Kde jsou relevantní data?
Sdělovací technika provedla průzkum společně s firmou Liberal Consulting, realizátorem státní informační kampaně o přechodu na digitální vysílání na Domažlicku. Výsledky jsme zveřejnili i na serveru DigiZone.cz (podrobně zde). Autoři průzkumu hned na začátku upozorňují, že jde jen o první průběžný výsledek, který obsahuje 800 vyplněných dotazníků. Lidé je mohli vyplňovat pod svým jménem nebo anonymně. Dotazníky byly k dispozici na informačních centrech v Domažlicích a Horšovském Týně, ale také na setkáních s občany dalších obcí.
Nechci nijak snižovat práci Sdělovací techniky a společnosti Liberal Consulting, ale pokud se vypnutí analogového vysílání na Domažlicku má dotknout 60 tisíc domácností a přibližně 200 tisíc obyvatel, pak vzorek 800 dobrovolníků vybraný pouze náhodně, bez využití sociodemografických údajů, nemůže být reprezentativní a také první průběžný výsledek dotazníkové akce nemůže přinést žádná relevantní data. Pouhým srovnáním s celostátním průměrem dotazníková akce na Domažlicku přináší překvapivě vysoké číslo u pozemního příjmu televize: 90 procent!
Čísla, která se hodí
V celé České republice se odhaduje, že na pozemním příjmu televize je závislých asi 80 procent domácností (bude to spíše méně). Domažlicko, jako poměrně členitý terén v pohraničí, přesně zapadá do oblastí, které by měly mít nižší podíl domácností s pozemním příjmem televize na úkor příjmu ze satelitu. Průzkum Sdělovací techniky ale hovoří jen o šesti procentech respondentů, kteří udávají satelit jako hlavní zdroj televizního signálu. Kabelovou televizi přijímají podle stejného průzkumu pouhá tři procenta dotázaných. U kabelu by to asi odpovídalo: kromě Domažlic a Horšovského Týnu není v lokalitě příliš mnoho větších obcí, kde by se vyplatilo budovat kabelové rozvody.
U satelitu naopak čísla překvapují. Není to ale dané tím, že lidé, kteří už mají satelitní přijímač, se o pozemní digitalizaci nezajímají, na informační centra v Domažlicích a Horšovském Týně nechodí, a už vůbec je nezajímají setkání s občany k vypínání zemského analogového vysílání z Vraního vrchu? Pak by ale byla veškerá data získaná touto formou průzkumu pochybná. Devadesátiprocentní podíl pozemního příjmu televize na Domažlicku se opravdu zdá být hodně nadnesený a nahrává pouze televizi Nova v jejím argumentu proti vypínání analogového vysílání. Nově se zkrátka tento výzkum hodí do krámu, protože sama o sobě analog na Domažlicku vypínat nemusí.
Další nesmyslný argument
Nova tak může vznášet další nesmyslný požadavek, aby se nejdřív devadesát procent domácností na Domažlicku vybavilo alespoň jedním set-top-boxem pro pozemní příjem digitální televize, a teprve potom aby se vypnulo analogové vysílání. Jenže: je současná programová nabídka digitální televize na Domažlicku natolik atraktivní, aby si kvůli ní člověk pořizovat set-top-box? Jsou skutečně programy ČT 24 a ČT 4 Sport (o digitálních stanicích Českého rozhlasu nemluvě) natolik zajímavé pro diváky v pohraničí, kde je největším problémem špatný signál Primy? Rozhodně ne. Bez dalších zajímavých programů v češtině nebo hrozby vypnutí analogového vysílání si lidé set-top-boxy zkrátka nepořídí.
Jenže to ví moc dobře i televize Nova, které se najednou nechce plnit to, co si už před časem slíbila s Českou televizí: totiž že když Nova bude solidární a vypne analogové vysílání na Domažlicku společně s ČT, budou zase naopak na Kavčích horách solidární s Novou, až bude nutné vypnout její analogové vysílání z Bukové hory v severních Čechách. Což je trošku větší oblast s trošku větším počtem diváků než Domažlicko. Neformální gentlemanská dohoda neskončila na papíře a to je asi velká chyba veřejnoprávní ČT. Protože pokud nyní Nova požaduje, aby před vypínáním analogu na Domažlicku mělo devět domácností z deseti koupený set-top-box, k vypnutí analogu tam nikdy nedojde.
Pomoci by mohla Prima
Určitou záchranou by mohla být televize Prima a provozovatel multiplexu B, společnost Czech Digital Group (CDG). Kdyby se tyto dva subjekty plus televize obsažené v přechodné digitální síti B v Praze dohodly na rozšíření vysílání i na Domažlicko, mohly by motivovat diváky k nákupu set-top-boxů. Je to právě Prima, která lidem na Domažlicku výrazně chybí a kvůli které si řada domácností pořizuje satelit (nevěřím, že by jich bylo jen šest procent). Dalším zajímavým programem pro domažlické diváky by mohl být hudební kanál Óčko a bez šance by nemusel být ani teleshoppingový kanál Top TV, byť je na prodej a vysílá většinou už jen reprízy.
Jenže Domažlicko je pro CDG a programy obsažené v multiplexu B neatraktivním regionem. Operátor sítě spíš pošilhává po Bukové hoře. To ale znamená, že Domažlicko nikdo nesplní nesmyslný požadavek televize Nova (proč by si set-top-box pro pozemní příjem digitální televize pořizovaly i domácnosti, které mají satelitní přijímač nebo kabelovou televizi?) a ta tu nikdy – tedy alespoň ne v dohledné době – nevypne analogové vysílání. Takové rozhodnutí může mít dalekosáhlé následky pro celý proces digitalizace v České republice. Domažlice měly být experimentem, na kterém si chtěl stát vyzkoušet přechod z analogového na digitální vysílání v praxi a vychytat případné mouchy předtím, než se do podobné akce pustí ve velkém na Ústecku.
Nova je sama proti sobě
Jestliže Nova sabotuje pokus v Domažlicích, nejen že jí hrozí osamocené vypnutí analogového vysílání v celých severních Čechách, protože ČT stejně negentlemansky zachová analogové vysílání z Bukové hory, ale zároveň přispěje k chaosu při „velkém vypínání“ kdekoli jinde. Pomalu nazrává čas, aby se na Barrandově vzpamatovali a začali být alespoň trošku vstřícní. Jinak by se totiž mohlo stát, že jim sice zůstanou analogové kmitočty do roku 2017, ale pak Nova – bez nároku na další prodloužení licence i na bonusové digitální programy – jednoho krásného dne přestane existovat. A to by se Ronaldu Lauderovi asi nelíbilo.