé, strašně zdlouhavé a místy (dost často) velice nudné povídání lidí, kteří se znají a zase se tak jednou sešli u skleničky. Proč to má ale zajímat diváka, to mi zůstává utajeno. A je to veliká škoda. Protože, jak jsem napsal v úvodu, paní Brožová je velice talentovaná a krásná herečka.
Jenže, aby mohla být herečka skutečně dobrá, potřebuje kvalitní text a režii. Bez toho se neobejde.
To, že se v pořadech pijí nápoje firmy Prosecco, se od p. Brožové, případně i od jejích hostů, dozvídáme vždycky. Zřejmě jde o tzv. skrytou reklamu.
