Michel Fleischmann okomentoval z pozice předsedy Asociace provozovatelů soukromého vysílání vznik novely vysílacího zákona, se kterou mají problém nejen soukromé televize, ale i soukromá rádia. Jako prezident mediální skupiny Lagardère, pod kterou spadá Evropa 2, Frekvence 1 nebo rádio Zet, se věnoval chystané rozhlasové digitalizaci, vlivu internetových projektů a trhu s rozhlasovou reklamou.
Je novelizace zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vůbec nutná?
Z pohledu privátního rozhlasového trhu určitě nutná není, konec konců se také věnuje spíše otázkám televizního vysílání a veřejnoprávního rozhlasu. Také se do ní zatím nedostaly návrhy, které jsme jako Asociace provozovatelů soukromého vysílání podávali. Jde nám hlavně o řešení rozhlasové digitalizace jako celku. Dále postrádáme některé dílčí otázky týkající se pokrytí a křížení vlastnictví. V jeden moment byly připomínky do návrhu novely zahrnuty, vzápětí zase zmizely, aby se tam třeba po čase znovu objevily.
Nebo spadnou pod stůl i s celou novelou…
Proti té hodně vystupují televize a bez zohlednění našich připomínek by se stala nevyhovující i pro privátní rádia. Nemáme důvod ji jakkoliv podporovat, protože z našeho pohledu neřeší věci v souvislostech. Naopak zpřísňuje některé otázky, které se sice primárně týkají televizí, ale ovlivňují i rozhlasový trh.
Mluvil jste o dořešení rozhlasové digitalizace. V čem by mělo spočívat?
Vždyť stávající zákon ji v podstatě nepovoluje. Soukromá rádia nemají stejné podmínky, jakých už dříve dosáhly televize, které mohou vytvářet digitální stanice de facto bez omezení. To my nemůžeme, podle zákona může jeden majitel provozovat maximálně dvě celoplošné digitální rozhlasové stanice. Otázka lokálních rádií pak není specifikována vůbec. Televize tohle všechno vyřešené mají. Ale zákon v podstatě soukromým rádiím neumožňuje, aby se v procesu digitalizace nějak výrazněji angažovaly.
Novelu vysílacího zákona nepodporujete a současný zákon vám v aktivnějším zapojení do procesu rozhlasové digitalizace brání. Co by se tedy mělo stát?
V kuloárech se říká, že vznikne zvláštní zákon o rozhlasové digitalizaci. Ale je otázkou, kdy se tak stane a v jaké podobě to bude. Ale pokud se na DAB vysílání podíváte očima soukromých provozovatelů, tak pro ně opravdu není za stávajícího stavu zajímavé. Technologie se vyvíjí neskutečně rychle a je jasné, že DAB není jediným možným řešením. Nevím, kolik multiplexů vznikne, ale už dnes se bohužel dá předpokládat, že se do nich všichni stávající provozovatelé nevejdou.
Neprobíhá novelizace vysílacího zákona poněkud živelně až chaoticky?
Musím souhlasit s názorem zástupců televizních stanic, podle nichž novelizace zákona vznikala od stolů úředníků Ministerstva kultury a za vydatné pomoci některých poradců z Českého telekomunikačního úřadu. Ale rozhodně se na ní nepodíleli lidé z praxe a z každodenního mediálního života.
Michel Fleischmann
Co vlastně vnímáte jako hlavní účel novely?
Původně šlo o transpozici doporučení Evropské unie k labellingu a zkvalitnění vysílání pro hluchoněmé. Tento původní záměr se ale pod účelovým lobbingem dostal až do dnešní patové situace. Ta vznikla pouze proto, že ministerstvo dopřávalo naprosto zbytečně sluchu různým nátlakovým skupinám, kterých si vůbec nemuselo všímat. Otázka labellingu a služeb pro hluchoněmé se dala vyřídit menší novelou, ale měnit kvůli ní celý zákon, ne-li dokonce samotnou jeho podstatu, to už vnímáme jako poněkud nadbytečné.
Zmiňoval jste, že vám v novele chybí otázka pokrytí. O co jde?
Na základě legislativní praxe rozhodnutí uděluje Rada pro rozhlasové televizní vysílání FM dokrývače jako samostatné licence. Vzniká tak situace, kdy provozovatel disponuje několika licencemi k fakticky stejnému programu. Tento stav si pak určité instituce vykládají po svém a vnímají tyto programy jako různé a od této skutečnosti odvozují výši některých poplatků. Chceme, aby zákon počítal jen s jednou licencí na jeden program. Ale to mluvím za APSV, Evropy 2 ani Frekvence 1 se tento problém netýká.
Mluví se také o novele zákona o Českém rozhlase…
Existuje tu velký tlak na novelizaci zákona o Českém rozhlase, která by rozhlasu umožnila využívat platformu DAB. A to v takové míře, že by to znemožnilo nebo zásadně omezilo její využití pro soukromé rozhlasové vysílání. To by ve svém důsledku narušilo vyváženost duálního vysílacího sytému v Česku. Novela vysílacího zákona tak logicky musí předcházet novele zákona o Českém rozhlase. Není možné začít u podzákona a pak teprve pokračovat k velkému zákonu. Proto je současná debata nutná, i když zatím je novela zákona o Českém rozhlase odložena.
Jak souvisí zákon o Českém rozhlase s rozhlasovou digitalizací?
Novela zákona o Českém rozhlase se nemůže připravovat bez řešení souvisejících vazeb na privátní vysílání, protože digitalizace se týká všech hráčů na trhu. Existují návrhy, které se k nám dostávají zprostředkovaně a o kterých s námi ani nikdo nemluví. Jde třeba o rozdělení České republiky na dva regiony a návrh, že bychom se v případě, kdy by naše vysílání přesahovalo z jednoho regionu do druhého, museli pro vysílání jednoho a toho samého programu domluvit s několika operátory. Podobné signály vytváří nečitelný chaos, který vzniká na základě postupu Českého rozhlasu a Českého telekomunikačního úřadu.
Takže vám vadí konkrétně navrhovaná podoba rozhlasové digitalizace?
My o žádné finální podobě rozhlasové digitalizaci nevíme. Rozhlasová digitalizace proběhne, o tom není sporu. Ale máme problém s upřednostňováním formátu DAB. Ten určitě bude hrát svou roli, ale pouze jako jeden z možných distribučních kanálů. DAB je velmi náročnou a komplikovanou technologií, větší úlohu budou podle mě hrát vysokorychlostní sítě. Tato otázka se ale bude řešit spíše na úrovni celé Evropské unie než v naší české kotlině. A Český rozhlas nemůže prosazovat svůj vlastní zájem proti všem ostatním hráčům na rozhlasovém trhu.
Michel Fleischmann
Neměl by Český rozhlas fungovat jako tahoun celého procesu digitalizace?
Jestli máte na mysli financování celého procesu, tak s ohledem na charakter příjmů ano. Je ale nutné si uvědomit, že stanice Českého rozhlasu dohromady vykazují poslechovost kolem dvaceti procent a soukromé stanice tak poslouchá kolem osmdesáti procent posluchačů. A kdyby Český rozhlas dostal jeden digitální multiplex a možnost být přítomen i v dalších multiplexech, nedostali by se posluchači soukromých rádií k vysílání stanic, které si svobodně vybrali. Je omylem domnívat se, že rozhlasová digitalizace s sebou přinese nějakou zásadně větší rozmanitost nebo pluralitu oproti stávajícímu stavu. Ta je spíše než novými technologiemi daná možnostmi trhu. Naopak, některé programy dokonce zmizí. Protože nejsme v situaci jako televize, které mohou vytvářet nové programy bez licenčního řízení, musely by soukromé rozhlasové stanice svoji působnost naopak omezit.
Česká televize nabídla soukromým televizím omezení spotové reklamy na ČT 1 výměnou za jejich souhlas s plánem digitalizace. Co by mohl Český rozhlas nabídnout vám?
Je potřeba si uvědomit, že veřejnoprávní a soukromá rádia spolu soutěží jednak o posluchače, ale také o reklamní investice. Dlouhodobě zastáváme stanovisko, že zdrojem financování Českého rozhlasu by neměly být příjmy z reklamy. Možná by proces digitalizace mohl posloužit k vyjasnění stávajícího stavu. Z pohledu posluchačů by podle mě úplně stačilo, kdyby se Český rozhlas choval tak, jak mu přikazuje zákon. A z něj vyplývá, že když Český rozhlas spouští nové programy, ať už digitální, nebo jakékoliv jiné, musí také odůvodnit, proč je jejich spuštění ve veřejném zájmu. To se zatím nestalo. Zatím slyším jen jakési výkřiky do tmy.
Omezení reklamy na stanicích Českého rozhlasu by asi soukromým stanicím moc nepomohlo. Už teď je její množství ze zákona výrazně limitováno…
Příjmy Českého rozhlasu z reklamy nejsou vysoké, ale osobně nevidím důvod, proč by měl veřejnoprávní rozhlas vysílat komerční reklamu. Podle zákona musí dodržovat limit tří minut spotové reklamy denně v celoplošném vysílání a pěti minut denně v regionech. Rozhlas ale toto ustanovení obchází vkládáním sponzoringu, čímž svoje příjmy dále navyšuje. To už jistou roli může hrát. Nejedná se tedy o objem reklamních příjmů, ale o princip, kdy je Český rozhlas placený z peněz koncesionářů, a přitom na reklamním trhu konkuruje soukromým stanicím. To vnímáme jako nerovnou soutěž.
Z vydělaných peněz rozhlas financuje vlastní marketingové projekty, na které podle zákona nemůže využívat prostředky z koncesionářských poplatků.
Samozřejmě, povoluje jim to zákon a my se s tím musíme naučit žít. Stav na tuzemském rozhlasovém trhu je jasně definován a nikdy s ním nebyly problémy. Duální systém konsolidovaný v České republice odpovídá situaci ve vyspělých evropských zemích. Ale žádná z těchto zemí nepodporuje veřejnoprávní rozhlas na úkor soukromého sektoru. Digitalizace funguje jen v těch zemích, kde ji zaplatil stát. A tam, kde se trh řídí zásadami veřejné soutěže, nemá veřejnoprávní rozhlas oproti soukromému sektoru žádné výhody. Chceme, aby to tak i zůstalo. Proto také říkám, že rozhodující slovo v otázce rozhlasové digitalizace bude mít Evropská unie.
Michel Fleischmann
Oslovilo vás ministerstvo kultury, abyste se na novele vysílacího zákona nějak podíleli?
Jako APSV jsme měli v loňském roce na ministerstvu dvě schůzky, jedna se věnovala otázce pokrytí a druhá digitalizaci. Na základě našich připomínek a názorů, které prezentovalo ČTÚ a Český rozhlas, chce ministerstvo ustanovit zvláštní komisi, která bude studovat dopady digitalizace a novely vysílacího zákona na mediální prostředí. Vznik komise je aktuálně v běhu, probíhá v gesci náměstkyně Kateřiny Kalistové. Předpokládám tedy, že tato komise vznikne a že my jako APSV budeme její součástí.
Jaký je aktuální stav licenčních podmínek Rádia Zet?
Na RRTV máme podanou žádost o upřesnění licenčních podmínek Zetka. V té žádáme o zbavení striktní povinnosti vysílat zprávy BBC každou hodinu. Chtěli bychom je zařazovat podle vlastního uvážení. Tato žádost se teď nachází v zákonném procesu a je vyvěšena na stránkách RRTV. Rozhodnout by Rada měla v zákonné časové lhůtě.
Jak jeho vysílání hodnotíte?
Rádio Zet začalo reálně fungovat vlastně teprve nedávno, loni v září. Do té doby jeho rozvoj brzdily různé problémy a tahanice s Českým rozhlasem. Aktuálně se chceme více věnovat ekonomickému zpravodajství a mluvenému slovu, samozřejmě hlavně v ranních časech, které jsou pro nás primární. Konkrétně u Zetka je klidně možné, že se rozhodneme spojit síly s dalším partnerem, který by dodal potřebné ekonomické a obchodní know-how.
Je nějaký typ stanice, která vám ve vašem portfoliu chybí?
Konkrétní plány zatím prozrazovat nechci, aktuálně se zaměřujeme spíše na diverzifikaci stávajících značek. Programová nabídka tuzemských rádií je dostatečně široká a plně odpovídá situaci v Evropě.
Ta je tedy dost jednotvárná…
To je ale dáno ekonomickou realitou, která je stejně jednotvárná v celé Evropě.
Michel Fleischmann
Lagardère se hodně angažuje v internetovém prostředí. Už se vám toto angažmá začíná vyplácet?
Aby ne, když většina našich investic v loňském i letošním roce směřuje do digitálních služeb. O desítky procent se nám zvyšuje návštěvnost, například web Frekvence 1 zaznamenal oproti předchozím měsícům navýšení na skoro dvojnásobek reálných uživatelů. Sledujeme i vzrůstající podíl mobilních přístupů, až čtyřicet procent návštěvníků přichází na naše weby z mobilů. Denně vytváříme aktuální videoobsah a v této souvislosti roste i objem videoimpresí. Během ledna jsme doručili dva a půl milionu reklamních videoimpresí, což znamenalo oproti prosinci nárůst o skoro sedmdesát procent.
Umožňuje už objem online návštěv porovnání s výsledky Radio Projektu?
Určitá korelace existuje, ale zatím to nelze s výsledky Radio Projektu srovnávat. Podíl internetového poslechu na celkové poslechovosti je zatím jen malý. Tento poměr se ale bude časem určitě zvyšovat. Zatím jde spíše o pilotní projekty, na kterých se učíme pracovat s potřebnými metrikami. Ale je naprosto evidentní, že se tímto směrem bude měření poslechovosti ubírat.
Mluvíte o výrazném navýšení online trafficu, jak velký poměr vašich příjmů pochází z internetu? U některých vydavatelství už online tvoří i více než polovinu příjmů…
U nás tomu zatím tak není. Je ale potřeba si uvědomit, že příjmy z digitálních aktivit nemají podobně jasnou lineární korelaci mezi příjmy a sledovaností, jakou vykazuje klasická rozhlasová spotová reklama. Počet uživatelů pak vůbec nemusí odpovídat komerčnímu výkonu. Nám je vcelku jedno, jestli nárůst příjmů jde na úkor online nebo rádia, nás zajímá celek. Jednou se poměr příjmů určitě minimálně vyrovná, ale zatím je to spíše nástroj na zvýšení efektivity celkové komunikace. Proto je pro nás důležitější soustředit se na vybranou část našich posluchačů a tu nabízet inzerentům.
Jakou úroveň reklamních příjmů odhadujete pro letošní rok?
Obecně lze čisté reklamní investice do rozhlasové reklamy označit za velmi stabilní. V posledních třech letech dokonce mírně narostly, konkrétně loni, kdy dosáhly necelé jedné a půl miliardy korun, činil nárůst ve srovnání s předchozím rokem 0,4 procenta. Na národním trhu očekáváme stabilní poptávku, mírného nárůstu by se mohl dočkat trh regionální reklamy.
Mění se nějak složení zadavatelů?
Z pohledu národního trhu rostly investice přímých zadavatelů a naopak klesaly investice ze strany mediálních agentur. To se ale během prvních dvou měsíců letošního roku výrazně změnilo. U regionálního trhu rostou investice jak od přímých klientů, tak od menších regionálních agentur. V prvním kvartálu letošního roku předpokládáme pokles inzerce ze segmentů léčiv, cestovního ruchu a maloobchodu potravin. Naopak meziročně by v prvním kvartále měly podle našich obchodníků posílit investice segmentů financí a spotřební elektroniky.
Jak hodnotíte spojení vašeho dvorního mediazastupitelství RRM s konkurenčním MMS, které spolu vytvořily uskupení Radiohouse? Povídá se, že jejich spolupráce není vždy ideální…
Předně nejde o spojení mediazastupitelsví, ale o vytvoření společné servisní organizace a využití synergických efektů. Pro mě je hlavní, že v loňském roce se nám povedlo obstát a že spojení má takový efekt, jaký jsme od něj očekávali. Chceme postupovat tak, aby byli spokojeni naši zákazníci, pak budeme spokojeni i my. A to se nám daří. Loňský rok byl v mnoha ohledech specifický a jistá krize, pokud to tak mohu nazvat, byla způsobena nutnosti skloubit různé firemní kultury a praktiky, na něž byli lidé zvyklí z předchozího fungování. To vyžaduje určitý čas. Spolupráci mezi RRM a MMS vnímám z historického pohledu tak, že RRM byla vždy silnější na národním trhu a MMS zase na trhu s regionální reklamou. Takže z mého pohledu se obě větve, ze kterých vznikl Radiohouse, perfektně doplňují.
Co ovlivňuje cenu rozhlasové reklamy?
Obecně řečeno diverzifikace reklamních investic, která je dána celkovým poměrem poptávky a nabídky na trhu médií. Tuzemský rozhlasový trh trpí nízkou cenou televizní reklamy. To je z evropského pohledu unikátní situace. Naším hlavním konkurentem nejsou jiné rozhlasové stanice, ale televize a internet. Tam jsou peníze, o které se musíme ucházet. Obecně je ve světě podíl rozhlasové reklamy v mediálním mixu vyšší než u nás, a to vnímáme jako příležitost.
