Hlavní navigace

DIGImedia 2009: Emoce, interaktivita a kritika státního informačního webu

25. 6. 2009
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Letošní konference DIGImedia měla podle původních plánů trvat pět hodin, svou stopáž však přetáhla přibližně o půl hodiny. Je sice pravdou, že padlo mnoho informací, které byly známy již z dřívějška, vždyť za poslední dobu se podobné akce objevily jako houby po dešti, nelze ale říci, že by se přítomní nedozvěděli nic nového. Televize Nova se opět pochválila za to, že většina lidí se o procesu dozvěděla stejně ze své obrazovky a ČT pak za masivní rozvoj multiplexu 1 v letošním roce. Na DIGImediích bylo tentokrát ale také dostatek kritiky. Připomínky měly samotné stanice i představitelé platforem.

Digitalizace byla pro lidi důležitější než eurovolby. Příliš je ale nevzrušuje

Konference DIGImedia 2009 měla podle plánů začít v konferenčním sále na Kavčích horách v Praze v 9 hodin. S mírným skluzem však odstartovala o sedm minut později, kdy se úvodního slova chopil moderátor Událostí, komentářů Martin Veselovský a hned ho předal technickému řediteli České televize Rudolfu Popovi. Ten zejména přítomné upozornil na to, že v letošním roce dojde, co se veřejnoprávního multiplexu týká, k významnému rozvoji a digitální vysílání se bude spouštěn např. z lokalit Černá hora nebo Kojál. Na Popa navázal Martin Pecina z ministerstva vnitra, pod které digitalizace spadá a řekl, že tento proces také souvisí s reklamou, která se musí rozdělit i mezi menší subjekty a doufá v to, že se to podaří. Bezesporu zajímavý byl výstup Jana Tučka z agentury STEM/MARK, který prezentoval výsledky průzkumu, z něhož vyšlo najevo, že digitalizace není pro občany České republiky až tak důležitým tématem. Dostala se však před takové události, jakými např. byly eurovolby nebo Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci.

Až 70 % občanů se o digitalizaci dozvědělo z obrazovky, tvrdí Nova

Na základě výzkumu, který si zadala Asociace televizních organizací (ATO), vyšlo najevo, že 70% občanů se o digitalizaci dozvědělo z televizní obrazovky, a přitom v televizi žádná oficiální kampaň neprobíhala. V televizi běželo jenom to, co si samy televize připravily. Nova například odvysílala 150 vlastních informačních spotů. Z tištěných Diginovin se o digitalizaci dozvědělo zhruba 20 % občanů, uvedl na konferenci DIGImedia technický ředitel televize Nova Ivo Ferkl, z jehož řeči jasně vyplynulo to, na což už česká komerční jednička dlouho upozorňuje – samotné televize hrají v tomto procesu nezastupitelnou roli. Ferkl zároveň uvedl, že není dobré, že se Nova nestala nosičem státní informační kampaně, již zadává Národní koordinační skupina pro digitalizaci. Oproti tomu šéf projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš si nijak zvlášť nestěžoval. Uvedl sice, že důvody by k tomu být mohli, ale je to zbytečné. Podle průzkumu uskutečněném ve Středočeském kraji získává 47 % diváků informace o digitalizaci z televize, potvrdil Ferklův výrok Hanuš.

DIGImedia 2009 - II. blok - 6

Vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš

Šířit vedle digitálního vysílání také dva analogové programy? Po letošku nesmysl

Podle vedoucího projektu digitalizace ČT se bude také do budoucna zvyšovat podíl placených kanálů, protože zvláště pro volně šířené stanice bude problémem získání práv na některé sportovní přenosy. Hanuš si však zároveň pochválil skutečnost, že na konci roku bude digitální signál pokrývat již 93% obyvatel České republiky. Ke konci letošního roku bude mít multiplex 1 takové pokrytí, že bude možné zahájit restrukturalizaci profilů jednotlivých kanálů ČT, připomněl Hanuš. O konkrétních plánech mluvila nedávno v rozhovoru pro DigiZone.cz programová ředitelka veřejnoprávní TV Kateřina Fričová. V souvislosti s přechodem na digitální vysílání si Hanuš postěžoval na zákon o České televizi. ČT ukládá, aby kromě digitálního vysílání provozovala i dva analogové programy. To je podle něj zapotřebí co nejdříve změnit. Zároveň však připustil, že čeští legislativci nemají k dispozici dostatek informací a analýz, aby mohli rozhodovat o změně mediálních zákonů. Z prvního bloku ještě vyplynulo, že zájem o televizi meziročně klesl, což může podle šéfa agentury Jana Tučka souviset s větším zájmem o internet, ale také další volnočasové aktivity.

Vzkaz z Británie: Zaměřte se na interaktivitu

Na letošních DIGImediích si přišel na své i ten, kdo čekal na hosty ze zahraničí. Takovou zástupkyní byla Lara Lerville z Farncombe Consulting Group, která má kromě zkušeností z britského trhu know-how také ze Spojených států a Francie. Lerville poslala vzkaz platformám, že pokud chtějí uspět, je nutné se zaměřit na interaktivitu. Kdo ji nemá, nemůže se procesu digitalizace úspěšně účastnit. Nejvíce se jí daří v Británii, kde už má přes 90 % lidí přístup do sítě. Důležitý je ovšem fakt, že ve Spojeném království jsou set-top-boxy dotovány, na druhou stranu je však jejich odpojení pokutováno. Už nyní je podle Lerville z FCG důležité se zaměřit na budoucí generaci uživatelů. Nutné je skloubení uživatelských zájmů i technologií. Role set-top-boxů se podle ní mění a stále důležitější je osobní počítač. Uživatelé chtějí mít do služeb přístup i prostřednictvím svých osobních zařízení. Nutné je tedy naplnit očekávání uživatelů. Podle Lerville je důležité, aby se lidé v oboru digitální televize zaměřili na obsah a začali pracovat s více distribučními kanály.

DIGImedia 2009 - II. blok - 2

Lara Lerville z Farncombe Consulting Group

Povinnostmi pro nové hráče jsou nadšení, odvaha, peníze a trpělivost

Jednou z otázek, kterou je také během procesu digitalizace nutné zodpovědět, je, jak se podaří zajistit televizím výnosy. Je také nutné si položit otázku, jak velký prostor vznikne novým hráčům a jak dlouho těmto subjektům vydrží nadšení, odvaha, peníze a trpělivost. Další důležitou otázkou jsou nástroje prosazení na trhu a know-how, uvedl na konferenci DIGImedia Štěpán Wolde ze společnosti Media One, která nabízí služby mediálního zastupitelství. Důležité podle něj je, aby se změnilo financování průzkumu trhu pomocí peoplemetrů. Důležité je připravit se na změny v potřebách trhu a jejich způsobu využívání, dodal Wolde. Na akci byl přítomen i ředitel zpravodajské televize Z1, který uvedl, že je skutečně otázkou času etablování nových televizí na trhu. Podle něj je nyní na jejich hodnocení příliš brzo. Bezesporu však museli souhlasit všichni s ředitelem Primy Markem Singerem, který konstatoval, že na trh s bude mít největší vliv právě probíhající ekonomická krize. Všechny televize se podle něj snaží najít zajímavá místa na trhu a zaujmout tak inzerenty.

Ředitel Óčka: Máme tu větší monopol než za socialismu

Pro mnohé televize nepříjemné téma nastolil generální ředitel televize Óčko Jiří Balvín, který si opět musel postěžovat na to, že některé stanice neměly vůbec na výběr, do které sítě vstoupí. Na podzim se výrazně změnila pravidla. Je tu mnohem větší monopol, než tu byl za socialismu. Bez Radiokomunikací se zde nikdo nehne, uvedl doslova šéf úspěšné hudební televize, který se však vzápětí pro odlehčení situace snažil upozornit na to, že svůj výrok nemyslí ve zlém a se svým kolegou s ČRa dokonce chodí hrát tenis. O tom, že situace není pro menší televize nyní růžová, svědčila i tato jeho slova: V současné době se změnily podmínky a chybí nám určitá částka. O krizi se pouze šuškalo a nyní je v plném rozkvětu ke spokojenosti všech. Pavel Hanuš, vedoucí projektu digitalizace ČT, na Balvína navázal a uvedl, že je logické, že budou bojovat provozovatelé mezi sebou o zákazníky. Interakce je podle něj nezastavitelný proces, ale není tak reálně vnímána.

DIGImedia 2009 - II. blok - 4

Ředitel úseku vysílacích služeb Českých Radiokomunikací Martin Roztočil

Státní web není technologicky neutrální, stěžuje si Skylink

V závěrečném třetím bloku měli slovo především zástupci jednotlivých platforem, např. produktový manažer kabelové televize Petr KacafírekUPC Česká republika nebo výkonný ředitel společnosti TradeTec Jaromír Glisník. Druhý z nich si postěžoval na státní informační kampaň. Podle něj se na státním informačním webu podařilo dosáhnout několika kompromisů, ale nejde o optimum. Je podle něj špatně, že DVB-T je prezentováno jako jediná platforma, která přináší bezplatný příjem. Takto by stát za naše peníze neměl informovat. Určitě není technologicky neutrální, uvedl Glisník. Stejného názoru je i jeho kolega Martin Kubacki, šéf Astra Central and Eastern Europe, který vidí jako protěžovanou platformu zejména DVB-T. Glisník také řekl, že co se interaktivity týká, není po ní na satelitu takový „hlad“. Vedoucí projektu digitalizace České televize Pavel Hanuš však řekl, že pokud jsou takové aplikace vyžadovány, je nutná participace státu, jako tomu bude u e-governmentu.

DVB-T, nebo DVB-H? Toť otázka

O tom, zdali na mobilních zařízeních používat standard DVB-T, nebo DVB-H, by se dalo hovořit asi dlouho. Odpověď neznal ani Michal Němec, který je T-Mobilu ředitelem služeb mobilních portálů. Ten uvedl, že v současné době neexistuje jednotný standard, který by ovládl trh mobilní televize. V Evropě se podle Němce však skutečně v souvislosti s mobilními zařízeními v současné době hovoří o DVB-T nebo DVB-H. Je škoda, že druhý standard se podle něj prosazuje v zemích s malou hustotou obyvatel, výjimku tvoří pouze Itálie. Když se však na trh podíváme z pohledu ekonomické recese, tak se vítěz by měl být znám přibližně za dva až tři roky. V České republice se má ovšem situace tak, že Český telekomunikační úřad nepřipravuje tendr na kmitočtový příděl pro digitální mobilní televizi ve standardu DVB-H. Zájem zákazníků o službu je nulový a tomu odpovídá i zájem operátorů, uvedl nedávno na setkání s novináři předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák.

BRAND24

Pavel Dvořák 500

Předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák na DIGImediích chyběl. Do ciziny ho vyhnaly pracovní povinnosti. Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz

Radiokomunikace: Je škoda, že se zapomíná na digitalizaci rozhlasu

Manažer útvaru rozvoje a prodeje služeb Českých Radiokomunikací Jiří Vykydal si ve své prezentaci na konferenci DIGImedia jako poslední vystupující posteskl, že je škoda, že se mluví o digitalizaci televizního vysílání a pozapomíná se na rozhlas. Je totiž přesvědčen o tom, že rozhlas má nezastupitelnou funkci a je schopen nabídnout to, co digitální televize – tedy více programů, služby apod. Vykydal připomněl, že je důležité stanovit, zdali se bude vysílat v DAB nebo DAB+. Je sice pravda, že starší standard přinese např. úspory, ale novější umožní zase větší programovou nabídku. Klíčovým parametrem pro III. pásmo nebo L-band bude cena vysílací sítě, přiznal. Svůj výstup pak zakončil tím, že digitalizaci paradoxně začal už v roce 1999 právě rozhlas. Podle Štěpána Kotrby z Britských listů je např. jednou z přidaných hodnot digitálního rozhlasu dopravní zpravodajství, které přivítají zejména řidiči. Monopolu se však podle něj nebudou chtít zbavovat současní vysílatelé.

Nejzásadnější výrok DIGImedií 2009 podle vašeho názoru:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od září 2007 do ledna 2016 byl redaktorem DigiZone.cz. Kromě problematiky pirátství satelitní TV se zajímá také o dálkový příjem televize a VKV rozhlasu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).